pondělí 30. srpna 2021

ČP Teplice nad Metují, aneb pěkné bramborové umístění.

Konečně skoro po roce opět na závodech. Na Fesťák se vždy těším, ale překvapuje mě, kolik bahna tu letos je, během 15 let jsem tohle ještě nezažil. Jedu s kamarádem a jeho maminkou z Brna jenom na otočku na závody a zpět. Při registraci jsou zmatky a nejdřív se nám posouvá start na 12.20, následně pak na 12.40. Snažit se v tom dešti držet nějak rozehřátý není nic moc. Už jsem si myslel, že za ty roky se takováhle chyba nemůže stát. 

Kvalda se mi leze těžkopádně, ale postupem času se rozlézám a vylezu všech šest problémů. Nejvíc mě potrápí prokletá červená kolmice, kde spálím zbytečně asi 8 pokusů a pak to lezů úplně jinak, zleva, a slavím úspěch. Ještě mi zbývá přes půl hodiny, takže si jdu odpočinout. V první skupině skončím na 7. místě a nejsem si úplně jistý, jestli postoupím, je nás sedm s šesti bouldery a já mám nejvíc pokusů. Za mě chyběl jeden až dva bouldery, které by byly po zóně těžší. V druhé skupině mocně finišuje Adam Adamovský, ale těsně končí na devátém místě a Vojta Trojan je jistě rád. 

 Finále je o něčem jiném. Silová jednička, prvním pokusem blbě přečtu boulder, druhým a třetím padám z topu, jako Volfík křížem bych to asi nedal – popravdě mě to nenapadlo. Dvojka parádní rubačka pravá, levá, vlastně mi to ani tak těžké nepřijde, stačí zabrat. Trojka žlutá, moc složitý skok, Vojta dá krásně Vojta, ale po zóně je to ještě peklo, tady mám nulu. U čtyřky tuším, že dost pohořím, a je to tak – taky nula. Celkově jsou jeden top na flash a dvě zóny na tři pokusy solidní, moc se netopuje. S výkonem jsem spokojený, snad škoda té jedničky. Z bedny mě sesouvá parádním posledním pokusem šest vteřin před koncem Šimon Potůček, který je nakonec druhý – krásné zakončení závodu. Vyhrává Štěpa Volf, za mě největší favorit závodu. Líbí se mi, že má natrénováno a zdravé sebevědomí. Ve finále to tam nekompromisně pošle s dvěma topy na flash a třemi zónami. Třetí skončí další vynikající závodník (a nebojím se říct matador) Roman Kůča Kučera, klukům velká gratulace. V holkách trochu překvapivě vyhrává Monika Jakubcová před Péťou Růžičkovou a Adélou Bajerovou.

       
             nepříjemná kvalda číslo pět
























Moje svěřenkyně Julča, kterou trénuji. V pátek skončila na velmi pěkném druhém místě, což mě udělalo radost.

Almost after a year I'm finally attending a competition. I always look forward to "Fesťák" a lot, but this year the volume of mud is really surprising, I've never seen anything like that in 15 years. I'm going with my friend and his mom from Brno, we plan to return right after the competition. Registration is a bit chaotic and our start is postponed first to 12.20 and then to 12.40, it's not easy to keep warmed up in the rain and I don't enjoy it at all. I have thought something like that couldn't happen.

First I struggle with the qualification boulders a bit but then I get better and in the end I climb all the six problems. The bloody red vertical is the hardest, I need more than 8 attempts until I find a new approach from the left and then I finish. I have more than half an hour left, so I go and take a rest. I'm 7th in my group and I'm not sure if that'll be enough to pass: there is seven of us who climbed six boulders and I'm the one who has the most attempts – I missed some bulders that would be harder after reaching the zone. In the second group Adam Adamovský has a mighty finish but he ends up 9th which was a relief for Vojta Trojan.

The final tells a different story. The first boulder is a power climb and I aproach it wrong at the first attempt. At the second and third attempt I fall from the top. I don't think I could climb Volfík's way and it actually didn't even cross my mind. The second climb zigzags a lot but it doesn't really seem that bad to me, one just needs to push hard. The third, yellow boulder has a very tricky jump. Vojta gets to the zone but what comes after is pure hell, this is a zero for me. I suspect that the fourth boulder would be bad – and it is. In total I have one flash top and two zones at three attempts, that's quite good, only few people actually scored a top. I'm happy about my performance, I just regret that I didn't reach the first top. Šimon Potůček has an amazing last attempt about six seconds before the end and he scores the third and then the second place. What an amazing ending of a good competition! Štěpa Volf is the winner and I think he was the best climber in this competition – he's in shape and doesn't lack self-confidence, I like that. In total he scored two flash tops and three zones. Roman Kůča Kučera, another experienced competitor, is third. Congratulations to all the guys. The girl's competition is a bit surprisingly won by Monika Jakubcová who beat Péťa Růžičková and Adéla Bajerová.

neděle 22. srpna 2021

Velký návrat na Mladkov

S bráchou sme v sobotu navštívili Mladkov, já mám rozlezený Konec Světa. Bráchu zajímalo, co to tenkrát před lety vylezl, a shodli jsme se, že originální verze boulderu je spíše 8B+. Vymýšlíme trochu lehčí direct, z klíčového místa mocným skokem doprava na hranu, brácha dává a já si budu muset počkat. Vylezu si pravou hranu - Až Na Konec Světa za 7B+. Ještě máme trochu času, solidně nastíním Romance Beze Slov, ale kůže a teplota jsou proti, tak zase příště.



               Až Na Konec Světa 7B+

On Saturday I went to Mladkov with my brother Martin. I'm working on the Konec Světa boulder there. Martin was interested, too, as he climbed it long, long ago. We agreed that the correct grade of the original version is probably 8B+. We find an easier direct beta – a jump from the crux to the edge on the right. Martin sends it and I'll have to wait some more. I climb the right edge - Až Na Konec Světa 7B+. We still have time, so I work on Romance Beze Slov but the temperature and lack of skin are against me, so we call it a day.