Mistrovství Evropy v Zakopaném

Minulý víkend proběhlo ME v Zakopaném. Z Brna vyrážím s celou rodinkou. Krásné podhorské lyžařské město se spoustou dřevěných srubů a ubytováním. Profily stěny nevypadají zase tak bledě, trošku horší už je umístění vedle střední školy. Stage je na asfaltovém place, kde mají děcka venku tělocvik. Bohužel zde chybí největší hvězdy evropského boulderingu, včetně Adama, a je to na atmosféře znát, i když se Poláci určitě snaží.

Co říci k mému výkonu? V Teplicích na Fesťáku jsem si poranil záda a domněnka, že se přes bolest nějak přenesu a bude to lepší, byla velký omyl, ale nechtěl jsem to jen tak vzdát. Bohužel závod dost protrpím a dávám slabé dvě zóny, v mých silách bylo dát jeden-dva topy, ale to se nestává a končím zaslouženě na posledním místě. Moc mě mrzí, že jsem se nedokázal dobře připravit a být zdravý, tělo a věk dávají jasný signál, že se mám na mezinárodní scénu vykašlat, i když bych chtěl ještě na jeden nebo dva svěťáky zajet a rozloučit se jinak. 

                                                                                 
                                                                        Kvalda 1

                                                                         Kvalda 2

                                                                           Kvalda 3

                                                                             Kvalda 4

Last weekend the European Championship took place in Zakopane and I went there with the whole family. The town under the mountains and the wooden cabins are really lovely. The wall looks quite good, its location next to a high school – not so much. The stage is on an asphalt surface and the biggest European bouldering stars, including Adam, are missing, which has a negative impact on the atmosphere despite the efforts of the organizers.

About my performance... I hurt my back in Teplice and my idea of overcoming the pain and achieving a better result was false, but I didn't want to give up in advance. Unfortunately, the competition is a bit of torture for me and I only reach two zones. I guess normally I could get one or two tops but this didn't happen and I ended at the last place. I'm very sorry that I didn't manage to prepare and heal, my age and body are probably trying to tell me that I should drop the international events, even though I'd like to go to one or two World Cups and say my goodbyes properly...

Fesťák 2019

Po dlouhé době konečně další závody: jako každý rok je tu koncem prázdnin fesťák. Letos mě překvapuje, kolik je tady lidí a aut, parkuji až na vrchní louce. Parádní převislé profily, letos přibyla pětačtyřicítka. Kvalda se mi leze těžkopádně, ve dvou boulderech už padám, ale nějakým zázrakem se udržím, včetně kolmáče přes růžové struktury. V nejtěžší silovce měním program a dávám hned, předtím mě to bráchovým náskokem za osm nepustilo. S kvaldou jsem velice spokojený a doufám v lepší výkon ve finále, ten se ale bohužel nekoná.

V jedničce si fest natáhnu záda, přijde mi, že je mám slabší a slabší – no, věk také hraje roli :) Přemýšlím, jestli dokončit závod, nebo ne, řeknu si ale, že to zkusím, když u toho neomdlím a bolestí se nepustím, tak proč ne. Ve dvojce ubojuji skokanskou zónu, dále mě limituje krok přes patu, tady záda bolí fest. Ve trojce dávám náskok do kráteru na druhý, v prvním pokusu se snažím vymýšlet blbosti. Silová čtyřka bohužel moc nejde, patami si nemůžu pomoci, tak se snažím hloupě skákat po chytech a to je nad moje síly. Celkově jeden top a 4 zóny a umisťuji se na solidímím pátém místě, cíl byla bedna, ale ta byla daleko.

Za zmínku stojí čtvrté místo Chváliče, který závodí po dvou letech. Lezl jsem s ním v úterý a věděl jsem, že nebude do počtu. Viděl jsem ho jako kandidáta na bednu, talent, šikovnost se neztrácí a silově na tom také nebyl úplně špatně. Třetí je Roman, druhý Vojta a všechno vyžehlí na OS brácha, pěkný výkon. Chápu, že pro něho to bylo lehké, jelikož v Japonsku mají mnohem těžší bouldery a svět je úplně jinde... Pěkné bouldery a  závod, ale fesťák nikdy špatný nebude...

.

                                                                           Kvalda

                                  
                                                                          Finále

After long time there is finally another competition, the climbing festival which, as always, takes place at the end of summer. This year I'm surprised by how many people and cars came, the nearest parking spot is on the upper meadow.

I'm a bit clumsy during the qualification, I nearly fall from two boulders but somehow I manage to hold there, even the vertical doesn't stop me. I change the programme for the power boulder and finish it immediately after that, my brother's way didn't work for me. I'm quite satisfied about the qualification and hope to do better during the final. Which I don't, unfortunately.

I strained my back on the first boulder and gradually it's getting worse. I guess my age is taking its toll :) I'm considering quitting this competition but in the end I decide to continue. I get to the zone of the second boulder but then I'm stopped by the move with the heel, my back hurts a lot here. Then I jump to the hole of the third boulder at the second attempt. The fourth boulder, a power climb, is too hard, as I can't engage my heels and jumping on the holds doesn't work. In total I have one top and four zones and I'm fifth, which is very good. I was hoping to be the best three but this time I was very far from that.

It's worth mentioning that Chválič, who has take a two-year break from competitions, earned the fourth place. I saw him training on Tuesday and I knew he would be good today. I could imagine that he would be among the best three, his talent hasn't changed and he was pretty strong, too. Roman is third, Vojta second and my brother wins as he climbs all the boulders OS, well done! I understand this is a piece of cake for him as there are much harder boulders in Japan and the boulders out in the world are on a competely different level... Here the boulders were very good and so was the competition, I don't think the festival being bad is really an option...

Letní trénink v Krasu

Není nad to být na kousku skály. V létě se dá parádně bušit ve Starých skalách ve Sloupu. Přibylo zde pár novinek, např. prodloužení Palmaly a Tragikomixe. Další novinkou je Infarkt Myokardu a verze Low.  Leze se přes převísek pod Krátkou Křečí a nový výlez Palmaly - Obelix. Můj projekt Síla Je Kouzlo je stále v nedohlednu, ale baví mě to tady, protože je to skvělý letní trénink. Tak zas příště.

There is nothing like climbing outdoors, on a piece of rock. The Staré Skály area in Sloup is an ideal destination for an awesome climbing trip. Several new boulders have been established, like the prolonged version of Palmala and Tragikomix, or Infarkt Myokardu and its low version. There is an overhang under the Krátká Křeč boulder and the new finish of Palmala - Obelix. My project – Síla Je Kouzlo – is stil far, far away from being completed but I enjoy it anyway, it is a great summer training, so see you next time!

Nové bouldery na Holštejně

Dneska brzké ranní vstávání, mám opět namířeno na Leda Kost. Vše je dnes super, podmínka, síla, odpočatost, sucho. Po rozlezu dávám pokus, kdy stékám z topové lišty, další pokusy jsou už horší. Opět trochu zlepšení, ale tohle mě vážně trestá. Jdu na Janju, která je teď nový projekt, něco jsem ulámal já, něco někdo jiný. Tady taky trochu zlepšení, už si to celkem dokážu představit až na krok z přídrže do hrotu, myslím, že to kolem 8B+ bude. Koukám po místních kamenech, jeden je pěkně očištěný, už kdysi jsem na něj koukal. Překáží tady kámen za zády, ale po pár pokusech je to tam. Další je kámen vlevo, start ze spoďáku a výlez z jeskyně, tady dám o pár pokusů více. Parádní dopoledne, doufám, že příště už padne ta Kost. A teď zasloužená dovolená u moře...

                                                                        Bouchač 7C

                                                               
                                                                  Svěží Vítr 7C+

Today I woke up early in the morning, I plan to defeat Leda Kost. Everything is great, the conditions, I feel strong and relaxed and everything is dry. After the warm up I make the first attempt and slip from the top ledge, the other attempts are worse. Then it gets a bit better, but it's still pretty tough. I move to Janja, which is a new project now – I broke off some holds, someone else broke off others... I'm doing better here, I can imagine finishing it, except for the move with the sharp hold, I guess it could be an 8B+. I check out the other rocks, one of them is cleaned and actually I've been looking at this one before. The other rock behind my back gets in the way but after few attempts I'm up anyway. The next challenge is the rock on the left that starts with an undercling and continues out of the cave, I need few more attempts there. An amazing afternoon it was, I hope I'll climb Kost next time, and now I'll have the holiday by the sea – I deserve a break...

Leda Kost fail pokusy

Více než měsíc se věnuji lezení boulderu Leda Kost. Jde o jedno z prvních superpoctivých 8B od šéfa nejvyššího. První tři kroky jsou po malých a bolavých chytech, za mě tak za 8A. Následuje nepříjemný spoďák a správné založení kolena, tady to dost vysiluje a přesnost pohybů je klíčová. Poslední je lištový úsek za 7C, bohužel, nejtěžší je poslední pumpa do siklé topové lišty. Boulder mě baví, jak je nekompromisní a těžký, ale teď to vypadá, že počasí nebude přát, tak uvidíme...



        Nejlepší pokus - zbývající půl kroku do topu.


For more than a month I've been trying to climb the Leda Kost boulder. This is one of the tough 8Bs made by our Biggest Boss. The first three moves have tiny sharp holds, I guess the grade could be an 8A. Then there is this unpleasant undercling and the knee must be placed correctly, this part is quite exhausting and the precision of the movement is crucial for success. The boulder ends with a 7C ledge section, unfortunately the last move to the top ledge is the hardest. I enjoy the boulder and how difficult it is. However the weather won't be probably very favourable from now on, so we'll see...  

Panťák

V sobotu jsme s bráchou měli v plánu zajet na Panťák. Jelikož se blíží další SP Mnichov, volí trénink v Hangáru. Já tam nejedu, a tak v 5 h ráno frčím z Chocně směr Český ráj. Nejdříve je tu novinka od Magnuse, Mauzoleum stand, krásné silové lezení přes spoďák. Chvilku mi zabere vymýšlení programu, pak ale dávám celkem rychle.

Dojedou kluci z Jablonce, Mlejnis, Caldic a Dempsi a také zkouší tento krásný boulder. Přesunu se na nižší verzi. Je o něčem jiném, z lišty námrd daleko do spoďáku. Problém je morfo, špičky jsou daleko a jsem naplnutý jak struna, ubrzdit je hodně těžké. Asi po hodině se mi daří krokovat a jednou dolézt do startu Mauzoleum stand. Přichází hlavní problém, začátek sebere celkem dost maximálky, která v 8A chybí. Dávám dobré pokusy, ale musím celkem dost odpočívat. Blíží se můj čas odjezdu, lezu bez chyby a se štěstím přelézám. Velmi povedený den! Mlenjis přelézá vyšší verzi mou betou a Caldic není daleko. Příjemná společnost, díky kluci.




Foto sekvence:












On Sunday my brother and me were planning to go to Pantheon. But the World Cup in Munchen is coming soon, so Martin decides to go to a training session at Hangár instead. I'm not going so at 5 a.m. I drive from Choceň to Český ráj. First there is the new boulder by Magnus, Mauzoleum stand, a nice power climb over an undercling. It takes me a while to find a suitable programme but then it's quite quick. 

The guys from Jablonec, Mlejnis, Caldic and Dempsi, arrive and try this cool boulder, too. I move to the low version, it's quite different, a far reach to an undercling. The trouble is the morpho, the toes are far apart and I'm tight as a string, it's pretty tough. After about an hour I've got the moves, though, and once I get to the start of Mauzoleum stand. And here comes the trouble: the beginning costs me lots of power which I lack later in the 8A. I make a few good attempts but have to rest a lot. The time of departure is fast approaching, but I don't make any mistake and with a bit of luck I finish. What a day! Mlejnis climbs the higher version using my beta and Caldic is very close, too. Thanks, guys, you were a very good company. 

Muskulatik!

V neděli jsem s bráchou navštívil Holštejn a udělal jsem dobře. Skvělá podmínka a poprve jsem čistě zkrokoval Muskulatika. Jde o silový nářez, start nekompromisní dva spoďáky a zaber. Hned první krok je asi nejtěžší, odlepit zadek ze země a trefit lištu na hraně, poskočit pravou dále. Dále to lezu jinak než všichni ostatní, levou přískok na bližší spoďák a pumpa do díry. Následují dva lehké kroky a poté velmi nepříjemné 7C. Vymýšlím ulehčení, kde jdu poslední krok z patošpičky, sice je to jistější, ale pak horší, protože je tam člověk dost napnutý a musí překopat nohy. Přidání druhé ruky do topu není zadarmo



                                          Začátek



V neděli se dostávám až krok pod top, ale jasná stopka na vytvalost. Včera vyrážím s rodinkou, je hezky a lehce pod 20 stupňů. Bojím se, aby to nebylo zavlhlé, ale není, je to dokonce sušší než v neděli. Rozlezu se a pak přichází boj ve spoďákovém slalomu. Hodinu a půl se peru se startem. Když se ale držím díry, věřím si na přelez. Leze se mi výborně, i když jeden chyt je trochu vlhký a jak dělám kříž, už se vidím na zemi. Štěstí stojí při mně, držím, lámu si tělo se založením patošpičky, dvě lišty a záverečná pumpa do topu, přidání nepouštím. Mám velkou radost, satisfakce za tréninkové usílí, daří se mi 4. přelez, po Adamovi, bráchovi a Volfíkovi. Další projekt? Ke klase se přikláním k 8B, ten úvod je hroznej těžký, na hranici mých možností.

Druhá pasáž za 7C, kterou jsem pak trochu lezl jinak

  
















On Sunday I visited Holštejn with my brother and it was a good idea. The conditions were great and I did all the moves of Muskulatik for the first time. It's a hard power boulder with two cruel underclings. The very first move is probably the hardest – to lift the butt from the ground and get to the ledge from which you need to jump. Then I climb differently than the others, I jump to the left to the closer undercling and push to the hole. After that there are two easy moves and then a very unpleasant 7C. I find a cheat, it's probably safer but it also adds some trouble towards the end. Adding the second hand to the top is everything, but easy.

On Sunday I get one move away from top but I lack endurance. So yesterday I took my family with me, the weather was good, with temperature close to 20 degrees. I worry that the boulder is moist but it isn't – it's even drier than on Sunday. I warm up and start fighting the underclings. It takes an hour and a half to get over the initial part. But once I grab the hole I start being slightly optimistic. I'm climbing well, even though one hold is a bit moist and for a second I see myself on the ground, but I'm lucky and do my best to hold on. I'm very happy, it's a great reward after all the training. I'm the fourth finisher after Adam, Martin and Volfík. Sooo... another project? As for the grade I'm all for 8B, the beginning is super hard, I got very close to the limit of what I could actually do.