neděle 25. března 2018

Maloměřice


Jelikož je po delší době sucho, zavítal jsem do Maloměřic. Cíl je jasný - zopáknout si výlez ve Wille York, ale ten mi po pár nálezech dává stopku. Jedinkrát jsem ho dal na podzim a samostatně je to tak 7C FB klasy. Úvod je pěkný silový přes patu do spoďáku a těžký nálet do hrany, samostatně cca 8A. Celkově si myslím, že je to dobrej ústřel a k 8B nebude mít daleko. Jdu zkusit dvě nové varianty: nejdříve Wille York + Vašek Taška, je to pěkná vytvalostní kombinace a po pár nálezech dávám.



Ještě mě zajímá Vašek Taška opačně, to je hodně zajímavé lezení, hlavně ke konci to těžkne. Přemýšlím, kde boulder ukončit, napadá mě nohand v koutku nad převisem. 



Doufám, že sem zavítám při suchém počasí.


As the weather got drier after quite a long time, I made a trip to Maloměřice again. The goal was crystal clear - to repeat the finish of Wille York, but it stopped me after several attempts. The only time I managed to climb it was in autumn and I guess this part alone could be a 7C according to the FB grading. The beginning is a cool power move to the undercling and a then hard move to the edge, about an 8A. As a whole it's a pretty tough boulder, not far from an 8B . I try two new varieties, first Wille York + Vašek Taška, a nice combination requiring lots of endurance. Few attempts later I'm up.

Also I wonder what climbing Vašek Taška backwards would be like, it's an interesting experience and towards the end it gets really hard, I try to find out where to finish the boulder and I end it with a nohand in the dihedral above the overhang.

I hope I'll get back here when it's dry.

středa 14. března 2018

ČP Praha Boulder Bar

Po hodně dlouhé době zavítalo druhé kolo ČP do Boulder Baru v Praze. Bohužel v kvaldě je hrozně málo místa a kličkování mezi bouldery je nepříjemné. Kvalda je pro mě těžká zkouška, leze se mi o poznání hůře než v Jablonci, ale co bych po nemoci chtěl. Nejvíce mě potrápí kout, kde nejsem schopen zadržet se kalhotami o topový chyt a asi čtyřikrát padám. Vyměním kalhoty za rifle a ejhle, najednou jsem schopen top udržet oběma rukama. Nakonec je z toho 7 boulderů a osmé postupové místo.

Po kvaldě se jdeme projít do Stromovky a na Matějskou pouť, je to dobrý relax od toho prachu.

Finále žen se rozhoduje mezi Peťou Růžičkovou a Verčou Šimkovou, obě mají po třech boulderech a čtvrtý zůstává nezdolán, nakonec vyhrává Růža, třetí končí Eliška Adamovská.

Naše finále začíná krásným kolmáčem, ale já se nedostanu ani do záverečného průtlaku. Dvojka je kluzká hrana a facka do stisku, pak skok do topu - se štěstím, dávám na druhý pokus. Ve trojce se cítím v oblinách slabě, nevymýšlím a neudělám krok do zóny. Ve čtyřce jsou trojúhelníky a druhým pokusem jsem v topu. Ve finále se mi podařilo pořádně zabojovat a stačí to na skvělé třetí místo, druhý je Kuba Konečný a vyhrává brácha. Z prvních dvou závodů se mi podaří nominovat se do reprezentace. Teď chvilku pauza od závodů, finální příprava na první svěťáky může začít, těším se.



                                      Foto: Standa Mitač

After quite a long time the second part of the Czech Cup took place at the Prague Boulder Bar. Unfortunately, we don't have enough space during the qualification so it is very unpleasant. The qualification is pretty hard for me, I'm doing much worse than I did in Jablonec but I guess it's normal after having been sick. The most difficult for me is the dihedral where I'm not able to hold on to the top hold properly with my pants and fall four times. I change from my pants to jeans and here we go, suddenly I am able to grab the top hold with both hands. In the end I finish 7 boulders and pass to the final from the 8th place.

After the qualification we have a walk at Stromovka and go to the St. Matthew's Fair, it's a nice break from all the dust.

The women's final is mostly a duel between Peťa Růžičková and Verča Šimková, both of them climb three boulders, while the fourth one remains unconquered. In the end Růža wins and Eliška Adamovská is third.

Our final starts with a cool vertical but I cannot get even to the mantel in the end. The second boulder has a slippery edge, then a slap to a grip and a jump to the top. I'm very lucky to finish it at the second attempt. With number three I'm hopeless, I can't figure out the move to the zone. The fourth boulder has triangles and at the second attempt I'm up. I did a good job with the final and ended up third, which is really great. Kuba Konečný was second and my brother won. I got to the representation team and now I'm going to take a break from competitions for a while, and I can start training for the first World Cups. I'm looking forward to it very much.

čtvrtek 8. března 2018

Desetiboj Plzeň

V úterý se konal závěrečný díl desetiboje ve vzdálené Plzni. Prostor skvělý a už kvalifikace naznačuje, že tady bude skvělá atmosféra. Ve finále padne pár rekordů a mně se daří v prvních pěti disciplínách, ve zbytku uvadám a není mi po nemoci zrovna nejlépe. Desetiboj jsem si užil a vydal ze sebe maximum, byl to skvělý trénink. Největší souboj se odehrál mezi Kubou Konečným a Adamem. Vítězem se stal brácha, Adam urval druhé místo těsně pod hranicí 11tis. bodů. Díky všem Plzeňákům za nejlepší letošní atmosféru, bylo to tady skvělý.


                                                                       Foto: Pepe

On Tuesday the last round of the decathlon took place in Plzeň. The setting was great and right from the beginning of the qualification it was clear that the vibe will be amazing, too. There were several new records during the final and I was doing well in the first five disciplines, before I got tired as I've been sick recently and I'm still not ok. I really enjoyed the decathlon and it was a good training, I gave it all I had. The most interesting was the match between Kuba Konečný and Adam. My brother was the winner, Adam ended second and got very close to 11 000 points. Thanks to all people from Plzeň for the competition with the greatest atmosphere of this year, it was wonderful.