středa 26. listopadu 2014

Mejcup 2014

Vrcholem letošní sezóny byl bezesporu Mejcup, kvalifikace byla trefená dokonale, lezlo se na VUT outdoor, indoor, friťáku a nejtěžší prásky byli na kotelně, dal jsem 28 boulderů ze 30ti a do finále to stačilo z 5tého místa. Podařilo se mi i pošetřit nějaké síly a hlavně kůži na flédskou saunu. V 18h začalo finále žen a bylo zajímavý sledovat holky, jak se s tím perou, pro zasloužené vítězství si dolezla Petra Růžičková, na druhém místě skončila Eliška Vlčková a třetí Karin Bílková. Naše finále začalo někdy okolo 20h, v prvním černém boulderu jsem bohužel o kousek nedotál pravou strukturu, ve druhém jsem lehce zaimprovizoval a dal z první, to mě nakonec posunulo mezi nejlepší tři. Trojka, byla na všechny moc těžká a skok nám museli zlehčit, nejvýše vylezl Martin, který neudržel topovou kouli, stálo ho to vítězství. Ve čtyřce, v koulích jsem se cítil dobře, pak chyběla vytrvalost. Celkově mě to hodilo skvělé třetí místo, těsně druhý skončil Martin a vyhrál Áda, byl to napínavý boj o vítězství. Následovala klasická párty, kde jsem si pokecal se spoustou lezců a bylo to moc fajn, takže 20tý ročník, jaký bude? Nechme se překvapit...



The top event of this season was, without a doubt, Mejcup. The qualification was perfectly tailored, we climbed at the Brno University of Technology outdoor, indoor at Friťák and the most difficult spots were at Kotelna. I sent 28 boulders out of 30 and made it to the finals from the 5th place. I even managed to save powers and, more importantly, skin for a sauna. The women's finals started at 6 p.m. and it was interesting to watch them fight with the boulders. Petra Růžičková deserved her victory, the second one was Eliška Vlčková and the third one Karin Bílková. Our finals started around 8 p.m., in the first red bolder I unfortunately didn't finish the structure on the right, in No. 2 I improvised a bit and made it at the first attempt, which eventually rocketed me among the first three. No. 3 was too difficult for everybody and they had to make one jump easier for us. Martin got the highest but then didn't stick to the top ball, which meant he lost victory. In No. 4, in balls, I felt good but endurance was missing. It was total third place, Martin was second and the winner Adam, it was a nerve-wrecking fight. The competition was followed by a classic party, where I talked to a lot of climbers and it was really nice. So 20th year, what will it be like? Let's be surprised...

Žádné komentáře:

Okomentovat