úterý 5. března 2019

Závody v Jeseníku

V sobotu jedu s bráchou na první nominační závody do Jeseníku. Tuším, že jsme tady závodili na laně v roce 1996 a 2000 jako mládežníci. Je zázrak, že se sem po skoro 20 letech vracíme závodit. Teď je vše jinak, v nové hale je připravena závodní scéna pro bouldering. Dojedeme ještě před registrací, mrkneme na holky, pak se jdeme registrovat a opět drobný problém jako v Lanškrouně, docela nechápeme, ale nevadí.

Lezeme tedy ve druhé skupině. Kvalda se zdá těžká, zapisuji 5 boulderů. Stopku mi dává průtlak a lištovka v převisu, i tak mi to stačí na postupové 7. místo. Ve finále lehká nervózita, ale jak dojdu pod první boulder, padá to ze mě. V jedničce zapisuji zónu, průtlak neudělám a na vzpor nepřijdu. Ve dvojce super špičky a pak ještě celkem peklo, se štěstím nepadám.



Trojka přes banány je vlastně o jednom brutálním kroku kolem zóny, pár pokusů a jsem v topu. Ve čtyřce si vybírám slabší chvilku, po rozluštění startu pádím do topu, držím ho jednou rukou, ale místo abych se snížil pod chyt, stojím v tom a nesmyslně přidávám druhou ruku. Škoda, tady byl top blízko. Celkově mi to stačí na vynikající třetí pozici, i když Štěpa Volf mě měl hodně na lopatě. Vyhrává Kuba Konečný se všemi přelezy a druhý je brácha. Skvělá práce stavěčů v kvalifikaci, byla velmi pestrá, vyvážené a těžké finále... Díky, kluci. Musím organizátory pochválit za průběh závodu, dodržení časového plánu a za mě pecka online průběžné výsledky i v kvalifikaci. Jediný problém byl s tou registrací. Už se těším do Žiliny.






On Saturday I go to the first nomination competititon to Jeseník, together with my brother. I believe we took part in the rope climbing competitions here in 1996 and 2000. It's amazing that we are back 20 years later to compete again. Everything is different now, a new bouldering gym is ready for us. We arrive before the registration and watch the girls' competition for a while, then we want to register and like in Lanškroun there are some issues again. We don't get it. Well, never mind...

We climb in the second group. The qualification seems tough, I finish 5 boulders. The mantel and the overhang stop me but I pass to the final from the 7th place anyway. I'm a bit nervous about the final but once I get under the first boulder it's all gone. I reach the zone of the first boulder but can't get through the mantel or figure out how to push and get up. The second boulder has cool toes and then it's very tricky, I'm lucky not to fall.

The third boulder is actually mostly about one cruel move, and after few attempts I'm up. With the fourth boulder I have my moment of weakness, after figuring out the beginning I hurry to the top but instead of lowering a bit I try to stand and add the second hand to the top, which is a total nonsense. Too bad, this one was really close. Overall I earn a wonderful third place, even though Štěpa Volf was very good and gave me hard time. The winner is Kuba Konečný who finished it all, followed by my brother. The builders did a great job with the qualification boulders, they were varied, their difficulty was well-balanced and the final was a real challenge, thanks, guys. Also I must praise the organizers for the smooth course of the competition, keeping the time schedule and I also really appreciated the online interim results of the qualification. The only issue was with the registration. I'm looking forward to Žilina.

úterý 29. ledna 2019

Krasoň v krase

V sobotu mám v plánu navštívit novinky od Martina Švece. Jsem sice rozsekaný z desetiboje, ale je třeba trénovat a rád si vyčistím hlavu na čerstvém vzduchu. Jdu na Krasoně z Dobojana, za mě perla veliká, po zkrokování a pár pokusech se můžu radovat. Přidávám ještě Mamuta, který mi přijde zatraceně těžký. Mrknu na další projekty a letím za bráchou do Sloupu.

Zjišťuji, že jsem si zapomněl Scarpy v jeskyni, tak znovu na Holštejn a zpět, celkem rallye cesta, i když jedu pomalu, uklouzaný sníh je pacholek. Zavěsím se do Kapky Z Poháru Nesmrtelnosti, ale jsem už hodně jalovej, ani nekrokuji a pádím domů.



                   
                                                        Kapka Z Poháru Nesmrtelnosti

On Saturday I plan to visit some new boulders by Martin Švec. I'm still tired from the decathlon but I need some training and fresh air to clear my head. I try Krasoň z Dobojana, which is really great. And after figuring out the moves and several attempts I can celebrate. I also add Mamut which seems pretty hard to me.

I check out several other projects and hurry to Sloup to meet my brother. I find out that I forgot my Scarpa shoes in the cave, though, so I must return to Holštejn and then back again. The journey is in a rallye style, even though I drive slowly, the slippery snow is really tricky. I try Kapka Z Poháru Nesmrtelnosti, but I'm too tired to do the moves so I head back home.
                                                    

neděle 27. ledna 2019

10boy Ostrava

Letos již pátý ročník desetiboje – sakra ten čas letí. Jako vždy je první podnik naplánovaný v Ostravě. Novinkou letos je, že se účastníme i kvalifikace, takže žádná výhoda na finále už není + používáme nové bodovací tabulky. Je tu spousta silných mladých pušek a Pišta ze Slovenska, takže o dobré výkony je postaráno.

V kvaldě se mi daří celkem solidně, i když v přesazích si tak silný nepřijdu, ale 60 vteřin na kouli je solidních. Následuje famózní přednáška Adama, slovy klasika: kdo umí, umí. Krásné fotky a povídání o Americ je prostě dechberoucí, díky.

Finále je naplánované v 19.30. Prvních 5 disciplín jde celkem dobře, ale pak zatuhnu a už to tak slavné není. Naštěstí i kluci v druhé polovině závodu nešlapou na pedály a já se štěstím uhájím druhé místo. Zajímavý byl souboj o třetí příčku, kdy Štěpa Volf ztratil na Adama 7 bodů. Suverénně vyhrál brácha a v novém bodování dosáhl na excelentních 8858 bodů. Já dosahuji 8463 bodů. Už se těším na druhé kolo, které se bude konat v Hangáru v Brně koncem března.





                                         Foto: Pepe

This year was the fifth year the decathon took place - damn it, time runs so fast. As always the first round takes place in Ostrava. This year, unlike before, we take part in the qualification so we don't have any advantage for the final + we use new score tables. There are many strong young guys and Pišta from Slovakia, so we don't have to worry about the quality of the performance.

I'm doing fine in the qualification, though I have my weak spots, but 60 seconds on the ball is quite good. Adam gives us an awesome lecture then, with cool photos and talk about America. It's just breathtaking, thanks a lot.

The final is scheduled for 7.30 p.m. The first five disciplines are ok but then I lose drive and it's not so good then. Fortunately the guys aren't pushing it too much, either, so I'm lucky enough to defend the second place. What was interesting was the fight for the third place, Štěpa Volf was 7 points behind Adam. My brother earned the first place and  he got amazing 8858 points in the new scoring system. I got 8463 points. I'm already looking forward to the second round at Hangár in Brno at the end of March.

pondělí 24. prosince 2018

Ohlédnutí za sezónou 2018

Letos se mi podařilo nominovat se do reprezentačního družstva, které čítá 5 mužů. Na prvních dvou závodech ČP v boulderingu jsem byl dvakrát třetí. Na světových pohárech jsem byl v Meiringenu a v Moskvě, kde se mi příliš nedařilo. Na začátku června jsem letěl s bráchou na SP do Vailu, kde jsem obsadil 69. příčku. Koncem prázdnin byl SP v Mnichově, kde jsem skončil 95. a na MS v Innsbrucku jsem byl lehce za polovinou startovního pole, byl to můj nejpodařenější výkon na mezinárodní scéně. V Teplicích nad Metují jsem obsadil 3. místo a ve Slaném 6. místo. Na MČR v Lanškrouně jsem obsadil třetí místo, vzhledem k průběhu finále jsem měl dost velkou smůlu. Doufám, že se štěstí na závodech jednou ke mně přikloní.

Z boulderů si nejvíce vážím Fuse 8B+ v Kremstalu. Na druhou příčku bych dal Phew York v Maloměřicích, který mi trval 8 dní, společně s Radiomanem. Do třetice se mi podařilo po 5 dnech přelézt v Krasu Nápoj Lásky SD. Moje nejtěžší FA Intensito stejný počet lezeckých dní.

Konaly se tři Desetiboje, v Brně jsem si udělal osobák 10696b.

Přeji krásné Vánoce a svátky.



This year I became a part of the representation team of 5 men. I was third at the first two Czech Cup competitions. Also I was at the World Cup at Meiringen and Moscow, where I wasn't much successful. At the beginning of June I flew to the World Cup in Vail with my brother and I earned the 69th place there. At the end of the summer holidays the World Cup in Munchen took place and I was 95th. At the World Championship in Innsbruck I ended closely in the second half of the competitors – this was my greatest international achievement. In Teplice nad Metují I was 3rd and in Slaný I ended 6th. At the Czech Championship in Lanškroun I earned the 3rd place, which was a bad luck for me, considering the course of the final. I hope I'll be luckier again when it comes to the competitions.

From the boulders I climbed my biggest achievement of this year is Fuse 8B+ in Kremstal, followed by Phew York in Maloměřice, which took 8 days to climb, and also the Radioman. Last but not least I managed to climb Nápoj Lásky SD in Kras, in 5 days. My hardest FA Intensito had the same number of climbing days.

There were also three decathlons, in Brno I made a new personal record of 10696 points.

I wish you all Merry Christmas and happy holiday.

středa 12. prosince 2018

MČR Lanškroun

V pátek frčím s bráchou na kvaldu, při vzdálené registraci zjišťujeme, že organizátoři změnili začátek registrace a už se nestíháme zaregistrovat do první skupiny. Tohle se nesmí stávat - co je psané v propozicích musí platit.

Ke svému překvapení vylezu v kvaldě všech 6 boulderů, včetně dvou koordinačních kolmáčů. V semifinále se mi leze dobře, jednička je povinná, ve dvojce smeká noha, trojka silovka a ve čtyřce neudělám průtlak pod topem. Naštěstí mi to stačí na čtvrtou příčku a postup mezi šest nejlepších. Velmi příjemným překvapením je vítěz semifinále Šimon Potůček. Po finále holek, kde o první místo bojovaly Vanda Michálková a domácí Eliška, jdeme do izolace.

Finálové bouldery se mi líbí, programy docela fungují. V jedniččce pomáhá palec v chytu control damage. Vršek lezu dobře, zkoušel jsem to jako Vojta Trojan, bohužel jsem byl v topu tak napnutý, že jsem nedokázal vyměnit nohy a přehoupnout doprava a přidat do topu. Ve dvojce ojebu skok a pádím do topu, prvním pokusem jdu málo důrazně do topu a padám. Pak dám pár špatných pokusů a opět udělám skok přepadem, udržím lištu a těžký kříž do topu, mám takovou radost, že si druhou rukou máchnu a vůbec nevnímám čas, bohužel přidávám pozdě, z hlediska obtížnosti  přidání ruky vůbec nic neřeší. V trojce si vybírám slabší chvilku, protože skok lezu z blbých noh a na správný pokus přicházím pozdě, pak už nezbývá čas lézt konec v klidu. Ve čtyřce se po chvíli zkoordinuji, podaří se mi vymyslet a zvednout nohu do proti a z obliny už je pak lehký krok do topu.

Sečteno podtrženo, to dnes stačilo na třetí místo, jsem samozřejmě rozčarovaný, v jedniččce kvůli přidání do topu, dvojka po časovém limitu, trojka skok... Až se čtyřkou jsem spokojený. V celkovém hodnocení končím na třetím místě, jelikož Vojta Trojan vyhrál, máme stejně bodů, ale MČR rozhoduje. Veliká gratulace jak Vojtovi, tak Šimonovi. Fandím nadšenému mládí. Druhý končí brácha, který svůj stroj dá do pohybu až od třetího boulderu a zapisuje 2 bouldery, každý den pro něho taky nemůže být posvícení. Nejsem zastáncem nejtěžšího kroku přidání ruky do topu, jak tomu bylo v jedničce a trojce, ale takový je trend. Jinak byly bouldery vynikající, musím pochválit stavěče, Mrzí mě, že se ČHS plácá po zádech, jak je všechno skvělé... Je dobré mít MČR v prosinci a v Lanškrouně, jinak celkem pěkný závod.



























On Friday I hurry to the qualification of the Czech Championship in Lanškroun, we found out that the organizers have changed the time of the registration and we can't squeeze in the first group. This shouldn't happen, what is written in the instructions should be valid.

To my surprise I finish all the 6 qualification boulders, including the two coordination verticals. In the semifinal I feel good, the first boulder is a must, at the second boulder my foot slips, the third boulder is a power climb and in the fourth boulder I can't mantel to the top, fortunately it's still enough for the fourth place and passing to the final among the best six climbers. Šimon Potůček, the winner of the semifinal is a great surprise. After the girls' final with a cool struggle between Vanda Michálková and Eliška we go to the isolation.

I enjoy the final boulders and the programmes work well. At the first boulder I'm doing quite well in the upper part, I try to climb it the way Vojta Trojan did, unfortunately I can't switch legs and reach the top. At the second boulder I find a shortcut and hurry to the top but don't push enough to get there so after several fruitless attempts I skip the jump again, grab the ledge and climb to the top, I'm so happy I wave a hand but unfortunately I don't add it to the top on time. With the third boulder I take my share of bad luck - I struggle with the beginning and it takes me too much time to find the right way to climb and then I don't have enough time to finish. In the fourth boulder I manage to get coordinated, I lift the leg and the final move to the top is easy once I get to the round hold.

I earned the third place today. Of course I'm a bit disappointed. In the Czech Championship as a whole I end up third - I have the same number of points as Vojta Trojan, but he won today so he ends up above me. Congratulations to both Vojta and Šimon, I'm a big fan of young keen climbers. My brother is second today, it took him two boulders to get his usual drive and in the end he had two tops. I'm not a big fan of making adding the second had the most difficult move but it is the trend. Otherwise the boulders were great, big thanks go to the builders. I'm a bit sorry that the Czech Mountaineering Association keep patting on the back and saying everything is great. It's good to have a Czech Championship in December and in Lanškroun, but otherwise it was quite a good competition.

sobota 1. prosince 2018

Nápoj Lásky SD 8B

Poslední dobou často obléhám jeskyni ve Starých skalách. Dá se tady letos lézt i v zimě, potok není, v jeskyni je sucho a super závetří. Ve čtvrtek byl plán jasný – dolézt Nápoj Lásky SD, který minule vylezl brácha.

Největší starost mi dělá štěnice z boku bříška. Kůži si deru při druhém kroku, kdy ze spoďáku skáču do pozitivní lišty. Po rozlezu to tam chci prvním pokusem poslat. Naštěstí lezu výborně – přesně a cítím se i docela silný. Minule jsem spadl v kroku do bočáku, dneska lezu trošku bráchovou betou a ta se vyplácí. Celkově mi přelez trval 5 dní.




Ještě se zastavím v jeskyni u Mentora, kde je krátká linka přes ultimátní spoďáček. Největší problém je, že spoďáček je na půl článku na obě ruce v čistém stropě. Nohama se musí nastoupat vysoko proti němu, pak následuje pumpa do lišty a těžké přehození nohou. Daří se mi vylézt na druhý pokus, celkově opět 5 dní práce. Ještě tady zbývá mega projekt: lézt opačně a napojit se do Mentora, odhaduji určitě 8C, ale ani zdaleka nekrokuji. Další skvělý den v Krasu :)



Lately I've been often hanging out in the cave at Staré skály. This year it's possible to climb in winter, too, the stream is gone and the cave is dry. So the plan for Thursday is clear - I want to finish Nápoj Lásky SD. I worry a bit about the skin on my finger, I tear it at the second move – a jump from the undercling to the ledge. I warm up and I'm determined to send it straight away. Fortunately I'm doing pretty well, I'm very precise today and I feel strong, too. Last time I fell from the move to the side-pull, but today I use more of my brother's beta and it pays off. In total I spent 5 days by trying to climb this boulder.

I make a stop at Mentor, too. There is a short line over an ultimate undercling. The biggest catch is that the undercling is awfully tiny and there are no other holds in its proximity. So one must get the feet really high, get to the ledge and then do a hard leg switch. I finish it at the second attempt, it took me five days, too. And there i yet one more mega project: climbing the boulder in the opposite direction and link it to Mentor, it could definitely be an 8C, but I don't manage to do the moves by the long shot. Another awesome day in Kras :)

pondělí 12. listopadu 2018

Kras

Po delší době jsem měl v plánu zavítat do Krasu. Jedu na Leda Kost na Lidomorně, ale bohužel zjišťuji, že bez nákoleníku to nevylezu, tak prchám pryč do Sloupu.

Chci zkusit Attention, It's Chris SD, bohužel dělám chybu a dál mě to nepouští. Vymýšlím jinou betu než Martin Švec a z první dávám jak verzi ze stoje, tak ze sedu – parádní linky.



Jdu dál do jekyně, kde mám dlouho rozpracovaný projekt. V létě jsem v něm strávil asi 4 dny a myslel jsem, že to bude okolo 8B, jde o super nálet a těžkou špičku. Dnes po zopakování kroků jsem druhým pokusem v topu, vzniká tak Nápoj Lásky 8A+.



Vedle zkouším Síla Je Kouzlo, ale moc mi to nejde, bude to chtít hodně zdomácnět. Posledním boulderem, do kterého se zakousnu, je Dogma, hustá patošpička a malý chyt, se štěstím po půl hoďce dávám. Ještě mi zbývá chvilka času, tak pročistím mega projekt zleva pod Kurvafixem. Napojení do Síla Je Kouzlo odhaduji jako poctivé 8C+ nebo těžší, jeskyně je perfektně suchá, tak hurá na to....



My plan is to visit Kras, it's been a while. I go to Leda Kost at Lidomorna but I find out that it's impossible for me to climb it without a knee cover, so I flee to Sloup. I want to try Attention, It´s Chris SD, unfortunately I make a mistake and then I can't get any further. I make up a new beta, different from the one by Martin Švec, and climb it at the first attempt from both sitting and standing position – cool lines.

I continue to my unfinished project in the cave. I spent about 4 summer days trying to climb it, I thought it was an 8B, it has a cool start and a hard toe, but today I just repeated the moves and finished it in two attempts - Nápoj Lásky 8A+.

I also go for Síla Je Kouzlo, but I'm not that successful, I need to get more familiar with this one. The last boulder of this session is Dogma, a hard heel and toe and a tiny hold, I'm lucky to finish it in about half an hour. I have some time left so I clean a mega project on the left, under Kurvafix. The connection to Síla Je Kouzlo could be a solid 8C+, or harder, the cave is dry, so let's go for it!