neděle 20. srpna 2017

ME a SP Mnichov 2017

Každý rok se koncem prázdnin koná Světový pohár v Mnichově, tentokrát je to zároveň i Mistrovství Evropy, jelikož se letos nenašel žádný pořadatel. Závody opět trhají rekordy a ve SP je přihlášeno 166 závodníků a do ME 101. Izolace se nám uzavírá v 6.30 a pořadatelé závodníkům zajišťují pořádnou snídani, formou švédských stolů. Jdu lézt padesátý druhý, takže času je dost. Bohužel co je horší, že se dost otepluje a v přechodné izolaci je jak ve skleníku. V jedničce se třikrát dostávám do posledního kroku do topu, ale ten je fakt dost těžkej tady necítím šanci na úspěch.



Dvojka je pěkný lezení v převise, ale za stisk vůbec nezaberu a nedávám ani zónu. Trojka kolmice, jsem rád, že vůbec nastoupím. Čtyřka silová přes lišty a oblé bočáky, těžké tlačení nohou na tření, slavím úspěch na čtvrtý pokus.



Pětka čistý peklo v kolmým, nastoupím, ale neudělám první krok, navíc nebylo. S výkonem jsem spokojenem s výsledkem už úplně ne. Zápis 1T4 a 2Z5 mě vynáší v SP na 80. místo a v ME na 57. místo. Radost nám dělá brácha, který sice nepostupuje do semifinále SP, ale do semifinále ME těsně ano. V sobotu mu fandíme, je skvělý, že si trochu polepší a skončí na pěkném 15. místě, nechybělo moc a mohlo být ještě líp :) Žasnu na tím, jak závodníci jsou dobří ( výborní ) a bouldery těžký, krutý střet s realitou je tady. Poslední dobou jsme se snažili zorganizovat pár soustředění, bohužel je to málo, jdem správnou cestou, ale musíme makat víc.



Slab Hell Polička a VUT Brno

Poslední dobou se snažíme "podomácky" zorganizovat soustředění reprezentantů. Tentokrát jsme se zaměřili na ladění problémů v kolmáčích. První soustředění se konalo v Poličce. Bouldery byli perfektní, zázemí u Chváličů ještě lepší. Večer lezecký videa, v neděli dopoledne běh, rozbor boulderů ze soboty a záverečná kampus session. Moc fajn akce a trénování, díky Honzo a tvým rodičům za vše, jste úžasná rodina!



Druhá akce proběhla týden před ME na brněnském VUT, kde jsem skoro doma. Ve středu a čtvrtek ladím s Dejvem Kozlem závodní bouldery. Na obouch soustředěních proběhly dva závody, takový je trend v zahraničí. Jdem správnou cestou, ale soustředění musíme pořádat častěji a vždy je zaměřit na určitý druh lezení, protože konkurence a závodníci jsou čím dál lepší. Díky Davidovi a Terce na VUT za jejich čas.




čtvrtek 3. srpna 2017

ČP Jablonec nad Nisou

Zapátral jsem ve svém notýsku, kdy jsem byl naposledy v Jablonci nad Nisou na závodech. Psal se tehdy rok 1997 a bylo mi 10 let. Závodil jsem na obtížnost a obsadil zde třetí místo. Tentokrát se další kolo ČP odehrává na přehradě Mšeno a musím říct, že to tady mají opravdu moc pěkné, nádherná koupačka v létě, to čumím.

V kvaldě je dost dobrá podmínka a celkem 10 kluků dává všech 8 boulderů, mně se daří postoupit ze třetí příčky. Izolace se netradičně uzavírá v 16.00, a tak se nemůžeme dívat na holky. Za mě je to krok do prázdna, proč nemůže zůstat osvědčený systém - uzavření po skončení poslední závodnice?

Startujeme v 18 h a sluníčko se začíná nebezpečně opírat do finálových boulderů. Jednička je těžký kolmáč, kde celkem slavím zónu, nechám se zbytečně vyhodit, pak už sem nedolezu. Ve dvojce je těžká lišta, ale na sluníčku je výměna snad nemožná, skokem mi chybí lepší koordinace. Ve trojce nejsem schopný podržet strukturu, tady udělám jedinou chybu, měl jsem to vyzkoušet jinak. Čtyřka je poměrně lehká, prvním pokusem sice padám z topu, ale druhým bezpečně dávám. Celkově jeden boulder na dva pokusy a čtvrté místo, nic moc říkám si. Vyhrává těsně brácha před Chváličem, mají stejný zápis, ale rozhoduje zóna navíc, třetí končí se dvěma topy Rishat.

Celkově to byly pěkné závody a bouldery ve finále byly těžší než na Letné. Přesně tento styl boulderů mi nesedí a jen pomalinku se v něm zlepšuji. Ještě jedna drobnost k cenám: od kluků vím, že kromě peněz prakticky skoro nic nedostali. Závody se za posledních pár let v mnohém zlepšily, tak proč by ceny a prize money nemohly být větší? Toť otázka...


I checked in my notebook when was the last time I was in Jablonec nad Nisou. It was 1997 and I was 10 years old, competing in lead climbing and ending up third. This time the Czech Cup took place at the Mšeno dam, and I must say it was really nice there, as you could have a swim in the hot summer and all. 

We have good conditions for qualification and there are 10 guys who successfully climb all the 8 boulders. I pass from the third place. The isolation gets closed, contrary to the usual, at 4 p.m., so we cannot watch the girls climbing. In my view this is a step back, I don't understand why we couldn't keep the well functioning system of closing the isolation after the last female competitor was done?

We start at 6 p.m., sun is shining hard and heats the final boulders. The first one is a hard vertical, I'm happy to reach the zone - then I fall and in the next attempts I don't even get this far. The second boulder has a tricky ledge, the switch seems impossible in the hot weather and for a jump I would need better coordination. With number three it is my fault - I can't hold on to the structure, I should have tried a different strategy. The fourth boulder is quite easy, at the first attempt I fall from the top but next time I'm up. In all, I have one boulder in two attempts and I'm fourth, which is not very good. My bro wins over Chválič but it is very close, they have the same record but Martin has one more zone, which decides. Rishat is third, reaching two tops. 

The competition itself was good, with more difficult boulders than the one at Letná. Exactly the kind of boulders that don't suit me much and I improve very slowly. One last remark about prizes - the guys told me they didn't get much apart from the money. The competitions have improved great deal during the last few years so I wonder, why the prizes and the money for winning couldn't be better, too? Well, that's a question.