čtvrtek 4. července 2019

Nové bouldery na Holštejně

Dneska brzké ranní vstávání, mám opět namířeno na Leda Kost. Vše je dnes super, podmínka, síla, odpočatost, sucho. Po rozlezu dávám pokus, kdy stékám z topové lišty, další pokusy jsou už horší. Opět trochu zlepšení, ale tohle mě vážně trestá. Jdu na Janju, která je teď nový projekt, něco jsem ulámal já, něco někdo jiný. Tady taky trochu zlepšení, už si to celkem dokážu představit až na krok z přídrže do hrotu, myslím, že to kolem 8B+ bude. Koukám po místních kamenech, jeden je pěkně očištěný, už kdysi jsem na něj koukal. Překáží tady kámen za zády, ale po pár pokusech je to tam. Další je kámen vlevo, start ze spoďáku a výlez z jeskyně, tady dám o pár pokusů více. Parádní dopoledne, doufám, že příště už padne ta Kost. A teď zasloužená dovolená u moře...


                                                                        Bouchač 7C

                                                               
                                                                  Svěží Vítr 7C+

Today I woke up early in the morning, I plan to defeat Leda Kost. Everything is great, the conditions, I feel strong and relaxed and everything is dry. After the warm up I make the first attempt and slip from the top ledge, the other attempts are worse. Then it gets a bit better, but it's still pretty tough. I move to Janja, which is a new project now – I broke off some holds, someone else broke off others... I'm doing better here, I can imagine finishing it, except for the move with the sharp hold, I guess it could be an 8B+. I check out the other rocks, one of them is cleaned and actually I've been looking at this one before. The other rock behind my back gets in the way but after few attempts I'm up anyway. The next challenge is the rock on the left that starts with an undercling and continues out of the cave, I need few more attempts there. An amazing afternoon it was, I hope I'll climb Kost next time, and now I'll have the holiday by the sea – I deserve a break...

pondělí 24. června 2019

Leda Kost fail pokusy

Více než měsíc se věnuji lezení boulderu Leda Kost. Jde o jedno z prvních superpoctivých 8B od šéfa nejvyššího. První tři kroky jsou po malých a bolavých chytech, za mě tak za 8A. Následuje nepříjemný spoďák a správné založení kolena, tady to dost vysiluje a přesnost pohybů je klíčová. Poslední je lištový úsek za 7C, bohužel, nejtěžší je poslední pumpa do siklé topové lišty. Boulder mě baví, jak je nekompromisní a těžký, ale teď to vypadá, že počasí nebude přát, tak uvidíme...



        Nejlepší pokus - zbývající půl kroku do topu.


For more than a month I've been trying to climb the Leda Kost boulder. This is one of the tough 8Bs made by our Biggest Boss. The first three moves have tiny sharp holds, I guess the grade could be an 8A. Then there is this unpleasant undercling and the knee must be placed correctly, this part is quite exhausting and the precision of the movement is crucial for success. The boulder ends with a 7C ledge section, unfortunately the last move to the top ledge is the hardest. I enjoy the boulder and how difficult it is. However the weather won't be probably very favourable from now on, so we'll see...  

pondělí 6. května 2019

Panťák

V sobotu jsme s bráchou měli v plánu zajet na Panťák. Jelikož se blíží další SP Mnichov, volí trénink v Hangáru. Já tam nejedu, a tak v 5 h ráno frčím z Chocně směr Český ráj. Nejdříve je tu novinka od Magnuse, Mauzoleum stand, krásné silové lezení přes spoďák. Chvilku mi zabere vymýšlení programu, pak ale dávám celkem rychle.

Dojedou kluci z Jablonce, Mlejnis, Caldic a Dempsi a také zkouší tento krásný boulder. Přesunu se na nižší verzi. Je o něčem jiném, z lišty námrd daleko do spoďáku. Problém je morfo, špičky jsou daleko a jsem naplnutý jak struna, ubrzdit je hodně těžké. Asi po hodině se mi daří krokovat a jednou dolézt do startu Mauzoleum stand. Přichází hlavní problém, začátek sebere celkem dost maximálky, která v 8A chybí. Dávám dobré pokusy, ale musím celkem dost odpočívat. Blíží se můj čas odjezdu, lezu bez chyby a se štěstím přelézám. Velmi povedený den! Mlenjis přelézá vyšší verzi mou betou a Caldic není daleko. Příjemná společnost, díky kluci.




Foto sekvence:












On Sunday my brother and me were planning to go to Pantheon. But the World Cup in Munchen is coming soon, so Martin decides to go to a training session at Hangár instead. I'm not going so at 5 a.m. I drive from Choceň to Český ráj. First there is the new boulder by Magnus, Mauzoleum stand, a nice power climb over an undercling. It takes me a while to find a suitable programme but then it's quite quick. 

The guys from Jablonec, Mlejnis, Caldic and Dempsi, arrive and try this cool boulder, too. I move to the low version, it's quite different, a far reach to an undercling. The trouble is the morpho, the toes are far apart and I'm tight as a string, it's pretty tough. After about an hour I've got the moves, though, and once I get to the start of Mauzoleum stand. And here comes the trouble: the beginning costs me lots of power which I lack later in the 8A. I make a few good attempts but have to rest a lot. The time of departure is fast approaching, but I don't make any mistake and with a bit of luck I finish. What a day! Mlejnis climbs the higher version using my beta and Caldic is very close, too. Thanks, guys, you were a very good company. 

čtvrtek 2. května 2019

Muskulatik!

V neděli jsem s bráchou navštívil Holštejn a udělal jsem dobře. Skvělá podmínka a poprve jsem čistě zkrokoval Muskulatika. Jde o silový nářez, start nekompromisní dva spoďáky a zaber. Hned první krok je asi nejtěžší, odlepit zadek ze země a trefit lištu na hraně, poskočit pravou dále. Dále to lezu jinak než všichni ostatní, levou přískok na bližší spoďák a pumpa do díry. Následují dva lehké kroky a poté velmi nepříjemné 7C. Vymýšlím ulehčení, kde jdu poslední krok z patošpičky, sice je to jistější, ale pak horší, protože je tam člověk dost napnutý a musí překopat nohy. Přidání druhé ruky do topu není zadarmo



                                          Začátek



V neděli se dostávám až krok pod top, ale jasná stopka na vytvalost. Včera vyrážím s rodinkou, je hezky a lehce pod 20 stupňů. Bojím se, aby to nebylo zavlhlé, ale není, je to dokonce sušší než v neděli. Rozlezu se a pak přichází boj ve spoďákovém slalomu. Hodinu a půl se peru se startem. Když se ale držím díry, věřím si na přelez. Leze se mi výborně, i když jeden chyt je trochu vlhký a jak dělám kříž, už se vidím na zemi. Štěstí stojí při mně, držím, lámu si tělo se založením patošpičky, dvě lišty a záverečná pumpa do topu, přidání nepouštím. Mám velkou radost, satisfakce za tréninkové usílí, daří se mi 4. přelez, po Adamovi, bráchovi a Volfíkovi. Další projekt? Ke klase se přikláním k 8B, ten úvod je hroznej těžký, na hranici mých možností.

Druhá pasáž za 7C, kterou jsem pak trochu lezl jinak






  
















On Sunday I visited Holštejn with my brother and it was a good idea. The conditions were great and I did all the moves of Muskulatik for the first time. It's a hard power boulder with two cruel underclings. The very first move is probably the hardest – to lift the butt from the ground and get to the ledge from which you need to jump. Then I climb differently than the others, I jump to the left to the closer undercling and push to the hole. After that there are two easy moves and then a very unpleasant 7C. I find a cheat, it's probably safer but it also adds some trouble towards the end. Adding the second hand to the top is everything, but easy.

On Sunday I get one move away from top but I lack endurance. So yesterday I took my family with me, the weather was good, with temperature close to 20 degrees. I worry that the boulder is moist but it isn't – it's even drier than on Sunday. I warm up and start fighting the underclings. It takes an hour and a half to get over the initial part. But once I grab the hole I start being slightly optimistic. I'm climbing well, even though one hold is a bit moist and for a second I see myself on the ground, but I'm lucky and do my best to hold on. I'm very happy, it's a great reward after all the training. I'm the fourth finisher after Adam, Martin and Volfík. Sooo... another project? As for the grade I'm all for 8B, the beginning is super hard, I got very close to the limit of what I could actually do.                                                

středa 24. dubna 2019

Krásné Velikonoce

Poslední dobou jsem nějaký nacestovaný, tak rozmýšlíme, kam na výlet s rodinkou. Volba padá na okolí Chřibů, tady jsme ještě nevýletovali. V sobotu začneme v nádherném zámeckém parku v Buchlovicích, kde jsou úžasné stromy.



                                     zámek Buchlovice

Ještě stihneme návštěvu skanzenu v Modré a procházku do Velehradu. Elča nechodí, ale běhá, takže je o zábavu postaráno.



                  v dáli klášter ve Velehradu

V neděli ráno už v 6 h ladím kroky v Michelinu, je to dlouhý traverz, asi 26 kroků, po zkrokování na druhý pokus dávám, ale stojí při mně nevím kdo, závěr byl haluz. Okukuji místní linky a v levé části se mi podaří vylézt dvě zajímavé sedmičky.





Kouknu ještě na stupy vpravo v převisu, po chvíli zjišťuji, že to za téhlé podmínky jde držet. Za pár pokusů dávám, pěkná krátká linka v pevném materiálu a s dobrým dopadem, teď se nabízí spojení s Michelinem.



Odpoledne krásný park za Uherským Hradištěm a procházka okolo rybníka s restaurací, kde jsou zvířátka. Večer jedeme na grilovačku špekáčků do restaurace pod Břesteckou skálou, krásné zakončení dne. V pondělí návštěva Luhačovic a návrat do Brna. Krásné Velikonoce s rodinkou, počasí nemohlo být lepší.



                Elča si vozí v Luhačovicích kočárek


Lately I've been feeling like going somewhere new, so I decided to spend the Easter holiday in Chřiby with my family, we haven't been there before. On Saturday we have a walk in the beautiful park surrounding the Buchlovice chateau. The trees are amazing there.

We also visit the open-air museum in Modrá and a walk to Velehrad. Elča is running instead of walking, so it's a lot of fun for us.

On Sunday morning at 6 a.m. I'm already trying the moves of Michelin. It's a long traverse of about 26 moves. I finish at the second attempt but I have no idea how. I was really lucky, the finish was tough. I check the other lines there, too, and manage to climb two interesting boulders on the left side of the rock.

I also have a close look on the footholds in the overhnag on the right and see that I could climb it. So I do – I need just few attempts. It's a nice short line, the material is solid and I think it might be interesting to link it to Michelin.

In the afternoon we walk in a park near Uherské Hradiště and around a pond with a restaurant with animals and in the evening we roast some sausages. On Monday ve visit Luhačovice and then we head back to Brno. It was a great Easter holiday with my family, and the weather couldn't be better.

pondělí 22. dubna 2019

Svěťák v Moskvě

Druhý svěťák se konal v Moskvě, kam jsem se dost těšil. Stejný hotel, kousek obchoďák s potravinami a na závodiště co by kamenem dohodil. Parádní logistika pro závodníky.

Po příletu máme ještě jeden den na srovnání. Bohužel den před závodem strávím na záchodě a mám zimnici, naštěstí lezeme až odpoledne a po prášcích se z toho celkem dostávám. Teplota v hale je parádní, jen ty bouldery jsou nějaké těžké, zapíšu jen jednu zónu a jsem dost zklamaný, ze dvou dalších padám. Topy jsou na světelné roky vzdálené, bohužel všichni trénují víc a já cítím, že tomu moc dát víc nemůžu. Končím pár příček od konce, klukům se taky moc nedaří, zapisují nuly, ale končí o pár pozic lépe. Brácha má postup na dosah, bohužel mu ještě něco málo chybí. Myslím, že má dost smůlu na skupiny: jak v Meiringenu, tak v Moskvě by mu druhé skupiny seděly více. Naštěstí z desáté příčky postupuje Adam a vybírá si i dost štěstí, dalších 5 kluků ho mohlo v klidu vyšoupnout. Ale k takovému závodníkovi štěstí rozhodně patří :) Semifinále, to je jiná písnička, tady nechává Adam startovní pole daleko za sebou a ve finále je pro něj podle jeho slov největším soupeřem Jernej, který vyhrává. Adam bere skvělé druhé místo, veliká gratulace!


The second round of the World Cup took place in Moscow and I was really looking forward to it. We stayed in the same hotel as last year, close to the store and the gym which was very convenient.

After the arrival we have one spare day to rest, and it comes in handy for I'm pretty sick. Luckily we climb in the afternoon and the pills help a lot. The temperature in the hall is great, just the boulders are somewhat hard, I record just one zone and fall from the other two. Tops are light years away from me. The others train much harder than me but I feel I really can't give it more. My score is pretty poor and the other guys aren't much luckier, even though their performance is a bit better than mine. Martin is very close to passing but he still lacks a bit, I think he had a bad luck for the group - in both Meiringen and Moscow he would do better if he was assigned to the other group. Fortunately, Adam passes from the tenth place. Luck definitely plays its part here, too, but that's part of the game :) The semifinal is very different, Adam leaves the others far behind. And in the final his biggest rival is Jernej, who eventually wins. Adam earns an amazing second place, congratulations!

úterý 9. dubna 2019

SP Meiringen

Na svěťák do Meiringenu se dost těším, jelikož jsem tady měl svůj nejlepší výsledek v životě. Jedu s Adamem z Brna. Když přijíždíme na místo, jsem dost překvapený: minimálně 30 cm sněhu. Ještě, že máme kamenné ubytko, v kempu by to moc reálné nebylo. V pátek ráno nás čeká kvalda, je parádně chladno. V kolmáči se dostávám až do posledního kroku do topu, bohužel je tam dírka, kterou netrefím.



Ve dvojce skok a těžká lišta, tady zóna. Trojka silová palba hned v prvním kroku, skok kolem zóny a těžký krok do spoďáku, bohužel z něho padám. 



Čtyřka je lehká a dávají ji skoro všichni: pravá levá, tady není moc co vymýšlet. Pětka těžká noha vlevo a vzepření přes dlaň do stisku a skok do zóny, v dalším těžkém kroku padám, top je další chyt. Celkově zapisuji jeden top a 5 zón a obsazuji 93. příčku, škoda, dnes byla půlka startovního pole reálná. Bouldery byly parádní, ale koncovka chyběla.



Výborně zaleze Kony a večer Eliška, bráchovi se moc nedaří, zato Adam si postup s přehledem pohlídá. V semifinále a finále dá jediný všechny bouldery a zaslouženě vyhrává. Díky za nádherný zážitek. Ještě jedna malá zajímavost: v první desítce skončí sedm Japonců. Uvidíme, co o víkendu přinese Moskva.


I'm looking forward to the World Cup in Meiringen a lot, I had the best result in my life there. I go from Brno with Adam and when we arrive I'm surprised by at least 30 cm of snow, fortunately we are accomodated in a building, it would be pretty rough in a camp. On Friday morning the qualification takes place, the weather is nice and cool. With the vertical I get to the last move before the top but don't find the little hole.

The second boulder has a jump and a hard ledge, I get a zone again. The third boulder is focused on power moves from the very beginning, with a jump over the zone and a hard move to an undercling, unfortunately I fall.

Fourth boulder is pretty easy, almost everyone finishes, there's nothing to think about. This fifth boulder has a hard leg to the left, pushing on the palm and a jump to the zone, I fall from the next move, one hold under the top. So in total I have one top and five zones and I end 93th. Too bad, today was promising. The boulders were great but towards the end I wasn't very lucky.

Kony and Eliška do a great job, Martin isn't doing that well but Adam passes to the semifinal and final and is the only one who climbs it all and earns the first place. Thanks a lot for an amazing experience! And a little fun fact: seven out the nine best climbers are Japanese, so let's see what the round in Moscow will be like.