pondělí 2. května 2011

Velikonoční Sněžník

Předpověď je že bude teplo, ale i přesto vyrážíme všichni na Sněžník. Přes den nejvíce lezou holky, my s Martinem se šetříme na večery kdy se trošku ochadí. Přes den přelézáme s Martinem jedno 7C na Samotářovi a k večeru další, takovej traverz  kousek od Medvěda. Martin hned v pátek dá hodně parádní silovku Temnou Hmotu 8B a vytváří tak druhý přelez po Rosťovi Štefánkovi, jedná se o silně převislý kýl s velice zajímavými kroky. Já zkouším trošku jinou verzi Procesu Remake 8A, ale moc mě to nejde. V neděli to chci hrozně vylézt, proto se šetřím na večer. Buď mě brzdí první krok, nebo špička, která mi ujede, už nezbývá moc kůže a říkám si že dám ještě tak max dva pokusy, navíc prostě není. Začátek je dost štíplavej a přebolím ho, dost dobře zakládám špičku, držím spoďák a teď hlavně nepokazit kyv na hranu a výlez, se zavřenýma očima jsem v madle a mám ohromnou radost. Peťulka ten den vylézá svůj projekt z minula 6A na Čermym, jsou tam dost blbý nohy, ale s lepšími botami svůj boj nezdává a přelízá, oba máme radost. Verča sbírá šestky a jedno 7A jí taky neklade velký odpor. V pondělí se dost příjemně ochladí, potkáváme Foxíka, kterej mě namotivuje do Ohni Se Mnou Pojď 7C, oba dáváme, ale jen díky němu, protože původně jsem chtěl jít jinam a takovýhle program, by mě asi nenapadl. Jdem se ještě dosekat k Respektu, Foxík nám ukazuje starší věci a pak frčíme domů. Oba večery jsme příjemně strávili buď s pražskými kolegy nebo s bandou z Ostravy, takže super výjezd...



Despite the weather forecast saying it will be warm we are headed to Sněžník. The girls climb during the day and me and Martin are waiting for the evening when it gets colder. We do a 7C at Samotář and in the evening another on, a traverse near Medvěd. On Friday Martin does a cool power Temná Hmota 8B, being this the second climbover after Rosťa Štefánek; it’s an overhanging keel with very interesting steps. I try a bit different version of Proces, Remake 8A, but I’m not doing very well. I really want to manage on Sunday, so I save energy for the evening. There is a problem with the first step or with a sliding forepart, there isn’t much skin left and I decide to try once or twice more. The beginning hurts, I manage the forepart well, holding the lower boulder, I try not to spoil the swing and suddenly, with my eyes closed, I am in the jug and I'm very happy. Peťulka does her 6A-project at Čermy, it's difficult for the legs but after all she manages with better shoes and we both are very happy. Verča does a few 6s and a 7A doesn’t resist either. On Monday it gets colder, we meet Foxík who motivates me to climb Ohni Se Mnou Pojď 7C, we both make it but only thanks to him because initially I wanted to go somewhere else and I wouldn’t have thought of this program. We finish at Respekt, Foxík shows us some old stuff and then we are off home. We spent both evening with colleagues from Prague or with guys from Ostrava, so it was a nice trip.

Humpolec podruhé

V neděli vyrážím s Péťou a sourozencema do Humpolce, od minula tady máme rozděláno pár bouldeříků, ale Martin je zde poprve. Péťa na Cukrárně úžasně zabojuje ve výlezu, šestka a pětka jsou v kapse. Verča dá svoje dva projekty na Highbollu a ještě nějaký šestky. My s Martinem nejdříve zkoušíme silovku na peklu Říše Mrtvých 7C+, po programu to Martina pouští hned, mě o trošku později, jedná se o klasickou silovou prasečinu. Jdeme níže k Vejci, kde si každý nachází svůj problém a následně k projektu přes tupý spoďák cca 7C+, Marťa  to zase pošle za chvilku já se tam trápím, ale vůle je nakonec silnější, mám velikou radost, cestou nazpět se stavujem ještě u Havlíčkova Brodu kde si dám Příběh Peruna, už to nechci v životě lízt, nahoře jsem se totiž hodně vybál, Martin zkouší svůj projekt za mini lištu a je dost blízko, bohužel nemáme víc času a musíme jet domů.














On Sunday I go to Humpolec with Péťa and the siblings; we started a few boulders last time but it's Martin's first time here. Péťa fights at Cukrárna and does a 6 and a 5. Verča does her two projects at Highboll and some 6s. Me and Martin first try Říše Mrtvých 7C+, Martin leaves right after the program, me a bit later, it’s a typical power rubbish. We go down to Vejce where we all choose something and next to a round boulder 7C+. Marťa sends it in a while, I struggle but my will is stronger, so I am very happy. On the way back we stop near Havlíčkův Brod where I do Příběh Peruna - never ever again, I was really afraid on the top. Martin tries his project and he gets really close but we don't have much time left and we have to go back home.

pondělí 11. dubna 2011

Odpočinek prospěl...

Na sobotu už jsem domluvenej s Pepou Šlapákem, že dorazíme k němu do jeho "domácího" Humpolce. Jedu s Péťulkou a ségrou Verčou. Předpověď nemůže být lepší, krásně slunečno a něco pod 15 stupňů. Musím říct, že oblast určitě stojí za to navštívit. Materiál sice není úplně nejjemnější, ale dá se to. Bouldery jsou především silové např. na Peklu nebo naprosto fantastický 4 metrový převis v Díře, kde si připadáte jako ve Švajcu. Moc hezký jsou i lehčí bouldery např. na Cukrárně nebo okolo Varhanů na Pasece. Mně se zadaří pár pěkných "flešů" a největší radost mi asi udělá Peklo Reloaded 7C, kde už třikrát padám, ale štěstí se přiklání ke mně, pak Přepiště Dějiny 7C, těžká rozpažka a zastavení kroku přes rameno



a Díra Direct 7C, kde mě strašně natíká, ale po větší pauze se sem vracím a dávám, mám ohromnou radost, protože jsem si myslel, že nemám vůbec šanci.



Verča si připisuje všechny věci na Cukrárně, ke kterým se pak na konci dne vrací a leze opravdu do krve. Parádně bojuje v Highbollu a v jednom 7béčku na Peklu, v kterým nechybí tolik...





Péťulka nezůstává pozadu a lupne tam 5áčko, v ostatních věcech nechybí tolik, tak se sem budem muset příště všichni společně vrátit. Díky moc Pepovi za provedení oblastí a bez jeho pomoci bych na Peklu, tak úspěšnej nebyl.




V neděli se probouzím, jako by mě někdo "naklepal" na řízky... Bolej mě ruce, ale po snídani se to zlepšuje a váhám jestli někam jet, třeba na tajnou oblast, ale je to daleko. Venku je nádherně, tak mi hlavou probleskne můj podzimní projekt na Skuhrově. V 8h se vydávám s mojí největší podporou Peťulkou. Dojdem na místo a Pétě vyčistím Synagogu 5A hned vedle. Nejdřív zkoušíme vymyslet jak by to mohlo jít a Péťa se párkrát drží hrany, ale výlez jí nepřeje. Volba je jasná, dát větší pauzu a vrátit se to vylízt, mezitím si jdu zkusit Pitevní Stůl 8A, začátek docela jde, chce to zatáhnout na prvním kroku, pak jsou lišty a jeden hodně, hodně těžkej krok, z malýho bočáku skok do obliny a pak je to už vylezený. Dám pár nadějných pokusů, ale nedaří se, volím dát si větší pauzu, takže jde lézt miláček. První dva pokusy nejsou tak dobrý, ale ve třetím se Peťulka dostává na hranu, udrží nohy dole, skočí doprava do slušnýho chytu zvedá nohy nahoru a je to tam! Radost máme oba obrovskou. Tak teď už to zbývá na mně. Mikinou si zakryju oblinu, do který mně svítí a jdu na to. Pár pokusů je opravdu super, ale klíč je fakt oříšek. Nevím ani jak, ale jednou se mi podaří udržet oblinu a zařvu si, protože vím, že je to tam, radost mám nesmírnou...V tomhle bouderu je vidět o čem bouldering je, stačí tak málo k úspěchu, ale přitom je to hodně. Ve 12h jedem dom, kde na nás čeká výborný oběd a sladký věci jako zmrzka a větrník, tomu říkám zasloužená odměna. 












I had an arrangement with Pepa Šlapák to go to his "hometown" Humpolec. I go there with Peťulka and my sister Verča. The forecast can’t be any better, it’s a nice sunny day and a bit under 15 degrees. I have to say this area is definitely worth visiting. The material isn’t very fine but it’s all right. The boulders are rather power boulders, for example at Peklo or absolutely fantastic 4-meter overhang in Díra where you feel like in Switzerland. Some easier boulders are nice as well, e.g. at Cukrárna or near Varhany at Paseka. I make a few nice flashes and I am most pleased by Peklo Reloaded 7C where I fall three times but eventually I am lucky and also Přepište Dějiny 7C with some difficult steps and Díra Direct 7C where my shoulder swells a lot but after a long break I come back here and do it. I am very happy because I thought I had no chance.

Verča does everything at Cukrárna and gets back there at the end of the day and puts all her forces into it. She fights bravely in Highboll and in a 7B at Peklo where there is only a little left...

Péťulka doesn’t drag behind and she does a 5A and there is not that much left in other places, so we all will have to come back here one day. Many thanks to Pepa for guiding us in the area, I wouldn't have been this successful without him.

On Sunday morning my muscles are killing me. My arms hurt but it gets better after breakfast and I am considering going somewhere, maybe to the secret area but it's far. The weather is great so my autumn project at Skuhrov comes into my mind. At 8 o’clock I set off with my greatest support Péťulka. Once we get there, I clear Synagoga 5A for her. First we try to think up how to do it and Péťa holds the edge a few times but the climb is not successful. The choice is obvious - a long break and coming back to climb it. In the meantime I attempt Pitevní Stůl 8A, the beginning is quite fine, you need to pull up in the first step, then there are some crimps and a very hard step, then a small jump and then you are on the top. I have a few promising attempts but I don’t make it, so I decide to have a long break and my darling can start climbing. First two attempts aren‘t very successful but in the third one she gets to the edge, keeps her legs down, jumps to the right to a nice hold, raises her legs and there she goes!   We both are very happy. So now it's my turn. I cover a dull edge where the sun is shining with a sweatshirt and I start. There are a few good attempts but one joint is a problem. I don’t know how but once I manage to hold the dull edge and I shout because I know I am there, I am really happy... Here you can see what bouldering is about, you need so little for success but at the same time it means a lot. We go home at 12 and reward ourselves with a delicious lunch, ice cream and a cake.
   

úterý 5. dubna 2011

Když se nedaří

V sobotu jedu s Péťulkou na tajnou oblast, jedná se o opravdu parádní kameny, jen je toho tam opravdu málo, já si vyhlídnu bomba hranu ze sedu, může to být tak do 7C+, ale bohužel je to mokrý a navíc mě bolejí od závodů v Ústí nad Labem lokty, takže se nezadaří. V neděli večer se sem vrátím a dám aspoň 7A+ naproti, nejtěžší je zved ze země, pak už to jde.





1. 7A+ SD
2. Projekt cca 8A
3. Projekt cca 7C+





Naproti oba projekty jsou trošku sušší, ale stejně to nejde moc lézt, večer přespím u hřbitova a ráno přejedu na Bor, kde si dám dvě novinky Hip a Hip Hop oba 7A+/7B a začíná pršet, jdu omrknout projekty a hrozně se mi líbí převislý kýl nedaleko, dělám asi 3h dopad, začíná pršet víc a víc a já jsem docela promočenej tak raději volím ústup směr Choceň.



On Saturday me and Peťulka go to a secret area. There are really cool boulders but only a few. I choose a nice edge from the sitting position, it might be up to 7C+ but unfortunately it is moist and my elbows hurt after the competition in Ústí nad Labem so I can’t make it. On Sunday evening I come back and at least do the opposite 7A+; the most difficult part is the lift from the ground, afterwards it's all right.

Both projects on the opposite side are a bit drier but climbing is impossible. I spend the night near the cemetery and in the morning I move on to Bor where I climb two new boulders, Hip and Hip Hop, both 7A+/7B. It starts raining, I have a look at the projects and I really like an overhanging keel. For 3 hours, I am working on landing but the rain is getting worse and worse and I am getting pretty wet so I decide to go back to Choceň.

středa 30. března 2011

ČP Ústí nad Labem

Minulou sobotu se konal druhý závod českého poháru v Ústí nad Labem v Harlemu. Když jsme přijeli byli jsme dost zaskočeni, kde se Harlem vůbec nachází, v půdních prostorách kostela, kde to asi málokdo čekal. V kvalifikaci se mi podařilo dát 7 topů a to stačilo na 5 místo. Finále se konalo hned vedle kostela v obchodním domě Fórum. Kluci Rosťa Štefánek a Džangli vymysleli zajímavé, ale těžké bouldery. Mně se podařilo skončit s 1 topem na 4 místě, možná bylo na víc možná ne, to jsou závody. V mužích suveréně vyhrál Martin Stráník se 4 topy, druhý skončil Honza Chvála s lepšími pokusy ve 2 boulderech než Ondra Nevělík. V holkách si pro první místo dolezla Edita Vopatová, Iva Vejmolová, která vyhrála kvalifikaci si bohužel na 3 boulderu přivodila zranění a nemohla se poprat o první místo. Atmosféra závodu byla skvěla, finalový bouldery se myslím taky docela povedly, ale abych nezůstal jen u tý chvály tak bohužel některý věci nebyli dobrý např. hrozně malá boulderovka ( na závody ) v Harlemu a s tím spojený lezení jako v sauně, ukradenej mobil, hroznej dopad pod věží a hrany profilů zadělaný kusem koberce, jelikož byla za tím jenom konstrukce hraničilo to se zraněním, jak by napsal Jirous celková známka 3-. Večer se pojíjelo v Harlemu do pozdních ranních hodin.
 
 



V neděli jsme chytli na Snežníku famózní tření. S Vojtou jsem asi 2h zkoušel Stropníka 8A, bohužel bez přelezu, strop mi docela šel, ale poslední klíčovej krok vůbec, Vojta to měl taky hodně blízko. Péťa vylezla svůj projekt z minula, Pinďa za přísných 5, tak jsme měli oba velkou radost, že se jí podařil přelez. Ve 4h jsme museli jet do Brna - 300km bez dalníční známky :)

neděle 20. března 2011

Bezpráví

Dnes jsem se vydal s Petruškou a Enďoušem do Bezpráví, zajímalo mě jaký bouldery jsme tady tenkrát udělali. Auto necháváme před cyklistickou stezkou a vydáváme se na 2km procházku. Endy cestou hrozně zlobí :) Dojdem na místo a pod převisem je parádně sucho a náváto tak 30cm listí, nejdřív si dám Paraziti 6B+ a 9mm Argumentů 6A+. Enďouš mezítím skoro překouše vodítko, tak ho Péťa zabavuje klacíkama. Další a zároveň poslední logická linka je Australophitecus 7B, parádní kroky přes dva malé bočáky a špatnou lištu, mě trápí tak do 10 pokusů. Endy už neví co by roupama dělal, tak to balíme a jedem domů.
Závěrem bych chtěl říct, že bouldery jsou velice lokální záležitost a kdo to má víc jak 20km, tak sem nemá cenu jezdit :)


1. Paraziti 6B+
2. 9mm Argumentů 6A+


3. Australophitecus 7B SD Nesmí se chyty a stupy za hranicí a včetně levé hrany spáry!








Zlobící Enďouš