úterý 19. listopadu 2019

Týden na Severu

Dlouho dopředu máme naplánovanou dovolenou na Severu. Ubytování máme klasicky v penzionu Na Konci, které mám nabízí skvělé zázemí, bonus navíc je večerní krb :) Bohužel nás během našeho týdenního pobytu trápí počasí. Nejdříve je pod nulou a moc zima, pak dost fouká vítr. Já kličkuji mezi počasím, nejdříve se mi moc nedaří na Sněžníku.

Druhý den si spravím chuť na Autoportraitu, největší bitka je boulder najít, GPS mám, ale mobil v tom údolí nefunguje, navíc začíná pršet a když přijdu k Portrétu, jsem docela dost mokrý.

V restech navštívíme herničky, zámecký park Velké Březno, palačinkárnu na zámku v Děčíně, Zoo v Chomutově atd.... Zoo je hezká, ale zase dost fouká a je docela zima.

Z lezení ještě navštívím Bahratal, dlouho jsem tam nebyl, jsem lehce nervózní ze značky slepá silnice, naštěstí dělníci začínají s pracemi až za odbočkou k velkému domu, kde se dá parkovat. Zkouším Dunkelkammer a Z Ledu Roste Květina (po vylomení) oba bouldery někde okolo 8B, bohužel je trochu vlhko a nejsem schopen se tam dobře udržet. Ještě přemýšlím, co zkusit, a volba padá na novinku Traumzeit, nový boulder po lištách, naštěstí tady mi vlhkost moc nevadí a po půl hodině je hotovo. Poslední lezecký den jdu na Modřín zaútočit na Wendolové, ale bohužel jsou hodně mokrý. Lezu kde trochu víc fouká, podaří se mi pěkný skok Cloud Rider, Mandragora Up a moje noční můra Big Game, bylo to celkem vlhké, ale konečně pomohla síla a lepší program nohama.

Výjezd je u konce a další den jedeme domů, doufám, že příště v lepším počasí, abychom s Eliškou mohli více výletovat :)


                                                                       Autoportrait


Traumzeit, bohužel víc fotek a video žádný, byl jsem nějakej lenivej v tom vlhku, snad příště.



Long time ago we had planned a holiday in the North. As usual we stay in Penzion Na Konci, which is awesome, and the fireplace is a nice bonus :) Unfortunately, the weather wasn't very good during the week of our holiday. First the temperatures were below zero and then it got windy. But I tried to climb anyway, first I go to Sněžník but I wasn't very successful. On the next day I decided to recover my self-confidence with Autoportrait, where the biggest problem was to actually find the boulder. I have GPS but my mobile didn't work in the valley and also it started raining so I was all soaked.

Apart from that we enjoyed some children's corners in the restaurants, the Velké Březno chateau park, a pancake shop at the chateau in Děčín, the Zoo in Chomutov etc.... The Zoo is nice but again the weather was too windy and cold to fully enjoy it.

I also went to Bahratal, I haven't been there for quite a long time so the dead end sign made me a bit nervous, fortunately the workers were further away so I could park there. I tried Dunkelkammer and Z Ledu Roste Květina (some holds have been broken off) both boulders are about 8B, unfortunately they were also a bit moist and I couldn't hold on the rock. Then I decided to go for something new: the new Traumzeit boulder, fortunately I didn't mind that it was moist and after half an hour I finished it.

On my last climbing day I went to Modřín to attack Wendolové, but the boulder was wet. I did a nice Cloud Rider jump, Mandragora Up and also Big Game, my nightmare. It was a bit moist but finally I could rely on power and a better programme, it helped a lot. The trip was over and on the next day we went home, I hope next time the weather will be better and we'll be able to take Eliška on more trips :)

neděle 3. listopadu 2019

Janja

Po několika dnech se mi dnes konečně podařilo spojit velmi krátký a intenzivní problém na Rasovně v Holštejně. V létě udělal brácha boulder Janja, já jsem k němu měl za krátkou dobu velmi blízko, ale bohužel jsem vylomil jak spoďák, tak lištu. Něco ale zbylo a po dalších 4 dnech nacvičování, kdy byla lišta konečně suchá, jsem problém konečně přelezl.



















Velmi těžký start přes spoďáček na tři prsty, levačka je tam jen tak na okrasu, nohy taky velmi těžké a levou kříž do malé lišty, komplikovaný přesun nohou, krok do přídrže, pravou dál do bekendu a velký problém se udržet, levá lišta přestává fungovat, vyměnit nohy ve fixu a přiskočit levou hranu, pak už je to do topu lehké.

Konečně po dlouhé době pěkný přelez, byl to docela psycho boj, bez štěstí bych to nedal. Ke klase těžko říct, ale přišlo mi to těžší než 8B, navíc se po tréninkových dávkách na VUT cítím výborně, ale třeba je to jinak, však víme, jak to s klasou bývá... Mám velkou radost z kvalitních tréninků na čistou hrubou sílu, pořád mi to dává nejvíce...




After several days I finally succesfully finished a short intense climb at Rasovna at Holštejn. In summer my brother climbed the Janja boulder and I was soon very close, too, but unfortunately I broke off the undercling and the ledge. Luckily something was still left there so after a 4-day practice, when the ledge was finally dry, I finally finished the boulder.

The initial part is very hard: there is a three-finger undercling, one cannot use the left hand and the feet are pretty tricky, too. You need to do a cross move to a small ledge, move your feet and hold. It's pretty hard to hold on in there, the left ledge doesn't work, then there is the leg switch and a jump to the left edge and finally the top, which is quite easy. After long time I finally scored a nice climb, but it was struggle and I needed a bit of luck, too. Hard to say what the grade is, I guess it was more than 8B, also I feel strong after the trainings at the University of Technology, but who knows... we all know what the grades are like... I'm very happy about the quality power training, I think this is the most useful stuff for me...

pondělí 21. října 2019

MČR Ostrava 2. místo!

V pátek frčím s Kubou Skočdopolem z Brna na  MČR v boulderingu v Ostravě Trojhalí. Kvalda se mi leze dobře, zapisuji šest boulderů ze sedmi a stačí mi to na pohodlný postup z druhého místa.

Přespíme u Adama Fialy, ráno super snídaně v podobě vajíček se salátem. Po této skvělé snídani každý postavíme jeden boulder, já žlutý přes lišty a spoďáky. Kuba černý lištový nářez. V semifinále se mi vůbec neleze dobře, silovky nějak nesedí a navíc se v růžovém boulderu celkem zamotávám. No nic, říkám si, že musím zabojovat, a to se mi vyplácí – čtyřku dávám z druhého pokusu. Celkově 6. místo po semifinále a s velkým štěstím postup, padá mi kámen se srdce, finále bylo můj hlavní cíl.

Finále, to je úplně jiná písnička, čtyři brutálně těžké bouldery. V jedničce po zóně, oblá dlaň na zapření a postavit se na nohu, pak daleko do topu, ten nazdařbůh plácám.



                    Finále 1 foto: Pepe

Dvojka je těžký koordinační skok, ke konci časového limitu se mi podaří zabrzdit vývlav, pak do zóny to jde, dál je to mimo realitu.



                  Finále 2 foto: Pepe

Ve trojce si věřím nejvíce, těžké dřevěné stisky. V nejlepším pokusu padám z topu, ale skok  z napnuté pozice a stisku daleko do topu, navíc do obliny, mi přijde dost ufo.



                  Finále 3 foto: Pepe

V čtyřce jsem rád za zónu, pak se neumím postavit na malý stup.



                   Finále 4 foto: Pepe

Celkem tedy 4 zóny na x pokusů a velká spokojenost, nechal jsem tam všechno, i zkušenosti trochu pomohly. Skončím na krásném druhém místě, je to pro mě trochu zázrak mezi těmi mlaďáky, jsou moc dobří a pro mě je to čím dál složitější, dostat se do formy a do finále. Všem vypaluje rybník Eda Minks, který jako jediný dává na jedničce TOP, nikdo jiný už netopuje a padají jenom zóny. Pro třetí místo si dolézá Vojta Trojan. Je mi ale jasné, že při účasti bráchy, Kuby Konečného a silných juniorů bych se do finále vůbec nepodíval. Jsem šťastný, jak to dopadlo, všem gratuluji, pro mě krásné zakončení závodní sezóny.

Video: z finále mužů: https://www.youtube.com/watch?v=PlqH83HDYoQ


On Friday I go with Kuba Skočdopole from Brno to the Czech Championship in Ostrava, Trojhalí. All goes well during the qualification, I record six boulders out of seven and pass safely from the second place.

We stay at Adam Fiala's, in the morning we have salad and eggs for breakfast. After this cool breakfast all of us build one boulder, I do the yellow one with ledges and underclings, Kuba the black one.

During the semifinal I'm not doing very well, I don't like the power climbs and the pink boulder is very tricky, too. Well, well, I say to myself, I have to fight. And this attitude pays off, I need just two attempts to finish the fourth boulder. In total I'm 6th and with a bit of luck I pass to the final. What a relief, this was my main goal. The final is very demanding, the four boulders are brutal. I reach the zone of the first boulder, then I step on my foot and only slap the top.

Number two has a hard coordination jump and even though I manage to get to the zone the rest is out of my reach.

I'm quite confident about the third boulder, the pinches are hard but during my best attempt I fall from the top. But it's still too far and it seems impossible for me to get there.

With the fourth boulder I'm lucky to get to the zone, then the tiny foothold comes and stops me.

In total I've got 4 zones in x attempts and I'm quite satisfied, I gave it all I had and my experience helped a bit, too. I earn an amazing second place, this feels like a miracle as I'm surrounded by young climbers who are very good and for me it's getting harder to pass to the final and get in shape. The amazing Eda Minks is the only one who gets the TOP of the first boulder, the others have to settle for the zones. And Vojta Trojan is third. I know that if my brother or Kuba Konečný and the strong juniors were there I wouldn't get to the final, though. I'm happy, congratulations to everyone. This was an amazing ending to the competition season for me.

pondělí 14. října 2019

Druhé 8A Flash!

V sobotu mám s bráchou v plánu Labák. V jedné lokalitě jsem ještě nelezl. Po prudkém kopci jsme dobře rozehřátí, stín a teplota jsou příznivé. Po rozlezu ve Stroposkopu jdu dát Flash pokus v Muletě, brácha perfektně vyradí a se štěstím dávám! Moje druhé 8A Flash, popravdě, nevím, kdy jsem dal první, musel bych se podívat.



Bohužel je to z mé strany všechno, nalézám do dalších boulderů a jako by mi Muleta vzala všechnu energii. Brácha vše kosí v jednom nebo druhém pokusu, neskutečná síla a vytrvalost. Ještě zkouším Prastarou Magii super lajna – bohužel se nedaří.



                                       Prastará Magie

Náladu si trochu spravím na Campusu nad Labem. Brácha ještě zkouší ultimátní projekt přes stisk na Žížale a před 14:00 frčíme směr Choceň. Pěkný den ve skalách.


On Saturday I plan to visit Labák with my brother for I haven't tried one area yet. Going uphill is a solid warm up by itself and the conditions are good. After a proper warm up in Stroposkop I go for Muleta Flash, Martin gives me some great advice and with a bit of luck I send it! My second 8A Flash, I actually don't know when the first one happened, I'd have to check my records.

Unfortunately, this is all I get today. I try several other boulders but it seems like Muleta took all my energy for today. Martin only needs one or two attempts for each boulder, his strength and endurance are unbelievable. I try Prastará Magie, it's a great line but I don't finish it, either. Too bad.

My mood improves at Campus nad Labem. Martin tries an ultimate project with a pinch at Žížala and before 2 p.m. we drive back to Choceň. A good day outdoors. 

středa 9. října 2019

Pokračování v projektování

Minulý pátek jsem byl s Martinem Švecem na projektu kousek za Kunštátem. Jde o odnož Fénixových Slz. Parádní 40stupňový převis po lištách, ke konci morpho skok a už je to docela vzdušné. Po vylomení lišty v Slzách to lehce zhrublo, mně nejde moc dobře zatížit nohu v převisu, jelikož jsem tam napnutý jako špagát, ale lišty drží...

Pro změnu včera jsem se vydal na Leda Kost, dostal jsem od bráchy nákoleník. Založení kolena je pořád těžké, ale pomůže, bez prvních tří kroků jsem tečoval topovou lištu, stále těžký proces...


Last Friday I've been to a project near Kunštát together with Martin Švec. The project is a variation of Fénixovy Slzy. An amazing 40-degree overhang with ledges and a morpho jump at the end. After breaking off a ledge in Slzy it got quite rough. I'm too strained to load the foot in the overhang, but at least the ledges stay where they are...

Yesterday I've been to Leda Kost again. I got a knee protector from my brother. It helps a bit but placing the knee is still pretty tricky. But I managed to slap the top ledge (I skipped the first three moves, though). It's still pretty hard.

středa 2. října 2019

Mladkov a Drábovna

K víkendu se bohužel kazí počasí, původní plán Polsko padá, tak si říkám, kam by to šlo, a volba padá na Mladkov. Před 11 lety zde brácha přelezl super silovou střechu Konec Světa. Přicházím jen na to, jak do převisu nalézt a zvednout nohy z předskalí, do chytu pod hranou se bohužel nedostanu, ale baví mě to a je to super výzva.



              Super mrda, trochu jiné béčko...

Odpoledne jedeme na rodinný sraz nedaleko Turnova a v neděli mám v plánu zkusit Koblížka na Drábovně, bohužel jsou chyty vlhké. Skoro pokaždé dolezu do posledního těžkého kroku, ale z těch oblin stékám. Každopádně super krásná převislá hrana, příště za sucha!



 

The weather is getting worse as the weekend is coming, so I drop the original plan (climbing in Poland) and decide to visit Mladkov instead. Eleven years ago my brother climbed a cool power roof called Konec Světa there. I only figure out how to get to the overhang and lift the legs up but I can't get to the hold under the edge. But I have lots of fun anyway and it's a great challenge.

In the afternoon we go to a family reunion near Turnov and on Sunday I plan to try the Koblížek boulder at Drábovna, but unfortunately the holds are moist. Almost every time I get to the last tricky move and then fall. I must definitely try this beautiful overhanging edge next time, when it's dry!

úterý 10. září 2019

Mistrovství Evropy v Zakopaném

Minulý víkend proběhlo ME v Zakopaném. Z Brna vyrážím s celou rodinkou. Krásné podhorské lyžařské město se spoustou dřevěných srubů a ubytováním. Profily stěny nevypadají zase tak bledě, trošku horší už je umístění vedle střední školy. Stage je na asfaltovém place, kde mají děcka venku tělocvik. Bohužel zde chybí největší hvězdy evropského boulderingu, včetně Adama, a je to na atmosféře znát, i když se Poláci určitě snaží.

Co říci k mému výkonu? V Teplicích na Fesťáku jsem si poranil záda a domněnka, že se přes bolest nějak přenesu a bude to lepší, byla velký omyl, ale nechtěl jsem to jen tak vzdát. Bohužel závod dost protrpím a dávám slabé dvě zóny, v mých silách bylo dát jeden-dva topy, ale to se nestává a končím zaslouženě na posledním místě. Moc mě mrzí, že jsem se nedokázal dobře připravit a být zdravý, tělo a věk dávají jasný signál, že se mám na mezinárodní scénu vykašlat, i když bych chtěl ještě na jeden nebo dva svěťáky zajet a rozloučit se jinak. 
                                                                                 
                                                                        Kvalda 1

                                                                         Kvalda 2


                                                                           Kvalda 3


                                                                             Kvalda 4

Last weekend the European Championship took place in Zakopane and I went there with the whole family. The town under the mountains and the wooden cabins are really lovely. The wall looks quite good, its location next to a high school – not so much. The stage is on an asphalt surface and the biggest European bouldering stars, including Adam, are missing, which has a negative impact on the atmosphere despite the efforts of the organizers.

About my performance... I hurt my back in Teplice and my idea of overcoming the pain and achieving a better result was false, but I didn't want to give up in advance. Unfortunately, the competition is a bit of torture for me and I only reach two zones. I guess normally I could get one or two tops but this didn't happen and I ended at the last place. I'm very sorry that I didn't manage to prepare and heal, my age and body are probably trying to tell me that I should drop the international events, even though I'd like to go to one or two World Cups and say my goodbyes properly...