a Díra Direct 7C, kde mě strašně natíká, ale po větší pauze se sem vracím a dávám, mám ohromnou radost, protože jsem si myslel, že nemám vůbec šanci.
Verča si připisuje všechny věci na Cukrárně, ke kterým se pak na konci dne vrací a leze opravdu do krve. Parádně bojuje v Highbollu a v jednom 7béčku na Peklu, v kterým nechybí tolik...
Péťulka nezůstává pozadu a lupne tam 5áčko, v ostatních věcech nechybí tolik, tak se sem budem muset příště všichni společně vrátit. Díky moc Pepovi za provedení oblastí a bez jeho pomoci bych na Peklu, tak úspěšnej nebyl.
V neděli se probouzím, jako by mě někdo "naklepal" na řízky... Bolej mě ruce, ale po snídani se to zlepšuje a váhám jestli někam jet, třeba na tajnou oblast, ale je to daleko. Venku je nádherně, tak mi hlavou probleskne můj podzimní projekt na Skuhrově. V 8h se vydávám s mojí největší podporou Peťulkou. Dojdem na místo a Pétě vyčistím Synagogu 5A hned vedle. Nejdřív zkoušíme vymyslet jak by to mohlo jít a Péťa se párkrát drží hrany, ale výlez jí nepřeje. Volba je jasná, dát větší pauzu a vrátit se to vylízt, mezitím si jdu zkusit Pitevní Stůl 8A, začátek docela jde, chce to zatáhnout na prvním kroku, pak jsou lišty a jeden hodně, hodně těžkej krok, z malýho bočáku skok do obliny a pak je to už vylezený. Dám pár nadějných pokusů, ale nedaří se, volím dát si větší pauzu, takže jde lézt miláček. První dva pokusy nejsou tak dobrý, ale ve třetím se Peťulka dostává na hranu, udrží nohy dole, skočí doprava do slušnýho chytu zvedá nohy nahoru a je to tam! Radost máme oba obrovskou. Tak teď už to zbývá na mně. Mikinou si zakryju oblinu, do který mně svítí a jdu na to. Pár pokusů je opravdu super, ale klíč je fakt oříšek. Nevím ani jak, ale jednou se mi podaří udržet oblinu a zařvu si, protože vím, že je to tam, radost mám nesmírnou...V tomhle bouderu je vidět o čem bouldering je, stačí tak málo k úspěchu, ale přitom je to hodně. Ve 12h jedem dom, kde na nás čeká výborný oběd a sladký věci jako zmrzka a větrník, tomu říkám zasloužená odměna.
I had an arrangement with Pepa Šlapák to go to his "hometown" Humpolec. I go there with Peťulka and my sister Verča. The forecast can’t be any better, it’s a nice sunny day and a bit under 15 degrees. I have to say this area is definitely worth visiting. The material isn’t very fine but it’s all right. The boulders are rather power boulders, for example at Peklo or absolutely fantastic 4-meter overhang in Díra where you feel like in Switzerland. Some easier boulders are nice as well, e.g. at Cukrárna or near Varhany at Paseka. I make a few nice flashes and I am most pleased by Peklo Reloaded 7C where I fall three times but eventually I am lucky and also Přepište Dějiny 7C with some difficult steps and Díra Direct 7C where my shoulder swells a lot but after a long break I come back here and do it. I am very happy because I thought I had no chance.
Verča does everything at Cukrárna and gets back there at the end of the day and puts all her forces into it. She fights bravely in Highboll and in a 7B at Peklo where there is only a little left...
Péťulka doesn’t drag behind and she does a 5A and there is not that much left in other places, so we all will have to come back here one day. Many thanks to Pepa for guiding us in the area, I wouldn't have been this successful without him.
On Sunday morning my muscles are killing me. My arms hurt but it gets better after breakfast and I am considering going somewhere, maybe to the secret area but it's far. The weather is great so my autumn project at Skuhrov comes into my mind. At 8 o’clock I set off with my greatest support Péťulka. Once we get there, I clear Synagoga 5A for her. First we try to think up how to do it and Péťa holds the edge a few times but the climb is not successful. The choice is obvious - a long break and coming back to climb it. In the meantime I attempt Pitevní Stůl 8A, the beginning is quite fine, you need to pull up in the first step, then there are some crimps and a very hard step, then a small jump and then you are on the top. I have a few promising attempts but I don’t make it, so I decide to have a long break and my darling can start climbing. First two attempts aren‘t very successful but in the third one she gets to the edge, keeps her legs down, jumps to the right to a nice hold, raises her legs and there she goes! We both are very happy. So now it's my turn. I cover a dull edge where the sun is shining with a sweatshirt and I start. There are a few good attempts but one joint is a problem. I don’t know how but once I manage to hold the dull edge and I shout because I know I am there, I am really happy... Here you can see what bouldering is about, you need so little for success but at the same time it means a lot. We go home at 12 and reward ourselves with a delicious lunch, ice cream and a cake.
