pondělí 16. dubna 2018

SP Meiringen

Do Meiringenu se neskutečně těším, mám tady na to dobrý vzpomínky. Nový závodní profily a nové chyty pouze pro závod naznačují, že Švýcaři se chtějí ukázat. Kvalifikace je masakr, v plotně se nezvednu, pak se daří druhý boulder, ostatní tři jsou jiný levly. Světová špička neskutečně pokročila, myslím, že přibylo lidí, co se tomu můžou věnovat naplno. Trošku začarovanej kruh u nás, chodit do práce a trénink, těžká kombinace. Trénovat sílu se určitě dá, ale ta zdaleka nestačí. Momentálně je největší důraz kladen na koordinaci skoků a flexibilitu a čtení složitosti boulderů. V ČR je těchto boulderů velmi málo, ( né-li žádný ) proto je těžký tyto věci trénovat., např. tréninkový centrum ČHS na Smíchově zdaleka nenabízí rozmanitost a kvalitu boulderů, jak je tomu například v Mandale a jaký je současný trend ve světě. Celkově obsazji slabé 96. místo a do spokojenosti mám dost daleko. Dost bylo nářku doufám, že v Moskvě se to otočí, jelikož příprava na letošní sezónu byla větší než na tu minulou...


                                                    Dvojka, jediná, kterou jsem topnul


                                                    Trojka, těžká špička a blbý chyty


Čtyřka, hezkej nález z bočáku do jinýho profilu zároveň do špatnýho chytu a do nohy, pak ještě kotel.


                                      Pětka, jediná zóna a top na tomto boulderu, dobrej úlet.

neděle 15. dubna 2018

Dvě návštěvy Maloměřicích.

Poslední dobou jsem dvakrát navštívil Maloměřice, poprve marnost, podruhé už to bylo o dost lepší. V Maloměřicích v levé části jsou bouldery převážně ve stropě, s dvěma výlezy - jeden je delší a trochu lehčí a druhý položený typu font a za mě těžší.

Díky patří Martinu Švecovi, který konečně vymýšlí schůdný program ve výlezové plotně, je to sice těžké, ale konečně se dá lézt. Na rozlez si dávám Muže z Popelnice, pěkný fix do plotny, následuje Willie Voňka, dnes na druhý pokus, a jdu zkusit hlavní cíl - Willie Yorka. V začátku jde o čistou silovku ve stropě, ze stisku do spoďáku a nápal do hrany, pak ale přijde úplně jiné lezení á la font výlez. Šestkrát ve výlezu spadnu, ale těsně před slunečním svitem následným pokusem vylezu - hezký boulder od bráchy. Ještě tu čeká nižší varianta a dva super projekty napravo od Indiána.



I visited Maloměřice twice recently. First time I was totally hopeless, later it was much better. The boulders in the left part of the area are mostly in the ceiling, with two versions of the climb - the longer and easier one and the horizontal, more difficult one - at least in my view. 

Many thanks go to Martin Švec, who finally found a feasible programme for the slab - it's still hard but at least it's possible now. As a warm up I send Muž z Popelnice, a nice fix to the slab, and then Willie Voňka, today I need two attempts. After that I move to my main goal for today - Willie York. The beginning is a pure power climbing in the ceiling, from grip to an undercling and then a move to the edge, but then the climbing style completely changes. I fall six times and then, before the sun starts shining on me, I finally finish - a nice boulder by my bro. I also plan to try the lower version and the two great projects on the right side of Indián.

neděle 8. dubna 2018

Velikonoce na Karlovarsku

Na Velikonoce máme s rodinkou jasný plán: zavítat na Petráč a výletovat po okolí. Na doporučení Magnuse máme objednaný apartmán ve Žluticích, 25 km od Karlových Varů. S ubytkem jsme velmi spokojeni a určitě sem nejedeme naposledy.

Vyrážíme v pátek a stihneme si opéct špěkáčky, máme z této činnosti radost.



                                       opékání špekáčů

V sobotu ráno letím na Petráč, nejprve na vyhlídku, je ale docela vlhko a moc to nedrží. Shořím skoro ve všem, nic mi nejde, začíná trochu poprchávát, a tak volím Vlčí kopec. Ani tam to není ono, ale hezky si zalítám v Klukovském Snu, dokážu si to za formy a sucha představit. Odpoledne máme v plánu zajet do Mariánek, krásný výlet, pak dvě procházky po NS Kladská a Smraďoch, doporučuji.



                                 Mariánky

V neděli zajedeme na krásnou procházku kolem NS Svatého Linharta, tři obory s prasaty, jeleny a daňky stojí rozhodně za to! Po výborném obědě na okraji Karlových Varů zajdeme ještě do lázeňské části. Tady už jsme byli, je to hezké, ale na mě moc turistů





                       Karlovy Vary, teplá pára z pramene

V pondělí ráno chvátám směr Petráč, už je lépe, ale bouldery jsou stejně vlhké. Zkouším kde co, ale pouští pouze Rudá Armáda, Umakart flash a Záchytka, pak shořím v Trátkách a Zimním Slunovratu pěkná, ale trochu jiná céčka. Výlet je u konce, s rodinkou jsem si nesmírně užil výlety po okolí. Lezecky to tak dobré nebylo, tak snad to příště s lepší podmínkou a větší silou bude lepší - i když byl trénink dobrý, cítil jsem se slabě.


Our family plan for Easter is to make a trip to Petráč and its surroundings. Magnus gave us a tip for an apartment to rent at Žlutice, 25km from Karlovy Vary, and we were really satisfied with it. I'm sure this wasn't our last time here.

We start our trip at Friday and as we have some time to spare we have some fun roasting sausages.

On Saturday I hurry to Petráč. I start at Vyhlídka, which is quite moist today and it's hard not to slip. I screw up almost everything, I can't get a hang of it and then it starts raining, so I decide to move to Vlčí kopec. It's not much better but at least I enjoy trying Klukovský Sen. I can imagine finishing it when the conditions are better. In the afternoon we plan to go to Mariánské Lázně and it's a very nice trip. We also take a walk along the Kladská and Smraďoch educational trails, I can really recommend these.

On Sunday we take another walk, this time we follow the NS Svatého Linharta trail, the three game reserves with boars, deer and fallow deer are really worth seeing! After a great lunch at the edge of Karlovy Vary we also visit the spa part of the town. We already had been there before. It's nice, but in my view also a little too crowded with tourists.

On Monday morning I return to Petráč. This time I'm doing littel bit better but the boulders are still moist. I try this and that but I only finish Rudá Armáda, Umakart flash and Záchytka. I fail at Trátky and Zimní Slunovrat - these are both nice but somehow weird Cs. Our trip ends, I really enjoyed hiking and walks with my family. From the climber's point of view it wasn't that good, I hope to improve my performance next time, with better conditions and more strength - even though I was trainig hard, I felt weak here.

pondělí 2. dubna 2018

Pernštejn

Minulý týden jsem zavítal na projekt z minulého roku, konečně je sucho. Nejdřív zkouším stejný program jako minulý rok, ale ten mi moc nejde, viděl bych to někde k 8B. Nezbývá mi nic jiného, než zkusit vymyslet nějakou lehčí sekvenci "spodem", a to se daří. Těsně nad zemí se plácám přes solidní chyty, pak těžká pravá pata, ještě dva další nepříjemné kroky a je vymalováno. Boulder mi zabral asi 4 návštěvy (starý program) a s novým programem asi 30 minut. Název Něžné Dotyky Země 8A, průvodce na javaanesu: http://pruvodce.javaanes.cz/oblast/cesty/pernstejn-bouldry


Last week it was finally dry so I revisited the project from the last year. First I try the same programme that I did back then but I'm not doing very well. I guess this version could be an 8B. I have no choice but to find an easier access from "below" and it works. There are solid holds just above the ground, then there is a hard move with right heel and two more tricky moves - and here I go! I needed four visits (with the old programme) and about 30 minutes (with the new one) to finish this boulder. I call it Něžné Dotyky Země 8A, see the link to the guide : http://pruvodce.javaanes.cz/oblast/cesty/pernstejn-bouldry

neděle 25. března 2018

Maloměřice


Jelikož je po delší době sucho, zavítal jsem do Maloměřic. Cíl je jasný - zopáknout si výlez ve Wille York, ale ten mi po pár nálezech dává stopku. Jedinkrát jsem ho dal na podzim a samostatně je to tak 7C FB klasy. Úvod je pěkný silový přes patu do spoďáku a těžký nálet do hrany, samostatně cca 8A. Celkově si myslím, že je to dobrej ústřel a k 8B nebude mít daleko. Jdu zkusit dvě nové varianty: nejdříve Wille York + Vašek Taška, je to pěkná vytvalostní kombinace a po pár nálezech dávám.



Ještě mě zajímá Vašek Taška opačně, to je hodně zajímavé lezení, hlavně ke konci to těžkne. Přemýšlím, kde boulder ukončit, napadá mě nohand v koutku nad převisem. 



Doufám, že sem zavítám při suchém počasí.


As the weather got drier after quite a long time, I made a trip to Maloměřice again. The goal was crystal clear - to repeat the finish of Wille York, but it stopped me after several attempts. The only time I managed to climb it was in autumn and I guess this part alone could be a 7C according to the FB grading. The beginning is a cool power move to the undercling and a then hard move to the edge, about an 8A. As a whole it's a pretty tough boulder, not far from an 8B . I try two new varieties, first Wille York + Vašek Taška, a nice combination requiring lots of endurance. Few attempts later I'm up.

Also I wonder what climbing Vašek Taška backwards would be like, it's an interesting experience and towards the end it gets really hard, I try to find out where to finish the boulder and I end it with a nohand in the dihedral above the overhang.

I hope I'll get back here when it's dry.

středa 14. března 2018

ČP Praha Boulder Bar

Po hodně dlouhé době zavítalo druhé kolo ČP do Boulder Baru v Praze. Bohužel v kvaldě je hrozně málo místa a kličkování mezi bouldery je nepříjemné. Kvalda je pro mě těžká zkouška, leze se mi o poznání hůře než v Jablonci, ale co bych po nemoci chtěl. Nejvíce mě potrápí kout, kde nejsem schopen zadržet se kalhotami o topový chyt a asi čtyřikrát padám. Vyměním kalhoty za rifle a ejhle, najednou jsem schopen top udržet oběma rukama. Nakonec je z toho 7 boulderů a osmé postupové místo.

Po kvaldě se jdeme projít do Stromovky a na Matějskou pouť, je to dobrý relax od toho prachu.

Finále žen se rozhoduje mezi Peťou Růžičkovou a Verčou Šimkovou, obě mají po třech boulderech a čtvrtý zůstává nezdolán, nakonec vyhrává Růža, třetí končí Eliška Adamovská.

Naše finále začíná krásným kolmáčem, ale já se nedostanu ani do záverečného průtlaku. Dvojka je kluzká hrana a facka do stisku, pak skok do topu - se štěstím, dávám na druhý pokus. Ve trojce se cítím v oblinách slabě, nevymýšlím a neudělám krok do zóny. Ve čtyřce jsou trojúhelníky a druhým pokusem jsem v topu. Ve finále se mi podařilo pořádně zabojovat a stačí to na skvělé třetí místo, druhý je Kuba Konečný a vyhrává brácha. Z prvních dvou závodů se mi podaří nominovat se do reprezentace. Teď chvilku pauza od závodů, finální příprava na první svěťáky může začít, těším se.



                                      Foto: Standa Mitač

After quite a long time the second part of the Czech Cup took place at the Prague Boulder Bar. Unfortunately, we don't have enough space during the qualification so it is very unpleasant. The qualification is pretty hard for me, I'm doing much worse than I did in Jablonec but I guess it's normal after having been sick. The most difficult for me is the dihedral where I'm not able to hold on to the top hold properly with my pants and fall four times. I change from my pants to jeans and here we go, suddenly I am able to grab the top hold with both hands. In the end I finish 7 boulders and pass to the final from the 8th place.

After the qualification we have a walk at Stromovka and go to the St. Matthew's Fair, it's a nice break from all the dust.

The women's final is mostly a duel between Peťa Růžičková and Verča Šimková, both of them climb three boulders, while the fourth one remains unconquered. In the end Růža wins and Eliška Adamovská is third.

Our final starts with a cool vertical but I cannot get even to the mantel in the end. The second boulder has a slippery edge, then a slap to a grip and a jump to the top. I'm very lucky to finish it at the second attempt. With number three I'm hopeless, I can't figure out the move to the zone. The fourth boulder has triangles and at the second attempt I'm up. I did a good job with the final and ended up third, which is really great. Kuba Konečný was second and my brother won. I got to the representation team and now I'm going to take a break from competitions for a while, and I can start training for the first World Cups. I'm looking forward to it very much.

čtvrtek 8. března 2018

Desetiboj Plzeň

V úterý se konal závěrečný díl desetiboje ve vzdálené Plzni. Prostor skvělý a už kvalifikace naznačuje, že tady bude skvělá atmosféra. Ve finále padne pár rekordů a mně se daří v prvních pěti disciplínách, ve zbytku uvadám a není mi po nemoci zrovna nejlépe. Desetiboj jsem si užil a vydal ze sebe maximum, byl to skvělý trénink. Největší souboj se odehrál mezi Kubou Konečným a Adamem. Vítězem se stal brácha, Adam urval druhé místo těsně pod hranicí 11tis. bodů. Díky všem Plzeňákům za nejlepší letošní atmosféru, bylo to tady skvělý.


                                                                       Foto: Pepe

On Tuesday the last round of the decathlon took place in Plzeň. The setting was great and right from the beginning of the qualification it was clear that the vibe will be amazing, too. There were several new records during the final and I was doing well in the first five disciplines, before I got tired as I've been sick recently and I'm still not ok. I really enjoyed the decathlon and it was a good training, I gave it all I had. The most interesting was the match between Kuba Konečný and Adam. My brother was the winner, Adam ended second and got very close to 11 000 points. Thanks to all people from Plzeň for the competition with the greatest atmosphere of this year, it was wonderful.