Poslední kolo závodů ve Slaném

O víkendu proběhl poslední díl série boulderzávodů, tradičně ve Slaném. Podmínky jsou na závody luxusní, chladno a sucho. Chybí rozlez před kvalifikaci, na věži kde jsou samá madla, je to fakt málo. Kvaldou se prokoušu ve všech deseti boulderech na x pokusů. Pěkně zalezl Kony, který vyhrál kvalifikaci. Čekáme s Romanem na finále žen, kde si to o první místo rozdají Eliška Adamovská a Daniela Kotrbová, první jmenovaná o kousek vítězí.

My jdeme na řadu někdy okolo půl osmé večer. V jedničce nejsem schopen se pod topem postavit na dobrém, ale oblém nose a boulder mi těsně uniká. Dvojka je koordinační skok, pak boulder blbě čtu a vždy padám na zem, posledním pokusem změním program nohy – místo špičky pata a ejhle: vynese mě to doprava, pár vteřin před koncem jsem v topu. Trojka je pěkný převis, bohužel také nejlehčí boulder a nic tady nevydělám. S rezervou dávám. Čtyřka je peklo: srovnat se a postavit na krátery je fakt těžké, bohužel nezapíšu ani zónu. Můj výkon stačí na 5. místo. Brácha zaslouženě vítězí, sekunduje mu Kony, který  také všechno vyleze, ale na hodně pokusů. Třetí skončí Roman Kůča se třemi topy a čtvrtý je Kuba Skočdopole, který má lepší pokusy na topy. Ve finále jsem se cítil zataveně z kvaldy, ta lehkost chyběla. Před MS jsem tvrdě trénoval, ale bohužel regenerace asi není odpovídající, chci si teď od tréninku odpočinout a dobře zregenerovat. Jak praví klasik, bude líp. A teď hurá na skály...



                     Finále boulder č. 1



                     Finále boulder č. 2



                                  Finále boulder č. 3



                    Finále boulder č. 4

At weekend the last competition of the "boulderzávody" series took place in Slaný. The conditions are perfect, the weather is cool and dry. What I miss is a proper warm up before the qualification the tower with buckets is not enough. I struggle with qualification, I need many attempts to get through all the 10 boulders. Kony, on the other hand, did a great job and won the qualification. We wait for the women's final, Eliška Adamovská and Daniela Kotrbová fight for the first place and the former closely wins. 

At about 8 p.m. it's our turn. At the first boulder I can't stand on the round foothold and even though it's pretty close, I don't finish. The second boulder is a coordination jump and I can't read the rest of the boulder well and keep falling down, until I slightly change the programme of the foot and use the heel instead of the toe. This gets me to the right and few seconds before the end of the time limit I reach the top. Number three is a nice overhang, unfortunately it's also the easiest boulder, so I don't get any advantage over the others by finishing it. The fourth boulder is quite the opposite - it's pretty tough and I don't even reach the zone. In the end my score is enough for the 5th place. My brother wins, Kony is second (he climbed all the boulders, too, but needed more attempts). Roman Kůča is third with three tops, followed by Kuba Skočdopole, who had less top attempts. In the final I felt tired from the qualification, I lacked the ease. I was training hard before the World Championship but unfortunately I didn't rest accordingly. I'm planning to take a break from the training for a while and just regenerate. I'm sure better times will come, let's focus on outdoor climbing now...

MS Innsbruck

V úterý vyrážím s rodinkou do Innsbrucku. Ubytujeme se na krásném místě asi 10km od Innsbrucku, v Natterer See – krásné klidné místo a je to tady skvělé pro děti.



Ve středu začínají závody v boulderingu a účast je velkolepá: 150 závodníků. Bohužel lezu až předposlední. Daří se mi přelézt dvě zóny, na víc moc nebylo. Zaprvé to bylo těžké a za druhý podmínka moc nepomohla – v skoro 30 stupních... Brácha obsadil solidní 29. místo a Adam se popasoval s těžkými podmínkami skvěle a postoupil do semifinále. Ostatmí kluci skončili podobně jako já, okolo 80. místa.



                     Závodní aréna

Ve čtvrtek máme s bráchou sraz v Zillertalu, nejdříve si odškrtnu starý rest Shimpansenbaby, krásná silová věc.



                                      Simpansenbaby

Pak jdeme zkoušet Zwerg Bums Di, které za dva dny vylezu. Mám velké štěstí, protože kůže na palci se mi začíná protrhávat a snad posledním pokusem mě to pouští. Druhé štěstí je, že mi to taktak stihlo vyschnout.






                        Zwerg Bums di

Otázka je, kde je přesný start, jestli oběma rukama v oblině, nebo levá ruka spoďák, pravá na oblině, vylezl jsem to i druhou verzí. MS pokračuje skvělými výkony a je tady neuvěřitelně krásně.


On Tuesday I go to Innsbruck with the whole family. We accomodate at Natterer See, a lovely place about 10 km away from Innsbruck. It is very nice and peaceful here, and great for kids, too.

On Wednesday the bouldering competition begins and there is an amazing number of participants - 150 people in total. Unfortunately I climb penultimate. I reach two zones and can't get any further. It was quite hard, and the conditions didn't help either, as there were about 30 degrees when I was climbing. My brother was 29th, which is pretty good, and Adam did even better, passing on to the semifinal. The other guys had the results very similar to mine - all about the 80th place.

On Thursday we meet my brother at Zillertal, first of all I check off the old Shimpansenbaby boulder, a nice power climb.

Then we try Zwerg Bums Di, which I finish in two days. I'm lucky, as the skin on my thumb starts tearing and I finish it at the very last possible attempt. And also I'm lucky that the boulder dried off in time.

The question is where exactly is the beginning - whether it is with both hands placed on the round hold, or with the left hand in an undercling and the right hand in the round hold. I climbed both these versions. The World Championship continues with great climbing show and it is astonishingly beautiful here.