středa 26. dubna 2017

Po dlouhé době v krasu

Po dost dlouhý době jsem zavítal do krasu, parťáka mi dělá Magnus, kterej je teď na vojenským výcviku ve Vyškově :) Jedem do Sloupu a hned mažem do jeskyně starých skal. Po rozlezu dávám Paradontaxe od bráchy a pokukuji po Jaxitaxovi. Zkouším ho přes spoďáky a po pár pokusech je to tam, originál ještě musí počkat. Leze se jako Paradontax s tím, že se člověk nenatáhne rovně do police, ale hrne to doleva do dírky a přes stisk doleva do topu Idefixe, klasa něco okolo 8A.



Magnus mezitím dává nepříjemný Jepičí Život a přesouvá se vedle na Panoramixe. Kroky vymýšlí hodně zajímavě, hlavně pravá pata a prvním ostrým dává, tak to má být, rychle a efektivně. Přesunujem se na Indii, kde jsou novinky od Martina Švece Smrad Dálek, hezká linka. Po chvíli se mi daří varianta ze stoje, ale ze sedu je to jiná písnička, navíc dost silně vlhký dva chyty. Pomáhá mi tekuťák a po pár pokusech se štěstím dávám, za mě solidní 8A.



Jsme už dost unaveni, tak mažem zpět do Brna.

středa 19. dubna 2017

Velikonoce na Jihu Čech

O Velikonocích jsme s Peťou měli naplánovaný výlet do Jižních Čech a okolí. Strategicky máme ubytování ve Vyšším Brodě. Jedeme už v pátek z Brna, po cestě se stavujeme na projekt v Dobré Vodě a potkáváme legendu Vysočiny, Tondu Páleníčka. Tonda zkouší Žílu, vidím, že tady vznikl pod klíčovým místem nový chyt, takže klasa - otazník? Projekt mi moc nejde, je to fakt HARD krok. Pokračujeme výletem do Krapounu, kde je krásná vlaková zastávka v lese, a k večeru jsme ve Vyšáku.

V sobotu ráno běžím do kopce v Loučovicích, nejdříve zkusím projekt na Piškot, dost dlouhý nátah, nebo noha ve stropě - těžký projekt! Dále okukuji projekt snů, ale nakonec raději zvolím projekt Ukřižovaný Černý Vasil. Na začátku je velmi těžká noha a dost těžká rozpažka, další dva silové kroky a výlez, po hodině, je to tam.



Jdu po hřebeni až k Sendviči. Tady se zakousnu do boulderu od Suka - Z Mrtvých Vstání (nebo taky psáno Díra Po Suku). Hustej Pure bouldering bez omáčky, dost dlouho ladím kroky a než vůbec udělám první, dost se nadřu. Jednou se mi ho povede udělat, ale stopku mi dává snad ještě těžší letecký krok do hrany, připomíná mi to Včelí Kyt na Boru. No, trochu si zanadávám, protože se opět trápím s prvním krokem, naštěstí po nějakém čase dávám první krok a už udržím i ten další, klasa určo 8A+ :)



Třešničkou dne je Porcelán, hustej kolmáč. Odpoledne pěkná procházka z Lipna až ke hrázi.



             Na Lipně, za námi běžící Emil :)

V neděli si děláme procházku Opatskou naučnou stezkou ve Vyšáku, tu fakt doporučuji, je to moc hezké. Odpoledne je dost zataženo, ale podmínka jako lusk. Spěchám k projektu na Slimáku. Ze stoje celkem těžký font. Ze sedu je to jiná písnička, hodně silový bočák a na hraně lišty nic moc, pak dost těžké vypuštění noh a dost nepříjemným Vildovým fontem na vrchol. Po delší době se mi boulder daří přelézt, mám radost:)



Pokukuji ještě po boulderu vedle od Vildy Chejna - Nalle. Dost silový krok za spoďák mi dává zabrat, po chvíli krokuji a mezitím přichází Michal Makuša. Dávám ostrý pokus a je to doma, klobouk dolů, Vildo, pěkný boulder, po chytech v převisu. Poslední zastávkou je sektor nad Pramenem, kde mám vyhlídnutý boulder Madla Z Madla ze sedu. Start docela jde, ale pak s velmi těžkou nohou je dost těžký přískok a brutální krok doprava do madla. Daří se mi boulder dát těsně před lehkým deštěm, je to taková pěkná tečka za tímto výjezdem.



V pondělí navštívíme ještě Čertovu skálu, pěkná vyhlídka, a mažem do Brna.


For Easter Peťa and me planned a trip to South Bohemia. Strategically, we made our "base camp" in Vyšší Brod. On Friday we set off from Brno and on our way we make a stop at the project at Dobrá Voda where we meet the legendary climber of Vysočina, Tonda Páleníček. Tonda tries Žíla, I can see a new hold had appeared under the crux, so the grade is a big question right now. I don't do very well with my project, the move is really HARD. Then we hike to Krapoun, to a beautiful train station in the woods and by the evening we arrive to Vyšší Brod.

On Saturday I run to the hills near Loučovice, first trying the project at Piškot, which requires either a reeeeally long reach or putting foot on the ceiling - a tough project, really. Then I check my dream project but eventually I prefer another one, named Ukřižovaný Černý Vasil. The foot move at the beginning is pretty hard, and so is the both-hand-reach that follows. Then there are other two power moves and the finish. After an hour I finally got it.

I walk over the ridge towards the Sendvič rock. There I start with the boulder by Suk: Z Mrtvých Vstání (also tagged Díra Po Suku). A really cool pure bouldering without any unnecessary fluff in it, it takes me a while to figure out the moves and I must work pretty hard to do the first one at all. I manage to do it once but I'm almost immediately stopped by an even harder move to the edge. It reminds me of the Včelí Kyt boulder at Bor. I swear a lot as the first move gives me hard time, fortunately after some time I get over it as well as over the one that follows - the grade is definitely an 8A+ :)

The highlight of the day is Porcelán, a cool vertical boulder. In the afternoon we have a nice walk from Lipno all the way to the dam.

On Sunday we take a walk along the Opatská náučná stezka trail in Vyšší Brod, I can recommend this one, it's really nice. In the afternoon the weather is quite cloudy but the conditions are great so I hurry to the project at Slimák. The standing version is tough, from sitting it is something completely different - a power side pull and a bit of struggle at the edge of the ledge, after that one has to drop legs and get over the unpleasant finish to the top. After a while I finally manage to climb this boulder and I'm very happy about it:)

I also check the nearby boulder by Vilda Chejn - Nalle. Quite a power move over an undercling makes me sweat but few moments later I have the moves done and in the meantime Michal Makuša comes. I make a serious attempt and here I am - thumbs up, Vilda, a good overhanging boulder. My last stop is the sector above Pramen where I want to try Madla Z Madla from sitting. The beginning seems ok but the following jump with a hard foot is very hard and so is the following move to the bucket at right. I finish the boulder right before it starts raining - a good ending to this trip.

On Monday we enjoy the view of Čertova skála and then we hurry back to Brno.

úterý 11. dubna 2017

První svěťák Meiringen

Vzpomínky na minulý rok byly úžasné, pro mě životní úspěch. Byl jsem těsně za branami semifinále, navíc brácha a jeho druhé místo... pro tohle člověk žije :) Těším se na tento závod hodně, forma i odpočatost jsou na ideální úrovni. Ve čtvrtek se zaregistrujeme a hned následuje přivítání, skvělý raut a protest skoro všech závodníků proti zpoplatnění live streamu.

V pátek se cítím relativně dobře, startuji dost vepředu, protože mám pár bodů z minulého roku, navíc je perfektní podmínka. Jsme nadšeni, že je konečně dost převisů.

Jednička silový nářez přes kráter, nejdříve nevím, jak udělat první krok, chce to zabrat, ale těžká zóna mi dává stopku, tady jsem slabej. Dvojka peklo, sklopená struktura s dobrou patou a špičkou, ale zóna těžká, padám z ní jak hruška. Trojka kolmáč, pro mě nelezitelný,  tak rád bych se naučil postavit se na struktury, ale jak? Čtyřka je krásná silovka, jen to lezu blbě, zkouším to skokem hned, ale spodní Flathold se má přebrat a přes další do malé zóny, pak si pohlídat nelehký závěr. Pětka, krásný double skok, ale trochu chybí v udržení zóny, zbytek boulderu za odměnu, prakticky jeden těžký dvojkrok.

Super: pěkné bouldery, takové silově-technické, vůbec jsem si to ale lezecky neužil, necítíl jsem nikde, že jsem pořádně zabral. Chybí hodně pohybů v těle a lépe přemýšlet. Celkově dvě zóny jsou hodně málo, stačí mi to na 89.-.90. místo, bouldery lehčí než minulý rok, za mě lepší forma než minulý rok, ale mnohem horší výsledek. Docela to nechápu, jsem hodně zklamaný, chce to změnu: trénovat jen sílu opravdu nestačí. S Chváličem a bráchou něco plánujeme, tak snad nezůstane jenom u řečí. Jak říkal Chválič, chtěl bych si užít boj o semifinále, i když se tam třeba v životě nedostanu, chtěl bych si ten boj mnohem víc užít.

V sobotu fandíme bráchovi, ale bohužel tentokrát to na finále nestačilo, snad se mu bude dařit na dalších svěťácích v Asii. Příští svěťák je pro mě až ten poslední, Mnichov, je to zároveň ME, kde budou startovat všichni, takže pro favority to bude mnohem těžší, s příslušníky mimo Evropu. Za mě velká degradace ME, k čemu to je? Ale to je otázka pro IFSC, velká ostuda papalášů. 



                                 Kvalda 1



                                   Kvalda 3

 

       Protest proti zpoplatnění live streamu 20 Euro za měsíc



 S klukama dáváme v sobotu po kvaldě aspoň klikovou session


The memories of the last year are great, it was my life success and I was really close to the semifinal. Also there was my bro and his second place - these are the moments to live for :) I'm looking forward to this competition a lot, I've had enough rest and am in a good shape. On Thursday we register for the competition and right after that there is the opening ceremony with the protest of nearly all the participants against charging the live stream.

On Friday I feel quite ok. I start quite early and the conditions are very good. We are happy to finally have enough overhangs.

The first boulder is a power thing over a big hole, first I can't get over the first move and then I'm stopped by the zone. I'm too weak for this one. Number two is a pure hell, a slated structure with a good heel and toe, but the zone... oh my. I fall. The third boulder is a vertical - mission impossible for me: I really would like to know how to stand on the structures. Number four is a nice power boulder but I climb it all wrong - I try to jump right at the beginning but one should rather grab the low flathold, reach the zone and watch the finish. The fifth boulder has a cool double jump, the rest of it is easy, it really is about this one hard double move.

Great, the boulders are really cool, requiring both strength and techniqe. However, I didn't enjoy it as a climber - I couldn't push really hard - I need to learn lots of moves and think more. My two zones aren't that much - in the end I'm 89th - 90th. The boulders seem easier and I'm in a better shape than last year but my results are much, much worse, I don't get it. I have to change the way I train, pure strength training isn't enough anymore. I have my plans regarding this, together with Chválič and my bro, so let's hope we get further than to the talking. As Chválič said, I'd like to enjoy the struggle for the semifinal more - even if I didn't pass I would like to give it all I have. On Saturday we cheer Martin but this time he doesn't get to the final. Hopefully he'll do better in the World Cups in Asia. For me the next World Cup will be the last one, the one in Munchen, which is an European Championship at the same time. Everyone will take part and the favorites will have to compete with the non-European climbers, too. In my view this is a great mistake, ruining the European Championship - what exactly is this for? But this question should go to IFSC. What a shame...

neděle 2. dubna 2017

Sobotní dopoledne na Bystřičce.

V sobotu dopoledne mám dilema, kam jet. Rozhoduji se mezi Koncem Světa na Mladkově, Svinním Morem v Krasu, ale nakonec vítězí Bystřička. Tenkrát tam proběhla parádní sešn: http://www.amuerte.cz/cs/extras/bystricka-session-09/  zavzpomínal jsem si na tento pěkný výjezd a čuměl jsem s otevřenou pusou, jak brácha přelezl Otevřenou Náruč. Od té doby uběhla pěkná řádka let a až konečně letos jsem se sem vrátil. Jasný cíl je jít na tuto krásnou linku. Jde to až překvapivě hladce, začínám pokukovat po variantě ze spoďáku. Jde o morpho nástup s morpho rozpažkou doleva, pak už se člověk dostane do varianty ze stoje. Chvilku mi trvá nástup, ale jak ho dám, tak vrchní část nepouštím, nechápu.

Další zastávkou je novinka Cold Day In Heel od Volfíka. Start z lišt, s těžkýma nohama a výstřel daleko do ne úplně pozitivní dírko-lišty, chce to kampusová záda. Boulder mi zabere pár pokusů a jsem nahoře, super.

Poslední zastávkou je Hrobař, chci zkusit flash, ale ten se mi nějak nepovede, v dalším pokusu ještě ladím program, takže na třetí je to tam. Pokukuji ještě po delší verzi, ale ta je spíš pro lanaře. Nastal čas odjezdu, opět velmi úspěšný trip! Příští víkend mě čeká světový pohár v Meiringenu a potom útok na těžší bouldery na skalách, tak uvidíme...









On Saturday morning I have a dilemma where to go - I have to decide whether to go to Konec Světa at Mladkov, Svinní Mor in Kras and Bystřička, that I eventually choose. Long time ago we had an amazing session here: http://www.amuerte.cz/cs/extras/bystricka-session-09/. I remembered this trip and I dropped my jaw watching my brother climb Otevřená Náruč. Many years passed since then and I didn't come back until today. The goal is clear - to conquer this wonderful line - and it goes surprisingly smoothly so I start checking out the version from the undercling. There's this morpho start with a morpho reach to the left and then one gets to the standing version. It takes me a while to get over the start but once I do it, I don't let go of the rest. I don't understand it, really... 

Then I try the news: Cold Day In Heel by Volfík. It takes few attempts but after that I'm up - awesome. 

My last stop is Hrobař, I want to try to flash it but it doesn't work out, so the second attempt is for polishing the programme and the third one is the successful one. I also check out the longer version but it seems to be more of a rope stuff and it's time to go home anyway. Again, this was a very successful trip! Next weekend I'm going to the World Cup in Meiringen and then I'll try to attack some hard boulders outdoors, so let's see what happens...

Projekt na Vysočině padnul.

Ve čtvrtek po práci spěchám na rozdělaný projekt na Vysočině. Jde o parádní lajnu ve čtyřicetistupňovém převisu, přes menší chyty.

Boulder začíná z dobré police pravačkou do pozitivní lišty a levou dlouhým tahem do další lišty, těžká výměna a levačkou do lišty, těžké zvednutí nohy, pravačkou poskok do malé lišty a skok na hranu. Boulder mi zabral dva dny, dnes asi hodinu intenzivního zkoušení, nahoře jsem se docela bál, ale dopad je přece jen dodělaný a snad i pevný. Původně jsem myslel, že to bude jasné  8B a výše, ale klasa mě mírně zklamala. Název je Fénixovy Slzy s klasou něco okolo 8A+.









On Thursday after work I hurry to Vysočina to revisit the unfinished project. It's an awesome line in a 40-degree overhang, over small holds. 

The boulder starts from a good shelf with a right hand reaching to the ledge and another reach to a ledge on the left, then a difficult switch and a left reach to the ledge, a hard foot lift and a jump to a small ledge and to the edge. The boulder took two days, today I practiced for about an hour and I was a bit scared up there, but pads have been laid and, hopefully, they are solid. At first I thought it was a clear 8B or more but I was a bit disappointed by the grade. I call this one Fénixovy Slzy and the grade is about an 8A+.

středa 29. března 2017

Telč a Dobrá Voda - parádní bouldering na Vysočině.

V pondělí po práci jsem domluvený s Karlem Lavičkou, že se sejdeme na Štamberku. K Pigs dorážím ještě když tam svítí, ale to nevadí, v klidu si boulder promáguju a jdu se projít. Mezitím zapadne slunko a hned zkouším vedlejší jednokrok, po chvíli se mi boulder podaří vylézt, klasu bych viděl někde kolem 7C.

Už se dělá parádní podmínka, a tak přecházím k prasátkům. Mezitím přichází Karlos a radí mi kroky, zkusím je a jdu na ostrý pokus, kterým přelézám. Hned zkouším kroky v nižší variantě a na druhý pokus jsem opět nahoře. Super, cíl výjezdu splněn. ¨

Ještě je čas, tak přejíždíme do Dobré Vody. Tak jemnou krásnou žulu jsem u nás ještě neviděl. Očistím si projekt, zkusím kroky a opět posílám oba bouldery na první pokus. Krásné bonusy na závěr. Ještě zkouším jeden projekt, ale ten už je moc těžký. Ke klase těžko říct? Jediné srovnání, které jsem měl, byla prasátka na Štamberku, podle nich jsem nahodil ostatní klasu. Že by taková forma? Nebo je to všechno míň? Ale odpočinek, podmínka, síla byly na mojí straně, tak uvidíme časem, nebráním se jakékoliv úpravě klasifikace. Chtěl bych poděkovat Karlosovi za jeho čas, ukázání fint a projektů, díky moc!



                  



           



                      



On Monday Karel Lavička and me plan to meet at Štamberk after work. When I get to Pigs, sun is still shining there but I don't mind, at least I can chalk the boulder and have a walk. In the meantime the sun sets and I  try the one-move boulder next to Pigs. In a moment I'm up, I'd say it's about 7C. The conditions improve so I get back to the piggies. Karlos comes, too, and gives me some advice about the moves. Then I start serious attempts and a climb the boulder at the very first one of these. So I try the moves of the easier version and in two attempts I'm up again. Great, the mission is completed. 

We have still some time to spare so we move to Dobrá Voda. I haven't seen such a beautiful, fine granite yet. I clean a project, try the moves and again I send both boulders in one attempt. Then I try another project but this one is too difficult. Regarding the grades... I have no clue :) The only comparison I have is Pigs at Štamberk, so I graded according to it - could it be that I'm in such a good shape? Or are the grades actually lower? But I had my rest, good conditions, power... we'll see but I'm not against any corrections of the grades. I'd like to thank Karlos for his time, showing me the tricks and projects. Thanks a lot!
                          

neděle 26. března 2017

První ČP v roce 2017 - Pardubice

V sobotu byl na programu letošní první ČP v Pardubicích. Sjelo se hodně závodníků a o to byl napínavější boj o nominaci. Kvalda se nesla v těžkém duchu, žádný boulder nebyl vyloženě lehký a stavěčům se kvalifikace krásně rozřadila. Lezlo se mi dost dobře, podařilo se mi vylézt 5 topů a s přehledem to stačilo na postup, na zbývající dva jsem neměl.

Finále holek bylo zajímavé, hodně se padalo pod topem a o kousek vyhrála Verča Šimková před Peťou Růžičkovou. Naše finále začalo krátce po 17 h, v hale bylo velké vedro a topení pod schody celkem topilo... nechápu? V izolaci jsme se snažili ochlazovat vším možným. Jednička začala hustým peklem, postavit se na golfáče a těžký skok a ještě těžší závěr, u mě totální temno, ani zóna. Dvojka krásná silovka, nevím proč, ale blbě nastoupím, nějak přehlédnu jednu pásku a hned sám skáču na zem a jdu hned znova. Pěkně se prokousávám boulderem a držím top, super vzpruha, z publika je slyšet, že topy zrovna nepadají. Trojka je taky pěkná silovka, ale ke konci dochází maglajz a trochu i síla a velmi těžký krok do topu mi dává stopku. Čtyřka: oblé lišty a přežvýkat golf se mi podaří, ale jak jsem už z předchozích boulderů zahřátý, tak se mi hodně špatně drží konečné oblé řezky, dolézám do topu, ale nejsem schopen přidat druhou ruku, nechápu co mám dělat, dolézám tam i podruhé, nenapadá mě dát nohu do koutu - byl jsem rád, že se na těch chytech držím.

Naštěstí mi to stačí na třetí místo, sám jsem si prohrál lepší umístění. Zaslouženě se třemi topy opět suverénně vítězí Martin, druhý končí se stejným zápisem jako já Chválič, ale má o jednu zónu více. Gratuluji všem. Za mě byly závody oproti minulému roku trochu krok zpět, hrozné teplo - jak ve skleníku. I když to bylo minulý rok v létě, bylo to příjemnější. Těch diváků v rámci olympijského dne bylo taky mnohem více, letos jen pár. Byl jsem trochu rozladěný, že ve dvou mužských boulderech bylo nejtěžší přidání druhé ruky do topu, na svěťáku jsem tento problém nikde, kde jsem dolezl do topu, neměl. Vilda s Dejvem udělali těžké bouldery s těžkými závěrečnými kroky. Je to asi dobře, takový je trend, máme být silnější, jen jsi nejsem jistý, jestli to jde aplikovat i na ČR. Za třetí místo jsem velmi rád, uvidíme, co přinesou další závody.



                                             Finále č. 1


 
                                             Finále č. 2



                                          Finále č.3



                                         Finále č.4

On Saturday this year's first Czech Cup in Pardubice was on my list. The number of the competitors was huge and made the qualification a real nail-biter. The qualification was pretty difficult, there wasn't such a thing as an easy boulder. I climbed well, reaching 5 tops, which made me pass to the final easily, but I wasn't able to finish the remaining two boulders. Girls' final was really interesting, many falls from under the top and Verča Šimková had a very close win over Peťa Růžičková.

Our final started shortly after 5 p.m., it was very hot in the hall and the heating under the stairs was on - I don't reall get why... While in isolation we tried to cool ourselves by all means possible. The first boulder was a pure hell - standing on the golf hold and then a hard jump and hard ending I didn't have a clue what to do with this one - I didn't get to the zone either. Number two was a nice power boulder and I don't start good, not sure why, and I somehow overlook one of the lines and jump down myself immediately. So I start again and get to the top this time, which is a good encouragement as I hear from the audience that the tops are quite rare. The third boulder requires strength, too, but towards the end I run off the chalk as well as of energy and a hard top move stops me. Number four has some round ledges and I get over the golf hold but, being hot from the previous climbing, I cannot grab the round stuff in the finish properly, so I get to the top but I'm not able to add the second hand and don't really know what to do, so I get there for the second time and the same thing happens. As I don't think of putting one foot into the dihedral, I can just hold on somehow. Fortunately it's still enough for a nice third place. The winner is Martin who really deserves it. Chválič has the same score as me but one more zone so he ends up second. Congratulations to everyone. 

In my view the competition's quality was worse than last year - the temperatures were awful - as if we were climbing in a glasshouse. Although the last year's competition took place in summer, it was much more comfortable. Also there were more viewers then, this year there were just few people in the audience. I was a bit upset that with two boulders the biggest trouble for me was adding the second hand to the top - at the World Cups I have never had problem with it. Vilda and Dejv made really hard boulders with hard final moves and it's probably a good thing. That's the trend, we should be stronger, I'm just not sure if this can be applied to the Czech environment, too. I'm very happy about my third place, let's see what the other contests will be like...