Sloup a chladná jeskyně starých skal

 Po dovolené se zase dostávám do tréninkového tempa. Kam jinam v létě než do chladné jeskyně starých skal, za poslední týden a půl jsem tu byl třikrát. Minulý týden jsem se už cítil lépe než úvodní návštěvy a mohl jsem pokusovat Jaxitaxe Low a hned po rozlezu na první pokus vylézt Jepičí Život Low. K úvodním boulderům to přidá tři kroky. Z Jaxitaxe Low jsem měl radost, lezl jsem ho jinak, než tenkrát vyšší verzi, viz. video. Ještě zkouším dosat do těla H1N1, naděje tam je, ale ještě to nějaký čas potrvá...

SP Praha - poslední světový pohár

Když jsem se minulý rok dozvěděl, že bude světový pohár v Praze, byl jsem nadšený. Hned mě napadla myšlenka, že by bylo skvělé se tady rozloučit s mezinárodními závody. Naposledy jsem v reprezentaci startoval na ME v Zakopaném 2019 a skončil jsem poslední, takle jsem se loučit nechtěl. Cesta do reprezentace byla celkem dost složitá, dvakrát jsem měl na nominačních závodech velké štěstí, že jsem postupoval do finále z posledního osmého místa. Ve finálových kolech jsem ale zabojoval a vysloužil jsem si místo v reprezentaci a šanci si zazávodit na domácím svěťáku, tím se mi splnil jeden z lezeckých snů. Jedu s celou rodinou a na závody se hodně těším. Kvalifikaci jsem si moc užil, vylezl jsem sice jen 3 zóny, ale nebyl jsem poslední a z čechů na třetím místě. Určitě šly vylézt silové bouldery čtyřka a pětka, ale musel bych mít víc natrénováno, takle jsem zalezl svůj strop. Můj nejlepší výsledek ze světového poháru je 26. místo v Meiringenu v roce 2016. Byl to jeden z nezapomenutelných závodů a asi nejsilnějších okamžiků v mém lezeckém životě, protože tady brácha vybojoval báječné druhé místo a byl hrozně blízko k vítězství. Určitě se najdou i další pěkné výsledky, jak na ME, tak na MS, kousek za 40. a 50. místem. Ještě jedna zajímavost, můj první světový pohár byl v Brně v roce 2004, ale na obtížnost. Za reprezentaci jsem nastoupuil už jako 14tiletý na Evropském poháru v Terstu a to už v roce 2001. Byl to epický závod, 3 vítězství na jedněch závodech - Mrázy, Pavla Solanského a Terezy Kysilkové patří k dalším pokladnicím českého lezení. Úplně nekončím, ještě pár lez budu závodit na tuzemských závodech, jelikož závody prostě miluju a hodně mě ta výzva baví, tedy pokud zdraví dovolí...



Boulder č. 1 foto: climbingworldcuprague ( Petr Chodura )

Boulder č. 2 foto: climbingworldcuprague ( Petr Chodura )



Boulder č. 3 foto: climbingworldcuprague ( Petr Chodura )





      Boulder č. 4 foto: climbingworldcuprague ( Petr Chodura )



                           Boulder č. 5



                                   Závodiště



                            Miláčci zlobivý



              Loučení se svěťákem, díky Praho.

Blatant

Dnes je asi poslední velmi chladný den před létém a já toho využívám na návštěvu Holštejna, cíl je jasný Blatant. Lezu trochu jinak než kluci, ale mučivé lišty a stisky jsou brutální. Jeskyně je perfektně vyfoukaná, po rozlezu cítím, že dnes by to mohlo jít. Po asi 45 minutách dávám dnes asi na čtvrtý pokus, ikdyž se skoro sesypu z výlezu, pro mě hodně těžkej boulder a vůbec to není můj styl.

Blatant 8B

Jdu omrknout projekt nedaleko a jeden krok mi zůstává záhadou. Půjdu sem asi až na podzim, bude tady supr hrana a jedna hezká linka spodní puklinou asi hodně přes osm...

Holštejn

V pátek jedu na hlavní cíl Blatant, vymýšlím jinou krokovou sekvenci, ale zastavuje mě beznadějný krok do lišty. Jdu se podívat na Novou Rasovnu, kde se daří Celoťělák, zajímavý zabrání přes špičky celým tělem, klasa cca 7C+. Dneska jsem měl jasný plán vylézt Blatanta, ale dostávám výprask, jde to hůře než v pátek, drobnou radost mi udělá vymyšlení jedné nohy. Jdu na Novou Rasovnu, kde mi v hlavě leží prodlužka Celoťěláku, vlastně nejsou to těžké kroky, ale pozice a rovnání do špiček je o dost těžší, po asi hodině dělám přelez, klasa někde 8A-8A+,. Jdu se ještě podívat na dva krásné projekty nedaleko.



1. Dablšpicar 8A+
2. Celotělák 7C+
3. Cvok Haus 7B





Dablšpicar FA

Babí Lom

Včera jsem byl po dlouhé době omrknout Babí Lom. Hlavním cílem je Amnestie, tam bohužel dost dostávám na zadek, nejde mi se snížit do startu, po asi hodině se vzdávám a jdu pod vyhlídku, kde mám ještě dva resty. První je Izabela, po nakrokování to jde celkem rychle, špičky na začátku jsou betonový. Nataša mi příjde trochu těžší, bojuju trochu s bolestí chytů a vyhnout se všem možným kamenůn, asi po půl hodině dávám. Velmi pěkný den s dobrou podmínkou kousíček za Brnem.



Můj prolezený set, přeci jenom špičky byly důležitější než klasický stání na stupech.

Alice Im Muskelland

 Před svátky ve čtvrtek se jedu podívat na dlouho očekávaný boulder pod Vídní Alice Im Muskelland. Je fakt hezky a boulder je velmi pěkně suchý. Pamatuji si, že z díry a ze spoďáku dlouho po zimě vytékala voda a byl to problém. Nejdříve si zkusím část z díry doprava, která už je velmi lehká, pak přidávám další kroky směrem dolů. Zlobí hned první, pak přiskočení ze stisku do spoďáku a následný krok z něho. Podaří se mi velmi dobře vymyslet levou patošpičku s přídrží ve stisku. Pata celkem jednoduše klouže a místy jsem z toho otrávenej, ale podaří se mi jeden docela dobrý pokus. Padám už levou rukou z dobrého bočáku, věřím, že takle to půjde, následuje další hodina bojů a můžu slavit. Na závěr bych chtěl říct, že boulder je takto určitě lehčí, těch 9-10 kroků do díry je krokově velmi vděčných. Originální beta ze spoďáku pravačkou doprava mi moc nešla, proto dávám nižší číslo.

 Alice Im Muskelland, oblast:  Badener Kletterschule

ČP Jungle vol. 2 - velké vítězství...

Minulou sobotu se v Jungli v Praze konal druhý závod ČP v boulderingu. V konkurenci byly dvě velké změny – minule chyběl Honza Opat a teď brácha. Oba závody jsem trefil po kvaldě na přesné osmé postupové místo, měl jsem veliké štěstí, mohl jsem být v obou závodech těsně pod čarou... V kvaldě není jako minule tak těžký boulder, zato je o jeden silovější boulder více. V jedné kolmici není tak těžký boulder, spíše jde o dobrou koordinaci a udržet lištu. Druhá kolmice je mnohem těžší a přelez klukům trvá snad minutu, zde si vůbec neškrtnu. Zapisuji 5 topů na 12 pokusů a 5 zón. Zajímavé je, že zase v kvaldě rozhodla o postupujících kolmice a v obou závodech to byl boulder číslo jedna. 

Do finále jdu z nejlepší výchozí pozice, která může být, velmi dobře se zaktivuji a ještě líp si nastavím hlavu. V prvním boulderu nás čeká kolmice a konečně po chytech, silový skok doleva, pak mám velké štěstí, že nespadnu, a po zóně už nekazím, zapisuji na druhý pokus. Neskutečně mě to nakopne na flow vlnu a velmi se soustředím. Dvojka je po menších chytech, stačí zabrat, jako jediný dávám na OS.

















                               Finále boulder č. 2 OS

V trojce mi nejde koordinační skok, měním betu, scvaknu nohy na startu, přidávám k pravé ruce levou a najednou mám levačku o dost blíže skoku do proti, po zóně je ještě jeden nepříjemný krok – z levé vrchní nohy zatlačit do chytu proti, poslední krok za odměnu, zapisuji na šestý pokus. Tohohle boulderu si velmi vážím, že jsem na něj přišel, jediný další, kdo ho vyleze, je Honza Vopat. Čtyřka se mi velmi líbí, na startu lišty a pak přes stisky, bohužel už je asi špatná kůže, nedokážu dostatečně zabrat do lišt a hrozně mi to střílí. Bohužel nezapíšu nic, to mě mrzí, alespoň na tu zónu jsem měl. Říkám si, na co to asi bude stačit, a tajně doufám v bednu. Popravdě se na to moc nemůžu dívat, tak se jdu projít ven, přicházím až na konec finále a ke svému velkému překvapení po skoro 10 letech vyhrávám (naposledy to bylo na ČP v Praze Holešovicích v roce 2013 http://stepanstranik.blogspot.com/2013/05/cp-boulder-x-praha-vystaviste.html) a jde teprve o čtvrtou výhru (2011, 2012, 2013). Radost mám neuvěřitelnou, všechna ta dřina po práci nebo před na kotelně se vyplácí, nejvíc mi pomohla apka STOKT a fyzická příprava tam. Všechna ta drobná smůla se za ta léta nasčítala a projevila v tento vzácný okamžik. Splnil jsem si jeden velký sen, že budu startovat na domácícm SP v Praze. Děkuji všem, co mi fandí, a ještě se loučit se závody u nás nehodlám. Neskutečně mě baví ta výzva, i když už mi je skoro 36 let...



















                                    Celkové výsledky

































                                        Stupně vítězů

První závod v ČP v boulderingu 2002 v Šumperku 14. místo.

Můj první vyhraný ČP na Flashi v Brně, rozhodl jsem se v tomto tričku závoditt a přineslo mi štěstí.



              Tetování od dětí taky pomohlo.

Last Saturday the second round of the Czech Cup in bouldering took place in Jungle in Prague. There were two major changes: last time Honza Opat was missing and this time my brother didn't take part in the competition. During tboth these competitions I was 8th in the qualification and I was lucky – I could end up being the first one under the passing line... There isn't any super hard boulder in the qualification – same like last time – but one more boulder is a power climb. One of the boulders isn't that hard by itself, but you need to coordinate well and hold on to the ledge. The second vertical is much more difficult: it takes the guys about a minute and I don't have any chance there. In the end I record 5 tops and 12 attempts and 5 zones. It's interesting that again the vertical decided about who would advance to the final and in both competitions it was the bouder number one.

I have the best starting position for the final, I activate very well and set my mind even better. The first boulder is a vertical, finally there are some good holds and a power jump to the left, I'm lucky not to fall and after the zone I make sure to finish at the second attempt. This gets me to the flow and I'm super concentrated. The second boulder has tiny holds, I push hard and am the only one who scores an OS.

The third boulder gives me a hard time with the coordination jump, I change the beta, bring the feet close to each other at the beginning and add a left hand to the right one and suddenly the left hand is much closer to the jump. There is one more tough move from the top left foot, but the last move is a reward, I record six attempts for this one. I really appreciate this boulder, together with Honza Vopat we are the only ones who figured it out. I like the fourth boulder very much, there are some ledges and grips, unfortunately my skin is gone already, I can't push hard and don't get anything here. I'm sorry about that, I think I could at least score a zone. I'm curious what place I'll earn, and I'm secretly hoping for one of the first three. I'm so nervous I can't actually watch the others climbing, so I take a walk instead and I return at the very end of the final. To my great surprise, after almost 10 years I win (last time I won at the Czech Cup in Praha Holešovice in 2013 http://stepanstranik.blogspot.com/2013/05/cp-boulder-x-praha-vystaviste.html ) and it's my fourth win in total (2011, 2012, 2013). I'm so happy, all the hard work paid off. The STOKT application and training was a huge help. My big dream comes true and I will take part in the World Cup in Prague. Thanks a lot to all my fans, I'm not done with the competitions yet. I love the challenge a lot, though I'm almost 36 years old...