Tisá skála, první letošní venkovní bouldering...

Vilda mě v průběhu týdne píše, co říkám na návrh zajet na Tissou skálu nedaleko Čáslavi, já jsem nerozhodný, protože mám v plánu jiné věci, ale ty nakonec padají, takže v pátek večer je vše dohodlé a já se těším s viděnou dalšího dne na skály. Ráno se probouzím lehce zmatený, vše spravuje ranní kafe, které se mi při pohledu na venkovní mráz ochladí, teploměr ukazuje -8. Já se vydávám směr Čáslav a doufám, že sluníčko bude svítit, po vyzvednutí Vildy na nádraží se vydáváme k našemu cíli. Vytvoříme si nějaký kilometr navíc, protože Vildu asi klame kolik je zde napadeno sněhu a odbočujeme o křižovatku dříve. Po parkingu v hromadě sněhu, vyrážíme do mírného kopce, vadu na kráse nám dělá asi 10cm sněhu, kterým se musíme brodit. Přicházíme ke skále a naštěstí nic neproteklo, chyty jsou suché, až na výlezy se dá lézt. Po rozehřátí lezeme 6B+,6C. Potom zkoušíme jeden špatný nátah do lišty, který nás zanedlouho pouští, schodujem se na 7A. Ještě plný čerstvých sil se koukáme do projektu tak 7C-7C+. Nejtěžší krok v tomto boulderu je skok, který ani jeden nedáváme. Tak se zakousnem do boulderu, který vede vlevo, mě se po pár pokusích společně s Vildou podaří přelez, schodujem se asi na 7B+, nejtěžším místem je poslední krok, kde jde o to, doplachtit a správně trefit poslední chyt . Posledním boulderem který v této části mi chybí, je jedno krásné asi 7Béčko. Parádní pohyby, lišting grip, vysoká noha proti...správný boulder jak mám být, obou nám dává vstupenku do poslední lehké pasáže. Po třech hodinách už začínáme být čím dál více promrzlý a velíme ústup směr auto. Vilda vysedá na nádraží a jedeme směr naše domovi...