Na druhý svěťák do Innsbruku se moc těším, vyjíždíme až ve čtvrtek odpoledne, jelikož Adam musí být ještě ve škole, večer dojedem do místa konání a jdem se ubytovat, kde už je Růža s Uhřou. Na kvalifikaci se dost těším, lezu sice úplně poslední na 40. místě, ale tím se nenechám odradit, pořádně se rozlezu a po poledni jdu na to. Jedničku se mi bohužel nedaří vymyslet, dost lidí to dá na OS či druhý pokus a ukáže se, že mě to stojí postup do semifinále. Ve dvojce čistý peklo, čím víc člověk síly má, tím je to tady lepší, jsem moc rád za zónu, dále nejsou rezervy a vyleze to jenom myslím pět lidí. Ve trojce je skok do dvou slušných chytů, na první pokus se nedokážu dobře zkoordinovat na druhý už dávám, ve čtyřce přemýšlím jak nastoupit, příjdu na to a čeká mě docela těžký skok doleva do lepšího, na třetí pokus udělám a docela se štěstím dolézám. V pátým boulderu čumím na kolmáč jak vejr, menší řezky jsem snad nedržel, naštěstí velký nohy, v zóně další oblý řezky a těžký krok pravou nohu našlápnout řezku a skočit do dobré police, se štěstím dávám a jsem velice spokojen, 3 topy na 6 pokusů a 5 bonusů na 9 pokusů je z toho 44. místo, Adam se štěstím postupuje. Čekáme na Silvu a Petru, kterým se bohužel kvalifikace moc nepovede a končí v druhé polovině startovního pole. V sobotu si vychutnáme semifinále, a pak si jde většina týmu zaboulderovat na stěnu, cítím se výborně, krásné chyty, bouldery, moc nás to baví. Na finále dojdem před 19h a už je tady hrozně moc lidí a není moc příjemný tři hodiny stát na jednom místě, průběh finále se odehrává v jasné režii Adama, bohužel smeknutí v kolmáči a dost prapodivné sundání na čtvrtém boulderu ho stojí vítězství, ze záběru z videa to není 100% poznat, ale můj názor je, že se Adam dotknul pravou nohou struktury a to stačí na regulérní start, škoda vítězství bylo kousek. I kdyby rozhodčí měli v tomto případě pravdu, jsem z nich dost znechucen co udělali Shauně na třetím boulderu, za špatný start jí sundali asi dva chyty pod topem, dost divné, že by chtěli pomoct Anně? Za rozhodčí velký mínus na tak krásném a takřka dokonalém závodě, rakušáci to mají promakaný do nejmenšího detailu, moc jsem si to užil...
I really look forward to the second World Cup event in Innsbruck, we only leave on Thursday afternoon because Adam has to be at school, in the evening we arrive in the place and go to the place where we're staying, where Růža and Uhřa already are. I really look forward to the qualifications, I climb as the last one on the 40th place but it does not put me off, I have a proper warm-up and go for it after the noon. I can't still figure out number one, many people do it OS or the second attempt and it shows up that is costs me the semi-finals. Number two is pure hell, the more power a person has, the better it is here, so I happy for the zone, there aren't reserves to go further and I think only five people make it. In number three there is a jump to two solid holds, I can't coordinate myself at the first attempt and make it at the second one. In number four, I'm thinking how to start off, I figure it out and and in front of me is a hard jump to the left to a better one, I make it at the third attempt and I make with a bit of luck. On the fifth boulder I look at the perpendicular thing like crazy, but with some luck I manage and I am very happy, 3 tops at 6 attempts and 5 bonuses at 9 attempts, which makes it the 44th place, Adam makes it to the next round with some luck. We are waiting for Silva and Petra, who unfortunately don't do that well in the qualifications and end in the second half. On Saturday we enjoy the semi-finals and then the rest of the team goes bouldering on the wall, I feel great, nice holds, boulders, we really like that. We arrive for the final before 7 pm and there are too many people and it's not really pleasant to stand there in one place for three hours. Adam rocked the finals, unfortunately a slide on the perpendicular one and very weird take off on the fourth boulder costs him the victory, it is not 100% clear on the video but in my opinion Adam touched the structure with his right foot, which is enough for a regular start, it is a pity, the victory was really close. Even if the judges had been right here, I am really disgusted by what they did to Shaune on the third boulder, they removed about two holds of her for a wrong start, really weird, maybe they wanted to help Anna? A big minus for the judges in such a nice and almost perfect event, the Austrians really have worked it out to the smallest details, I really enjoyed it...
Žádné komentáře:
Okomentovat