Desetiboj Brno a Rakousko

Ve čtvrtek se konal poslední díl campusového desetiboje. Už z kvalifikace bylo jasné, že tento závod bude nejkvalitnější. Dostat se do finále už něco znamenalo. Následovala Adamova fantastická přednáška, i když jsem ji viděl podruhé, nesmírně jsem si ji užil. V desetiboji se mi "cvičilo" výborně. Během závodu jsem se držel kolem 3. - 4. místa, ke konci mě předběhl Kuba Konečný. Průběh závodu byl velmi dramatický, nejdříve všem ukázal svoji obrovskou sílu Rishat, ale v polovině závodu mu nevyšly dva cviky a hned byl mimo v boji o první příčku. Toho využil Martin, který do sedmé disciplíny suveréně vedl, ale bohužel uvadl a poslední disciplínou ho přeskočil Adam, který poprvé překonal bájnou hranici 10.000 bodů a vyhrál poprvé v nejsilnější sestavě tento závod. Během závodu byla překonána spousta "traťových" rekordů. Martin, já a Adam jsme se zlepšili zhruba o 1000 bodů, ale největší "progres" oproti minule zaznamenal Kuba Konečný, který se zlepšil o více než 1300 bodů. Atmosféra byla fantastická, závodníci ze sebe vydali úplně všechno, včetně mě. Velmi příjemný byl Salyho komentář, který porovnával výkony z minulých kol. Na výkony závodníků to mělo velmi dobrý vliv.







V sobotu vyrážím s bráchou směr Rakousko. Nejdříve je na plánu se podívat na Alice in Muskelland 8B+. Martin krokuje, ale bohužel podmínky jsou proti. Přejíždíme na Hirschwande, kde je pár těžkých prásků. Podaří se mi zkrokovat Finales Funkeln, ale jsem dost bez energie. Asi se hodně podepisuje únava ze čtvrtka. Martin tady přelézá dvě 8B a večer jedeme do Spitzu. Druhý den se mi leze ještě hůře, tak aspoň že sem nejedeme zbytečně - brácha přelézá zajímavý boulder Nairobi. Doufám, že příště Rakousko navštívím odpočatější.   

On Thursday the last part of the campus decathlon took place in Brno. And since the qualification it was quite obvious that it will be the best one regarding the quality. Passing to the final really meant something. The qualification was then followed by Adam's amazing lecture, which I really enjoyed even though I heard it for the second time already. During the decathlon disciplines I was doing great, being somewhere between 3rd and 4th place, but towards the end Kuba Konečný got ahead of me. The competition itself was a real nail biter, first Rishat showed us his amazing strength, but in the half of the competition he lost his position in the fight for the first place. Martin seized this opportunity and lead until the seventh discipline but in the end he, too, lost his energy and was defeated by Adam who managed to overcome the mystical limit of the 10 000 points. Also, many other records have been broken. Martin, Adam and me improved our scores by about 1000 points but the one with the biggest progress was Kuba Konečný as his score was more than 1300 points better than the one from the last time. The atmosphere was amazing and the participants, including me, did their best. Saly's comments comparing the results of the previous parts of the decathlon with the current performance had a very good impact on the competitors.

On Saturday I set off to Austria with my brother. First we plan to check Alice in Muskelland 8B+. Martin does the moves but the conditions are bad so we move to Hirschwande, the place with several tricky boulders. I manage to do the moves of Finales Funkeln, but I'm pretty tired, probably because of the Thursday. Martin climbs two 8Bs here and in the evening we go to Spitz. The next day is even worse for me, fortunately Martin climbs an interesting boulder called Nairobi so we didn't go here in vain. I hope that the next time I go to Austria I won't be so exhausted.

Do třetice všeho dobrého - Sasko

V sobotu jedeme s Magnusem opět směr Sasko, mám tam nevyřízené účty s trhavinou - TNT. Nejvíc se bojím, co počasí. Je to na hraně, ale naštěstí sníh netaje a je pod mrakem, asi -1. stupeň. Nejdříve zkoušíme K Frage, hustý krok za malou lištu, který prostě nedáme - klobouk dolů, Svene. Další zastávkou je zajímavý traverz Fanberlehre, těžké dynamo s trefením do dvojprstovky nám dává stopku.

Je po obědě a u Tv Show se potkáváme s Vasilem, Tomem a jeho partou. Vasil tady buší TNT, krásně leze spodního Plastika, ale bohužel dvakrát padá v úplném závěru celého boulderu. Je super, že to nevzdává, a jedním z dalších pokusů může slavit. Já si zopakuji kroky ve Sprintu a jdu ladit Plastika. Opět se utvrdím v tom, že krok do madla je hustej. Z paty a velmi špatné nohy je skok těžký jak sviňa, protože nohy vylétnou hrozně dozadu a udržení následného kyvu mi zabere necelou hoďku. Držím se v madle a v klidu namaglajzuju, pokračuji Sprintem, kde mám obrovské štěstí, při nátahu do dobrého chytu špatně pravačkou trefuji, proto se vracím a krok opakuji. Tentokrát chyt trefím přesně a s vypětím sil doshybuji trhlinou do topu. Krásný pocit uvolnění a štěstí přichází.



Jdeme s Vasilem vedle na Kosmodrom, který pouští docela rychle, jedná se o parádní obliny. Máme ještě čas, tak s Magnusem přejíždíme do Čertovy Vody na Dagr. Pusa mi docela padá, je to bomba linka v čistém stropě, podle nás nejhezčí 8A v ČR! Kroky nám docela jdou, mně se podaří spadnout až z topového bočáku, jelikož mi pravačka ujede pod tíhou mokré ruky, škoda, jak jsem měl štěstí v TNT, tak tady mega smůla. Magnusovi to jde taky pěkně, škoda, že už nemáme čas, je to dlouhý a chce to větší odpočinky, tak třeba někdy...

On Saturday I go to Sasko with Magnus again, as I have some unfinished business with TNT there. The most I worry about the weather and it's really close but fortunately the snow isn't melting and it's cloudy with temperature about 1 degree below zero. First we try K Frage with a cool move over a small ledge which we simply cannot do at all - our respect to Sven. Our next stop is an interesting travers called Fanberlehre but we're stopped by a hard dynamic move with a need to fit into the two-finger hole. 

After the lunch we go to TV show and there we meet Vasil, Tom and his gang. Vasil bravely fights with TNT and he climbs the lower part - Plastik, but he falls from the very end of the boulder twice. It's cool how he doesn't give up, and after few more attempts he can celebrate the successful climb. I repeat the moves of Sprint and start working on Plastik. Again I'm reassured that the move to the bucket is super cool. The jump from the heel together with a really bad leg is super hard as the legs are thrown backwards and it takes me almost an hour to deal with the swing. Then I hold on to the bucket and chalk my hands and after that I continue in Sprint where I'm really lucky. While reaching for a good hold my right hand misses it, so I have to get back and repeat the move. This time I grab the hold properly and using the rest of my energy I pull up through the crack to the top and can enjoy a great happiness and relief.

Vasil and me then move to Kosmodrom, which lets us through quite quickly. We still have some time to spare so Magnus and me drive to Čertova Voda to check Dagr. I drop my jaw, the line is fantastic and it goes through a clean ceiling, in our view it's the most beautiful line in Czech Republic! We are quite good in doing the sigle moves, and I don't fall until the side pull at the top comes where my wet right hand slips - bad, bad luck. Magnus does great as well, too bad we don't have more time for it. It's long and we need more rest. Let's see some time in future...

Výlet na severu

Minulý víkend jsme s Peťou strávili krásné tři dny na severu republiky. V plánu jsem měl dolézt TNT, ale počasí bylo proti a klíčová noha smekala, malou útěchou byl Krieg direkt 8A, který je o jednom morpho kroku. Ubytovaní jsme byli tradičně v Penzionu Na Konci v Tisé. Z výjezdu se nám nejvíce líbila procházka na Hohnstein i na Sněžník a bobování nedaleko ubytka. Pohoda u večerního krbu byla skvělá, tak zase někdy příště...



         Zamrzlý vodopád v jeskyni Diebshohle

Last weekend Peťa and me spent amazing three days on the North of the Republic. I planned to finish TNT but the weather was miserable and the crux foothold got slippery. As a little compensation I climbed Krieg direkt 8A which is mostly about one morpho move. As usual we were accomodated in the "Na Konci" pension in Tisá. The most we enjoyed the walk to Hohnstein and Sněžník and tobogganing near the pension. Relaxing in front of the fireplace was great, we're looking forward to some future visit.

Držková

Od pondělí bylo v plánu jet na tři dny stavět cesty do Ostravy na Hlubinu. Jelikož je Držková celkem po cestě, musím šance využít a zkusit projekt. Vstávám velmi časně ráno, abych byl okolo 7 h v Držkové. Samozřejmě chci autem jet co nejdál, a to mi lehce zkomplikuje život. Nepodaří se mi vyjet sice krátky, ale prudký uježděný sněhový úsek a autem se zaseknu o sněhovou bariéru. Musím sehnat pomoc, naštěstí mi pomáhají chlapi z nedaleké pily a srovnáme zadek auta na silnici. No, zkušenost veliká, takže parkuji na klasickém místě a spěchám asi 20 minut do kopce. Projekt je pěkně suchý, ale utvrzuji se v tom, že je to hodně těžký. Navíc je dost zima, špatně se rozehřívá. Nejdříve se pouštím do "lehčího" projektu s pracovním názvem Slopery, obliny po chvilce pouští, jsou to parádní kroky s četnými fintami.



Jdu na druhý a hlavní projekt: No Pain, No Game ze sedu. Jde o těžký krok z lišt do velmi oblé díry a stisku s divnýma nohama, to vše v lehce převislé desce, a pak je třeba dolézt velmi nepříjemnou variantu ze stoje. Dávám lepší a horší pokusy a snažím se točit na video, ale baterka v zimě stávkuje. Po asi hodině a půl udělám klíčové kroky a je to v kapse, obrovská radost. Boulder mě stál asi pět návštěv a klasa je někde okolo 8A+/8B, tedy aspoň doufám, Dnes odjezd na sever...

As I planned to go build some routes to Hlubina in Ostrava since Monday and Držková is so conveniently on the way, I had to use this chance and try to climb the project. I get up really early so that I can be at Držková at 7 a.m. I want to drive as far as possible, which in the end makes the situation much more complicated. I can't drive up a short, yet slippery and steep part of the road and I get stuck in a snow bank. I have to find some help, fortunately the guys from a nearby sawmill help me and we get the rear part of the car back on the road. Well, one more experience for me... After this intermezzo I park at the usual place and hurry uphill for about 20 minutes. The project is pretty dry but I see that it's pretty difficult, too. Also it's quite cold so it's hard to warm up properly. First I try the "easier" project with a working title "Slopery", and after a while the round holds let me through. The moves are awesome, with many cool tricks.

Then I move to another project (the main one): No Pain, No Game from sitting. There's this hard move from the ledges to a very round hole and a grip with weird legs, all of that in a slight overhang and then you must climb the very unpleasant standing position variety of the boulder. I make some good and bad attempts and try to record the video but the battery is on strike in such a cold weather. After an hour and a half I do the crucial moves and I finally got it. I'm really happy. I had to visit this boulder five times to finish it. The grade is about 8A+/8B, or at least I hope so. And today I'm going North...