Rok 2017

V krátkosti bych chtěl napsat, jaký byl uplynulý rok 2017:

Závody:

Počátkem roku se konaly desetiboje, udělal jsem nový osobní rekord 9431bodů. V prvních dvou nominačních závodech jsem v Pardubicích skončil na 3. místě a v Ostravě na 6. místě, což mi stačilo, abych se nominoval do reprezentace. Na SP v Meiringenu to už tak slavné nebylo, obsadil jsem 90. místo. Velký propad oproti minulému roku, kdy jsem skončil na výborném 26. místě. V létě jsem poprve navštivil Boulder Open Air a bylo z toho pěkné 2. místo. Na MČR v Praze jsem byl opět velice spokojený z 2. umístění. V létě jsme uspořádali pár kvalitních tréninků a setkání kvůli vrcholu závodní sezóny. Koncem prázdin se konalo ME a zároveň SP v Mnichově, tady se mi moc nedařilo 57. místo v ME a v SP 80. místo ze 161 závodníků! Poslední závod byl na fesťáku v Teplicích, kde jsem obsadil 8. místo. Asi se projevila příprava a zaměření spíše na kolmáče na úkor síly, to byl špatný krok.



                          ME a SP Mnichov



                                       MČR Praha



                               Tréninky Praha Smíchov



                                     Desetiboj Ostrava
Boudery:Nejvíce si vážím Kouzelného Sauce v Krasu, na který jsem jezdil 6 dní. Dalším těžkým kouskem je Gusseisener Dackel v Hirschwande, těžké lezení po malých chytech s těžkýma nohama. Do třetice si vážím Idefixe SD, což je další těžký kousek v Krasu, a Pumy na Židárně, teprve druhý přelez! Z FA Je můj nejtěžší No Pain, No Game v Držkový, pak pěkné 8A+ Bodyguard, Otevřená náruč Low, Fénixovy Slzy a v Makitě 8A Medveď.

Celkem:

8x 8B
12x 8A+
22x 8A



                               Fénixovy Slzy 8A+ FA



                      No Pain, No Game SD 8A+/8B FA



                                 Gusseisener Dackel 8B



                      Medveď 8A FA

Na závěr bych chtěl říci, že mým  největším zážitkem a štěstím bylo narození dcery Elišky.



                      Stráníkovi Vánoce

I would like to make a short overview of what the year 2017 was like for me:

Competitions:

At the beginning of the year I took part in several decathlons, setting my new personal record of 9431 points. As for the qualification competitions for the Czech representation, I was 3rd in Pardubice and 6th in Ostrava which was enough to make it to the team. At the World Cup in Meiringen I wasn't doing very well - I ended 90th, which was a huge setback compared to the 26th place of the last year. In summer I took part in the Boulder Open Air for the first time and earned a great 2nd place there. At the Czech Championship in Prague I was also 2nd and I am very happy about it. In summer we also organized several quality trainings and sessions. At the end of the summer holidays there was an European Championship/World Cup in Munchen. I wasn't very lucky there - I ended 57th in the European Championship and 80th in the World Cup (total number of participants was 161!). My last competition was in Teplice and I ended at the 8th place - probably because I had training for verticals and neglecting power. It seems this wasn't such a good move.

Boulders:

The most I appreciate climbing Kouzelný Sauce in Moravský kras - it took 6 visits. Another difficult boulder was Gusseisener Dackel in Hirschwande, hard climbing over tiny holds and with tricky feet. Also I'm very happy about finishing Idefix SD, another tough boulder in Kras, and Puma at Židárna - there have been just two finishers so far, and I'm one of them! :) Also I must mention No Pain, No Game at Držková - the hardest 8A I did this year, a nice 8A+ called Bodyguard, Otevřená náruč Low, Fénixovy Slzy and Medveď 8A at Makita.

Total score:
8x 8B
12x 8A+
22x 8A

Last but not least, I want to say that the most intense and beautiful experience of this year was the birth of my daughter Eliška.

Maloměřice - Vašek Taška

Včera jsem zavítal do Maloměřic a konečně se mi podařilo udělat druhý přelez Vaška Tašky, tvrdšího 8A. Jde o silovou vytrvalost a klíčem je nálet do obliny a následně nepříjemný 7A dolez.

Ještě jsem zkusil začátek Wille York, ale stisk byl bohužel silně vlhký a levé koleno ještě není stoprocentně ok. Nechtěl jsem do toho jít úplně naplno, na přelez to stejně nebylo...






Yesterday I visited Maloměřice and finally managed to do the second climb of Vašek Taška, a tough 8A boulder. It is mostly about power and endurance and the key is the jump to the round hold and a tough 7A finish that follows.

I also tried the beginning of Wille York, but it was moist, my left knee still wasn't 100% ok and I didn't want to give it all I had as I didn't think the conditions were good enough to finish it anyway...

Holštejn a Smíchov

O víkendu jsem navštívil Lidomornu, jasný cíl je Leda Kost, ale dnes mi to moc nejde. Utíkám doprava na Zkracovače, po ladění, kam dát pravou nohu, dávám hned. To už bohužel neplatí o Atletu Skokanovi z dobrého a bohužel vlhkého spoďáku, plácám začátek hrany madla. Chtělo by to posunout si levou ruku blíže na menší část chytu. Ještě jdu zkusit Pipistrelo, ale tam nejsem schopný zatlačit za levou patu a jít křížem do dalšího chytu.

Celkem mě zaujme Euro 2000 ze sedu. Staruje se levá na hraně v liště a pravá v malé liště v převisu a takovým cukem pravou do poličky, pak nepokazit. Po pár pokusech dávám.



Druhý den jedu na trénink reprezentace na Smíchov. Sejdeme se já, brácha, Kuba Jedlička a Rishat. Trénink je výživnej a podaří se mi udělat si dvě díry do prstu, tak zase příště :) Na závěr foto série stisků Cheeta asi V9?

                                                     Všechny Fotky: Kuba Jedlička

At weekend I visited Lidomorna. I was aiming for Leda Kost but wasn't doing very well this time. So I ran to the right to Zkracovač and after finding out where to put my right foot I climbed it immediately. Unfortunately this didn't happen with Atlet Skokan - there is a good but moist undercling and I could only touch the beginning of the bucket's edge. If only I could move my left hand closer to the smaller part of the hold... I tried Pipistrelo, too, but wasn't able to do a cross move to the next hold.

Also I was interested in Euro 2000 from the sitting. It begins with the edge of the ledge on the left and a small overhanging ledge on the right, one must move the right hand very quickly to move on. After several attempts I'm up.

The next day I go to Smíchov for a representation training. Apart from me there is also my brother, Kuba Jedlička and Rishat. The training is cruel, when it's over I've got two new holes in my finger. So see you next time :)

Dvě osmičky v okolí Bechyně

V neděli si potřebuji vyčistit hlavu a volba padá na Jiskru a Židárnu. V hlavě už mám delší dobu Pumu 8B od bráchy, dosud nezopakovatelný kousek. Vždycky jsem k němu měl úctu, protože vím jak to tehdy brácha drtil, ale uzrál čas to zkusit.

Po lehkém začátku následuje těžký stisk, přískok do malého bočáku, pak je třeba dát dobře nohy a pravou nátahnout na hranu, tady ještě není vyhráno - nohy musí držet ve stropě, protože vývlav je ultimátní. Po půl hoďce se mi daří zkrokovat. Na řadu přichází pokusy, pokaždé je ale něco špatně: jednou uklouzne noha, jindy slabost ve stisku nebo kroku do hrany. Po hodině mi najednou lupne v levém koleni. A sakra, říkám si. Naštěstí to nebolí a můžu zkoušet dál, ale patu musím změnit na vklíněnou špičku. Touha boulder vylézt je ale velká a po asi dvou hodinách mi sice vypadnou nohy, ale nějak se ve stropě přibrzdím a vývlav udržím - sám tomu nevěřím - pak ještě shyb do lišty a konec v díře. Radost jak blázen, po sedmi letech druhé opakování této ultimátní střechy.

Spěchám ještě na Jiskru, tady mám v plánu Mr. Frosty 8A/A+.  Za chvíli mám zkrokováno a asi po třech pokusech se mi boulder podaří přelézt. Hned se dám do prodloužení, to tomu přidává pravou šťávu. Pokaždé se dostávám do skokového madla z Waldemara, ale chyt je trochu vlhký a ztrácím maglajz a pumpu na následný skok. Hezký boulder, ale už jsem hodně vyházenej po Pumě, tak příště...

On Sunday I need to clear my head a bit so I decide to go to Jiskra and Židárna. I plan to try Puma 8B by my brother, a boulder unrepeated so far. I haven't dared to do this one yet because I was well aware of how Martin was struggling to finish it then, but now the time has come to give it a shot.

After quite an easy start there is a hard grip, a jump to a small side-pull, then one needs to put the feet right and spread the right leg to the edge, but that's not all: you must keep the feet in the ceiling which is very tricky. After half an hour I'm done with the moves and start to climb the whole boulder at once. But with every attempt something goes wrong - my foot slips, I can't grip a hold properly or do the move to the edge. After an hour I feel a crack in my left knee. Fortunately, it doesn't hurt much and I can still climb, but I have to use a toe instead of a heel. However, my desire to finish this boulder is huge. After two hours of trying I drop my legs but somehow I manage to slow down and hold on to the ceiling anyway - I can't believe it - and then I pull up to the top hole. I'm drunk with happiness, after 7 years there is the second finish of this ultimate roof.

I hurry to Jiskra where I want to do Mr. Frosty 8A/A+. In a minute I figure out the moves and finish after three attempts. So I go for the prolonged version which makes it a real challenge. I always reach the bucket from Waldemar but the hold is a bit moist and I loose the chalk and energy for the subsequent jump. A good one, but I'm pretty mashed after climbing Puma, so maybe the next time...

Jižní Čechy

S rodinkou vyrážím na pátek a sobotu k Nové Bystřici. V plánu máme procházky a já se chci podívat do nedaleké oblasti Hradiště u Nové Bystřice. Je mokro, vlhko, ale pod skalami si zablbnu. Cestou do Brna se stavujeme v Telči, je tady moc pěkné historické centrum.

                                         
                                           Železná opona u sejsevernějšího bodu Rakouska

                                                                 Kámen republiky

                                                                     Telčské náměstí

                                                                 
                                                                   Zámecká zahrada


On Friday I take the whole family near Nová Bystřice and we stay there till Saturday. We plan to do some hiking and also I want to check out the Hradiště u Nové Bystřice area. It's wet and moist here but at least I have some fun under the rocks. On our way back to Brno we stop at Telč, the town centre is beautiful.

Rakousko

V sobotu vyrážíme s Magnusem směr Hirschwande. Z minula tu mám rozlezený Gusseisener Dackel, docela krátké, ale o to intenzivnější lezení za malé chyty. Nejdříve nakrokuji. Vršek musím lézt více staticky jako brácha, pumpou to nepůjde. Velké štěstí bylo, že jsem si vzal novou Instink, bez této špičky bych to nedal, protože starší boty na šněrování nemají tak dobré pogumování. Po pádu skoro z topu dám chvilku rest a dalším pokusem po dvou hodinách přelézám. Radost je veliká.

Magnus za chvíli pošle Finales Funkeln - úderná to půl hodinka. Po nálezu do Maxe Payna, kde trochu shoříme, jdeme zkusit Das Ding, krásnou lajnu přes stisky, paty a pár fint. Mě pouští obě verze, Magnuse jen ta vyšší. Zaujme mě ještě linka doleva, Obszön-er-guss, krásné lezení za lišty, ale dost těžké. Po chvíli slavím přelez verze ze stoje, SD mi bohužel o fous uniká. 

Přejedeme se podívat ještě na Merkenstein, kde potkáváme Chrise. Nejdříve zkoušíme krátké úderné 7C+, ale nic. Jdu zkusit klasiku Totem, ale bolavá dírka mi dává stopku, přece jenom jsme se na Hischwande dost vyházeli a tady už nula. Určitě se sem ale vrátím na bouldery ve velkém převisu...

 
















On Saturday Magnus and me went to Hirschwande. Last time I started Gusseisener Dackel here - it's quite short but intense boulder with tiny holds. First I practice the moves. I have to climb the final part more in my brother's way - more statically. Lucky me for taking my new Instink shoes, I couldn't do this without the solid rubber toe. After a fall almost from the top I take a rest for a while and finish in the next attempt after 2 hours. I'm super happy about this.

Soon after that Magnus sends Finales Funkeln. After few unsuccessful attempts to climb Max Payne we go for Das Ding. I climb both its versions, Magnus just the higher one. Then I notice the line to the left - Obszön-er-guss, a beautiful climb with ledges, but also pretty tough. After a while I finish the version from standing, unfortunately I don't manage the SD - but I was close.

We drive to Merkenstein, where we meet Chris. First we try the short and cruel 7C+, but all in vain. So I go for Totem but I don't have enough skin left - it seems we left all our energy in Hirschwande. But I'm sure I'll come back to try the boulders in the great overhang...

Maloměřice

Minulý týden jsem zavítal na rychlou návštěvu do Maloměřic. Bouldery ve stropě jsou mi celkem jasné, ale ten výlez je hrozně, hrozně těžký, samostatně za 7C? Samostatně se mi výlez podařil, ale v kuse už ne. Přemístím se na kámen asi 20 m nad tímto. Tady se mi podaří vylézt dva směry, jeden jsem natočil.



Last week I made a quick visit to Maloměřice. Even though I know exactly how to climb the boulders in the ceiling, their finish is awfully hard - just this part alone could be a 7C? I managed to climb it only separately. So I move to another rock, about 20 m above this one. Here I climb two different versions of the boulder - one of these is in the video.