Děj druhý: O motivaci je pořádně postaráno a stoupne na nejvyšší stupeň, proto si říkám musím využít podmínky a co nejdřív na to zajet, žádný jiný den mě nenapadá než pondělí ráno a to hodně brzy. Vstávám ve 3h a jedu 140km směr vysněný projekt, jsem docela překvapený, že ze včerejška mě nic moc nebolí, ale říkám si bude to stačit?, nejedu zbytečně? Kousek před Tisou skálou mně ďáblík ( moje červená octávka ) ukazuje na teploměru -1, a doprčič, docela slušný na začátek května, mám jenom mikinu, tak snad mi nebude kosa, naštěstí se mezi pokusy dokážu aktivovat a trošku se otepluje. Říkám si buď to vylezu hned, nebo spíš ne, samozřejmě druhý pokus je nejlepší a pak se k tomu ani nepřiblížím, pořád je něco špatně, buď neudržím stisk, trošku mi to popojede nebo nejsem schopný ze stisku zabrat dále, pořád si v hlavě namlouvám musím vydržet, buď trpělivý, bojuj! Asi po hodině a půl skáču ze stisku do lišty a držím, opravdu držím? Snažím se co nejrychleji nakopnout nohy a nepokazit poslední krok, takto vzniká můj určitě nejtěžší FA a možná i boulder vůbec, obrovská radost a úleva. Název už mám dlouho dopředu vymyšlený Lebka Se Skříženými Hnáty proto, protože buď ten stisk udržíte a máte šanci na přelez, nebo se tomu radši vyhněte obloukem :) Ke klase bych chtěl říct, že asi pro delší lidi to bude spíš 8A+ pro menší asi 8B, můj pocit je někde mezitím asi 8A+/8B. Během 3 let jsem Lebku navštívil asi 5krát a dal víc jak 100 pokusů, příběh končí, někdy zase příště...
For some time I have been thinking of one nice unfinished line on tisá skála. The weather is not really nice, it's raining almost all over the Czech Republic but despite that me and Peťa are off to the project. I'm nervous if it could be dry and it is, what a nice surprise. I am happy I can start trying, the conditions are great! The beginning is easy but then there are some steps from the dreamland, first a jump, then hold a hard grip and then go left to a crimp, I keep trying the boulder for over 4 hours, I have larger breaks to have quality attempts but it's not enough, around 5 pm I am headed to Brno, disappointed.
Act two: motivation is in place and it goes to the highest level, so I tell myself I have to make use of the conditions and go for it as soon as possible, I can't think of any other day, very early. I get up at 3 am and drive 140 km to the dream project, I'm quite surprised nothing hurts me after yesterday but I keep thinking will it be enough? Am I not going there in vain? Not far before before Tisá my car is showing -1 on the thermometer, and hell, not bad at the beginning of May, I only have one sweatshirt, so hopefully I won't be cold, fortunately I manage to activate myself in between attempts and it's getting warm a bit. I tell myself either I do it right away or not at all, of course the second attempt is the best and then I don't even get closer, something is always wrong, I either can't hold the grip, I slide or I'm not able to work on after the grip, I keep teling myseld to hold ono, be patient and fight! After about an hour and a half I jump from the grip to the crimp and hold, am I really holding? I try to kick my legs as fast as I can and not screw up the last step, this creates my definitely hardest FA and maybe a boulder at all, great joy and relief. I have thought up the name for a long time, Lebka se zkříženými hnáty (a Scull with crossed bones) because you can either sustain the hold or keep far away from it :) As regards the class, for taller people it will be maybe 8A+, for shorter ones maybe 8B, my feeling is somewhere between 8A+/8B. In 3 years I visited the Scull maybe 5 times and had more than 100 attempts, the story is over, maybe next time...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatGratulácia!
OdpovědětVymazatparádní výkon!...ten chyt se nedá ani udržet
OdpovědětVymazat