MS Mnichov

Minulou středu vyrážíme na mistrovství světa směr Mnichov, ve čtvrtek nás čeká kvalifikace. V izolaci super servis v podobě občerstvení, které nemělo chybu, němci se vytáhli, super kvalitní organizace, časový harmonogram běžel, jak po másle.



                              Skoro celá reprezentace

Průběh mistrovství byl úžasnej, v tak krásném prostředí jsem snad nelezl, olympijský stadión, přilehlé sportoviště a nádherný park mně úplně dostávaly do kolen, byla to nádhera!



           Olympijský stadión pro 70000 sedícíh diváků



                  Park s jezírkem a místním Everestem



                                Panorama z kopce



          S mým oblíbencem - Freddie Mercury

V kvalifikaci byli bouldery dost kruté, vůbec se s tím nemazali, i o zóny bylo důležitý bojovat. První kolmáč, velký oblý nohy, chyty žádný a doprava do řezek, konec oblý top i tam jsem viděl švéda třikrát spadnout.


            
Dvojka, 7 zelených struktur pár černých chytů a nevěděl jsem kudy kam, skončil jsem po úvodních dvou krocích, moc těžké.



                               

Trojka skok na pravačku do dvoučlánkové lišty na celou ruku v převisu a levou do obliny, pak ještě těžký dolez kolem zóny, to mi sedlo a byl jsem po čtyřech pokusech nahoře.



                           

Ve čtyřce jsem pozdě vymyslel, že se šlo lézt z nástupových chytů doleva rovnou do zóny, pořád jsem zkoušel doprava do struktury s chytem, která tam byla zbytečně, v nejlepším pokusu jsem spadnul z topu, pak už nebyla rezerva a čas, stálo mě to 39.-40. místo, škoda.



                         

Pětka pro mě peklo, první krok do trojúhelníkové zóny kterou mi uznali držením ze spodu, avšak jsem asi 5krát stekl z horní hrany, kde se měla držet, pak následoval průtlak, přes dalekou pravou nohu, celkově mně to hodilo 1boulder na 4 pokusy a 3 zóny na 9 pokusů, 53.-54. místo.



                              

K boulderům bych chtěl říct, že byli o třídu až dvě výše, to platí o postupu do semifinále. TOP 20 kluků jsou o dvě třídy lepší a ti nejlepší o tři. V semifinále jsem hodně fandil bráchovi, ale i tak z toho bylo pěkné 15, místo, Adam si s přehledem zajistil finálový večer. Finále bylo famózní, hodně napínavý, Adam předvedl bojovníka do poslední vteřiny a titul si hodně vydřel, byl to moc krásný zážitek...



                        Jedna společná z místího kopce


Last Wednesday we went to the world championship in Munich, qualifications were ahead of us on Thursday. In the isolation the service was great, excellent refreshments, the Germans really did their best. Excellent organization, the time schedule went smoothly.

The championship was amazing, I had never climbed in such beautiful settings before, Olympic stadium, adjacent sport fields and a nice park got me on my knees, it was wonderful!

The boulders in the qualification were pretty harsh, they really didn't spare us, it was even important to fight for zones. The first one was a perpendicular one, no holds, a rounded top, I saw a Swedish guy fall off three times. 

No 2, 7 green structures, a few black holds and I didn't know where t go, I finished after first two steps, too difficult. No 3 with a jump but it fitted me and I was on the top after four attempts. In No 4 I figured out too late how to do it and in my best attempt I fell off the top and no time was left, so in the end it was 53rd–54th place, what a pity. 

I would like to say about the boulders that they were one or two classes higher, this applies to getting through to semi-finals. TOP 20 guys are two classes better and the best ones three classes. I cheered for my brother in the semi-finals a lot, he made it to a nice 15th place, and Adam confidently made to the final. The final was great, really thrilling, Adam fought till the very last second and worked really hard for the title, it was a beautiful experience...

Opět horký Bor

Minulý víkend jsme vyrazili v klasické sestavě, já, Peťa, Pajas do Boru. Je opět velmi horko, ale to nám moc nevadí, nejdříve jdem ke kameni Borůvka, kde od minule má Peťa na spadení velmi pěkné Bobule - 6A, osvěží si kroky a jde na věc, boulderem se prodírá pěkně, v jednu chvíli se s ní malinko vydrolí chyt, ale zabojuje a leze dál, klíčový krok je v kapse, zbývá zabrat ve výlezu, líbí se mi, že pěkně zabojuje a odměnou je supr přelez :)





S Pajasem čistíme zbytek kamene vlevo, linie musí vyschnout, tak to necháme na příště. Jdeme hned vedle ke kameni Chip A Dale, kde všichni přidáme ruce k dílu a Pajas kromě jednoho projektu vybouchá všechny linie,





Peťa se šetří na Tamarína 6Aa to se ukazuje jako správná volba, na druhý pokus je opice doma. Pajas dost poctivě bojuje v Opičích Horách 6A+, kde klíčový krok na hranu řeší skokem a po asi hodině, drží hranu a už nepouští,



vedle ještě hned smrkne Tamarína a s Peťou se shodují spíše na 5C.





Teď jsem na řadě já, jdu si zkusit novinku od Dejva Kozla, přidání jednoho kroku do Hip Hop, trochu se trápím, ale dávám, název je trefný, Hip, Hap, Hop s klasou 7B+. Dejv navrhuje zkusit bomba expo linii Magma 7C, mně to příjde jako super volba i když není podmínka, máme 5 matic, dva chytače, vylepšený dopad z minulýho roku... Nejdříve s klukama zjišťujem jaký byl program, pak postupně Martin, já a Dejv dáváme, je to fakt boží boulder se super pohyby!













Nakonec si Pajas s Peťou jdou zkusit Fitnes 6B, ale sílý ubývá, tak se odeberem k borůvkám a jedem dom...



Last weekend we went to Bor, me, Peťa and Pajas as usual. It's very hot again but we don't mind. First we go to Borůvka where Peťa has an almost-finished Bobule 6A from the last time here. She brushes up on the steps and goes for it, in one place a hold pulverizes a bit but she fights and climbs on, the crucial step is behind her and she fights her way to the top. A nice climb :)

Me and Pajas clean the rest of the rock on the lest, the lines must dry up, so we leave it for the next time. We go right next to Chip A Dale where we all lend a hand and Pajas beats off all lines except one.

PeŤa is saving herself for Tamarín 6A, which proves to be a good decision, she's through at the second attempt. Pajas fights hard in Opičí Hory 6A+, he makes the crucial step to the edge a jump and after approximately an hour he holds the edge and does not release. 

He also has a look at Tamarín and they agree rather on 5C with Peťa. 

Now it's my turn, I try some new stuff by Dejv Kozel, adding of one step to Hip Hop, I struggle a bit but I manage, the name is accurate, Hip, Hap, Hop and class 7B+. Dejv suggests trying Magma 7C, which is a great choice I think, we have 5 nuts, two catchers, improved landing from the last year. First we have to figure out what the program was and then Martin, me and Dejv make it, it's a really great boulder with cool movements. 

At the end Pajas and Peťa go try Fitnes 6B but strength wanes, so we go pick some blueberies and return home.