ČP Olomouc a Peperek

Sobota:

V sobotu jedem s Ondrou Nevělíkem na ČP do Olomouce. Jak přijedem na místo jsem z boulderovky, kde se bude závodit velice zklamaný a kladu si otázku jak je možné pořádat závody na tak malé stěně, vůbec to nezachránil ani jeden profil navíc, kde byly dva bouldery a stavěč moc možností neměl, než start a doleva nebo doprava, jestli nejsou peníze ok, ale pak by si mělo ČHS uvědomit, že se závodů bude účastnit ještě menší počet závodníků, a kdo dělá závody? závodníci nebo diváci? Myslím si, že především závodníci, když nikdo nepřijede, co diváci budou sledovat? Určitě hodně závodníků a málo diváku není taky dobrý, ale ČHS nejde dobrým směrem.



Bouldery stavěl Krkavec, tak jsem se těšil co předvede, z jeho slov si myslím, že asi víc vytěžit nemohl, pravda i mistr tesař se sekne a některé bouldery mohly být těžší, protože by se nemělo stát, že dva závodníci ve finále topnou všechny 4 OS a v kvalifikaci dají 4 holky 5b na 5p. Co mě ale nejvíce vadilo, byly prodlevy a čekání na stupně vítězů, hanba! Pořád jsem si říkal, kdyby tady byly tři kvalifikační skupiny mužů, tak vyhlášení bude o půlnoci. Rozhodčí chvílema nevěděli co se děje a o časomíru si člověk ve finále musel požádat. Dost kritiky, nějaký plusy taky byly, svačina a tričko, to by mělo být samozřejmostí ČP a každýmu na bedně určitě udělal radost pohár a slušné ceny. Takže Olomouc krásný historický město, ale jestli příště budou závody na stejný stěně, tak pomáhej bůh. V holkách suveréně vyhrála Petra Růžičková a v klucích při stejném finálovém výsledku vyhrál Ondra Nevělík, který měl lepší kvalifikaci, já jsem skončil na 3. místě. Naopak v ČP ve Slaném bylo 8 kvalifikačních boulderů, kde se všichni rozřadili, více místa, víc profilů, těžký ale dobrý finálový bouldery, skvělý pořadatel, komentátor, který měl úroveň a rozlezovka! Oproti Olomouci chyběla svačina, tričko, pohár a větší chlad.



Neděle:

Je neskutečně pěkně a už delší dobu mám v plánu zajet na Peperek na jeden bombový převis. Dojdem na místo a převis je naštěstí suchý. Projekt zkouším asi hoďku a půl a horko těžko to mám zkrokovaný. První krok je tak 7C, druhý 7B, třetí 7A a je ještě jeden nepříjemný poskok a je vyhráno. Dávám hodinovou pauzu, zkoumám kde by si mohla zalézt Peťa, nacházím jeden kolmáč hned na vrcholku. Očistíme trochu výlezy a jde se na věc. Péťa zkouší linii v levé části, nejtěžší to vypadá odlepit se od země a taky že jo. Po chvílích marnosti, stojí Péťa na vrchlou a pak, že to nejde :)





Jdeme zpátky na převis s vidinou, že si boulder ještě párkrát zkusím a příště ho prubnu. Po chvíli trápení udělám první krok a v euforii šahám přesně tam kam mám, nohy mě naštěstí neustřelí a najednou držím madlo, je tohle vůbec možné? Asi ano. Pokládám si otázku, mám tolik štěstí nebo takovou sílu, nebo je to lehký? Tohle hodnocení nechám na ostatních kolik tomu dají, jestli jen 8A nebo 8A+.














Czech Cup Olomouc and Peperek
Saturday

On Saturday, we and Ondra Nevělík went to Olomouc for the Czech Cup competition. As we arrived, I was quite disappointed by the wall. I asked myself a question if it was possible at all to have a race on a wall that small. One additional profile was not a particular remedy there. If money is not an issue, the Association should realize that even fewer competitors will take part. And who's more important in this case? The competitors or the spectators? My vote goes for the competitors. When no one arrives, what are the spectators going to watch? 

The boulders were built by Krkavec. I was looking forward to his work. According to what he said, he couldn't get more from the situation. The boulders could have been more difficult. This situation should not happen (when two competitors do everything at first attempt in the finals and four girls score 5 of 5 in the qualifications). What bothered me the most was the waiting for the ceremony. What a shame! If there had been three qualification classes, we would have had to wait until midnight for the announcement. The judges were totally lost here and there and one had to explicitly ask for the timer. Well, enough with criticizing, there were some pluses as well: the snack, the t-shirt, the cups at the ceremony and also decent prizes. So to sum it up: Olomouc is a nice, historical city, but if the competition takes place on the same wall next time, then God help us. Petra Růžičková excellently won in the women's category, Ondra Nevělík won in the men's (the qualifications decided), I ended up as the third. In contrast, the competition in Slaný featured 8 qualification boulders, the classification worked nicely, there was more space, more profiles, difficult but nice finals, and an excellent organizer. Compared to Olomouc, though, a snack, a t-shirt, a cup and coldness were missing.

Sunday

The weather was really nice so I realized a long-time plan of mine of visiting a neat overhang at Peperek. The overhang was fortunately dry. I was trying the project for like an hour and I had a hard time making up the moves. The steps were about 7C -- 7B -- 7A, then a troublesome jump and here we go. I had an hour's pause exploring the way for Peťa. Some cleaning and let's go for it. Péťa tried a line on the left side, the most difficult thing was to take off.  After some struggling, Péťa was standing on the top. Well, it worked, didn't it? :-)

We went back to the overhang. After some torment, I did the first move, euphorically reaching out exactly to the places I needed. My feet were fortunately holding firmly. Suddenly, I touched the hold. Is this even possible? I guess so. I asked myself if I was so lucky or that strong. Or was this easier than it looked like at first sight? I'll leave the evaluation to others: 8A or maybe 8A+.

Lezecký víkend snů!

Sobota

V sobotu frčíme s Adamem, Inkou a Péťou do Slanýho na první ČP. Lezeme ve třetí skupině, kde jsme symbolicky tři, Áda to lehce proběhne, mně se neleze dobře, necítím potřebný tah na bránu a nemám z toho dobrý pocit. Finále holek je v suveréní režii Petry Růžičkový, která neskutečně vylezla první boulder a první místo si s velkým přehledem pohlídá, druhá končí Karolína Nevělíková a třetí Nelly. Naše finále začíná v 6h, mám zdravou lehkou nervozitu, která ze mě hned opadne, když příjdu pod první boulder, zkusím ho nastřelit po svojem a jednička je na první pokus posekaná. Dvojka je silový strop, to se mi líbí říkám si, ve třetím pokusu se mi podaří přelézt celou silovou pasáž  a už si to šinu k topu, bohužel nemám potřebnou šťávu na to udržet topovou oblinu, pak už to jde se mnou z kopce, jak dobře jsem začal, tak rychle jsem skončil, ve trojce hrozný obliny a dolézám chyt pod zónu a čtyřka, neudělám druhej krok, ale celkově mám dost štěstí nato abych mohl stát na bedně na 3. místě! ta byla pro mě jako kdybych vyhrál, absolutní spokojenost! a odměna zato, že v boulderingu jdu tím správným směrem! Suveréně vyhrál Adam se 4 topy, kterýnu dost nebojácně sekundoval brácha se 3 topy, holt kluci jsou úplně jinde, to musím sportovně uznat! Těsně čtvrtý končí Koza, s 1 topem na druhý pokus, který mě hodně dýchal na záda. Chtěl bych poděkovat organizátorům za moc pěkný závody a klukům z AIXu za parádní bouldery, holt zkušenosti nikdo neojebe.








Neděle

Áda má v plánu Lábák a jeho projekt To Tu Ještě Nebylo, který nakonec podle jeho slov dává za neuvěřitelného štěstí a cestu hodnotí za kosmických XIIb ( 9a fr. stupnice ) gratulujem! Já mám v plánu zkusit Džanglího novinku Dýku 8A, a to je teda nádhera, podle mě nejhezčí boulder v ČR, samozřejmě moje pocity jsou subjektivní, ale siláci musí uznat, že tohle je famózní počin! Boulder si vymyslím trochu jinak a daří se mi ho přelézt dokonce na video! Myslím si, že je to podobně těžký jako Trikolora, takovej je můj osobní pocit.









Dalším a hlavním cílem výjezdu je rozlezená Černobílá Trikolora 8A, od Rosti Štefánka, kterýho pak po hodině zde potkáváme. Je to malinko vlhký, ale sušší než minule, motivace je na nejvyšším levlu, takže není co řešit a pouštím se do toho, program znám z minule, otázka je jenom ta, jestli na to dnes mám ještě sílu, protože už jsem docela zničenej, je až neuvěřitelný z čeho to tělo ty rezervy bere! Asi na třetí pokus dnes dávám a je to pro mě vyjímečný okamžik!







S Peťou jdem do centrálu, kde hledáme nějaký lehčí pěkný bouldeříky, dva si dá na rozlez a pak najdem pěknou lištovou věc Pantoflák 5, ve kterým po pár minutách stojí na vrcholku, takže paráda takle po zranění prstu.



Jdem zpět ke Trikoloře, kde jsme minule s Džanglím a Foxem koukali na pěknej projekt, nejprve odvalím dost těžkej kámen, pak koukám, kde začít nastoupit, no musím o tři kroky výše, protože kámen je proti. Linie krásná, jeden chyt bohužel mokrej, suším kapesníčky a po asi 10 pokusech dávám, myslím že je to někde mezi 7B+ až 7C, název Šroubovice DNA, celý kýl bude oscilovat někde okolo stupně 8A.





Tak to je z Modřína a z úžasného víkendu vše.




A climber's dreamy weekend!
Saturday

On Saturday, I, Adam, Inka, and Péťa were heading for Slaný where the first Czech cup competition took place. Áda did it nicely but I wasn't feeling that good. The women's finals were taken over by Petra Růžičková - she climbed the first boulder in an incredible way and didn't let her chance escape. Karolína Nevělíková ended up the 2nd, Nelly was the 3rd.

I tried to do it my way and No. 1 was defeated on the first attempt. No. 2 featured a demanding roof, I liked it and managed to climb the whole heavy passage. Unfortunately, I wasn't strong enough to keep up and to do a bulge on the top - easy come, easy go. Nevertheless, I did well enough to get a 3rd place! I enjoyed it as if I had won - an absolute satisfaction and a reward for going the right way. 

I would like to thank the organizers for a very nice competition and also the experienced guys from AIX for nicely done boulders.

Sunday

Áda planned on Lábák and To tu ještě nebylo. In the end, he managed to do it very luckily. Congratulations! I tried Džanglí's new thing - Dýka 8A. It was great, I guess it is the most beautiful boulder in the Czech lands. My opinion is subjective but the strong guys must admit that this thing is fabulous!

The next (and, as a matter of fact, main) aim of the trip is Černobílá Trikolora 8A. I knew the program from the last time - the only question was whether I had any power left. However, the reserves of a human body are almost incredible. I did it on about the 3rd attempt and it was an exceptional moment for me.

Let's go back to the Trikolora. The line was beautiful, one hold was unfortunately wet, I tried to dry it up with a hankie. I did it after about ten attempts. I think it could be somewhere between 7B+ and 7C. The name was Šroubovice DNA.

Well, and that is all from Modřín and form my perfect weekend there. 

Velká náplast za mokrou Radeč = Big Lady 8A+ Petrohrad

Původní plán je takový, že s Martinem máme namířeno směr Radeč, bohužel na Radeči zjišťujem, že skála je úplně mokrá, trošku si zanadáváme, ale nevadí, máme záložní plán Petráč. Chceme si hlavně pořádně zalézt a proto nic moc neřešíme a jdem na Bránu. Mojím největším zápichem výjezdu je přelezení Big Lady 8A+, boulder jsem chtěl dnes určitě zkusit a v koutku duše i přelézt. Po prvních marných pokusech o vymyšlení prvních třech kroků se to zdálo jako velká utopie. Pak ale přišla náhoda, zkusil jsem patu za ruku a tohle vytlumení se zdálo jako neskutečně stabilní. Síla na to naštěstí byla a šlo o to kdy mě boulder pustí do závěrečných partií, ne nadarmo se u tohoto boulderu říká, zkus si výlez, mně se tam v kuse podařilo ještě jednou spadnout. Je to konečně typ boulderu, který mi neskutečně sedí, silový strop po slušných chytech, celkově asi sedm kroků, z toho první tři tak 7B do 8A a pak ještě nepříjemný výlez. Celkově mně to zabralo asi do 10 pokusů, tak 1h. Pro mě je to velká náplast za Radeč, protože jsme se tam s Martinem neskutečně těšili a velká satisfakce za hubnutí, který se snažím praktikovat, teď vidím, že ty věci mají smysl, protože tréninkem se kvůli zdraví už asi těžko někam posunu. Tak takové je moje první 8A+.

Výčet přelezených boulderů: Já:

Inscenovaná Pohoda 7B+
Inscenovaná  Nepohoda 7C
Arakain 7C+
Megaman 7C+
Rodinný Výlet 7C
Big Lady 8A+
Úsměv 7C

Martin:

Inscenovaná Pohoda 7B+
Arakain 7C+
Megaman 7C+
Rodinný Výlet 7C
Elington Blues 8A
Železná Lady 8A
Big Lady 8A+





 





A great compensation for a wet Radeč: Big Lady 8A & Petrohrad

According to the original plan, I and Martin were bound for Radeč. However, when we got there, we unfortunately found the rock completely wet. Some swearwords were uttered and then we used our back-up plan -- Petráč. All we wanted was some big climbing so we didn't hesitate and went straight for Brána. My biggest achievement of the day was Big Lady 8A+. I definitely wanted to try this boulder and secretly hoped for climbing it over. After a first series of vane attempts, my plan seemed to be completely unreal. But then -- a stroke of luck: I tried to use my heel instead of my hand which made my strategy incredibly stable. I fortunately had enough power to do it. The only question was whether the boulder would allow me to do the final phase. After all, there is a good reason for the saying that you should try to get to the top here. As for my attempt, I suffered one fall in one point. It's finally the kind of boulder which suits me so well: A power-demanding finish with decent grips, about seven moves in total (first three being between 7B and 8A) and then the challenging closing move. Overall, it took me about ten attempts, or one hour. I found it to be a decent compensation for Radeč we were so much looking forward to. Also, it was a great satisfaction for loosing weight which I am trying right now. Now I see these things do have results. I can't get much further with the training because of my health so this is the alternative strategy. Well, so this is how my first 8A+ went.

Boulder list:

Mine:

Inscenovaná Pohoda 7B+
Inscenovaná Nepohoda 7C
Arakain 7C+
Megaman 7C+
Rodinný Výlet 7C
Big Lady 8A+
Úsměv 7C

Martin's:

Inscenovaná Pohoda 7B+
Arakain 7C+
Megaman 7C+
Rodinný Výlet 7C
Elington Blues 8A
Železná Lady 8A
Big Lady 8A+

Projekt

Fotky z parádního projektu 8A+ - 8B, jedná se o tři až čtyři campusový kroky za malý lišty bez nohou.









Project

There are some photos from a nice project 8A+ / 8B. There are three to four campus moves to be done completely without feet.

Blansko - mission accomplished

Původní plán byl dneska se podívat za Ríšou na Vysočinu, bohužel počasí nepřálo, tak jsem zvolil záložní plán Blansko, kde ještě čekalo pár spojení. Podařilo se mi zlanařit Ondru a tak jsme mohli jet jeho novým autem. Podařilo se mi přelízt čtyři nová spojení, z níchž bych nejvíc vyzdvihl Fair Play 7C.

Svatý Grál 8A





Ondra hlavně fotil a točil, ale nedalo mu to a dával pokusy v Jardovi, ale bohužel se přelez nekonal.



Dost by mě zajímalo jak to tady bude s třením až bude nad nulou, chyty nějak klouzaly, na závěr jsme u něho doma dali ještě Campus.

A - El Comandante 6C+
B - Šapitó 7A
C - Drop In 7A
1C - Bohušu, Kurva Se Neříká 7C ?
2C - Pocta Jardovi 7B+
3C - Svatý Grál 8A ?
4A - Čtvrtek Pozvracel Se Krtek 7B
42C - Fair Play 7C
4B - Musíš Bejt Na Sebe Tvrdej 7B+
5A - Tah Dámou 7A ( / A+ )
5B - Polymer 7A+ ( / B )



Blansko: Mission accomplished

The original plan for today was visiting Ríša in Czech-Moravian Highlands; unfortunately, the weather was not favourable so I decided for the back-up scenario, i.e. going to Blansko, where a few things were waiting. I managed to woo Ondra as well so we could use his new car. I succeeded in climbing four new connections, of witch I'd like to point out Fair Play 7C.

Ondra was mainly shooting but he also couldn't resist and did a few attempts at Jarda. Unfortunately, there was no successful finish.

I'd really like to know about the friction here as soon as the temperature ascends above zero -- the knobs were rather slippery. Last of all, we also campused at Ondra's home.

A - El Comandante 6C+
B - Šapitó 7A
C - Drop In 7A
1C - Bohušu, Kurva Se Neříká 7C ?
2C - Pocta Jardovi 7B+
3C - Svatý Grál 8A ?
4A - Čtvrtek Pozvracel Se Krtek 7B
42C - Fair Play 7C
4B - Musíš Bejt Na Sebe Tvrdej 7B+
5A - Tah Dámou 7A ( / A+ )
5B - Polymer 7A+ ( / B )

Blansko aktualizace boulderů

Během pondělí se mi podařilo přelézt v Blansku nejtěžší linii. Jedná se o těžký krok z kostky do obliny a ještě nepříjemný vyhazující dva kroky, pak nepokazit výlez. Boulder jsem zkoušel už v sobotu, ale bez šance na úspěch. V pondělí jsem si věřil, že boulder přelezu, i když jsem ho neměl vůbec zkrokovaný. Ale přesvědčil jsem se, že v boulderingu je opravdu všechno možné a jednou se mi podařilo nejtěžší krok z kostky do obliny udělat a v agónii boulder přelízt, myslím si a doufám, že jsem měl štěstí, uvidíme časem jestli Svatý Grál bude 7C+ nebo 8A, to nemění nic na tom, že jsem měl radost obrovskou. V úterý jsem ještě přidal Bohuše asi za 7C a další dva bouldery, předkládám předběžně aktualizovaný topo.



A - El Comandante 6C+
B - Šapitó 7A+
1C - Bohušu, Kurva Se Neříká 7C ?
2C - Pocta Jardovi 7B+
3C - Svatý Grál 8A ?
4A - Čtvrtek Pozvracel Se Krtek 7B
C - Drop In 7A

Všechny klasifikace jsou předběžný a jsem z nich v rozpacích, tak uvidíme, na jakou stranu se ustálí, všechny popisky k boulderům najdete na lezci.



Blansko boulders update

On Monday, I managed to climb the most difficult line in Blansko. There is a hard cube-curve move and another one with two steps, then you have to handle the top. I tried the boulder on Saturday, but no chance of success. On Monday, I believed I could climb the thing, even despite I hadn't gone into it at all. But I realised that everything really is possible in bouldering. I managed to do that most difficult move and to get to the top in agony. I guess I was lucky. We'll see after some time if Svatý grál is 7C+ or 8A but at any case, I was really happy about it. On Tuesday, I also added Bohouš 7C and two other boulders. Here is the (preliminary updated) list:

A - El Comandante 6C+
B - Šapitó 7A+
1C - Bohušu, Kurva Se Neříká 7C ?
2C - Pocta Jardovi 7B+
3C - Svatý Grál 8A ?
4A - Čtvrtek Pozvracel Se Krtek 7B
C - Drop In 7A

Again, all classifications are preliminary; we'll see how they consolidate. The descriptions of boulders can be found on Lezec.

Blansko

Letos jsem se vrátil ke kameni, který jsem už měl vyhlídnutý nějakou dobu. Bylo těžký určit jestli má cenu vůbec kámen čistit, jelikož moc chytů a linií jsem neviděl, teď už vím, že toho vůbec nelituju. V nedávný době jsem do Blanska zavítal hned třikrát a to taky díky tomu, že od vlaku je to ke kameni cca 10-15min. První návštěva byla hlavně čistící + dělání dopadu. Přeci jenom se mi v levé části podařil přelézt boulder El Comandante 6C+, vyvážený kroky přes háčkovou lištu.

Kámen před čištěním:



Dopad



Po očištění:



Na druhý návštěvě se mi podařilo v pravé části přelézt jeden boulder ze stoje. Drop In 7A - nástup z parádních stisků, krok do oblin a nepříjemný výlez, moc pěkné. Řekněte mi kde takový fontáčovský výlez 30 km od Brna najdete? :) Ještě jsem chvilku zkusil levou variantu ze sedu, ale nic.

Na třetí návštěvu jsem byl namotivovanej jak už dlouho ne. Zabralo mi to asi hodinu a přidáním famózních 3 kroků do Drop Inu vzniká Pocta Jardovi asi 7B+. Jelikož lezci kolem projíždějí do krasu už hezkou řadu let, je malý zázrak, kde se tady tento boulder vzal. Zpět k názvu, boulder jsem věnoval jako vzpomínku svému tátovi, který mě přivedl k tomuto úžasnému sportu.



Co mě ještě dost vrtá hlavou jsou klasifikace, protože nemám moc srovnání, takže je berte s dostatečnou rezervou a vůbec si s ní nevím rady. Kámen je hned za křižovatkou po levé straně ve svahu.



1. El Comandante 6C+
2. Drop In 7A
3. Pocta Jardovi 7B+

Časem bude průvodce na Pureboulderingu.




Blansko

This year I came back to the rock I was watching for quite a time. At first, it was difficult to determine whether the rock was actually worth cleaning or not because I couldn't see many holds and lines. Now, I know I don't regret it at all. I recently visited Blansko three times, one of the reasons being the short distance of the boulders from the train station (10 - 15 minutes). I spent the first visit mainly cleaning and arranging the falling area. Despite that, I managed to climb the boulder called El Comandante 7A (located in the left part): Balanced steps over the edge.

Photos: The boulder before cleaning - the bottom - cleaned

On the second visit, I managed to climb a boulder on the right side, starting from the standing position. Drop In 7A(+): The start with perfect holds, then a step over the bulge and a demanding pull to the top -- very nice. Just show me another boulder of this kind located less than 30 km from Brno! :-) I also tried the left variant starting from the sitting position, but no way.

I can't remember the last time when I was so motivated as on the third visit here. It took me about an hour. The result: By adding three superb steps to Drop In, I created Pocta Jardovi (A Tribute to Jarda, about 7C). As climbers have been coming to this place for a long time, it is a small miracle that this boulder has been discovered here. Back to the name: I dedicated this boulder to the remembrance of my dad who brought me to this amazing sport.

What I still wonder about is the classification. I don't have much to compare with, so please take my classification just as a proposal. Sometimes, I am quite doubtful. The rock is located on the hillside just behind the crossroads, on the left side.

1. El Comandante 7A
2. Drop In 7A(+)
3. Pocta Jardovi 7C???

Eventually, I'll make a guide to Purebouldering.