Situace se nakonec vyvrbí tak, že jedu na závody sám. Zuzka ještě není stoprocentně fit a o víkendu bylo celkem chladno. Mistrovství je speciální tím, že je to tříkolový závod, a vydržet až do finále je během 24 hodin celkem oříšek, jak na kůži na prstech, tak na fyzičku. V pátek večer máme kvaldu a vybojuji celkem 5 topů a 6 zón, stačí to bohatě na postup ze 7. místa. 
Kvalifikace
( foto Petr Chodura )
Kvalifikace
( foto Petr Chodura )
V sobotu je po obědě skvělé počasí, svítí sluníčko, lehce fouká a ve stínu je perfektně, toho se vším všudy využívám. V semifinále podám životní onsight výkon: 4 bouldery na 4 pokusy (lépe to už nejde). Je ale pravda, že bouldery jsou trochu lehčí a každá chyba se hodně trestá, leze se mi výborně a hlavně zbytečně nechybuji. Ve 35 letech trochu zázrak, snad i ty zkušenosti pomohly. Po hodně dlouhé době postupuji do finále ze druhého místa hned za bráchou, který taky smete vše bez oprav.
Záverečný boulder č. 4 v semifinále - radost
( foto Petr Chodura )
Trošku je mi líto stavěčů, ale když zjišťuji, za jakých podmínek semifinále stavěli, tak je plně chápu (kdo někdy stavěl za deště, ví, o čem mluvím), zastal bych se jich. Finále probíhá ve skvělé atmosféře a bouldery jsou malinko těžší. Jedničku dávám kousíček před limitem, průtlak mě pozlobil. Ve dvojce vím, že rychlé ruce nemám, tak se snažím chyt přeskočit, dvakrát se mi to povede, ale bohužel padám z topu, hodně mě to otáčí a málem se zraním. Trojka je nejsilovější, potáhnout ze špičky do zóny, rovnám se v tom a dochází mi šťáva na závěrečný "double skok". Ve čtyřce vím, že můžu jenom překvapit, se zónou kousek před koncem časového limitu jsem spokojen.
Celkově mi 1 top a 4 zóny stačí na poslední místo ve finále, lehké zklamání je, ale o to větší radost mám, že brácha získává desátý titul mistra ČR. Byl to napínavý boj až do konce závodu, kde o místech na stupních vítězů rozhodl záverečný kolmý profil. Zkusím zabojovat příští rok o reprezentační nominaci, mým snem je zakončit mezinárodní závody na světovém poháru v Praze.
Finále, boulder č. 3 a můj letecký den.
( foto Petr Chodura )
This time I had to go to this competition alone. Zuzka isn't one hundred percent ok yet and this weekend was quite cold. The Czech Champioship is a three-reound competition and it's quite hard to hold on for 24 hours because of the skin on your fingers as well as stamina. The qualification takes place on Friday, I earn 5 tops and 6 zones, which is enough to advance to the semifinal from the 7th place.
On Saturday the weather is great after lunch, the sun is shining, the wind is light and the shade is perfect, so I make the most of it. In the semifinal, I make my lifetime series of onsight climbs: 4 boulders in 4 attempts, (it can't get any better after this). It's true that the boulders are a bit easier and every mistake is punished, but I climb smoothly and, above all, I don't make unnecessary mistakes. A bit of a miracle at the age of 35, maybe my experience helped a bit, too. After a very long time, I advance to the final from second place, right behind my brother, who also sends everything at the first attempt.
I pity the builders a bit, but when I find out what conditions they had when they were building the routes, I'd like to stand for them (anyone who ever tried to build a route in rain knows what it's like). The atmosphere is great during the final and the boulders are a bit harder. I finish the first boulder right before the time is up, the mantel was tough. I know that my hands aren't quick enough for the second boulder, so I try to jump over the hold, I succeed twice, but unfortunately I fall from the top and rotate – I was close to getting injured. The third boulder is a power climb, I need to pull from the toe to the zone and I don't have enough energy left for the final "double jump". With the fourth boulder I can only surprise, so I'm happy about scoring the zone at all.
In total I had 1 top and 4 zones, so I took the last place in the final. I'm a bit disappointed, but I'm also happy for my brother who became the Czech Champion for the 10th time. It was quite a fight between the climbers and the final vertical decided. Next year I'll try to fight for the nomination to the representation team, my dream is to conclude the interantional competitions by participation in the World Cup in Prague.
Žádné komentáře:
Okomentovat