Sněžníkování

Poslední dobou mě uchvátily bouldery, projekty a krásné linie na Sněžníku, poprve jsem se sem vydal po stavění na Smíchově s Džanglíkem a podařilo se mi přelézt Koalu - nádhernou panelákovou hranu. K večeru jsem přidal druhý přelez Ajo En Vagina - je to silovej strop alá american style, nakonec nejtěžší je překopat nohy, krása! Dovolím si klasu upravit směrem nahoru, oproti ostatním 7C na Sněžníku je tohle někde jinde... takže bych dal 7C+. V pátek jsem ubojoval druhý přelez ještě hezčí linii vlevo od Koaly Fixuj Jako Graham - Jestli chcete ameriku v čechách zkuste tohle, nebudete litovat, dvě těžký paty a dva těžký fixy, nádhera, jedna z nejlepších linií v ČR!

Druhý výjezd jsem jel s Peťou. Sněžník vydíme beznadějně v inverzi, ale asi 50m pod vrcholem kopce inverze ustoupí a je sluníčko, bohužel počasí se během dne dost přelívá.





Mně se dařilo o trochu víc než Péťe. Dal jsem Ocelového Kolouška - Lezl jsem celou krásnou linii. Člověk leze po dobrých a příjemných chytech, omlouvám se za snížení klasy na 7C/C+, nemůžu jinak, Ajo, Stropník jsou o dost těžší věci...



Pak se mi podařilo vylézt úplně nový strop cca 30-50m vlevo od Kolouška, nejdříve jsem ladil dopad, aby se sem člověk vlezl, ( delší budou muset ještě kus zeminy ukopat ), pak asi 2h zkoušení a odpočinek na rozhledně. Na oběd jsme měli kuře v krabičce a díky hodné paní na rozhledně jsme ho měli i teplé. Jdem zpátky ke 3 metrovému stropu a linie pouští, myslím si, že je klasa někde okolo 8A - Numero Uno, je to nádhera!





Pak jde lézt Péťa, zkouší pár věcí a po dobrém vyhecování přelízá Pohádku 6A na Čtyřlístku.





Večer si dáme dobrou večeři v Refugo v Tisý a jdem brzo spát. Druhý den se bohužel probudíme do zataženého počasí a na kopci je to znát, ruce na skále hned vlhnou a mě se za celý den daří dát Tsim Fuckis. Péťa bojuje v pětkách a šestkách jak může, ale bohužel jí dnes nic nepouští... Unaveni s hromadou zážitků neradi opouštíme tuto krásnou lokalitu...



Fun at Sněžník
I've been recently intrigued by boulders, projects, and nice lines in the Sněžník area. I visited the place just after building stuff with Džanglí at Smíchov. Then, I managed to climb up Koala -- a gorgeous block-like edge. In the evening I added a second climb-up -- Ajo En Vagina -- with a power-based top in the American style. The worst on this one was managing the feet. Beautiful! If I may dare, I would adjust the class upward -- as opposed to other 7Cs, this one is something completely different. I would say 7C+, then. On Friday, I mastered a second climb-up with an even better line Fixuj jako Graham -- on the left from Koala. If you're looking for an American-style experience in Czech lands, look no further, you won't be disappointed. It is one of the best lines here.

Second time I visited the place, I went with Peťa. Sněžník was hopelessly covered with fog but about 50 meters under the top, the fog was replaced by sunshine. The weather was quite unstable during the day, though.

I got a little more lucky than Peťa. I sent Ocelový koloušek -- the whole of that marvelous line. You have good grips on the way. Sorry for lowering the class to 7C/7C+. I can't do otherwise -- Ajo and Stropík just is much more difficult stuff than this.

Then I managed to climb up a completely new wall located about 30 to 50 m from Koloušek. I started with adjusting the falling place to be actually able to get in there (the next guys might need to dig out some more dirt). Then I was checking the boulder for about 2 hours and finally I had some rest at the lookout tower. We had chicken in a box for lunch. Thanks to a nice lady from the tower, we could even warm it up. After that, there was the 3-meter wall again. I would guess it is about 8A. Perfect!

Then it was Peťa's turn; she was trying some new stuff and in the end, she did Pohádka 6A (at Čtyřlístek).

In the evening, we had a good dinner at Refugo in Tisá and went to bed early. The next day was unfortunately overcast and one could easily notice it at the hill. Our hands got easily wet so the only thing I managed to do was Tsim Fuckis. Peťa was fighting 5s and 6s as hard as she could but couldn't finish anything. Tired with tons of experience, we reluctantantly left this beautiful area.

Na Boru

Fotky jak Peťa válčí na Boru...

 Nejkrásnější Hádanka 5A

Boltova Tretra 5B

Zklamání v Čenkovicích a dívčí den na Ostaši

V sobotu jsem se jel s Peťou a Endym podívat do Čenkovic, mám echo, že je tam jeden parádní převis. Převis je fakt dobrej, ale materiál hrůza, byl jsem z toho zklamanej. To nám ovšem nevadí, protože je tady krásná procházka a Edík měl radost, že si může zablbnout. Největší radost dne nám udělala rodinná pizza v Jablonným na Orlicí, byla fakt veliká a měli jsme co dělat, abychom jí snědli.

V neděli se počasí umoudří a vyrážíme na Ostaš, já jenom jako divák, protože mám zánět šlach a docela to bolí. Opět s námi jede Eďouš a po dlouhé době Verča, která v sobotu šla do Roxetu a přichází až nad ránem :) Holkám se během dne podaří vylézt pár Exitů na kameni Bazén. Já jsem si dal za cíl, že pořádně prozkoumám nový sektor E a musím říct, že některé bouldery vypadají opravdu parádně.










Disappointment in Čenkovice and a girls' day in Ostaš
Peťa, Andy, and myself made a trip to Čenkovice on Saturday. Somebody brought to my notice that there is a neat overhang there. The overhang is really good but the material is terrible -- I was quite disappointed. We did not mind, though, because the walk was nice and Edík was happy he could be outside with us. The greatest delight of that day was a family pizza in the town Jablonné nad Orlicí. It was really big and we were quite hard-pressed to finish it.

The weather got more reasonable on Sunday so we went to Ostaš. I was just a spectator since I am currently suffering from tendonitis and it kind of hurts. Endy went with us again and Verča joined us too after a longer time. The girls managed to do a few exits on Bazén boulder in the course of the day. My goal was exploring a new sector - sector E. I must say that some boulders look really great there.

Lokal Blok 4. místo, Celkové 1. místo za ČP za rok 2012!

                                                                  Stupně vítězů

                                                 Celkové 1. místo za ČP za rok 2012!

Údolí říčky Halda

Včera jsem navštívil jeden skvělý převis nedaleko Brna. Dá se tam dojet i vlakem a rychlejší chůze trvá cca 45min. Mně se podařilo vylézt dva bouldery, jedno krásné 7A a jedno max. 7B+, zkoušel jsem ještě jednu linku, ale tam jsem se pro nedostatek matic bál.





1. Pyrrohovo Vítězství cca 7B+ - Z madla z dřepu do lišty a na hranu do madel, konec ve velkém madle, bez patestu vlevo.

2. Doping 7A - Z madla ze stoje, celým stropem až na hranu a konec v madle.

Nákres přístupu: ( Pro zvětšení rozklikni )





Halda river valley

I visited a great overhang near Brno yesterday. It is reachable by train or by 45 minutes of fast walking. I managed to climb two boulders, one beautiful 7A and another one of up to 7B+. I was trying another line as well but I got too afraid due to the lack of nuts.

1. Pyrrhovo vítězství (about 7B+) - sitting position - handle - edge, finishing with a big hand grip

2. Doping 7A - standing position - handle - celiling, finishing with a hand grip.

Vítězství pro tebe tam nahoru tati!

V sobotu se vydávám s našima a s Peťou na MČR. Závody probíhají celkem v poklidu, nejvíce se obávám počasí, jestli nepříjdou nějaký bouřky, ale tentokrát se štěstí obrací směrem k pořadatelům a žádná komplikace nehrozí. Kvalifikace se mi leze bídně, z celkový tuhosti a né moc dobrého pocitu dávám pouze jeden top, který ale stačí na postup. Od 8h večer se jdem podívat do kina na Pískaře, předchází tomu dva snímky, jeden o nádherných Highlajnách a jeden krátkej o Basejumpingu, pak na řadu přichází Pískaři, mně se na filmu nejvíce líbilo, jak to bylo pojatý, od historie lezení na písku, přes válku, po rozmach v 80. a 90. letech až po nejnovější odnož v 21. století bouldering, v kterým jsme s Martinem účinkovali. Večer klasicky popijem vedle boulderovky a v neděli mě čeká finále. Podaří se mi dát pouze jediný top na první pokus, v ostatních boulderech se mi daří vždy vylézt chyt pod top a to mě celkem mrzí, když top je tak blízko, s očekáváním sleduju jak se vede ostaním borcům. V kroužku finalistů, kteří už dolezli se dozvídám, že topy nebyly a jediný kdo mě už může porazit je Ondra Nevělík, v posledním boulderu všechno vsází na jednu kartu, tím že si zkouší boulder zkrátit brutálním fixem do topu, k mému štěstí se mu to nedaří a já se tak stávám mistrem republiky, nutno podotknout, že tady chyběly další dva vynikající soupeři brácha Martin a Honza Chvála a další, nechtěl bych na nikoho zapomenout. K soupeřům mám úctu a pokoru a myslím si, že je to moje silná stránka, nebrat to tak, že musím být na bedně, pro mě je nejdůležitější vydat ze sebe maximum a pak se uvidí na kolik to výjde, teď to vyšlo, ale příště to může být úplně jinak! Druhý tedy skončil Ondra a třetí se třemi zónami Roman Kučera - myslím, že je to pro něho opravdu vynikajícjí výsledek. Jestli pro diváky finále chlapů byla nuda, tak finále žen bylo o dost zajímavější a padlo i více topů, až na dvojku se vylezlo všechno. Vyhrála Nelly, pak skončila Zuzka Ulrichová a třetí Péťa Růžičková. Po rozhovoru do televize následovalo vyhlášení a pro mě ještě pracovní povinnosti v podání sundání profilů...

Kvalifikace 4. boulder







Obě fotky finále 1. boulder





Obě fotky finále dvojka -top



...Trojka





A poslední boulder ze čtyřky



Vyhlášení




Victory for you up there, dad!
Our bunch together with Peťa went to the Czech Championship on Saturday. The race was quite calm, my biggest worries were about the weather (storms) but the organisers got lucky this time and there were no complications. I found the qualifications miserable -- I felt overall stiff and poor so I sent just one top -- which was nonetheless good enough for the finals. At eight o'clock there was film screening of a documentary "Pískaři" together with two other movies. What I liked about the film was the general conception: Everything was covered -- from the history of climbing on sandstone to the war to the boom in the 1980s and 1990s to the newest thing of the 21st century -- bouldering -- where Martin and I played our parts. We spent the evening in a classical way drinking in front of the bouldering wall and awaiting the finals on Sunday. I made it to the top just once at the first attempt, the other cases were just below the final catch. I was feeling quite bad about that while I was watching how other competitors were doing. I found out that there were no tops whatsoever and the only one who could possibly beat me was Ondra Nevělík. On the last boulder, he bet everything on one card -- a "brutal" fixing move to the top. To my luck, he couldn't make it so I became the National Champion. It should be noted that at least two excellent opponents were missing that day -- my brother Martin, Honza Chvála, and others. I respect the opponents seriously and I believe this is my strength. I don't feel like I must stand on the podium every time; much more important is to give my best and see if it works. I worked this time but it could be completely different next time! So, Ondra ended up the second and Roman Kučera finished the third. I think this was an excellent result for him. The audience may have been bored at the men's finals, but the women's competition was more interesting and there were more completed boulders as well. Nelly won, Zuzka Ulrichová was the second and Péťa Růžičková the third. After a TV interview, the results were announced and I had to stay a little longer helping to remove the profiles.

Letní výlety na Bor

Tak po delší době sem napíšu pár vět. Důvod proč sem moc nepíšu je jednoduchej, nemám moc času a motivaci po každým výjezdu do Boru sem psát. Pokaždé se na Bor hrozně těším a vážím si těch pár hodin co tam s Peťou jsme, navíc když přijedou lidi s kterými se známe. Nejvíc mě baví to motivování, když zkoušíme s klukama nějaký boulder a většinou se k tomu přidá i sranda, to je jedna z krásných stránek boulderingu. Zpět k výjezdům, největší radost mi udělala Peťa, která vybojovala na Mucholapce za tři dny Dionaea Muscipul 6A, ještě dala dvě 5A Kendo a jedno nové Konfident. Jsem moc rád, že se chce zlepšovat a letos se jí to daří. Nevím co bych psal o svých přelezech, snad jen to, že poslední dobou docela cítím formu a největším úlovkem se stalo jméno, příjmení ( latinsky Nomen Omen 8A+ ) Výčet boulderů, které jsem v létě vylezl v Boru a na Ostaši najdete na lezci: http://www.lezec.cz/denik.php?parn=2&uid=8a20537472e16eed6bh&ckat=3&crok=9992

 
                  Dionaea Muscipul 6A


                                     Západ v Boru


                         Konfident 5A




Summer trips to Bor
Well, I am going to write up a few sentences after a long while. The reason why I don't report so often is simple: I don't have so much time and I am not that motivated to write something after every trip. I am always so excited about going to Bor and I always appreciate those few hours we spend there with Peťa. Even more when we meet somebody we know. I most enjoy the motivating -- when the guys and I try a new boulder and something funny turns up. That's one of the beautiful aspects of bouldering. Back to the trips: I was most pleased by Peťa's conquering of Dionaea Muscipul (6A), plus two other 5As -- Kendo and also Konfident -- during three days at Mucholapka. I am very glad that she wants to improve and that's she succeeds at it this season. I do not know what exactly to write about my climbs, perhaps just that I have been feeling in shape lately. The greatest take for me was Nomen Omen (8A+). The list of boulders I climbed up at Bor and Ostaš during summer can be found at Lezec:

http://www.lezec.cz/denik.php?parn=2&uid=8a20537472e16eed6bh&ckat=3&crok=9992