pondělí 9. března 2020

Projektování v Krasu

Od tripu ve Švajcu jsem dnes konečně byl na skále. Jedu klasicky do Krasu, bohužel jeskyně je mokrá, ale můžu projektovat v Asgardovi. Po nějakém čase se mi záhadně podaří ušlápnout levou nohu na hraně a ejhle – vzniká lepší. To se moc často nestává. Přelez je pořád daleko, ale světlo tu je. Další zastávkou je Janja, tam jsou rampouchy, tak jdu na projekt pod Rustamem. Podaří se mi to rozkličkovat, ale jeden krok z ultimátního a vlhkého stiskátka je proti, tak zase příště.

Today I finally went to the rocks, first time since our trip to Switzerland. I go to Kras as usual but the cave is soaked. However, I can still work on the project at Asgard. After some time I somehow manage to come up with a better foot position on the edge, this doesn't happen very often. I'm still far away from finishing but there is some hope now. My next stop is Janja, but there are some icicles in there, so I move to the project under Rustam and I find a suitable solution, but one move is against me so I have to leave it for the next visit.

středa 26. února 2020

ČP Hangár

Po stavění Hangar Masters se už těším, že si konečně v Hangáru taky zazávodím. Bohužel se kvalifikace nese v duchu 4 lehčích boulderů, jednoho středního skoku, dvou těžkých kolmic a jednoho mega silového boulderu.

Mně se kromě lehkých boulderů podaří dát jenom koordninační skok, ale bohužel na moc pokusů, v kolmicích shořím a v převisu si nezapíšu ani zónu, a tak končím na prvním nepostupovém místě. Na víc dnes nebylo, pro mě nepříznivé kolo a mladí šikovní kluci využili situace a byli lepší. Nejsem sám, komu to nevyšlo, tak snad příště bude lépe...



After building the boulders for HangarMasters I'm looking forward to taking part in some competition there, too. Unfortunately, there are 4 easy boulders, one medium boulder, two hard verticals and one mega power boulder in the qualification. 

Apart from the easy boulders I only manage to finish a coordfination jump and I need too many attempts for that anyway. I totally mess up the verticals and I don't even get the zone of the overhang so I'm at the first place below the line. Today I couldn't do any better, I had a bad luck today and the good young guys took their chance and they were just better. I'm not the only one who didn't get to the final, though, so let's hope the next time it will be better...

neděle 16. února 2020

Dokonalý Švajc

Začátkem února mám s bráchou dlouho naplánovaný trip do Švajcu, máme jediný možný termín a naštěstí nám počasí přeje. První den je spíše omyl, lezení v teplu nám v Crescianu moc nejde. Druhý den přejedeme do Brione, tam už je o dost lépe. Jdeme na krásnou linii Entwash, z videí se to tváří lehce, ale kolikrát se člověk dokáže lehce nachytat.



Další zastávkou je bráchovo Casavino a zas tak velký odpor neklade. Jdu zkusit Kubalika, kterého hobluju asi tři hodiny, než přijdou Kozlíci, kteří mi přinášejí štěstí. Pěkný boj to byl.



                            Kubalik 8B

Další dva dny strávíme v snad nejlepším údolí, kde jsem kdy byl: Valle Bavona. Naším cílem je Primitivo, pro mě verze ze stoje, pro Marťase nižší verze. Druhý den přelézáme oba dva, já opět po velkém boji, krásné fotky nám tady blýská Vladek Zumr.







                     Primitivo Stand 8B

Jedeme omrknout údolí, nacházíme masterpiece Off the Wagon a nádhernou cestu Coup de Grace. Odpoledne si ještě stihneme v Brione rozdělat projekty: Martin zkouší The Kingdom a já Vecchio Leone. Už je potřeba si odpočinout, takže čtvrtý den lezení už je moc, máme restday. Po odpočinku jedeme zase na naše projekty, nejdříve brzy ráno na bráchův Dreamtime, který o fousek uniká. Odpoledne přejedeme do Brione, Marťas dá celkem suše The Kingdom a já konečně asi po hodince Vecchio Leone, úlet mega radost, říkal jsem si, že až tohle vylezu budu si toho hodně vážit – zkoušel jsem to přerušovaně asi 5 let. Starý Lev byla moje noční můra a konečně se to povedlo.





                     Vecchio Leone 8B

Poslední den přes noc lehce zaprší, ale v Limited Edition to moc nevadí. Já se jednou z výlezu odporoučím dolů, ale dalším pokusem tuto skvostou linii přelézám. Co říci na závěr? Snad jen, že vyšlo vše, co mohlo, a ještě něco navíc. Přišlo mi, že jsme měli neuvěřitelný tah na branku, za tak krátkou dobu přelézt takové prásky, o tom se mi jen zdálo a nechápal jsem, že jsem takové tempo vydržel. Hlava chtěla víc než tělo... Doufám, že si výlet ještě někdy zopakujeme... 


At the beginning of February I plan a trip to Switzerland with my brother. We only have one option as for the date but luckily the weather is good and we can go. The first day is a bit of a disappointment, we don't do very well in Cresciano due to heat. So the next day we move to Brione and it's much better there. We try a nice Entwash line - it looks easy on the videos but the reality is much worse.

Our next stop is Casavino and it doesn't resist for long. I try Kubalik and struggle for three hours until the Kozlíks come and bring me luck.

We spend the next few days in the best valley I've ever been to – Valle Bavona. Our goal is the Primitivo boulder, a standing version for me and a sit start for Marťas. On the second day we both finish and Vladek Zumr makes great photos of both of us.

We check out the other boulders in the valley and find two amazing boulders: Off the Wagon and Coup de Grace. In the afternoon we start our projects in Brione: Martin tries The Kingdom and I go for Vecchio Leone. We need some rest, though, and the four days of climbing in a row would be too much so we have a rest day. After that we return to our projects, Martin tries Dreamtime first and he's very close to finishing it. In the afternoon we drive to Brione again, Marťas finishes The Kingdom with ease and I finally send Vecchio Leone. I'm super happy, I've been saying to myself that once this was finally over I'd be delighted as I've been trying this boulder about five years already. The Old Lion was a nightmare for me and I finally succeeded.

At the last night it rains a bit but the Limited Edition boulder is still quite ok. I fall once but at the next attempt I send the line.

So how to sum up this trip? We climbed everything we could and even more. I felt we had good drive and I don't really get how I could keep the pace. Climbing such tricky boulders in such a short time – that's a dream. I guess my head was stronger than my body this time... And I hope we'll repeat the trip one day... 

středa 15. ledna 2020

Židárna - Velký návrat

Konečně nám s bráchou vyšlo v neděli krásné počasí, a tak frčíme natěšení na Židárnu. Brácha má v merku propojku z Babočky do Pumy, já tréninkové a delší verze Holokaustu. Na místě je docela kosa, ale krásně modro. Rozehřeju se a hned zkouším velmi těžkou špičku v závěru Babočky, trvá mi asi půl hoďky, než špičku pořádně naladím, a říkám si, že v kuse to bude o něčem jiném. Nalézám do tří možných propojení, která dávám na první nebo druhý pokus, to je ale den! Nejtěžší z nich je Plynová Komora 8A+/8B, start Pumou a doleva do Holokaustu a těžký konec Babočky Admirál, kde jsem měl i dost štěstí.






Brácha po pár pokusech drží hranu Pumy, skok do lišty, udržet vývlav a je hotovo. Mrkneme na Jiskru a jedeme domů. Po delší době to byl parádní a úspěšný výjezd, lezení v námi milovaných stropech, tento styl nám sedí nejvíc :) Vánoční desetidenní pauza, cukroví a všemožné další dobroty mně určitě prospěly, tělo si dobře odpočinulo. Tak teď nepolevit a makat v tréninku dále...



















               Závěr boulderu Plynová Komora 8A+/8B

Finally the weather at weekend is good, so we're really enthusiastic about our upcoming trip to Židárna. My brother is planning to link the Babočka and Puma boulders and I want to try some longer versions of Holokaust. It's quite cold but the sky is blue. After the warm-up I try the hard move with a toe in the final section of Babočka and it takes about half an hour to figure it out. Then I start about three different versions of the link and finish all of them at the first or second attempt - what a day! The hardest of them is Plynová Komora 8A+/8B - it starts with Puma and then follows to the left to Holokaust and the tough final part of Babočka Admirál – I was a bit lucky there.

After few attempts Martin gets to the edge of Puma, then jumps to the ledge and he's got it. We then check Jiskra and go home. After a long time this was an amazing and successful trip, with climbing our beloved ceilings, this style suits us the best :) The ten-day break at Christmas and a bit of candy and all other kinds of goodies certainly helped a lot and my body had time to recover. So now let's start working and training hard again!

sobota 4. ledna 2020

Novoroční Holštejn

Na Nový rok mám s bráchou v plánu jet do Krasu, bohužel strop u Zety je mokrý, a tak volíme Holštejn - Lidomornu. Všechno je parádně vyschlé a drží to nesmírně. Já lezu po 10 dnech úplného odpočinku jak od lezení, tak od práce. Mrknu do Leda Kosti, ale ta je dnes těžká. Přesunuji se na Atleta Skokana, lehký start a pak morpho rozpažka do topu. Mám to tak tak, musím vše přesně trefit abych držel top.

Mezitím brácha parádně dá Iceberg, úlet 8C: těžkýzačátek, pak nález do Leda Kosti a vytrvalostní dolez s 7C krokem do topu. Krásný výkon. Já zkouším prodloužení Atleta Skokana - Zkratka Machrů, přidá se 7C+ do 7B+. Začátek si dobře vyladím a asi čtyřikrát padám v rozpažce, posledním pokusem se dobře vyhecuju a držím top, pěkné zakončení dne.



On the New Year's day I plan to go to Kras with my brother but the ceiling at Zeta is wet so we decide to go to Holštejn - Lidomorna. Everything is nice and dry and good. I'm climbing after a 10-day break from both work and climbing. I check out Leda Kost, but it seems tough today so I move to Atlet Skokan, a boulder with an easy start and a morpho reach to the top. I barely finish, I need to be precise to hold the top.

In the meantime Martin climbs Iceberg, a crazy 8C with a tough start followed by climbing through Leda Kost and the endurance finish with a 7C move to the top - an amazing achievement. I try the prolonged verison of Atlet Skokan - Zkratka Machrů, adding 7C+ to 7B+. I work on the first part and fall about four times from the reach but manage to really motivate myself with the last attempt and I finally get the top. A nice ending of the session.

pondělí 23. prosince 2019

Sezóna 2019

Co říci k letošní sezóně? Největší změna se odehrála na poli pracovním: změna práce a zaměstnání v Hangáru. Pro závodní bouldering úplně super, skvělé profily a chyty. Bohužel sázka na závodní styl nebyl úplně nejlepší nápad. Největší chyba byla zanevřít na klasickou hrubou sílu na zaházené boulderovce typu VUT, či Kotelny, toť na úvod. Na závodech jsem se nominoval do reprezentačního družstva, ale na mezinárodní scéně jsem žádný solidní výsledek nepřivezl. Sen nominovat se do Tokia na MS se rychle rozplynul, člověk v životě nemůže mít vše...

Na jaře se mi povedly čtyři přelezy ve stupni 8B. Léto bylo spíše pracovní a odpočinkové, navštívili jsme s rodinkou chorvatský ostrov Rab. Od podzimu jsem zase začal pravidelně navštěvovat své milované VUT a lézt se starými známými, Davidem a Sukem. Výkonnost šla opět nahoru. V půli října se konalo MČR v Ostravě, v semifinále jsem měl štěstí a ve finále naopak lehkou smůlu, ale i tak jsem šťastný za druhé místo. Mezi mladými puškami je čím dál těžší se prosadit. Na Hangáru jsem stavěl pár závodních kol pro Adama a byla to velká zkušenost, ten chlapík je jinde. Začátkem listopadu se mi po delší době podařil pěkný a těžký přelez Janjy (po vylomení 2 chytů), parádní přelezy pokračovaly na severu a ještě koncem měsíce v Krasu.

Rok 2020 mi přinese velkou změnu, práce jako OSVČ bude určitě volnější a zábavnější. Spolupráce s Adamem kvůli olympiádě bude velmi zajímavá a pestrá a další velká změna bude v kruhu rodinném. Už se na všechno moc těším! 


                                       Muskulatik 8B



                   Janja 8B/B+ after broken holds



                   MČR Ostrava 2. místo



                                  Dovolená na Rabu



                        Naše štěstí :)

So how would I sum up this season? The biggest change was quitting my last job and getting a new one in Hangár. This is great for the bouldering competitions, the profiles and holds are amazing. Unfortunately it wasn't wise to focus predominantly on the competition climbing style. My greatest mistake was neglecting the power climbing on the gyms like the one at the VUT or Kotelna. I got nominated to the representation team but my results in the international competitions weren't so great. My dream to nominate to the World Championship in Tokio didn't come true, I guess I can't have everything...

In spring I climbed four 8B boulders. In summer I was mostly working and resting, I went to the Rab island in Croatia with my family. Since autumn I again returned to my beloved VUT gym and started to climb with the good old friends, David and Suk, again and my performance improved. In the middle of October the Czech Championship took place in Ostrava, I was lucky in the semifinal and less lucky in the final but I'm very happy for the second place – it's harder and harder to succeed among the young promising climbers. At Hangár I built several competition boulders for Adam and it was a great experience, the guy is unbelievable. In the beginning of November I completed a hard and beautiful Janja boulder (after two holds had been broken off) and the cool achievements continued in the North and in Kras.

2020 will be a year of major changes as I'm becoming self-employed and I believe it will be more free and interesting. I'm looking forward to copperating with Adam because of the Olympic games and another great change is going to be family-related. I'm excited about all of that! 

Sever to jistí

Poslední dobou je počasí nic moc, ale i přesto vyrážíme na předvánoční skály. Původně je v plánu Petráč, ale mlhy a vlhkost nás přinutí přehodnotit plány, tak jedeme do Hřenska. Nejprve zkouším Druhou Půlky Žárovky Soft, po pár nálezech držím madlo, ale varianta doleva je brutál těžká. Po pár nálezech šetřím kůži a jdu za bráchou ke Sklopenině, kde už leze i Fox a If. If mi jde ukázat malinko lepší program Žárovky, ale pořád je to dost těžké, dnes nepouští. I přesto mám radost, že je tu velký progres. Tenkrát jsem v tom nic nepředvedl a klasa 8A... no, nevím nevím, je to jinak těžké...

Přesouváme se do Německa k Assasin 8B, je to super silový boulder, ale přes hranu mě to nějak nepouští. Vymýšlíme nohy napřed, ale i tak je to pořád hrozně těžké. Jdeme dále ke Kriegovi, tady mě zaujala verze zleva doprava do 8A, snad mám naladěno na příště. Poslední zastávkou je Hause Gottes, super medvěd, krásná tečka za sezónou. Je čas na úplný odpočinek od tréninku a stavění, tělo potřebuje odpočinout, tak hurá na vánoční dobroty...



Weather has been lousy last few days, but we go to rocks for the pre-Christmas climbing session anyway. First we plan to go to Petráč, but because of mist and moisture we reconsider and go to Hřensko. I start with Druhá Půlka Žárovky Soft, I get to the bucket soon but the version to the left is brutal. I decide to spare my skin and follow Martin to Sklopenina, where Fox and If are already climbing, too. If shows me a little bit better programme of Žárovka, but it's still too hard for me. I'm happy about the progress, though. In the past I didn't advance at all and I doubt the grade really is 8A, it seems harder to me...

Then we drive to Germany to Assasin 8B, a cool power boulder. I can't get over the edge, so we try to go feet first but it doesn't help. We continue to Krieg where I'm interested in the left-to-right 8A version and hopefully I'll be able to finish it next time. Our last stop is Hause Gottes, a great ending to our climbing season. It's time to recover from training and building and let the body relax. Let's enjoy the Christmas goodies...