Vítězství pro tebe tam nahoru tati!

V sobotu se vydávám s našima a s Peťou na MČR. Závody probíhají celkem v poklidu, nejvíce se obávám počasí, jestli nepříjdou nějaký bouřky, ale tentokrát se štěstí obrací směrem k pořadatelům a žádná komplikace nehrozí. Kvalifikace se mi leze bídně, z celkový tuhosti a né moc dobrého pocitu dávám pouze jeden top, který ale stačí na postup. Od 8h večer se jdem podívat do kina na Pískaře, předchází tomu dva snímky, jeden o nádherných Highlajnách a jeden krátkej o Basejumpingu, pak na řadu přichází Pískaři, mně se na filmu nejvíce líbilo, jak to bylo pojatý, od historie lezení na písku, přes válku, po rozmach v 80. a 90. letech až po nejnovější odnož v 21. století bouldering, v kterým jsme s Martinem účinkovali. Večer klasicky popijem vedle boulderovky a v neděli mě čeká finále. Podaří se mi dát pouze jediný top na první pokus, v ostatních boulderech se mi daří vždy vylézt chyt pod top a to mě celkem mrzí, když top je tak blízko, s očekáváním sleduju jak se vede ostaním borcům. V kroužku finalistů, kteří už dolezli se dozvídám, že topy nebyly a jediný kdo mě už může porazit je Ondra Nevělík, v posledním boulderu všechno vsází na jednu kartu, tím že si zkouší boulder zkrátit brutálním fixem do topu, k mému štěstí se mu to nedaří a já se tak stávám mistrem republiky, nutno podotknout, že tady chyběly další dva vynikající soupeři brácha Martin a Honza Chvála a další, nechtěl bych na nikoho zapomenout. K soupeřům mám úctu a pokoru a myslím si, že je to moje silná stránka, nebrat to tak, že musím být na bedně, pro mě je nejdůležitější vydat ze sebe maximum a pak se uvidí na kolik to výjde, teď to vyšlo, ale příště to může být úplně jinak! Druhý tedy skončil Ondra a třetí se třemi zónami Roman Kučera - myslím, že je to pro něho opravdu vynikajícjí výsledek. Jestli pro diváky finále chlapů byla nuda, tak finále žen bylo o dost zajímavější a padlo i více topů, až na dvojku se vylezlo všechno. Vyhrála Nelly, pak skončila Zuzka Ulrichová a třetí Péťa Růžičková. Po rozhovoru do televize následovalo vyhlášení a pro mě ještě pracovní povinnosti v podání sundání profilů...

Kvalifikace 4. boulder







Obě fotky finále 1. boulder





Obě fotky finále dvojka -top



...Trojka





A poslední boulder ze čtyřky



Vyhlášení




Victory for you up there, dad!
Our bunch together with Peťa went to the Czech Championship on Saturday. The race was quite calm, my biggest worries were about the weather (storms) but the organisers got lucky this time and there were no complications. I found the qualifications miserable -- I felt overall stiff and poor so I sent just one top -- which was nonetheless good enough for the finals. At eight o'clock there was film screening of a documentary "Pískaři" together with two other movies. What I liked about the film was the general conception: Everything was covered -- from the history of climbing on sandstone to the war to the boom in the 1980s and 1990s to the newest thing of the 21st century -- bouldering -- where Martin and I played our parts. We spent the evening in a classical way drinking in front of the bouldering wall and awaiting the finals on Sunday. I made it to the top just once at the first attempt, the other cases were just below the final catch. I was feeling quite bad about that while I was watching how other competitors were doing. I found out that there were no tops whatsoever and the only one who could possibly beat me was Ondra Nevělík. On the last boulder, he bet everything on one card -- a "brutal" fixing move to the top. To my luck, he couldn't make it so I became the National Champion. It should be noted that at least two excellent opponents were missing that day -- my brother Martin, Honza Chvála, and others. I respect the opponents seriously and I believe this is my strength. I don't feel like I must stand on the podium every time; much more important is to give my best and see if it works. I worked this time but it could be completely different next time! So, Ondra ended up the second and Roman Kučera finished the third. I think this was an excellent result for him. The audience may have been bored at the men's finals, but the women's competition was more interesting and there were more completed boulders as well. Nelly won, Zuzka Ulrichová was the second and Péťa Růžičková the third. After a TV interview, the results were announced and I had to stay a little longer helping to remove the profiles.

Letní výlety na Bor

Tak po delší době sem napíšu pár vět. Důvod proč sem moc nepíšu je jednoduchej, nemám moc času a motivaci po každým výjezdu do Boru sem psát. Pokaždé se na Bor hrozně těším a vážím si těch pár hodin co tam s Peťou jsme, navíc když přijedou lidi s kterými se známe. Nejvíc mě baví to motivování, když zkoušíme s klukama nějaký boulder a většinou se k tomu přidá i sranda, to je jedna z krásných stránek boulderingu. Zpět k výjezdům, největší radost mi udělala Peťa, která vybojovala na Mucholapce za tři dny Dionaea Muscipul 6A, ještě dala dvě 5A Kendo a jedno nové Konfident. Jsem moc rád, že se chce zlepšovat a letos se jí to daří. Nevím co bych psal o svých přelezech, snad jen to, že poslední dobou docela cítím formu a největším úlovkem se stalo jméno, příjmení ( latinsky Nomen Omen 8A+ ) Výčet boulderů, které jsem v létě vylezl v Boru a na Ostaši najdete na lezci: http://www.lezec.cz/denik.php?parn=2&uid=8a20537472e16eed6bh&ckat=3&crok=9992

 
                  Dionaea Muscipul 6A


                                     Západ v Boru


                         Konfident 5A




Summer trips to Bor
Well, I am going to write up a few sentences after a long while. The reason why I don't report so often is simple: I don't have so much time and I am not that motivated to write something after every trip. I am always so excited about going to Bor and I always appreciate those few hours we spend there with Peťa. Even more when we meet somebody we know. I most enjoy the motivating -- when the guys and I try a new boulder and something funny turns up. That's one of the beautiful aspects of bouldering. Back to the trips: I was most pleased by Peťa's conquering of Dionaea Muscipul (6A), plus two other 5As -- Kendo and also Konfident -- during three days at Mucholapka. I am very glad that she wants to improve and that's she succeeds at it this season. I do not know what exactly to write about my climbs, perhaps just that I have been feeling in shape lately. The greatest take for me was Nomen Omen (8A+). The list of boulders I climbed up at Bor and Ostaš during summer can be found at Lezec:

http://www.lezec.cz/denik.php?parn=2&uid=8a20537472e16eed6bh&ckat=3&crok=9992