Tradiční ČP v rámci MHFF se konal v srdci pískovcových skal v Teplicích nad Metují. 58 chlapů a 33 žen, to si tady snad ani nepamatuju. Na kvaldu je celkem příjemně, ale po dešti trochu vlhko. Daří se mi přelézt 4 bouldery na 8 pokusů a na bezpečný postup to stačí.
Finále se nám malinko posouvá a začíná po 20 h. Je celkem chládek a podmínka se zdá dobrá, ale opak je pravdou. Po dalším podvečerním dešti, je opět vlhko a nic moc.
Jednička má těžký nástup po klouzavých stupech, hezký double skok, ale pak těžký průtlak, který mi dává stopku, pokolikáté už letos? Ach jo. Dvojka vede přes koule a spáru, nevymyslím poslední krok do topu a třikrát z něho spadnu, necítím se tady silově komfortně. Trojka je čistá síla přes trojúhelníky a malé lišty, zastavuje mě krok do topu, opět chybí trochu síly. Čtyřka je pekelný kolmáč, tady jsem rád za zónu. Celkem si zapisuji 4 zóny a obsazuji slabé 8. místo. Vyhrává tradičně brácha, který opět všem uniká minimálně o třídu až dvě! Milým překvapením je druhé místo Kuby Jedličky a třetí končí Kuba Lyčka, krásná práce chlapi, gratuluji velmi moc. Útěchou je pro mě celkové druhé místo za celý rok. Poslední dobou jsme měli tři super soustředění, ale ta bohužel přišla nazmar, chtělo to ještě se pořádně zaměřit na silovou složku, která mi tady evidentně chyběla. Teď mě čeká silový trénink na skály a doufám, že soustředění budou pokračovat i nadále - je třeba připravovat se dlouhodoběji...
The traditional Czech Cup and the International Climbing Film Festival took place in the heart of the sandstone rock formations in Teplice nad Metují. 58 men and 33 women participated - I don't think I remember such a great number of climbers here. The conditions for the qualification are quite pleasant, maybe just a bit moist after rain. I finish 4 boulders in 8 attempts - enough to pass to the final safely. ¨
The final is a bit postponed and starts shortly after 8 p.m. It's quite cold and the conditions seem ok but actually it's quite the opposite - the rock is moist after another rain.
The first boulder has a difficult start on the slippery footholds, a nice double jump and a hard mantel which stops me - for how many times this year already? Sigh... Number two has the round structures and a crack, I can't figure out the final move to the top and fall from it three times. I don't feel comfortable here. The third boulder is a pure power climb and again I lack a bit of strength to reach the top. With the fourth boulder, a dreadful vertical, I'm happy to reach the zone. Overall, I have 4 zones and I end up 8th, which is quite a poor result. My brother wins and as usual he is one or two levels better than the rest of us. Kuba Jedlička is second, which is a very nice surprise, and Kuba Lyčka is third - congratulations, great job, guys! It's a bit of consolation for me that overall I was second in the Czech Cup this year. Lately we had three great training sessions but unfortunately these didn't help me that much - I would have needed to focus more on power which I was obviously lacking here. Now there is some power training for the rocks ahead of me and I hope some more training sessions will come, we surely do need some long-term training.
pondělí 28. srpna 2017
neděle 20. srpna 2017
ME a SP Mnichov 2017
Každý rok se koncem prázdnin koná Světový pohár v Mnichově, tentokrát je to zároveň i Mistrovství Evropy, jelikož se letos nenašel žádný pořadatel. Závody opět trhají rekordy a ve SP je přihlášeno 166 závodníků a do ME 101. Izolace se nám uzavírá v 6.30 a pořadatelé závodníkům zajišťují pořádnou snídani formou švédských stolů. Jdu lézt padesátý druhý, takže času je dost. Bohužel co je horší, dost se otepluje a v přechodné izolaci je jak ve skleníku. V jedničce se třikrát dostávám do posledního kroku do topu, ale ten je fakt dost těžký a necítím tady šanci na úspěch.
Dvojka je pěkné lezení v převisu, ale za stisk vůbec nezaberu a nedávám ani zónu. Trojka kolmice, jsem rád, že vůbec nastoupím. Čtyřka silová přes lišty a oblé bočáky, těžké tlačení nohou na tření, na čtvrtý pokus slavím úspěch.
Pětka je čisté peklo v kolmém, nastoupím, ale neudělám ani první krok, na víc nebylo. S výkonem jsem spokojený, s výsledkem už tolik ne. Zápis 1T4 a 2Z5 mi vynáší 80. místo v SP a 57. místo v ME.
Radost nám dělá brácha, který sice nepostupuje do semifinále SP, ale do semifinále ME těsně ano. V sobotu mu fandíme, je skvělé, že si ještě trochu polepší a skončí na pěkném 15. místě, nechybělo moc a mohlo být ještě líp :) Žasnu na tím, jak jsou závodníci dobří (výborní) a bouldery těžké - je to docela krutý střet s realitou. Poslední dobou jsme se snažili zorganizovat pár soustředění, bohužel je to málo, jdeme správnou cestou, ale musíme makat víc.
Every year at the end of the summer holidays the World Cup takes place in München. This time it is also the European Championship as there was no volunteer to organize it separately this year. The competition breaks the record in the number of participants again - 166 climbers take part in the World Cup and 101 in the European Championship. The isolation is closed at 6.30 a.m. and the competitors have a great breakfast. I have plenty of time as I am the 52th climber in the qualification. Unfortunately, the weather is very hot and the isolation feels like a glasshouse.
At the first boulder I am one move away from the top three times, but this final move is very hard and I don't feel I have any chance here. Number two is a nice climb in an overhang but I can't reach the zone, nor the top. The third boulder is a vertical and I am lucky to be able to start climbing at all... And the fourth one is a power climb over ledges and round side-pulls and hard pushing of the legs for friction. It takes four attempts until I succeed. The last qualification boulder is a pure vertical hell, I start... and that's pretty much it, I can't get any further. I am quite satisfied with my performance and not so much with my results. With score 1T4 a 2Z5 I end up 80th at the World Cup and 57th at the European Championship.
We are all very happy about my brother who didn't pass to the World Cup semifinal but closely made it to the semifinal of the European Championship. We cheer him on Saturday and it's amazing that he yet improves his score and ends up 15th (and was very close to even a better result :) I am impressed with how good the competitors are and how hard are the boulders - a harsh encounter with reality for me. Lately we've been trying to organize few training sessions, unfortunately it is still not enough and we need to work much harder.
Dvojka je pěkné lezení v převisu, ale za stisk vůbec nezaberu a nedávám ani zónu. Trojka kolmice, jsem rád, že vůbec nastoupím. Čtyřka silová přes lišty a oblé bočáky, těžké tlačení nohou na tření, na čtvrtý pokus slavím úspěch.
Pětka je čisté peklo v kolmém, nastoupím, ale neudělám ani první krok, na víc nebylo. S výkonem jsem spokojený, s výsledkem už tolik ne. Zápis 1T4 a 2Z5 mi vynáší 80. místo v SP a 57. místo v ME.
Radost nám dělá brácha, který sice nepostupuje do semifinále SP, ale do semifinále ME těsně ano. V sobotu mu fandíme, je skvělé, že si ještě trochu polepší a skončí na pěkném 15. místě, nechybělo moc a mohlo být ještě líp :) Žasnu na tím, jak jsou závodníci dobří (výborní) a bouldery těžké - je to docela krutý střet s realitou. Poslední dobou jsme se snažili zorganizovat pár soustředění, bohužel je to málo, jdeme správnou cestou, ale musíme makat víc.
Every year at the end of the summer holidays the World Cup takes place in München. This time it is also the European Championship as there was no volunteer to organize it separately this year. The competition breaks the record in the number of participants again - 166 climbers take part in the World Cup and 101 in the European Championship. The isolation is closed at 6.30 a.m. and the competitors have a great breakfast. I have plenty of time as I am the 52th climber in the qualification. Unfortunately, the weather is very hot and the isolation feels like a glasshouse.
At the first boulder I am one move away from the top three times, but this final move is very hard and I don't feel I have any chance here. Number two is a nice climb in an overhang but I can't reach the zone, nor the top. The third boulder is a vertical and I am lucky to be able to start climbing at all... And the fourth one is a power climb over ledges and round side-pulls and hard pushing of the legs for friction. It takes four attempts until I succeed. The last qualification boulder is a pure vertical hell, I start... and that's pretty much it, I can't get any further. I am quite satisfied with my performance and not so much with my results. With score 1T4 a 2Z5 I end up 80th at the World Cup and 57th at the European Championship.
We are all very happy about my brother who didn't pass to the World Cup semifinal but closely made it to the semifinal of the European Championship. We cheer him on Saturday and it's amazing that he yet improves his score and ends up 15th (and was very close to even a better result :) I am impressed with how good the competitors are and how hard are the boulders - a harsh encounter with reality for me. Lately we've been trying to organize few training sessions, unfortunately it is still not enough and we need to work much harder.
Slab Hell Polička a VUT Brno
Poslední dobou se snažíme "podomácku" organizovat soustředění reprezentantů. Tentokrát jsme se zaměřili na ladění problémů v kolmáčích. První soustředění se konalo v Poličce. Bouldery byly perfektní, zázemí u Chváličů ještě lepší. Večer lezecká videa, v neděli dopoledne běh, rozbor boulderů ze soboty a závěrečná kampus session. Moc fajn akce a trénink, díky Honzo a tvým rodičům za vše, jste úžasná rodina!
Druhá akce proběhla týden před ME na brněnském VUT, kde jsem skoro doma. Ve středu a čtvrtek ladím s Dejvem Kozlem závodní bouldery. Na obou soustředěních proběhly dva závody, takový je trend v zahraničí. Jdeme správnou cestou, ale soustředění musíme pořádat častěji a vždy je zaměřit na určitý druh lezení, protože konkurence a závodníci jsou čím dál lepší. Díky Davidovi a Terce na VUT za jejich čas.
Lately, we've been trying to organize some "homemade" sessions for the bouldering representation team. This time we focused on climbing verticals and the problems associated with it. The first session took place in Polička. The boulders were great and the shelter provided by Chválič's family was even better. In the evening we were watching some climbing videos, on Sunday morning we were running and analyzing the boulders from Saturday and we had a final campus session. It was a great training and a very nice event. Thanks to you, Honza, and to your parents for everything - you are an amazing family!
The second event took place at the University of Technology in Brno, which is like a second home to me, in a week before the European Championship. On Wednesday and Thursday I work on the competition boulders together with Dejv Kozel. At both sessions we had two mock competitions - which is the trend abroad, too. I think we are headed in the right direction with this but we do have to make these session more frequently and each time we need to focus on a specific type of climbing because the other climbers are raising the bar. Many thanks to David and Terka for their time.
Druhá akce proběhla týden před ME na brněnském VUT, kde jsem skoro doma. Ve středu a čtvrtek ladím s Dejvem Kozlem závodní bouldery. Na obou soustředěních proběhly dva závody, takový je trend v zahraničí. Jdeme správnou cestou, ale soustředění musíme pořádat častěji a vždy je zaměřit na určitý druh lezení, protože konkurence a závodníci jsou čím dál lepší. Díky Davidovi a Terce na VUT za jejich čas.
Lately, we've been trying to organize some "homemade" sessions for the bouldering representation team. This time we focused on climbing verticals and the problems associated with it. The first session took place in Polička. The boulders were great and the shelter provided by Chválič's family was even better. In the evening we were watching some climbing videos, on Sunday morning we were running and analyzing the boulders from Saturday and we had a final campus session. It was a great training and a very nice event. Thanks to you, Honza, and to your parents for everything - you are an amazing family!
The second event took place at the University of Technology in Brno, which is like a second home to me, in a week before the European Championship. On Wednesday and Thursday I work on the competition boulders together with Dejv Kozel. At both sessions we had two mock competitions - which is the trend abroad, too. I think we are headed in the right direction with this but we do have to make these session more frequently and each time we need to focus on a specific type of climbing because the other climbers are raising the bar. Many thanks to David and Terka for their time.
čtvrtek 3. srpna 2017
ČP Jablonec nad Nisou
Zapátral jsem ve svém notýsku, kdy jsem byl naposledy v Jablonci nad Nisou na závodech. Psal se tehdy rok 1997 a bylo mi 10 let. Závodil jsem na obtížnost a obsadil zde třetí místo. Tentokrát se další kolo ČP odehrává na přehradě Mšeno a musím říct, že to tady mají opravdu moc pěkné, nádherná koupačka v létě, to čumím.
V kvaldě je dost dobrá podmínka a celkem 10 kluků dává všech 8 boulderů, mně se daří postoupit ze třetí příčky. Izolace se netradičně uzavírá v 16.00, a tak se nemůžeme dívat na holky. Za mě je to krok do prázdna, proč nemůže zůstat osvědčený systém - uzavření po skončení poslední závodnice?
Startujeme v 18 h a sluníčko se začíná nebezpečně opírat do finálových boulderů. Jednička je těžký kolmáč, kde celkem slavím zónu, nechám se zbytečně vyhodit, pak už sem nedolezu. Ve dvojce je těžká lišta, ale na sluníčku je výměna snad nemožná, skokem mi chybí lepší koordinace. Ve trojce nejsem schopný podržet strukturu, tady udělám jedinou chybu, měl jsem to vyzkoušet jinak. Čtyřka je poměrně lehká, prvním pokusem sice padám z topu, ale druhým bezpečně dávám. Celkově jeden boulder na dva pokusy a čtvrté místo, nic moc říkám si. Vyhrává těsně brácha před Chváličem, mají stejný zápis, ale rozhoduje zóna navíc, třetí končí se dvěma topy Rishat.
Celkově to byly pěkné závody a bouldery ve finále byly těžší než na Letné. Přesně tento styl boulderů mi nesedí a jen pomalinku se v něm zlepšuji. Ještě jedna drobnost k cenám: od kluků vím, že kromě peněz prakticky skoro nic nedostali. Závody se za posledních pár let v mnohém zlepšily, tak proč by ceny a prize money nemohly být větší? Toť otázka...
I checked in my notebook when was the last time I was in Jablonec nad Nisou. It was 1997 and I was 10 years old, competing in lead climbing and ending up third. This time the Czech Cup took place at the Mšeno dam, and I must say it was really nice there, as you could have a swim in the hot summer and all.
We have good conditions for qualification and there are 10 guys who successfully climb all the 8 boulders. I pass from the third place. The isolation gets closed, contrary to the usual, at 4 p.m., so we cannot watch the girls climbing. In my view this is a step back, I don't understand why we couldn't keep the well functioning system of closing the isolation after the last female competitor was done?
We start at 6 p.m., sun is shining hard and heats the final boulders. The first one is a hard vertical, I'm happy to reach the zone - then I fall and in the next attempts I don't even get this far. The second boulder has a tricky ledge, the switch seems impossible in the hot weather and for a jump I would need better coordination. With number three it is my fault - I can't hold on to the structure, I should have tried a different strategy. The fourth boulder is quite easy, at the first attempt I fall from the top but next time I'm up. In all, I have one boulder in two attempts and I'm fourth, which is not very good. My bro wins over Chválič but it is very close, they have the same record but Martin has one more zone, which decides. Rishat is third, reaching two tops.
The competition itself was good, with more difficult boulders than the one at Letná. Exactly the kind of boulders that don't suit me much and I improve very slowly. One last remark about prizes - the guys told me they didn't get much apart from the money. The competitions have improved great deal during the last few years so I wonder, why the prizes and the money for winning couldn't be better, too? Well, that's a question.
V kvaldě je dost dobrá podmínka a celkem 10 kluků dává všech 8 boulderů, mně se daří postoupit ze třetí příčky. Izolace se netradičně uzavírá v 16.00, a tak se nemůžeme dívat na holky. Za mě je to krok do prázdna, proč nemůže zůstat osvědčený systém - uzavření po skončení poslední závodnice?
Startujeme v 18 h a sluníčko se začíná nebezpečně opírat do finálových boulderů. Jednička je těžký kolmáč, kde celkem slavím zónu, nechám se zbytečně vyhodit, pak už sem nedolezu. Ve dvojce je těžká lišta, ale na sluníčku je výměna snad nemožná, skokem mi chybí lepší koordinace. Ve trojce nejsem schopný podržet strukturu, tady udělám jedinou chybu, měl jsem to vyzkoušet jinak. Čtyřka je poměrně lehká, prvním pokusem sice padám z topu, ale druhým bezpečně dávám. Celkově jeden boulder na dva pokusy a čtvrté místo, nic moc říkám si. Vyhrává těsně brácha před Chváličem, mají stejný zápis, ale rozhoduje zóna navíc, třetí končí se dvěma topy Rishat.
Celkově to byly pěkné závody a bouldery ve finále byly těžší než na Letné. Přesně tento styl boulderů mi nesedí a jen pomalinku se v něm zlepšuji. Ještě jedna drobnost k cenám: od kluků vím, že kromě peněz prakticky skoro nic nedostali. Závody se za posledních pár let v mnohém zlepšily, tak proč by ceny a prize money nemohly být větší? Toť otázka...
I checked in my notebook when was the last time I was in Jablonec nad Nisou. It was 1997 and I was 10 years old, competing in lead climbing and ending up third. This time the Czech Cup took place at the Mšeno dam, and I must say it was really nice there, as you could have a swim in the hot summer and all.
We have good conditions for qualification and there are 10 guys who successfully climb all the 8 boulders. I pass from the third place. The isolation gets closed, contrary to the usual, at 4 p.m., so we cannot watch the girls climbing. In my view this is a step back, I don't understand why we couldn't keep the well functioning system of closing the isolation after the last female competitor was done?
We start at 6 p.m., sun is shining hard and heats the final boulders. The first one is a hard vertical, I'm happy to reach the zone - then I fall and in the next attempts I don't even get this far. The second boulder has a tricky ledge, the switch seems impossible in the hot weather and for a jump I would need better coordination. With number three it is my fault - I can't hold on to the structure, I should have tried a different strategy. The fourth boulder is quite easy, at the first attempt I fall from the top but next time I'm up. In all, I have one boulder in two attempts and I'm fourth, which is not very good. My bro wins over Chválič but it is very close, they have the same record but Martin has one more zone, which decides. Rishat is third, reaching two tops.
The competition itself was good, with more difficult boulders than the one at Letná. Exactly the kind of boulders that don't suit me much and I improve very slowly. One last remark about prizes - the guys told me they didn't get much apart from the money. The competitions have improved great deal during the last few years so I wonder, why the prizes and the money for winning couldn't be better, too? Well, that's a question.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)