MČR Ostrava 2. místo!

V pátek frčím s Kubou Skočdopolem z Brna na  MČR v boulderingu v Ostravě Trojhalí. Kvalda se mi leze dobře, zapisuji šest boulderů ze sedmi a stačí mi to na pohodlný postup z druhého místa.

Přespíme u Adama Fialy, ráno super snídaně v podobě vajíček se salátem. Po této skvělé snídani každý postavíme jeden boulder, já žlutý přes lišty a spoďáky. Kuba černý lištový nářez. V semifinále se mi vůbec neleze dobře, silovky nějak nesedí a navíc se v růžovém boulderu celkem zamotávám. No nic, říkám si, že musím zabojovat, a to se mi vyplácí – čtyřku dávám z druhého pokusu. Celkově 6. místo po semifinále a s velkým štěstím postup, padá mi kámen se srdce, finále bylo můj hlavní cíl.

Finále, to je úplně jiná písnička, čtyři brutálně těžké bouldery. V jedničce po zóně, oblá dlaň na zapření a postavit se na nohu, pak daleko do topu, ten nazdařbůh plácám.



                    Finále 1 foto: Pepe

Dvojka je těžký koordinační skok, ke konci časového limitu se mi podaří zabrzdit vývlav, pak do zóny to jde, dál je to mimo realitu.



                  Finále 2 foto: Pepe

Ve trojce si věřím nejvíce, těžké dřevěné stisky. V nejlepším pokusu padám z topu, ale skok  z napnuté pozice a stisku daleko do topu, navíc do obliny, mi přijde dost ufo.



                  Finále 3 foto: Pepe

V čtyřce jsem rád za zónu, pak se neumím postavit na malý stup.



                   Finále 4 foto: Pepe

Celkem tedy 4 zóny na x pokusů a velká spokojenost, nechal jsem tam všechno, i zkušenosti trochu pomohly. Skončím na krásném druhém místě, je to pro mě trochu zázrak mezi těmi mlaďáky, jsou moc dobří a pro mě je to čím dál složitější, dostat se do formy a do finále. Všem vypaluje rybník Eda Minks, který jako jediný dává na jedničce TOP, nikdo jiný už netopuje a padají jenom zóny. Pro třetí místo si dolézá Vojta Trojan. Je mi ale jasné, že při účasti bráchy, Kuby Konečného a silných juniorů bych se do finále vůbec nepodíval. Jsem šťastný, jak to dopadlo, všem gratuluji, pro mě krásné zakončení závodní sezóny.

Video: z finále mužů: https://www.youtube.com/watch?v=PlqH83HDYoQ


On Friday I go with Kuba Skočdopole from Brno to the Czech Championship in Ostrava, Trojhalí. All goes well during the qualification, I record six boulders out of seven and pass safely from the second place.

We stay at Adam Fiala's, in the morning we have salad and eggs for breakfast. After this cool breakfast all of us build one boulder, I do the yellow one with ledges and underclings, Kuba the black one.

During the semifinal I'm not doing very well, I don't like the power climbs and the pink boulder is very tricky, too. Well, well, I say to myself, I have to fight. And this attitude pays off, I need just two attempts to finish the fourth boulder. In total I'm 6th and with a bit of luck I pass to the final. What a relief, this was my main goal. The final is very demanding, the four boulders are brutal. I reach the zone of the first boulder, then I step on my foot and only slap the top.

Number two has a hard coordination jump and even though I manage to get to the zone the rest is out of my reach.

I'm quite confident about the third boulder, the pinches are hard but during my best attempt I fall from the top. But it's still too far and it seems impossible for me to get there.

With the fourth boulder I'm lucky to get to the zone, then the tiny foothold comes and stops me.

In total I've got 4 zones in x attempts and I'm quite satisfied, I gave it all I had and my experience helped a bit, too. I earn an amazing second place, this feels like a miracle as I'm surrounded by young climbers who are very good and for me it's getting harder to pass to the final and get in shape. The amazing Eda Minks is the only one who gets the TOP of the first boulder, the others have to settle for the zones. And Vojta Trojan is third. I know that if my brother or Kuba Konečný and the strong juniors were there I wouldn't get to the final, though. I'm happy, congratulations to everyone. This was an amazing ending to the competition season for me.

Druhé 8A Flash!

V sobotu mám s bráchou v plánu Labák. V jedné lokalitě jsem ještě nelezl. Po prudkém kopci jsme dobře rozehřátí, stín a teplota jsou příznivé. Po rozlezu ve Stroposkopu jdu dát Flash pokus v Muletě, brácha perfektně vyradí a se štěstím dávám! Moje druhé 8A Flash, popravdě, nevím, kdy jsem dal první, musel bych se podívat.



Bohužel je to z mé strany všechno, nalézám do dalších boulderů a jako by mi Muleta vzala všechnu energii. Brácha vše kosí v jednom nebo druhém pokusu, neskutečná síla a vytrvalost. Ještě zkouším Prastarou Magii super lajna – bohužel se nedaří.



                                       Prastará Magie

Náladu si trochu spravím na Campusu nad Labem. Brácha ještě zkouší ultimátní projekt přes stisk na Žížale a před 14:00 frčíme směr Choceň. Pěkný den ve skalách.


On Saturday I plan to visit Labák with my brother for I haven't tried one area yet. Going uphill is a solid warm up by itself and the conditions are good. After a proper warm up in Stroposkop I go for Muleta Flash, Martin gives me some great advice and with a bit of luck I send it! My second 8A Flash, I actually don't know when the first one happened, I'd have to check my records.

Unfortunately, this is all I get today. I try several other boulders but it seems like Muleta took all my energy for today. Martin only needs one or two attempts for each boulder, his strength and endurance are unbelievable. I try Prastará Magie, it's a great line but I don't finish it, either. Too bad.

My mood improves at Campus nad Labem. Martin tries an ultimate project with a pinch at Žížala and before 2 p.m. we drive back to Choceň. A good day outdoors. 

Pokračování v projektování

Minulý pátek jsem byl s Martinem Švecem na projektu kousek za Kunštátem. Jde o odnož Fénixových Slz. Parádní 40stupňový převis po lištách, ke konci morpho skok a už je to docela vzdušné. Po vylomení lišty v Slzách to lehce zhrublo, mně nejde moc dobře zatížit nohu v převisu, jelikož jsem tam napnutý jako špagát, ale lišty drží...

Pro změnu včera jsem se vydal na Leda Kost, dostal jsem od bráchy nákoleník. Založení kolena je pořád těžké, ale pomůže, bez prvních tří kroků jsem tečoval topovou lištu, stále těžký proces...


Last Friday I've been to a project near Kunštát together with Martin Švec. The project is a variation of Fénixovy Slzy. An amazing 40-degree overhang with ledges and a morpho jump at the end. After breaking off a ledge in Slzy it got quite rough. I'm too strained to load the foot in the overhang, but at least the ledges stay where they are...

Yesterday I've been to Leda Kost again. I got a knee protector from my brother. It helps a bit but placing the knee is still pretty tricky. But I managed to slap the top ledge (I skipped the first three moves, though). It's still pretty hard.

Mladkov a Drábovna

K víkendu se bohužel kazí počasí, původní plán Polsko padá, tak si říkám, kam by to šlo, a volba padá na Mladkov. Před 11 lety zde brácha přelezl super silovou střechu Konec Světa. Přicházím jen na to, jak do převisu nalézt a zvednout nohy z předskalí, do chytu pod hranou se bohužel nedostanu, ale baví mě to a je to super výzva.



              Super mrda, trochu jiné béčko...

Odpoledne jedeme na rodinný sraz nedaleko Turnova a v neděli mám v plánu zkusit Koblížka na Drábovně, bohužel jsou chyty vlhké. Skoro pokaždé dolezu do posledního těžkého kroku, ale z těch oblin stékám. Každopádně super krásná převislá hrana, příště za sucha!



 

The weather is getting worse as the weekend is coming, so I drop the original plan (climbing in Poland) and decide to visit Mladkov instead. Eleven years ago my brother climbed a cool power roof called Konec Světa there. I only figure out how to get to the overhang and lift the legs up but I can't get to the hold under the edge. But I have lots of fun anyway and it's a great challenge.

In the afternoon we go to a family reunion near Turnov and on Sunday I plan to try the Koblížek boulder at Drábovna, but unfortunately the holds are moist. Almost every time I get to the last tricky move and then fall. I must definitely try this beautiful overhanging edge next time, when it's dry!

Mistrovství Evropy v Zakopaném

Minulý víkend proběhlo ME v Zakopaném. Z Brna vyrážím s celou rodinkou. Krásné podhorské lyžařské město se spoustou dřevěných srubů a ubytováním. Profily stěny nevypadají zase tak bledě, trošku horší už je umístění vedle střední školy. Stage je na asfaltovém place, kde mají děcka venku tělocvik. Bohužel zde chybí největší hvězdy evropského boulderingu, včetně Adama, a je to na atmosféře znát, i když se Poláci určitě snaží.

Co říci k mému výkonu? V Teplicích na Fesťáku jsem si poranil záda a domněnka, že se přes bolest nějak přenesu a bude to lepší, byla velký omyl, ale nechtěl jsem to jen tak vzdát. Bohužel závod dost protrpím a dávám slabé dvě zóny, v mých silách bylo dát jeden-dva topy, ale to se nestává a končím zaslouženě na posledním místě. Moc mě mrzí, že jsem se nedokázal dobře připravit a být zdravý, tělo a věk dávají jasný signál, že se mám na mezinárodní scénu vykašlat, i když bych chtěl ještě na jeden nebo dva svěťáky zajet a rozloučit se jinak. 

                                                                                 
                                                                        Kvalda 1

                                                                         Kvalda 2

                                                                           Kvalda 3

                                                                             Kvalda 4

Last weekend the European Championship took place in Zakopane and I went there with the whole family. The town under the mountains and the wooden cabins are really lovely. The wall looks quite good, its location next to a high school – not so much. The stage is on an asphalt surface and the biggest European bouldering stars, including Adam, are missing, which has a negative impact on the atmosphere despite the efforts of the organizers.

About my performance... I hurt my back in Teplice and my idea of overcoming the pain and achieving a better result was false, but I didn't want to give up in advance. Unfortunately, the competition is a bit of torture for me and I only reach two zones. I guess normally I could get one or two tops but this didn't happen and I ended at the last place. I'm very sorry that I didn't manage to prepare and heal, my age and body are probably trying to tell me that I should drop the international events, even though I'd like to go to one or two World Cups and say my goodbyes properly...

Fesťák 2019

Po dlouhé době konečně další závody: jako každý rok je tu koncem prázdnin fesťák. Letos mě překvapuje, kolik je tady lidí a aut, parkuji až na vrchní louce. Parádní převislé profily, letos přibyla pětačtyřicítka. Kvalda se mi leze těžkopádně, ve dvou boulderech už padám, ale nějakým zázrakem se udržím, včetně kolmáče přes růžové struktury. V nejtěžší silovce měním program a dávám hned, předtím mě to bráchovým náskokem za osm nepustilo. S kvaldou jsem velice spokojený a doufám v lepší výkon ve finále, ten se ale bohužel nekoná.

V jedničce si fest natáhnu záda, přijde mi, že je mám slabší a slabší – no, věk také hraje roli :) Přemýšlím, jestli dokončit závod, nebo ne, řeknu si ale, že to zkusím, když u toho neomdlím a bolestí se nepustím, tak proč ne. Ve dvojce ubojuji skokanskou zónu, dále mě limituje krok přes patu, tady záda bolí fest. Ve trojce dávám náskok do kráteru na druhý, v prvním pokusu se snažím vymýšlet blbosti. Silová čtyřka bohužel moc nejde, patami si nemůžu pomoci, tak se snažím hloupě skákat po chytech a to je nad moje síly. Celkově jeden top a 4 zóny a umisťuji se na solidímím pátém místě, cíl byla bedna, ale ta byla daleko.

Za zmínku stojí čtvrté místo Chváliče, který závodí po dvou letech. Lezl jsem s ním v úterý a věděl jsem, že nebude do počtu. Viděl jsem ho jako kandidáta na bednu, talent, šikovnost se neztrácí a silově na tom také nebyl úplně špatně. Třetí je Roman, druhý Vojta a všechno vyžehlí na OS brácha, pěkný výkon. Chápu, že pro něho to bylo lehké, jelikož v Japonsku mají mnohem těžší bouldery a svět je úplně jinde... Pěkné bouldery a  závod, ale fesťák nikdy špatný nebude...

.

                                                                           Kvalda

                                  
                                                                          Finále

After long time there is finally another competition, the climbing festival which, as always, takes place at the end of summer. This year I'm surprised by how many people and cars came, the nearest parking spot is on the upper meadow.

I'm a bit clumsy during the qualification, I nearly fall from two boulders but somehow I manage to hold there, even the vertical doesn't stop me. I change the programme for the power boulder and finish it immediately after that, my brother's way didn't work for me. I'm quite satisfied about the qualification and hope to do better during the final. Which I don't, unfortunately.

I strained my back on the first boulder and gradually it's getting worse. I guess my age is taking its toll :) I'm considering quitting this competition but in the end I decide to continue. I get to the zone of the second boulder but then I'm stopped by the move with the heel, my back hurts a lot here. Then I jump to the hole of the third boulder at the second attempt. The fourth boulder, a power climb, is too hard, as I can't engage my heels and jumping on the holds doesn't work. In total I have one top and four zones and I'm fifth, which is very good. I was hoping to be the best three but this time I was very far from that.

It's worth mentioning that Chválič, who has take a two-year break from competitions, earned the fourth place. I saw him training on Tuesday and I knew he would be good today. I could imagine that he would be among the best three, his talent hasn't changed and he was pretty strong, too. Roman is third, Vojta second and my brother wins as he climbs all the boulders OS, well done! I understand this is a piece of cake for him as there are much harder boulders in Japan and the boulders out in the world are on a competely different level... Here the boulders were very good and so was the competition, I don't think the festival being bad is really an option...

Letní trénink v Krasu

Není nad to být na kousku skály. V létě se dá parádně bušit ve Starých skalách ve Sloupu. Přibylo zde pár novinek, např. prodloužení Palmaly a Tragikomixe. Další novinkou je Infarkt Myokardu a verze Low.  Leze se přes převísek pod Krátkou Křečí a nový výlez Palmaly - Obelix. Můj projekt Síla Je Kouzlo je stále v nedohlednu, ale baví mě to tady, protože je to skvělý letní trénink. Tak zas příště.

There is nothing like climbing outdoors, on a piece of rock. The Staré Skály area in Sloup is an ideal destination for an awesome climbing trip. Several new boulders have been established, like the prolonged version of Palmala and Tragikomix, or Infarkt Myokardu and its low version. There is an overhang under the Krátká Křeč boulder and the new finish of Palmala - Obelix. My project – Síla Je Kouzlo – is stil far, far away from being completed but I enjoy it anyway, it is a great summer training, so see you next time!