neděle 20. srpna 2017

ME a SP Mnichov 2017

Každý rok se koncem prázdnin koná Světový pohár v Mnichově, tentokrát je to zároveň i Mistrovství Evropy, jelikož se letos nenašel žádný pořadatel. Závody opět trhají rekordy a ve SP je přihlášeno 166 závodníků a do ME 101. Izolace se nám uzavírá v 6.30 a pořadatelé závodníkům zajišťují pořádnou snídani, formou švédských stolů. Jdu lézt padesátý druhý, takže času je dost. Bohužel co je horší, že se dost otepluje a v přechodné izolaci je jak ve skleníku. V jedničce se třikrát dostávám do posledního kroku do topu, ale ten je fakt dost těžkej tady necítím šanci na úspěch.



Dvojka je pěkný lezení v převise, ale za stisk vůbec nezaberu a nedávám ani zónu. Trojka kolmice, jsem rád, že vůbec nastoupím. Čtyřka silová přes lišty a oblé bočáky, těžké tlačení nohou na tření, slavím úspěch na čtvrtý pokus.



Pětka čistý peklo v kolmým, nastoupím, ale neudělám první krok, navíc nebylo. S výkonem jsem spokojenem s výsledkem už úplně ne. Zápis 1T4 a 2Z5 mě vynáší v SP na 80. místo a v ME na 57. místo. Radost nám dělá brácha, který sice nepostupuje do semifinále SP, ale do semifinále ME těsně ano. V sobotu mu fandíme, je skvělý, že si trochu polepší a skončí na pěkném 15. místě, nechybělo moc a mohlo být ještě líp :) Žasnu na tím, jak závodníci jsou dobří ( výborní ) a bouldery těžký, krutý střet s realitou je tady. Poslední dobou jsme se snažili zorganizovat pár soustředění, bohužel je to málo, jdem správnou cestou, ale musíme makat víc.



Slab Hell Polička a VUT Brno

Poslední dobou se snažíme "podomácky" zorganizovat soustředění reprezentantů. Tentokrát jsme se zaměřili na ladění problémů v kolmáčích. První soustředění se konalo v Poličce. Bouldery byli perfektní, zázemí u Chváličů ještě lepší. Večer lezecký videa, v neděli dopoledne běh, rozbor boulderů ze soboty a záverečná kampus session. Moc fajn akce a trénování, díky Honzo a tvým rodičům za vše, jste úžasná rodina!



Druhá akce proběhla týden před ME na brněnském VUT, kde jsem skoro doma. Ve středu a čtvrtek ladím s Dejvem Kozlem závodní bouldery. Na obouch soustředěních proběhly dva závody, takový je trend v zahraničí. Jdem správnou cestou, ale soustředění musíme pořádat častěji a vždy je zaměřit na určitý druh lezení, protože konkurence a závodníci jsou čím dál lepší. Díky Davidovi a Terce na VUT za jejich čas.




čtvrtek 3. srpna 2017

ČP Jablonec nad Nisou

Zapátral jsem ve svém notýsku, kdy jsem byl naposledy v Jablonci nad Nisou na závodech. Psal se tehdy rok 1997 a bylo mi 10 let. Závodil jsem na obtížnost a obsadil zde třetí místo. Tentokrát se další kolo ČP odehrává na přehradě Mšeno a musím říct, že to tady mají opravdu moc pěkné, nádherná koupačka v létě, to čumím.

V kvaldě je dost dobrá podmínka a celkem 10 kluků dává všech 8 boulderů, mně se daří postoupit ze třetí příčky. Izolace se netradičně uzavírá v 16.00, a tak se nemůžeme dívat na holky. Za mě je to krok do prázdna, proč nemůže zůstat osvědčený systém - uzavření po skončení poslední závodnice?

Startujeme v 18 h a sluníčko se začíná nebezpečně opírat do finálových boulderů. Jednička je těžký kolmáč, kde celkem slavím zónu, nechám se zbytečně vyhodit, pak už sem nedolezu. Ve dvojce je těžká lišta, ale na sluníčku je výměna snad nemožná, skokem mi chybí lepší koordinace. Ve trojce nejsem schopný podržet strukturu, tady udělám jedinou chybu, měl jsem to vyzkoušet jinak. Čtyřka je poměrně lehká, prvním pokusem sice padám z topu, ale druhým bezpečně dávám. Celkově jeden boulder na dva pokusy a čtvrté místo, nic moc říkám si. Vyhrává těsně brácha před Chváličem, mají stejný zápis, ale rozhoduje zóna navíc, třetí končí se dvěma topy Rishat.

Celkově to byly pěkné závody a bouldery ve finále byly těžší než na Letné. Přesně tento styl boulderů mi nesedí a jen pomalinku se v něm zlepšuji. Ještě jedna drobnost k cenám: od kluků vím, že kromě peněz prakticky skoro nic nedostali. Závody se za posledních pár let v mnohém zlepšily, tak proč by ceny a prize money nemohly být větší? Toť otázka...


I checked in my notebook when was the last time I was in Jablonec nad Nisou. It was 1997 and I was 10 years old, competing in lead climbing and ending up third. This time the Czech Cup took place at the Mšeno dam, and I must say it was really nice there, as you could have a swim in the hot summer and all. 

We have good conditions for qualification and there are 10 guys who successfully climb all the 8 boulders. I pass from the third place. The isolation gets closed, contrary to the usual, at 4 p.m., so we cannot watch the girls climbing. In my view this is a step back, I don't understand why we couldn't keep the well functioning system of closing the isolation after the last female competitor was done?

We start at 6 p.m., sun is shining hard and heats the final boulders. The first one is a hard vertical, I'm happy to reach the zone - then I fall and in the next attempts I don't even get this far. The second boulder has a tricky ledge, the switch seems impossible in the hot weather and for a jump I would need better coordination. With number three it is my fault - I can't hold on to the structure, I should have tried a different strategy. The fourth boulder is quite easy, at the first attempt I fall from the top but next time I'm up. In all, I have one boulder in two attempts and I'm fourth, which is not very good. My bro wins over Chválič but it is very close, they have the same record but Martin has one more zone, which decides. Rishat is third, reaching two tops. 

The competition itself was good, with more difficult boulders than the one at Letná. Exactly the kind of boulders that don't suit me much and I improve very slowly. One last remark about prizes - the guys told me they didn't get much apart from the money. The competitions have improved great deal during the last few years so I wonder, why the prizes and the money for winning couldn't be better, too? Well, that's a question.

úterý 18. července 2017

Idefix

V pondělí mě Dejv vytáhne do Krasu a podaří se mi po třech dnech nacvičování vylézt nižší verzi Idefixe. Specialitou boulderu je, že se pravá ruka dává do spáry, pak následuje těžká lišta, ale nejtěžší je stejně krok do topu. Ještě si zkrokuju Autofix, ale to bude jiná písnička.




On Monday Dejv takes me to Kras and after three days of practicing I climb the lower version of Idefix. The boulder's peculiarity is that one must put the right hand in crack, which is then followed by a hard ledge, but the hardest of all is the final move to the top. Also, I try the moves of the Autofix but this is gonna be something completely different, I guess.

neděle 9. července 2017

Jeskyně ve starých

Včera jsem byl s bráchou v Krasu. Ráno je po dešti celkem dobře, všechno suché. Od minula mám rozlezeného Simulanta SD, dnes ho docela rychle dávám. Mám radost, síla je. 

Proto se přesunu doleva pod Idefixe SD, ladím kroky a nejlepším pokusem už pokukuji po topovém madle, ale pumpa z lišty je ještě dost daleko, radost je ale veliká. 

Začíná se dost oteplovat a jeskyně vlhne, ale brácha se nevzdává a přelézá brutálně silový kousek Silák Panoramix, teď už jen připojit dvě varianty SD a klasa bude min. 8C. 









Yesterday I went to Kras with my bro. The morning conditions are quite good, the rock is dry. Last time I was here I started climbing Simulant SD and today I finish it pretty quickly. I'm really happy about it, I feel strong today. 

So I move to the left under Idefix SD, I work on the moves and with my best attempt I get really close to the top bucket but I can't reach it yet - but I'm really happy anyway. 

It's getting hotter and hotter and the cave gets moist but Martin doesn't give up and climbs a super hard power boulder called Silák Panoramix. Also he plans to connect it to two SD varieties, I guess the grade will be at least 8C.

čtvrtek 29. června 2017

Kouzelný Sloup

V úterý se mi po 3esti dnech nacvičování podařilo přelézt Kouzelný Sauce ve Sloupu. Jedná se o hodně silové lezení ve stropě s těžkými nátahy a záverečným brutálním skokem do madla, poté následuje odpočinek a ještě dolez Matovým Saucem. Boulderu si nesmírně vážím, jelikož má pouze tři přelezy a velmi prověří vaší fyzickou připravenost. Pocitově je to můj nejtěžší boulder v Krasu, který bude další?







On Tuesday, after 6 days of practicing, I managed to finish the Kouzelný Sauce boulder in Sloup. It is a power climb in a ceiling with hard reaches and the brutal final jump to the bucket. Then, after a short rest, the final part of the climb goes via Matový Sauce. I really appreciate this achievement as there are only three finishers and it is a real test to one's physical abilities. In my view it is the hardest boulder in Kras and I wonder which one will be the next to come?

úterý 27. června 2017

MČR Praha - 2. místo!

O víkendu proběhlo MČR v Praze, tentokrát na pěkném místě v Letenských sadech. Kvalda se nesla v duchu tropických teplot, musel jsem bojovat až do konce limitu, těžké průtlaky a ne moc silové bouldery tomu dávají nový náboj. Nakonec jsem vylezl 7 boulderů, což v pohodě stačilo na postup do večerního finále.

Před námi měly finále holky, zaslouženě vyhrála Peťa Růžičková. Mládí jde rychle vpřed v podobě Elišky Adamovské, která si krásně dolezla pro 2. místo, třetí skončila stálice, i když spíš " lanařka", Edita Vopatová.

Naše finále začíná technickou jedničkou, leze se mi celkem dobře až do závěrečného přešlapávání, kde se nedokážu úplně srovnat, chyběl kousek, i když druhým pokusem padám z topu. Dvojka nástup z lišt a jdu přímo rovně do struktur, dále to "ojebávám" přímo rovně skokem do topu. Trojka je čistě silová, po prvním pokusu, kde se blbě srovnávám, druhým posílám. Čytřku nejdu silovým skokem, ale zleva přes golf a pohodlně dolézám do zóny, další kroky až do topu celkem jdou až na přidání druhé ruky do topu! Něco mě osvítí a vymýšlím levé beton koleno a celkem pohodlně přidávám.

Celkově tedy mám 3 bouldery na 4 pokusy a 4 zóny na 5 pokusů a stačí mi to na velmi krásné 2. místo! Pro mě TOP výsledek. Zaslouženě vyhrává brácha se 4 bouldery na 4 pokusy, třetí končí Kuba Hlaváček, gratulace. Teď k závodům samotným: za mě zklamání sice pěkné umístění, ale tím moje pozitivní hodnocení končí. Závod neproběhne bez pár komplikací, za sebe bych jmenoval: zdlouhavá registrace holek, málo záchodů, na třikrát předělávané výsledky kvaldy mužů, volný přístup v izolaci při kvaldě a postavené finále mužů, které jsme si mohli hodinu prohlížet. Ve Slaném má MČR jinou úroveň. K boulderům: kvalda za mě dost technická, bez výrazně silového boulderu, ale ve finále se to otáčí a je pravda, že to nahrálo silovým lezcům. Těším se na další závod.


                                                    Finále třetí boulder by Lukáš Bíba


                                                       Stupně vítězů by Lukáš Bíba

At weekend the Czech Championship took place in Prague, at the Letná park. The qualification was running in the tropical heat and I was struggling to the very end of the time limit. In the end I climbed 7 boulders, which was enough to let me pass to the evening final.

The girls had their final before ours and the winner, Peťa Růžičková, really deserved it. As a representative of the young generation of talented climbers, Eliška Adamovská did great and ended up second, and the third was Edita Vopatová, who is more of a "rope climber".

Our final started with a technical boulder and I'm doing good until the final leg move comes, where I just cannot get it right. It was really close, though I fell from the top at the second attempt. The second boulder starts with ledges and then goes straight the structures, after these I "cheat" and jump straight to the top. Number three is a pure power boulder and I send it at the second attempt. With the fourth boulder I don't do the power jump but approach the zone comfortably over the golf hold at the left. The following moves are ok, except for grabbing the top with both hands. However, I have a moment of enlightement and find a trick with the knee and after that it's a piece of cake.

In total I have 3 boulders in 4 attempts and 4 zones in 5 attempts which means a great 2nd place - an amazing result. The winner is Martin, who really deserved it with his 4 boulders and 4 attempts, and Kuba Hlaváček is third - congratulations. About the competition as a whole - well, I was quite disappointed. I had a good score but that's all regarding the positive things to say. There were several drawbacks such as the tedious registration process for the girls, too few toilets, the results of the men's qualification which had to be corrected three times, the free access in the isolation during the qualification and the fact that we could see the final men's boulders for an hour before actual climbing. The Czech Championship in Slaný has entirely different quality. As for the boulders - the qualification was quite technical, without a power boulder and the final was quite the opposite - it's true that it was an advantage for the power climbers, though. Anyway, I'm looking forward to another competition.

úterý 20. června 2017

Další návštěvy ve starejch...

Opět proběhly další navštěvy ve Sloupu. Poslední dobou se mým hlavním cílem stal Kouzelný Lektvar, fakt těžký to kousek. Zatím projektuji 5 dní a skok do madla ne a ne udělat. 

Jelikož vybagrovali kus zeminy, vznikla tady jedna novinka - nižší start do Hypochondra. Jde o pěknou silovku přes spoďáky, nejprve vyléza FA brácha a po chvíli i já, těším se opět příště :)




I made few more visits to Sloup. Lately my biggest quest is to climb Kouzelný Lektvar, a truly tricky boulder. So far, I have been trying for 5 days and haven't got any closer to the bucket jump.

Some ground has been removed and due to this there is new stuff to do - the lower start of Hypochondr. A nice power boulder over the underclings, Martin climbs it FA and I soon follow his example. I am looking forward to the next visit :)

úterý 6. června 2017

Boulder Open Air 2. místo!

Poprve se účastním BOA v Brně. Je krásně, sluníčko pěkně smaží. V kvaldě na nás čeká 13 boulderů od Davida Kozla a Suka. Ve třech boulderech se trochu zaseknu, jeden technický a dva s Ádr výlezy přes laminát jsou docela peklo. Přelezením všech boulderů si zajišťuji vstupenku do večerního finále. Holky začínají v 17 h a docela je lituju, mají ještě dost teplo. Suverénně vyhrává Peťa Růžičková.

Naše finále je n aprogramu od 19h a začíná být už trochu lépe, slunko sice pořád svítí, ale začíná příjemně pofukovat. Leze se stylem tří pokusů na každý boulder. V jedničce je pěkný skok, který dám napodruhé, a pak ještě těžké přetlačení bočáků, se štěstím držím výlezovou hranu. Dvojka je zajímavý traverz s těžkou závěrečnou oblinou a skokem do madla, podaří se mi také na druhý pokus. Trojka je nejlehčí a všichni finalisté přelézají. Naopak technickou čtyřku nepřeleze nikdo. Až po závodě nám Dejv prozradí fintu a s ní už to jde. Celkem mám 3 bouldery na 5 pokusů a stačí mi to na super 2. místo, o pokus vyhrává brácha, třetí končí Rishat. Díky klukům za bouldery a třeba za rok příště.


 
 

I took part in the Boulder Open Air contest in Brno for the first time. The weather is sunny and very hot. The qualification consists of 13 boulders made by David Kozel and Suk. Three of the boulders give me hard time, one of them is technical, the other two with laminate holds - and all are pretty tough. In the end I climb all the boulders which means a ticket to the final for me. The girls start climbing at 5 p.m. and I feel sorry for them, it's still very hot. The winner is Peťa Růžičková.

Our final starts at 7 p.m. and even though the sun is still shining it is much better and there is this nice cool breeze starting to blow. We have three attempts for each final boulder. The first boulder has a cool jump, which costs me one attempt, and then the hard side-pulls, I am lucky to reach the final edge. Number two is an interesting travers with a hard round hold and a jump to the bucket, I also need two attempts here. The third boulder is the easiest and all the finalists finish. On the other hand the technical boulder number four stays unconquered until Dejv gives us a hint after the contest. In all I have 3 boulders in 5 attempts and it's enough for an amazing 2nd place. My bro is one attempt better than me and Rishat ends up 3rd. Thanks a lot to the guys for building the boulders and hope to see you all next year.

pondělí 29. května 2017

3 návštěvy ve Sloupu.

Poslední měsíc se mou domovskou oblastí stávají staré skály ve Sloupu. V teple je tady příjemně a je tu spousta těžkých linek. První návštěvu jedu klasicky s Magnusem, zkouším kde co, nakonec se zakousneme do Automatixe, kde je klíčovým prvkem správné založení pato-špičky, fix do lišt a napnutý jako struna dosahuji do spárky, pak překopat nohy blíže a udržet vývlav, asi po dvou hodinách dávám, Magnus to tam pošle asi o hodinu dříve.



Na další výjezd se mnou jede David Kozel, tentokrát chci vážněji vyzkoušet Jaxitaxe, boulder zkouším asi dvě hodiny, ale nedaří se mi ani kroknout. 8B jsou tady v jiné dimenzi, přeběhnu na Kouzelný Letkvar, který mi tenkrát moc nešel. Dneska jde o dost lépe, ale dvakrát spadnu ve skoku do madla.   

V sobotu jedu brzo ráno, jsem natěšený, že Kouzelný Letkvar dneska sfouknu, ale ejhle, skok je prostě moc těžký. Mezitím přichází brácha, který zkouší nález do Panoramixe, brutální spoďáky a těžká vlna - no, jen koukám. Ptám se na betu Mátového Sauce a super programem to zlehkne, proto můžu zkoušet Panoramixův Sauce. Daří se mi asi na třetí pokus, už jsme na kaši, takže před obědem balíme a jedeme.










During the last month the old rocks in Sloup have become my home area. It is very pleasant here in the hot weather and there are lots of hard lines. On my first visit I go with Magnus as usual and try lots of stuff until we start attempting Automatix. The crucial move here is to place toes and heel, get to the ledges and then there is this loooooong reach to the crack, then you have to pull your legs closer and hold on. It takes me about 2 hours, Magnus sends it about an hour earlier.

On my next trip there David Kozel makes me company, this time I want to attack Jaxitax, which I do, for two hours or so, but I can't get over training the single moves. The local 8Bs are very different from those anywhere else. So I run to Kouzelný Lektvar, where I didn't do very well last time. This time it is much better but I fall twice from the jump to the bucket.

On Saturday I go early in the morning and I'm determined to defeat Kouzelný Lektvar today. But damn it, the jump is simply too hard. In the meantime my bro arrives and starts trying the climb from Lektvar to Panoramix with those cruel underclings - I just drop my jaw. I ask him about the beta of Mátový Sauce and thanks to the great programme it gets much easier so I can start trying Panoramixův Sauce. I've got it at the third attempt and as we are both pretty mashed, we pack our stuff and go home.

středa 10. května 2017

Rychlý výpad do krasu

V pondělí jedu po práci s Magnusem do Krasu. Nejdřív jedeme na Jáchymku, kde Magnuse chytám v Baselardu, po oživení kroků hezky přelézá. Ještě přidává vedlejší Powerbanku na flash.

Přesuneme se na Holštějn, kde chceme zkusit pěkné lištovačky v převisu. Bohužel bouldery jsou trochu vlhké a po zjištění, že se s námi hýbe nástup, volíme raději ústup. Přesuneme se pod Patičku Ledovce, tehle boulder jsem zkoušel už asi šestkrát během různých návštěv a ta poslední byla asi před dvěma roky. Musel jsem si dát pauzu a přijít v lepší formě, která se zdála být správná právě teď, a tak chvilku krokuji a po chvíli přelézám. Pro mě jde o hustou rozpažku do stisku, pak musím pravou nohu zvednout výše a levou ruku otočit úplně na spoďák. V této fázi je to extrémně silový krok přes bicák a rameno. Ještě vyměnit nohy a pravačkou silový přískok do dírky, dále už nekazím. Je pravda, že co si pamatuji, originál přelez se jde ještě malinko jinak, ale i tak klasa sedí.



Přesunujeme se ještě na Kostěje ze stoje. Tady přesně nevíme, kde se může startovat pravou rukou, tak volíme hned lištu vedle očka. Moc pěkný intenzivní boulder přes stisk a zobáček, mně se po pár pokusech podaří přelez. Jsme už dost na hadry, tak se jedeme podívat ještě do Sloupu, jestli teče potok.... a teče :(



On Monday after work I join Magnus on his trip to Kras. First we go to Jáchymka where I am catching Magnus under Baselard and after practicing the moves a bit he climbs it and then adds the flash climb of Powerbanka.

We move to Holštějn where we want to try the ledgy stuff in the overhang, unfortunately we find out that the rock is moist and the first part of the boulder is unstable, so we run away. Then we move under Patička Ledovce. I have tried this boulder six times already and my last attempt to climb it was two years ago. I had to take a break and come back in better shape - well, now it seems to be the right time so I try the moves and soon I climb the whole thing. I have to stretch both arms and grab the rock, then I have to lift the right leg and rotate the left hand so I can grab the undercling. In this stage it is an extreme power move with the biceps and the arm. Then I have to switch legs and do a power jump to the hole and there it goes. Well, as far as I remember, the original climb was a bit different but the grade stays the same.

We move to Kostěj and try it from standing. We aren't entirely sure where to put the right hand so we choose to place it on the ledge. A beautiful intense boulder it is. And after few attempts I finish it. We are pretty mashed already, so we go to Sloup to check if the stream is still there... and it is :(

ČP Ostrava

Dějištěm dalšího Českého poháru v boulderingu je Ostrava, závod si zde buduje pěknou tradici. V kvalifikaci je osm boulderů, to je paráda, lepší než šest. Bouldery se docela prokousávám, jeden si pěkně vybojuji přes černé flatholdy. Celkem přelézám 7 boulderů, jediný kolmáč mi dává stopku, kluci vymýšlí ojeb metodu, ale o kousíček nedokážu podržet chyt a čas už není, do finále mi to stačí z páté příčky. Kvaldu vyhrává Chválič s osmi topy a je jen o jeden pokus lepší než Adam.

Finále začíná od 18 h, ale skrz okna začíná svítit sluníčko. A sakra, říkám si. Nervózita ze mě jako obvykle spadne, jakmile vyběhnu pod první boulder. Jednička peklo start, neustojím řezku na trojúhelníku, pak se to snažím ojebat, ale nedávám. Ve dvojce padám dvakrát z topu, chtělo to přilézt s více magnéziem nebo víc zabrat - škoda. Ve trojce nějak nepochopím nástup, nastupuji až ke konci limitu, za mě jediná chyba, kterou jsem na závodech udělal. Čtyřka je jeden silový krok do golfů a pak přes malé lišty do oblého topu, ze kterého ještě jednou spadnu.

Celkově obsazuji šesté místo, zklamání veliké, ale beru to sportovně. Kluci to staví šikovně, čistá síla zdaleka nestačí, chce to dost techniky a trochu technickou sílu (to je teda výraz :). S přehledem a velkým náskokem vyhrává Adam, ten je úplně jinde, druhý skončí Rishat, jeho nejlepší umístění na ČP, a třetí Kuba Konečný, pro něho taky nejlepší výsledek - gratuluji klukům. V holkách vyhrává Eliška Adamovská před Peťou Růžičkovou a třetí místo je pro Verču Šimkovou. Jsem rád, že jsem se nominoval do reprezentace, škoda, že pro nás je už jen jeden závod v Evropě, a to ME Mnichov koncem srpna. 



















Finále 1






Finále 2

Finále 3



















Finále 4

The next Czech Cup in bouldering took place in Ostrava, the competition starts having a solid tradition here. There are 8 boulders in the qualification, which is amazing, much better than just the six of them. I struggle a bit the boulder with the black Flatholds gives me a hard time. In total I finish 7 boulders, and only the vertical stops me. The guys find a shortcut method but I can't keep the hold long enough and then I run out of the time. However, it is still enough to get to the final from the 5th place. Chválič wins the qualification, having eight tops, and is followed by Adam, who needed one more attempt than him.

The final starts at 6 p.m. but the sun starts shining through the windows. Damn it. As usual I stop being nervous once I start climbing the first boulder. Number one has an awful start, I can't hold on the triangle, so I try to find some trick but all in vain. With the second boulder I fall from the top twice. Either I should have climbed with more chalk or make more effort, it's pity. With the third boulder I somehow don't get when to start and start climbing almost at the end of the limit, which I think is the only mistake I made at this competition. Number four has a power move to the golf holds and then goes over the small ledges to the round top from which I fall once.

In all, I am 6th and quite disappointed by my results but I take it as a man. The guys really can build pretty toigh boulders, pure muscle isn't enough, it also requires plenty of technique and a bit of "technical muscle". Adam wins with a great lead, he is somewhere else completely than the rest of us. Rishat is second, it's his best performance at the Czech Cup so far, and Kuba Konečný is third, for him, this is the best score as well. Congratulations to the guys. In the girls' category the winner is Eliška Adamovská, followed by Peťa Růžičková and Verča Šimková. I'm glad I made it to the representation, unfortunately there will be but one more competition for us, the European Championship in Munchen at the end of August.

pátek 5. května 2017

Výrova skála nedaleko Perštejna


O svátcích mám s Peťou v plánu zajet na nějaké výlety. Nejdříve navštívíme zámek Lysice s moc pěknou rozkvetlou zahradou a pak hrad Perštejn, je tady moc pěkná procházka.



                               Výletníci

V plánu mám také navštívit Výrovu skálu, kterou jsem si našel na mapy.cz. Pěkná převislá skála, pevný matroš a v levé časti se na mě směje krásná a těžká linka, s malými chyty ve velkém převisu, paráda. Jedinou vadou na kráse je, že člověk leze kousek nad zemí s ubíhajícím svahem. Projekt jsem zatím zkoušel dva dny, zkrokováno je, tak uvidíme. Podařilo se mi udělat aspoň jednu linku - Primetime 7C+.





1. Projekt
2. Primetime 7C+

During the holidays I plan to have a trip with Peťa. First we go to the Lysice chateau with its beautiful blooming garden and then to the Perštejn castle, walking there is very nice, too. 

I also plan to visit Výrova skála, the rock that I found at the mapy.cz website. A nice overhanging rock, a solid stone with a beautiful and difficult line on its left, with tiny holds in an overhang - great! The only flaw is that one climbs just a bit above the ground, with the slope underneath. I have been trying this project for two days, I have done all the single moves, so we'll see. At least I finished another line called Primetime 7C+.

středa 26. dubna 2017

Po dlouhé době v krasu

Po dost dlouhé době jsem zavítal do Krasu, parťáka mi dělá Magnus, který je teď na vojenském výcviku ve Vyškově :). Jedeme do Sloupu a hned mažeme do jeskyně starých skal. Po rozlezu dávám Paradontaxe od bráchy a pokukuji po Jaxitaxovi. Zkouším ho přes spoďáky a po pár pokusech je to tam, originál ještě musí počkat. Leze se jako Paradontax s tím, že se člověk nenatáhne rovně do police, ale hrne to doleva do dírky a přes stisk doleva do topu Idefixe, klasa něco okolo 8A.



Magnus mezitím dává nepříjemný Jepičí Život a přesouvá se vedle na Panoramixe. Kroky vymýšlí hodně zajímavě, hlavně pravou patu, a prvním ostrým dává. Tak to má být: rychle a efektivně. Přesuneme se na Indii, kde je novinka od Martina Švece, Smrad Dálek. Hezká linka. Po chvíli se mi daří varianta ze stoje, ale ze sedu je to jiná písnička, navíc dva chyty jsou dost silně vlhké. Pomáhá mi tekuťák a po pár pokusech se štěstím dávám, za mě solidní 8A.



Jsme už dost unavení, tak mažeme nazpět do Brna.


After some time I visited Kras again. Magnus, who is currently undergoing the army training in Vyškov, was my buddy on this trip. We drive to Sloup and hurry to the cave of the old rocks. After a warm up I send the Paradontax boulder by my brother and  I also check out Jaxitax. I try to climb it using the underclings and after few attempts I've got it. The original version must wait, though. The climb is very similar to Paradontax but instead of reaching straight to the shelf, one pushes to the hole in the left and then to the top of Idefix. The grade is possibly an 8A

In the meantime Magnus climbs the unpleasant Jepičí Život boulder and moves to Panoramix. His moves are really interesting, the right heel in particular is impressive. He finishes at the very first attempt - that's how it should be done: quickly and efficiently. We then move to Indie and the new boulder by Martin Švec: Smrad Dálek, a really nice line. After a while I climb it from standing, but the version from sitting is much more difficult. On the top of that, two holds are pretty moist. The liquid chalk is a great help, though, and few attempts later I'm lucky enough to finish. It is a solid 8A.

We are exhausted so we hurry back to Brno.

středa 19. dubna 2017

Velikonoce na Jihu Čech

O Velikonocích jsme s Peťou měli naplánovaný výlet do Jižních Čech a okolí. Strategicky máme ubytování ve Vyšším Brodě. Jedeme už v pátek z Brna, po cestě se stavujeme na projekt v Dobré Vodě a potkáváme legendu Vysočiny, Tondu Páleníčka. Tonda zkouší Žílu, vidím, že tady vznikl pod klíčovým místem nový chyt, takže klasa - otazník? Projekt mi moc nejde, je to fakt HARD krok. Pokračujeme výletem do Krapounu, kde je krásná vlaková zastávka v lese, a k večeru jsme ve Vyšáku.

V sobotu ráno běžím do kopce v Loučovicích, nejdříve zkusím projekt na Piškot, dost dlouhý nátah, nebo noha ve stropě - těžký projekt! Dále okukuji projekt snů, ale nakonec raději zvolím projekt Ukřižovaný Černý Vasil. Na začátku je velmi těžká noha a dost těžká rozpažka, další dva silové kroky a výlez, po hodině, je to tam.



Jdu po hřebeni až k Sendviči. Tady se zakousnu do boulderu od Suka - Z Mrtvých Vstání (nebo taky psáno Díra Po Suku). Hustej Pure bouldering bez omáčky, dost dlouho ladím kroky a než vůbec udělám první, dost se nadřu. Jednou se mi ho povede udělat, ale stopku mi dává snad ještě těžší letecký krok do hrany, připomíná mi to Včelí Kyt na Boru. No, trochu si zanadávám, protože se opět trápím s prvním krokem, naštěstí po nějakém čase dávám první krok a už udržím i ten další, klasa určo 8A+ :)



Třešničkou dne je Porcelán, hustej kolmáč. Odpoledne pěkná procházka z Lipna až ke hrázi.



             Na Lipně, za námi běžící Emil :)

V neděli si děláme procházku Opatskou naučnou stezkou ve Vyšáku, tu fakt doporučuji, je to moc hezké. Odpoledne je dost zataženo, ale podmínka jako lusk. Spěchám k projektu na Slimáku. Ze stoje celkem těžký font. Ze sedu je to jiná písnička, hodně silový bočák a na hraně lišty nic moc, pak dost těžké vypuštění noh a dost nepříjemným Vildovým fontem na vrchol. Po delší době se mi boulder daří přelézt, mám radost:)



Pokukuji ještě po boulderu vedle od Vildy Chejna - Nalle. Dost silový krok za spoďák mi dává zabrat, po chvíli krokuji a mezitím přichází Michal Makuša. Dávám ostrý pokus a je to doma, klobouk dolů, Vildo, pěkný boulder, po chytech v převisu. Poslední zastávkou je sektor nad Pramenem, kde mám vyhlídnutý boulder Madla Z Madla ze sedu. Start docela jde, ale pak s velmi těžkou nohou je dost těžký přískok a brutální krok doprava do madla. Daří se mi boulder dát těsně před lehkým deštěm, je to taková pěkná tečka za tímto výjezdem.



V pondělí navštívíme ještě Čertovu skálu, pěkná vyhlídka, a mažem do Brna.


For Easter Peťa and me planned a trip to South Bohemia. Strategically, we made our "base camp" in Vyšší Brod. On Friday we set off from Brno and on our way we make a stop at the project at Dobrá Voda where we meet the legendary climber of Vysočina, Tonda Páleníček. Tonda tries Žíla, I can see a new hold had appeared under the crux, so the grade is a big question right now. I don't do very well with my project, the move is really HARD. Then we hike to Krapoun, to a beautiful train station in the woods and by the evening we arrive to Vyšší Brod.

On Saturday I run to the hills near Loučovice, first trying the project at Piškot, which requires either a reeeeally long reach or putting foot on the ceiling - a tough project, really. Then I check my dream project but eventually I prefer another one, named Ukřižovaný Černý Vasil. The foot move at the beginning is pretty hard, and so is the both-hand-reach that follows. Then there are other two power moves and the finish. After an hour I finally got it.

I walk over the ridge towards the Sendvič rock. There I start with the boulder by Suk: Z Mrtvých Vstání (also tagged Díra Po Suku). A really cool pure bouldering without any unnecessary fluff in it, it takes me a while to figure out the moves and I must work pretty hard to do the first one at all. I manage to do it once but I'm almost immediately stopped by an even harder move to the edge. It reminds me of the Včelí Kyt boulder at Bor. I swear a lot as the first move gives me hard time, fortunately after some time I get over it as well as over the one that follows - the grade is definitely an 8A+ :)

The highlight of the day is Porcelán, a cool vertical boulder. In the afternoon we have a nice walk from Lipno all the way to the dam.

On Sunday we take a walk along the Opatská náučná stezka trail in Vyšší Brod, I can recommend this one, it's really nice. In the afternoon the weather is quite cloudy but the conditions are great so I hurry to the project at Slimák. The standing version is tough, from sitting it is something completely different - a power side pull and a bit of struggle at the edge of the ledge, after that one has to drop legs and get over the unpleasant finish to the top. After a while I finally manage to climb this boulder and I'm very happy about it:)

I also check the nearby boulder by Vilda Chejn - Nalle. Quite a power move over an undercling makes me sweat but few moments later I have the moves done and in the meantime Michal Makuša comes. I make a serious attempt and here I am - thumbs up, Vilda, a good overhanging boulder. My last stop is the sector above Pramen where I want to try Madla Z Madla from sitting. The beginning seems ok but the following jump with a hard foot is very hard and so is the following move to the bucket at right. I finish the boulder right before it starts raining - a good ending to this trip.

On Monday we enjoy the view of Čertova skála and then we hurry back to Brno.

úterý 11. dubna 2017

První svěťák Meiringen

Vzpomínky na minulý rok byly úžasné, pro mě životní úspěch. Byl jsem těsně za branami semifinále, navíc brácha a jeho druhé místo... pro tohle člověk žije :) Těším se na tento závod hodně, forma i odpočatost jsou na ideální úrovni. Ve čtvrtek se zaregistrujeme a hned následuje přivítání, skvělý raut a protest skoro všech závodníků proti zpoplatnění live streamu.

V pátek se cítím relativně dobře, startuji dost vepředu, protože mám pár bodů z minulého roku, navíc je perfektní podmínka. Jsme nadšeni, že je konečně dost převisů.

Jednička silový nářez přes kráter, nejdříve nevím, jak udělat první krok, chce to zabrat, ale těžká zóna mi dává stopku, tady jsem slabej. Dvojka peklo, sklopená struktura s dobrou patou a špičkou, ale zóna těžká, padám z ní jak hruška. Trojka kolmáč, pro mě nelezitelný,  tak rád bych se naučil postavit se na struktury, ale jak? Čtyřka je krásná silovka, jen to lezu blbě, zkouším to skokem hned, ale spodní Flathold se má přebrat a přes další do malé zóny, pak si pohlídat nelehký závěr. Pětka, krásný double skok, ale trochu chybí v udržení zóny, zbytek boulderu za odměnu, prakticky jeden těžký dvojkrok.

Super: pěkné bouldery, takové silově-technické, vůbec jsem si to ale lezecky neužil, necítíl jsem nikde, že jsem pořádně zabral. Chybí hodně pohybů v těle a lépe přemýšlet. Celkově dvě zóny jsou hodně málo, stačí mi to na 89.-.90. místo, bouldery lehčí než minulý rok, za mě lepší forma než minulý rok, ale mnohem horší výsledek. Docela to nechápu, jsem hodně zklamaný, chce to změnu: trénovat jen sílu opravdu nestačí. S Chváličem a bráchou něco plánujeme, tak snad nezůstane jenom u řečí. Jak říkal Chválič, chtěl bych si užít boj o semifinále, i když se tam třeba v životě nedostanu, chtěl bych si ten boj mnohem víc užít.

V sobotu fandíme bráchovi, ale bohužel tentokrát to na finále nestačilo, snad se mu bude dařit na dalších svěťácích v Asii. Příští svěťák je pro mě až ten poslední, Mnichov, je to zároveň ME, kde budou startovat všichni, takže pro favority to bude mnohem těžší, s příslušníky mimo Evropu. Za mě velká degradace ME, k čemu to je? Ale to je otázka pro IFSC, velká ostuda papalášů. 



                                 Kvalda 1



                                   Kvalda 3

 

       Protest proti zpoplatnění live streamu 20 Euro za měsíc



 S klukama dáváme v sobotu po kvaldě aspoň klikovou session


The memories of the last year are great, it was my life success and I was really close to the semifinal. Also there was my bro and his second place - these are the moments to live for :) I'm looking forward to this competition a lot, I've had enough rest and am in a good shape. On Thursday we register for the competition and right after that there is the opening ceremony with the protest of nearly all the participants against charging the live stream.

On Friday I feel quite ok. I start quite early and the conditions are very good. We are happy to finally have enough overhangs.

The first boulder is a power thing over a big hole, first I can't get over the first move and then I'm stopped by the zone. I'm too weak for this one. Number two is a pure hell, a slated structure with a good heel and toe, but the zone... oh my. I fall. The third boulder is a vertical - mission impossible for me: I really would like to know how to stand on the structures. Number four is a nice power boulder but I climb it all wrong - I try to jump right at the beginning but one should rather grab the low flathold, reach the zone and watch the finish. The fifth boulder has a cool double jump, the rest of it is easy, it really is about this one hard double move.

Great, the boulders are really cool, requiring both strength and techniqe. However, I didn't enjoy it as a climber - I couldn't push really hard - I need to learn lots of moves and think more. My two zones aren't that much - in the end I'm 89th - 90th. The boulders seem easier and I'm in a better shape than last year but my results are much, much worse, I don't get it. I have to change the way I train, pure strength training isn't enough anymore. I have my plans regarding this, together with Chválič and my bro, so let's hope we get further than to the talking. As Chválič said, I'd like to enjoy the struggle for the semifinal more - even if I didn't pass I would like to give it all I have. On Saturday we cheer Martin but this time he doesn't get to the final. Hopefully he'll do better in the World Cups in Asia. For me the next World Cup will be the last one, the one in Munchen, which is an European Championship at the same time. Everyone will take part and the favorites will have to compete with the non-European climbers, too. In my view this is a great mistake, ruining the European Championship - what exactly is this for? But this question should go to IFSC. What a shame...

neděle 2. dubna 2017

Sobotní dopoledne na Bystřičce.

V sobotu dopoledne mám dilema, kam jet. Rozhoduji se mezi Koncem Světa na Mladkově, Svinním Morem v Krasu, ale nakonec vítězí Bystřička. Tenkrát tam proběhla parádní sešn: http://www.amuerte.cz/cs/extras/bystricka-session-09/  zavzpomínal jsem si na tento pěkný výjezd a čuměl jsem s otevřenou pusou, jak brácha přelezl Otevřenou Náruč. Od té doby uběhla pěkná řádka let a až konečně letos jsem se sem vrátil. Jasný cíl je jít na tuto krásnou linku. Jde to až překvapivě hladce, začínám pokukovat po variantě ze spoďáku. Jde o morpho nástup s morpho rozpažkou doleva, pak už se člověk dostane do varianty ze stoje. Chvilku mi trvá nástup, ale jak ho dám, tak vrchní část nepouštím, nechápu.

Další zastávkou je novinka Cold Day In Heel od Volfíka. Start z lišt, s těžkýma nohama a výstřel daleko do ne úplně pozitivní dírko-lišty, chce to kampusová záda. Boulder mi zabere pár pokusů a jsem nahoře, super.

Poslední zastávkou je Hrobař, chci zkusit flash, ale ten se mi nějak nepovede, v dalším pokusu ještě ladím program, takže na třetí je to tam. Pokukuji ještě po delší verzi, ale ta je spíš pro lanaře. Nastal čas odjezdu, opět velmi úspěšný trip! Příští víkend mě čeká světový pohár v Meiringenu a potom útok na těžší bouldery na skalách, tak uvidíme...









On Saturday morning I have a dilemma where to go - I have to decide whether to go to Konec Světa at Mladkov, Svinní Mor in Kras and Bystřička, that I eventually choose. Long time ago we had an amazing session here: http://www.amuerte.cz/cs/extras/bystricka-session-09/. I remembered this trip and I dropped my jaw watching my brother climb Otevřená Náruč. Many years passed since then and I didn't come back until today. The goal is clear - to conquer this wonderful line - and it goes surprisingly smoothly so I start checking out the version from the undercling. There's this morpho start with a morpho reach to the left and then one gets to the standing version. It takes me a while to get over the start but once I do it, I don't let go of the rest. I don't understand it, really... 

Then I try the news: Cold Day In Heel by Volfík. It takes few attempts but after that I'm up - awesome. 

My last stop is Hrobař, I want to try to flash it but it doesn't work out, so the second attempt is for polishing the programme and the third one is the successful one. I also check out the longer version but it seems to be more of a rope stuff and it's time to go home anyway. Again, this was a very successful trip! Next weekend I'm going to the World Cup in Meiringen and then I'll try to attack some hard boulders outdoors, so let's see what happens...

Projekt na Vysočině padnul.

Ve čtvrtek po práci spěchám na rozdělaný projekt na Vysočině. Jde o parádní lajnu ve čtyřicetistupňovém převisu, přes menší chyty.

Boulder začíná z dobré police pravačkou do pozitivní lišty a levou dlouhým tahem do další lišty, těžká výměna a levačkou do lišty, těžké zvednutí nohy, pravačkou poskok do malé lišty a skok na hranu. Boulder mi zabral dva dny, dnes asi hodinu intenzivního zkoušení, nahoře jsem se docela bál, ale dopad je přece jen dodělaný a snad i pevný. Původně jsem myslel, že to bude jasné  8B a výše, ale klasa mě mírně zklamala. Název je Fénixovy Slzy s klasou něco okolo 8A+.









On Thursday after work I hurry to Vysočina to revisit the unfinished project. It's an awesome line in a 40-degree overhang, over small holds. 

The boulder starts from a good shelf with a right hand reaching to the ledge and another reach to a ledge on the left, then a difficult switch and a left reach to the ledge, a hard foot lift and a jump to a small ledge and to the edge. The boulder took two days, today I practiced for about an hour and I was a bit scared up there, but pads have been laid and, hopefully, they are solid. At first I thought it was a clear 8B or more but I was a bit disappointed by the grade. I call this one Fénixovy Slzy and the grade is about an 8A+.

středa 29. března 2017

Telč a Dobrá Voda - parádní bouldering na Vysočině.

V pondělí po práci jsem domluvený s Karlem Lavičkou, že se sejdeme na Štamberku. K Pigs dorážím ještě když tam svítí, ale to nevadí, v klidu si boulder promáguju a jdu se projít. Mezitím zapadne slunko a hned zkouším vedlejší jednokrok, po chvíli se mi boulder podaří vylézt, klasu bych viděl někde kolem 7C.

Už se dělá parádní podmínka, a tak přecházím k prasátkům. Mezitím přichází Karlos a radí mi kroky, zkusím je a jdu na ostrý pokus, kterým přelézám. Hned zkouším kroky v nižší variantě a na druhý pokus jsem opět nahoře. Super, cíl výjezdu splněn. ¨

Ještě je čas, tak přejíždíme do Dobré Vody. Tak jemnou krásnou žulu jsem u nás ještě neviděl. Očistím si projekt, zkusím kroky a opět posílám oba bouldery na první pokus. Krásné bonusy na závěr. Ještě zkouším jeden projekt, ale ten už je moc těžký. Ke klase těžko říct? Jediné srovnání, které jsem měl, byla prasátka na Štamberku, podle nich jsem nahodil ostatní klasu. Že by taková forma? Nebo je to všechno míň? Ale odpočinek, podmínka, síla byly na mojí straně, tak uvidíme časem, nebráním se jakékoliv úpravě klasifikace. Chtěl bych poděkovat Karlosovi za jeho čas, ukázání fint a projektů, díky moc!



                  



           



                      



On Monday Karel Lavička and me plan to meet at Štamberk after work. When I get to Pigs, sun is still shining there but I don't mind, at least I can chalk the boulder and have a walk. In the meantime the sun sets and I  try the one-move boulder next to Pigs. In a moment I'm up, I'd say it's about 7C. The conditions improve so I get back to the piggies. Karlos comes, too, and gives me some advice about the moves. Then I start serious attempts and a climb the boulder at the very first one of these. So I try the moves of the easier version and in two attempts I'm up again. Great, the mission is completed. 

We have still some time to spare so we move to Dobrá Voda. I haven't seen such a beautiful, fine granite yet. I clean a project, try the moves and again I send both boulders in one attempt. Then I try another project but this one is too difficult. Regarding the grades... I have no clue :) The only comparison I have is Pigs at Štamberk, so I graded according to it - could it be that I'm in such a good shape? Or are the grades actually lower? But I had my rest, good conditions, power... we'll see but I'm not against any corrections of the grades. I'd like to thank Karlos for his time, showing me the tricks and projects. Thanks a lot!
                          

neděle 26. března 2017

První ČP v roce 2017 - Pardubice

V sobotu byl na programu letošní první ČP v Pardubicích. Sjelo se hodně závodníků a o to byl napínavější boj o nominaci. Kvalda se nesla v těžkém duchu, žádný boulder nebyl vyloženě lehký a stavěčům se kvalifikace krásně rozřadila. Lezlo se mi dost dobře, podařilo se mi vylézt 5 topů a s přehledem to stačilo na postup, na zbývající dva jsem neměl.

Finále holek bylo zajímavé, hodně se padalo pod topem a o kousek vyhrála Verča Šimková před Peťou Růžičkovou. Naše finále začalo krátce po 17 h, v hale bylo velké vedro a topení pod schody celkem topilo... nechápu? V izolaci jsme se snažili ochlazovat vším možným. Jednička začala hustým peklem, postavit se na golfáče a těžký skok a ještě těžší závěr, u mě totální temno, ani zóna. Dvojka krásná silovka, nevím proč, ale blbě nastoupím, nějak přehlédnu jednu pásku a hned sám skáču na zem a jdu hned znova. Pěkně se prokousávám boulderem a držím top, super vzpruha, z publika je slyšet, že topy zrovna nepadají. Trojka je taky pěkná silovka, ale ke konci dochází maglajz a trochu i síla a velmi těžký krok do topu mi dává stopku. Čtyřka: oblé lišty a přežvýkat golf se mi podaří, ale jak jsem už z předchozích boulderů zahřátý, tak se mi hodně špatně drží konečné oblé řezky, dolézám do topu, ale nejsem schopen přidat druhou ruku, nechápu co mám dělat, dolézám tam i podruhé, nenapadá mě dát nohu do koutu - byl jsem rád, že se na těch chytech držím.

Naštěstí mi to stačí na třetí místo, sám jsem si prohrál lepší umístění. Zaslouženě se třemi topy opět suverénně vítězí Martin, druhý končí se stejným zápisem jako já Chválič, ale má o jednu zónu více. Gratuluji všem. Za mě byly závody oproti minulému roku trochu krok zpět, hrozné teplo - jak ve skleníku. I když to bylo minulý rok v létě, bylo to příjemnější. Těch diváků v rámci olympijského dne bylo taky mnohem více, letos jen pár. Byl jsem trochu rozladěný, že ve dvou mužských boulderech bylo nejtěžší přidání druhé ruky do topu, na svěťáku jsem tento problém nikde, kde jsem dolezl do topu, neměl. Vilda s Dejvem udělali těžké bouldery s těžkými závěrečnými kroky. Je to asi dobře, takový je trend, máme být silnější, jen jsi nejsem jistý, jestli to jde aplikovat i na ČR. Za třetí místo jsem velmi rád, uvidíme, co přinesou další závody.



                                             Finále č. 1


 
                                             Finále č. 2



                                          Finále č.3



                                         Finále č.4

On Saturday this year's first Czech Cup in Pardubice was on my list. The number of the competitors was huge and made the qualification a real nail-biter. The qualification was pretty difficult, there wasn't such a thing as an easy boulder. I climbed well, reaching 5 tops, which made me pass to the final easily, but I wasn't able to finish the remaining two boulders. Girls' final was really interesting, many falls from under the top and Verča Šimková had a very close win over Peťa Růžičková.

Our final started shortly after 5 p.m., it was very hot in the hall and the heating under the stairs was on - I don't reall get why... While in isolation we tried to cool ourselves by all means possible. The first boulder was a pure hell - standing on the golf hold and then a hard jump and hard ending I didn't have a clue what to do with this one - I didn't get to the zone either. Number two was a nice power boulder and I don't start good, not sure why, and I somehow overlook one of the lines and jump down myself immediately. So I start again and get to the top this time, which is a good encouragement as I hear from the audience that the tops are quite rare. The third boulder requires strength, too, but towards the end I run off the chalk as well as of energy and a hard top move stops me. Number four has some round ledges and I get over the golf hold but, being hot from the previous climbing, I cannot grab the round stuff in the finish properly, so I get to the top but I'm not able to add the second hand and don't really know what to do, so I get there for the second time and the same thing happens. As I don't think of putting one foot into the dihedral, I can just hold on somehow. Fortunately it's still enough for a nice third place. The winner is Martin who really deserves it. Chválič has the same score as me but one more zone so he ends up second. Congratulations to everyone. 

In my view the competition's quality was worse than last year - the temperatures were awful - as if we were climbing in a glasshouse. Although the last year's competition took place in summer, it was much more comfortable. Also there were more viewers then, this year there were just few people in the audience. I was a bit upset that with two boulders the biggest trouble for me was adding the second hand to the top - at the World Cups I have never had problem with it. Vilda and Dejv made really hard boulders with hard final moves and it's probably a good thing. That's the trend, we should be stronger, I'm just not sure if this can be applied to the Czech environment, too. I'm very happy about my third place, let's see what the other contests will be like...

pondělí 20. března 2017

Soustředění reprezentace a boulder contest

V rámci reprezentačního soustředění jsme se zúčastnili závodu Boulder Contest. Kvalda zajímavá, těžké červené bouldery (jak na sílu, tak na techniku) nás slušně prověřily. Podařilo se mi do večerního finále postoupit ze 4. místa, i když jsem byl z kvaldy dost vyšťavený a kůže mi zbylo dost málo.

Finále se pro mě neslo v jednom duchu: "velká marnost". V jedničce mi nešel přelouskat výlez bez chytů. Ve dvojce jsem přišel pozdě na správný program. Trojka... Celkem jasné, co bych měl dělat, jedna noha byla na spravném místě, ale druhá šla na trojúhelník moc rychle a byl jsem dole. Ve čtyřce pěkný silový skok, pak jsem nedotáhl fix, ale konec byl stejně hrozně těžký. Snad se mi ještě nestalo, abych ve finále nic nevylezl, ale taková byla realita, kluci byli lepší. Gratuluji všem, kdo byli na bedně, a Pardubice se rychle blíží, těším se.



Within the representation training session we took part in the Boulder Contest competition. The qualification was interesting, the hard red boulders that required strength as welll as good technique tested us great deal. I managed to pass to the final from the 4th place, even though I was pretty tired from the qualification and I didn't have much skin left. 

The final, on the other hand, could be summarized in one word: "awful". With the first boulder I couldn't figure out how to climb without holds. With the second one I found the right programme too late. Number three was quite clear, I had one foot at the right place but the second one went to the triangle too fast and I went down. Number four had a nice power jump but then I didn't do the fix properly. But the finish would be too difficult for me anyway. I don't remember that it would ever happen to me not to finish a single boulder in a final but that was how it was, the other guys were better. Congratulations to all the winners. Pardubice will come soon and I'm looking forward to it very much.

pondělí 13. března 2017

Výlet do Liberce

V sobotu jsem se svojí manželkou jel na třídenní výlet do Liberce. V plánu bylo nejenom lezení, ale třeba IQlandia, Sloní kameny, Zoo Malevil atd.

Z lezení jsme v sobotu navštívili Havrana u Jitravy, kde se mi podařilo "flešnout" dvě 7C a přidat Lišku v Noře. Včera ráno jsem zavítal na Starý Harcov, kde je Fixius. Daří se mi vylézt boulder přes lištu, spára vpravo je dost vlhká, takže originální varianta moc lézt nejde. Liberec jako město se mi moc líbí, v okolí je spousta přírody a zajímavostí, bylo tady krásně...


Liška V Noře 7C+


                                                                       Sloní Kameny

On Saturday I went for a three-day trip to Liberec with my wife. Apart from climbing we also planned on visiting IQlandia, Sloní kameny, Zoo Malevil etc. 

As for climbing... On Saturday we went to Havran at Jitrava where I "flashed" two 7Cs and also I climbed Liška v Noře. Yesterday in the morning I visited Starý Harcov with the Fixius boulder, and I managed to climb it over the ledge as the crack at right was too moist for climbing the original version. I really like the town of Liberec, lots of green spots and interesting stuff around. We really enjoyed being here.

úterý 7. března 2017

Opět Badener a Hirschwande - další pěkné skalpy.

S bráchou máme opět naplánovaný výlet pod Vídeň. Chceme využít slušného počasí a vypadnout ven, protože o víkendu se jenom trénovalo. První zastávkou je Martinova Alice Im Muskelland za 8B+. Po zkrokování to brácha pošle skoro z první, ale Alice asi hodinku odolává. Pěkný rychlý přelez, pokračujeme směr Hirschwande, kde mám rest z minula, Finales Funkeln.

Zkusím si kroky a jdu na ostrý pokus. Nějak se boulderem prokousávám, jednou mi trochu popojede noha, podruhé zase lehce popojede pata, ale drtím, co to jde, a dnes skóruji nekompromisně z první!

Cítím velkou úlevu, protože mi hodně nateklo a nevím jak  bych takto zatuhlý pokusoval dále. Přesunujeme se vedle na Gusseisener Dackel. Já zkouším kroky ve vyšší verzi, po chvíli mám zkrokováno. Jdu na ostré pokusy a jednou se mi podaří dolézt do záverečného dynama do topu, ale bohužel padám. Škoda veliká, protože pak tam už ani nedolezu. Malinká chyba, že jsem si krok do topu víckrát nevyzkoušel, jenom jednou bylo málo. To štěstí, které jsem měl ve vedlejším Finales, mě  tady opouští. Mezitím brácha dává jeden velmi nadějný pokus v nižší verzi za 8B+, síla už jde dolů, takže okolo 14h vyjíždíme dost zničeni směr Brno. Byl to velmi úspěšný den s pěkným počasím, snad brzy znovu...






Vše Finales Funkeln 8B

 

My brother and I plan to make a trip near Wien again. We want to seize the opportunity (i.e. the good weather) and do something outdoors as we were only training at weekend. Our first stop is Martin's Alice Im Muskelland 8B+. After finishing the moves he sends it almost at the first attempt but still it takes about an hour. A nice, quick climb. Then we continue towards Hirschwande, where I want to finish Finales Funkeln.

I try the moves and then I start attempting. I struggle, once my foot slips, another time it's a heel but I'm doing my best and today I score right at the very first attempt!

I am relieved as I have swollen quite a lot and I have no idea how I could continue like this. We move to Gusseisener Dackel then. I'm trying the single moves of the higher version and after a while I've got it all figured out. So I start serious climbing and once I even manage to reach the dynamo move at the top but unfortunately I fall down. Too bad, during the following attempts I can't get even that far. It was a slight mistake not to try the top move more times, just once wasn't enough. The luck from Finales abandoned me here. In the meantime my bro makes a very promising attempt in the lower 8B+ version. We're running out of energy so at about 2 p.m. we call it a day and go back to Brno. It was a very successful day and the weather was good, to. Hope we'll get back here soon.

neděle 5. března 2017

Soustředění reprezentace v Cafe Kraf

O víkendu navštívila česká boulderingová reprezentace Cafe Kraf v Norimberku. Měli jsme připravených pár závodních boulderů, které byly opravdu luxusní! Vyzkoušeli jsme si fiktivní závod, který zjistil naše slabiny. Zbytek tréninku probíhal na dalších těžkých boulderech na boulderovce. Díky Cafe Kraf teamu a ČHS za podporu!





At weekend the Czech bouldering representation visited Cafe Kraf in Nuremberg. There were several competition boulders prepared for us and these were really super cool! We tried a fake competition in order to find our weaknesses. For the rest of the training we were using the other hard boulders on the wall. Thanks a lot to the Cafe Kraf team and the Czech Mountaineering Association for their support!

pondělí 27. února 2017

Desetiboj Brno a Rakousko

Ve čtvrtek se konal poslední díl campusového desetiboje. Už z kvalifikace bylo jasné, že tento závod bude nejkvalitnější. Dostat se do finále už něco znamenalo. Následovala Adamova fantastická přednáška, i když jsem ji viděl podruhé, nesmírně jsem si ji užil. V desetiboji se mi "cvičilo" výborně. Během závodu jsem se držel kolem 3. - 4. místa, ke konci mě předběhl Kuba Konečný. Průběh závodu byl velmi dramatický, nejdříve všem ukázal svoji obrovskou sílu Rishat, ale v polovině závodu mu nevyšly dva cviky a hned byl mimo v boji o první příčku. Toho využil Martin, který do sedmé disciplíny suveréně vedl, ale bohužel uvadl a poslední disciplínou ho přeskočil Adam, který poprvé překonal bájnou hranici 10.000 bodů a vyhrál poprvé v nejsilnější sestavě tento závod. Během závodu byla překonána spousta "traťových" rekordů. Martin, já a Adam jsme se zlepšili zhruba o 1000 bodů, ale největší "progres" oproti minule zaznamenal Kuba Konečný, který se zlepšil o více než 1300 bodů. Atmosféra byla fantastická, závodníci ze sebe vydali úplně všechno, včetně mě. Velmi příjemný byl Salyho komentář, který porovnával výkony z minulých kol. Na výkony závodníků to mělo velmi dobrý vliv.







V sobotu vyrážím s bráchou směr Rakousko. Nejdříve je na plánu se podívat na Alice in Muskelland 8B+. Martin krokuje, ale bohužel podmínky jsou proti. Přejíždíme na Hirschwande, kde je pár těžkých prásků. Podaří se mi zkrokovat Finales Funkeln, ale jsem dost bez energie. Asi se hodně podepisuje únava ze čtvrtka. Martin tady přelézá dvě 8B a večer jedeme do Spitzu. Druhý den se mi leze ještě hůře, tak aspoň že sem nejedeme zbytečně - brácha přelézá zajímavý boulder Nairobi. Doufám, že příště Rakousko navštívím odpočatější.   

On Thursday the last part of the campus decathlon took place in Brno. And since the qualification it was quite obvious that it will be the best one regarding the quality. Passing to the final really meant something. The qualification was then followed by Adam's amazing lecture, which I really enjoyed even though I heard it for the second time already. During the decathlon disciplines I was doing great, being somewhere between 3rd and 4th place, but towards the end Kuba Konečný got ahead of me. The competition itself was a real nail biter, first Rishat showed us his amazing strength, but in the half of the competition he lost his position in the fight for the first place. Martin seized this opportunity and lead until the seventh discipline but in the end he, too, lost his energy and was defeated by Adam who managed to overcome the mystical limit of the 10 000 points. Also, many other records have been broken. Martin, Adam and me improved our scores by about 1000 points but the one with the biggest progress was Kuba Konečný as his score was more than 1300 points better than the one from the last time. The atmosphere was amazing and the participants, including me, did their best. Saly's comments comparing the results of the previous parts of the decathlon with the current performance had a very good impact on the competitors.

On Saturday I set off to Austria with my brother. First we plan to check Alice in Muskelland 8B+. Martin does the moves but the conditions are bad so we move to Hirschwande, the place with several tricky boulders. I manage to do the moves of Finales Funkeln, but I'm pretty tired, probably because of the Thursday. Martin climbs two 8Bs here and in the evening we go to Spitz. The next day is even worse for me, fortunately Martin climbs an interesting boulder called Nairobi so we didn't go here in vain. I hope that the next time I go to Austria I won't be so exhausted.

pondělí 13. února 2017

Do třetice všeho dobrého - Sasko

V sobotu jedeme s Magnusem opět směr Sasko, mám tam nevyřízené účty s trhavinou - TNT. Nejvíc se bojím, co počasí. Je to na hraně, ale naštěstí sníh netaje a je pod mrakem, asi -1. stupeň. Nejdříve zkoušíme K Frage, hustý krok za malou lištu, který prostě nedáme - klobouk dolů, Svene. Další zastávkou je zajímavý traverz Fanberlehre, těžké dynamo s trefením do dvojprstovky nám dává stopku.

Je po obědě a u Tv Show se potkáváme s Vasilem, Tomem a jeho partou. Vasil tady buší TNT, krásně leze spodního Plastika, ale bohužel dvakrát padá v úplném závěru celého boulderu. Je super, že to nevzdává, a jedním z dalších pokusů může slavit. Já si zopakuji kroky ve Sprintu a jdu ladit Plastika. Opět se utvrdím v tom, že krok do madla je hustej. Z paty a velmi špatné nohy je skok těžký jak sviňa, protože nohy vylétnou hrozně dozadu a udržení následného kyvu mi zabere necelou hoďku. Držím se v madle a v klidu namaglajzuju, pokračuji Sprintem, kde mám obrovské štěstí, při nátahu do dobrého chytu špatně pravačkou trefuji, proto se vracím a krok opakuji. Tentokrát chyt trefím přesně a s vypětím sil doshybuji trhlinou do topu. Krásný pocit uvolnění a štěstí přichází.



Jdeme s Vasilem vedle na Kosmodrom, který pouští docela rychle, jedná se o parádní obliny. Máme ještě čas, tak s Magnusem přejíždíme do Čertovy Vody na Dagr. Pusa mi docela padá, je to bomba linka v čistém stropě, podle nás nejhezčí 8A v ČR! Kroky nám docela jdou, mně se podaří spadnout až z topového bočáku, jelikož mi pravačka ujede pod tíhou mokré ruky, škoda, jak jsem měl štěstí v TNT, tak tady mega smůla. Magnusovi to jde taky pěkně, škoda, že už nemáme čas, je to dlouhý a chce to větší odpočinky, tak třeba někdy...

On Saturday I go to Sasko with Magnus again, as I have some unfinished business with TNT there. The most I worry about the weather and it's really close but fortunately the snow isn't melting and it's cloudy with temperature about 1 degree below zero. First we try K Frage with a cool move over a small ledge which we simply cannot do at all - our respect to Sven. Our next stop is an interesting travers called Fanberlehre but we're stopped by a hard dynamic move with a need to fit into the two-finger hole. 

After the lunch we go to TV show and there we meet Vasil, Tom and his gang. Vasil bravely fights with TNT and he climbs the lower part - Plastik, but he falls from the very end of the boulder twice. It's cool how he doesn't give up, and after few more attempts he can celebrate the successful climb. I repeat the moves of Sprint and start working on Plastik. Again I'm reassured that the move to the bucket is super cool. The jump from the heel together with a really bad leg is super hard as the legs are thrown backwards and it takes me almost an hour to deal with the swing. Then I hold on to the bucket and chalk my hands and after that I continue in Sprint where I'm really lucky. While reaching for a good hold my right hand misses it, so I have to get back and repeat the move. This time I grab the hold properly and using the rest of my energy I pull up through the crack to the top and can enjoy a great happiness and relief.

Vasil and me then move to Kosmodrom, which lets us through quite quickly. We still have some time to spare so Magnus and me drive to Čertova Voda to check Dagr. I drop my jaw, the line is fantastic and it goes through a clean ceiling, in our view it's the most beautiful line in Czech Republic! We are quite good in doing the sigle moves, and I don't fall until the side pull at the top comes where my wet right hand slips - bad, bad luck. Magnus does great as well, too bad we don't have more time for it. It's long and we need more rest. Let's see some time in future...

pátek 10. února 2017

Výlet na severu

Minulý víkend jsme s Peťou strávili krásné tři dny na severu republiky. V plánu jsem měl dolézt TNT, ale počasí bylo proti a klíčová noha smekala, malou útěchou byl Krieg direkt 8A, který je o jednom morpho kroku. Ubytovaní jsme byli tradičně v Penzionu Na Konci v Tisé. Z výjezdu se nám nejvíce líbila procházka na Hohnstein i na Sněžník a bobování nedaleko ubytka. Pohoda u večerního krbu byla skvělá, tak zase někdy příště...



         Zamrzlý vodopád v jeskyni Diebshohle

Last weekend Peťa and me spent amazing three days on the North of the Republic. I planned to finish TNT but the weather was miserable and the crux foothold got slippery. As a little compensation I climbed Krieg direkt 8A which is mostly about one morpho move. As usual we were accomodated in the "Na Konci" pension in Tisá. The most we enjoyed the walk to Hohnstein and Sněžník and tobogganing near the pension. Relaxing in front of the fireplace was great, we're looking forward to some future visit.