Minulou sobotu proběhl nominační závodl na Jungli. Systém byl jednokolový, ale k mému zklamání nebyl čistý OS systém, před startem závodu proběhla prohlídka. Oproti minule přijeli i kluci, kteří chtěli zabojovat o reprezentační vstupenky a já jsem je chtěl trochu potrápit. Mým cílem bylo si dobře zazávodit a potkat lidi. Kvalifikace žen byla dost utáhlá a o vítězce rozhodovaly pouze zóny, dalo se očekávat i takto nastavená laťka v mužích, což se potvrdilo. V jedničce těžký skok do ramene, který jsem nakonec udělal, ale popojel mi spodní průhledný chyt a byl jsem dole, tohle mi nesedlo, po zóně to bylo dost ufo, nikdo si neškrtl. Dvojka šlapací kolmice, tady nula. Trojka vybojovaná zóna, dále to bylo peklo. Čtyřka nakonec rozhodla o prvních třech příčkách což za mě není správně, jednalo se o takových tří až čtyřkrokový kout. Končím s jednou zónou na 12. místě, cíl jsem měl aspoň do desítky, nepovedlo se, nevadí. Nejvíce mě zaráží instrukce od trenérů obtížnost boulderů - do zóny evropských pohár, což beru, ale do topu obtížnost světového poháru, což nechápu a nerozumím tomu. Stavěči tento úkol splnili dokonale, ale nemyslím si, že tento model je vhodný pro nominační závod. Taková obtížnost by byla dobrá pro soustředění, kde se kroky zkouší a upravují se. Nejvíce mě mrzí někteří závodníci, kteří úplně nemohli prodat na co mají a jak říkám pořád, závod dělají hlavně stavěči, jak a co postaví, u mě to platí dvojnásob.
Fotku z obou závodů nemám, takže pouze ilustrační MČR Brno Sport Life 2007
