Když jsem se minulý rok dozvěděl, že bude světový pohár v Praze, byl jsem nadšený. Hned mě napadla myšlenka, že by bylo skvělé se tady rozloučit s mezinárodními závody. Naposledy jsem v reprezentaci startoval na ME v Zakopaném 2019 a skončil jsem poslední, takle jsem se loučit nechtěl. Cesta do reprezentace byla celkem dost složitá, dvakrát jsem měl na nominačních závodech velké štěstí, že jsem postupoval do finále z posledního osmého místa. Ve finálových kolech jsem ale zabojoval a vysloužil jsem si místo v reprezentaci a šanci si zazávodit na domácím svěťáku, tím se mi splnil jeden z lezeckých snů. Jedu s celou rodinou a na závody se hodně těším. Kvalifikaci jsem si moc užil, vylezl jsem sice jen 3 zóny, ale nebyl jsem poslední a z čechů na třetím místě. Určitě šly vylézt silové bouldery čtyřka a pětka, ale musel bych mít víc natrénováno, takle jsem zalezl svůj strop. Můj nejlepší výsledek ze světového poháru je 26. místo v Meiringenu v roce 2016. Byl to jeden z nezapomenutelných závodů a asi nejsilnějších okamžiků v mém lezeckém životě, protože tady brácha vybojoval báječné druhé místo a byl hrozně blízko k vítězství. Určitě se najdou i další pěkné výsledky, jak na ME, tak na MS, kousek za 40. a 50. místem. Ještě jedna zajímavost, můj první světový pohár byl v Brně v roce 2004, ale na obtížnost. Za reprezentaci jsem nastoupuil už jako 14tiletý na Evropském poháru v Terstu a to už v roce 2001. Byl to epický závod, 3 vítězství na jedněch závodech - Mrázy, Pavla Solanského a Terezy Kysilkové patří k dalším pokladnicím českého lezení. Úplně nekončím, ještě pár lez budu závodit na tuzemských závodech, jelikož závody prostě miluju a hodně mě ta výzva baví, tedy pokud zdraví dovolí...
Boulder č. 1 foto: climbingworldcuprague ( Petr Chodura )
Boulder č. 2 foto: climbingworldcuprague ( Petr Chodura )
Boulder č. 3 foto: climbingworldcuprague ( Petr Chodura )
Boulder č. 4 foto: climbingworldcuprague ( Petr Chodura )
Boulder č. 5 
Závodiště
Miláčci zlobivý
Loučení se svěťákem, díky Praho.
Žádné komentáře:
Okomentovat