čtvrtek 26. dubna 2018

Sveťák v Moskvě

Minulý týden proběhl druhý světový pohár v Moskvě a nechyběla kompletní světová špička. Oproti Meiringenu jedou i holky.

Profily a bouldery jsou parádně převislé a silové. Stavěči se předvedli, vyrovnané skupiny a zajímavé kroky slibují dobré rozřazení závodníků. Mně se bohužel daří dát pouze zónu na dvojce. Před závodem se cítím dobře, trénink byl kvalitní, ale lépe jak na předposlední místo to nestačilo, snad příště bude líp. Brácha dává všech 5 topů a s přehledem postupuje, Kuba zaleze taky hezky, se třemi zónami.

V kvaldě žen se zraní Karin a Kuba ji doprovází do nemocnice, pozdější vyšetření v ČR odhaluje dva natržené svaly. Dana vybojuje jednu zónu a tím uzavíráme kvalifikační boje českých boulderistů.

Odpoledne vybojuje Honza Kříž v rychlosti krásné 5. místo. Druhý den je semifinále a finále, nádherná podívaná s vynikajícími výkony závodníků. Brácha bojuje, seč může, trochu víc mu věříme ve trojce, která je přes poloviční golfy a zajistila by mu postup, na správný program ale přijde pozdě, škoda, finále bylo blízko. V pondělí ještě stihneme rychlou návštevu Rudého náměstí a sbohem Moskvo. Ze svého výkonu jsem zklamaný, ale z boulderů nadšený, motivace je veliká...


                                        
















        Boulder č. 2, double skok a pak ještě těžký ze zóny



Boulder č. 3, vymyšlení levý paty a ještě těžký nahoře




Boulder č. 5 lehce do plotny, peklo

















                                
                          
                                Czech boulder team

Last week the second round of the World Cup took place in Moscow and the top world climbers were present. This time the girls went as well. 

The profiles and boulders are great - power boulders and overhangs. The builders really did a great job, the groups are well balanced and the moves are really interesting. Unfortunately, I only reach the zone of the second boulder. Before the competition I feel good, I trained well, but it just wasn't enough. I am penultimate and I really hope I'll do better next time. My brother climbs to all the five tops and passes to the semifinal, Kuba has three zones, which is good, too. 

During the women's qualification Karin gets hurt and Kuba takes her to the hospital, according to the later examination in the Czech Republic she has two muscle strains. Dana has one zone. And that's all regarding the Czech bouldering climbers' qualification. 

In the afternoon Honza Kříž earns an amazing 5th place in the climbing for speed competition. On the following day we watch the semifinal and final, which is a great show with impressive performance of the competitors. Martin does his best and almost gets to the final, too bad he couldn't find the way how to climb the third boulder sooner. On Monday we make a quick visit to the Red Square and then farewell, Moscow... I'm very disapointed about my result but otherwise it was amazing - the boulders were great and I feel really motivated.

pondělí 16. dubna 2018

SP Meiringen

Do Meiringenu se neskutečně těším, mám na něj dobré vzpomínky. Nové závodní profily a nové chyty pouze pro tento závod naznačují, že se Švýcaři chtějí ukázat.

Kvalifikace je masakr, v plotně se nezvednu, pak se mi daří druhý boulder, ostatní tři jsou jiný level.

Světová špička neskutečně pokročila, myslím, že přibylo lidí, co se tomu můžou věnovat naplno. U nás je to trošku začarovaný kruh, chodit do práce a trénink - těžká kombinace. Trénovat sílu se určitě dá, ale ta zdaleka nestačí. Momentálně je největší důraz kladen na koordinaci skoků a flexibilitu a čtení složitosti boulderů. V ČR je těchto boulderů velmi málo, (ne-li žádný), proto je těžké tyto věci trénovat. Např. tréninkové centrum ČHS na Smíchově zdaleka nenabízí rozmanitost a kvalitu boulderů, jak je tomu například v Mandale nebo jaký je současný trend ve světě.

Celkově obsazuji slabé 96. místo a do spokojenosti mám dost daleko. Ale dost bylo nářku, doufám, že v Moskvě se to otočí, jelikož příprava na letošní sezónu byla větší než na tu minulou...


                                                    Dvojka, jediná, kterou jsem topnul


                                                    Trojka, těžká špička a blbý chyty


Čtyřka, hezkej nález z bočáku do jinýho profilu zároveň do špatnýho chytu a do nohy, pak ještě kotel.


                                      Pětka, jediná zóna a top na tomto boulderu, dobrej úlet.


I've been looking forward to Meiringen very much - so many good memories. And the new profiles and holds suggest that our Swiss colleagues want to show off a bit. 

The qualification is pretty hardcore, I can't pull in the slab, then I succeed with the second boulder but the next three boulders are totally out of my league. 

The world climbing elite made a huge progress recently, I think there are more people who can allow to fully concentrate just on climbing. In my home country this is a bit more complicated than that - it's hard to have a job and enough training at the same time. One can definitely work on strength but this just isn't enough. Currently the focus is on flexibility, coordination and estimating the boulder. In the Czech Republic there are few boulders focusing at that (if any at all) so it's hard to train these. For instance, the training center of the CMA at Smíchov doesn't have such a variety and quality boulders as Mandala or the other gyms in the world. 

In total I am 96th which is pretty poor and I'm far from satisfied. Well, no more crying, I hope to turn it over at Moscow as I prepared for this season much better than for the previous one.

neděle 15. dubna 2018

Dvě návštěvy Maloměřicích.

Poslední dobou jsem dvakrát navštívil Maloměřice, poprve marnost, podruhé už to bylo o dost lepší. V Maloměřicích v levé části jsou bouldery převážně ve stropě, s dvěma výlezy - jeden je delší a trochu lehčí a druhý položený typu font a za mě těžší.

Díky patří Martinu Švecovi, který konečně vymýšlí schůdný program ve výlezové plotně, je to sice těžké, ale konečně se dá lézt. Na rozlez si dávám Muže z Popelnice, pěkný fix do plotny, následuje Willie Voňka, dnes na druhý pokus, a jdu zkusit hlavní cíl - Willie Yorka. V začátku jde o čistou silovku ve stropě, ze stisku do spoďáku a nápal do hrany, pak ale přijde úplně jiné lezení á la font výlez. Šestkrát ve výlezu spadnu, ale těsně před slunečním svitem následným pokusem vylezu - hezký boulder od bráchy. Ještě tu čeká nižší varianta a dva super projekty napravo od Indiána.



I visited Maloměřice twice recently. First time I was totally hopeless, later it was much better. The boulders in the left part of the area are mostly in the ceiling, with two versions of the climb - the longer and easier one and the horizontal, more difficult one - at least in my view. 

Many thanks go to Martin Švec, who finally found a feasible programme for the slab - it's still hard but at least it's possible now. As a warm up I send Muž z Popelnice, a nice fix to the slab, and then Willie Voňka, today I need two attempts. After that I move to my main goal for today - Willie York. The beginning is a pure power climbing in the ceiling, from grip to an undercling and then a move to the edge, but then the climbing style completely changes. I fall six times and then, before the sun starts shining on me, I finally finish - a nice boulder by my bro. I also plan to try the lower version and the two great projects on the right side of Indián.

neděle 8. dubna 2018

Velikonoce na Karlovarsku

Na Velikonoce máme s rodinkou jasný plán: zavítat na Petráč a výletovat po okolí. Na doporučení Magnuse máme objednaný apartmán ve Žluticích, 25 km od Karlových Varů. S ubytkem jsme velmi spokojeni a určitě sem nejedeme naposledy.

Vyrážíme v pátek a stihneme si opéct špěkáčky, máme z této činnosti radost.



                                       opékání špekáčů

V sobotu ráno letím na Petráč, nejprve na vyhlídku, je ale docela vlhko a moc to nedrží. Shořím skoro ve všem, nic mi nejde, začíná trochu poprchávát, a tak volím Vlčí kopec. Ani tam to není ono, ale hezky si zalítám v Klukovském Snu, dokážu si to za formy a sucha představit. Odpoledne máme v plánu zajet do Mariánek, krásný výlet, pak dvě procházky po NS Kladská a Smraďoch, doporučuji.



                                 Mariánky

V neděli zajedeme na krásnou procházku kolem NS Svatého Linharta, tři obory s prasaty, jeleny a daňky stojí rozhodně za to! Po výborném obědě na okraji Karlových Varů zajdeme ještě do lázeňské části. Tady už jsme byli, je to hezké, ale na mě moc turistů





                       Karlovy Vary, teplá pára z pramene

V pondělí ráno chvátám směr Petráč, už je lépe, ale bouldery jsou stejně vlhké. Zkouším kde co, ale pouští pouze Rudá Armáda, Umakart flash a Záchytka, pak shořím v Trátkách a Zimním Slunovratu pěkná, ale trochu jiná céčka. Výlet je u konce, s rodinkou jsem si nesmírně užil výlety po okolí. Lezecky to tak dobré nebylo, tak snad to příště s lepší podmínkou a větší silou bude lepší - i když byl trénink dobrý, cítil jsem se slabě.


Our family plan for Easter is to make a trip to Petráč and its surroundings. Magnus gave us a tip for an apartment to rent at Žlutice, 25km from Karlovy Vary, and we were really satisfied with it. I'm sure this wasn't our last time here.

We start our trip at Friday and as we have some time to spare we have some fun roasting sausages.

On Saturday I hurry to Petráč. I start at Vyhlídka, which is quite moist today and it's hard not to slip. I screw up almost everything, I can't get a hang of it and then it starts raining, so I decide to move to Vlčí kopec. It's not much better but at least I enjoy trying Klukovský Sen. I can imagine finishing it when the conditions are better. In the afternoon we plan to go to Mariánské Lázně and it's a very nice trip. We also take a walk along the Kladská and Smraďoch educational trails, I can really recommend these.

On Sunday we take another walk, this time we follow the NS Svatého Linharta trail, the three game reserves with boars, deer and fallow deer are really worth seeing! After a great lunch at the edge of Karlovy Vary we also visit the spa part of the town. We already had been there before. It's nice, but in my view also a little too crowded with tourists.

On Monday morning I return to Petráč. This time I'm doing littel bit better but the boulders are still moist. I try this and that but I only finish Rudá Armáda, Umakart flash and Záchytka. I fail at Trátky and Zimní Slunovrat - these are both nice but somehow weird Cs. Our trip ends, I really enjoyed hiking and walks with my family. From the climber's point of view it wasn't that good, I hope to improve my performance next time, with better conditions and more strength - even though I was trainig hard, I felt weak here.

pondělí 2. dubna 2018

Pernštejn

Minulý týden jsem zavítal na projekt z minulého roku, konečně je sucho. Nejdřív zkouším stejný program jako minulý rok, ale ten mi moc nejde, viděl bych to někde k 8B. Nezbývá mi nic jiného, než zkusit vymyslet nějakou lehčí sekvenci "spodem", a to se daří. Těsně nad zemí se plácám přes solidní chyty, pak těžká pravá pata, ještě dva další nepříjemné kroky a je vymalováno. Boulder mi zabral asi 4 návštěvy (starý program) a s novým programem asi 30 minut. Název Něžné Dotyky Země 8A, průvodce na javaanesu: http://pruvodce.javaanes.cz/oblast/cesty/pernstejn-bouldry


Last week it was finally dry so I revisited the project from the last year. First I try the same programme that I did back then but I'm not doing very well. I guess this version could be an 8B. I have no choice but to find an easier access from "below" and it works. There are solid holds just above the ground, then there is a hard move with right heel and two more tricky moves - and here I go! I needed four visits (with the old programme) and about 30 minutes (with the new one) to finish this boulder. I call it Něžné Dotyky Země 8A, see the link to the guide : http://pruvodce.javaanes.cz/oblast/cesty/pernstejn-bouldry