Nová oblast hned za polskými hranicemi Kamienna Góra

Vše co se událo během krásných pár hodin vystihuje Martinův článek http://www.martinstranik.blogspot.cz/2012/12/kamienna-gora_29.html Bylo opravdu krásně a díky polským kolegům, za tyto chvíle. Hlavní dík patří Kadejovi, který mocně povzbuzoval a radil nám, jak bouldery vylézt. Potěšilo mě, že jsem konečně potkal Lukáše Dudka a viděl ho lézt :) Ale hlavně se podařily natočit krásné přelezy, skoro bych zapomněl na topo oblasti: http://sitdown.pl/pl/node/22

Díky ještě jednou a snad brzo opět tady!

Kamienna Góra: A new area just behing the Polish border

Everything that happened in the course of those splendid few hours is aptly described in Martin's article. It was really great and thanks to our Polish friends for those moments. Major thanks to Kadeja for his powerfull cheering and advice how to climb up the boulders. I was pleased to finally meet Lukáš Dudek and to see him climbing :-) But the main thing was that we managed to shoot great climb-ups. I almost forgot to mention the topo areas.

Thanks again and I hope to see you again here!

Mejcup, aneb ať žije Fair Play

Jako každoročně, už po ixté se na přelomu listopadu a prosince koná MEJCUP. Letošní novinkou jsou kvalifikační bouldery na nové Kotelně, které jsou opravdu trefně odhadnuté. Bohužel když se tam nahrnulo ix závodníků byla to docela vražda. Péťa si jde poprve vyzkoušet Mejcup a na jednom boulderu se dostává zhruba do půlky, takže příští rok už jedna topinka bude :) S informovaností je trochu zmatek, protože kdo chce jít večer na Flédu zadara a závodil, musí odevzdat lísteček s výsledky do 3h na Flédě, takže já po kvalifikaci jedu za Péťou na oběd, pak jedem na Flédu a zase domů a opět už na finále... Do příště bych třeba navrhoval, že se můžou výsledky poslat po někom jiném a večer se prokázat podle startovky občankou... Zjišťuju, že nakonec postupuju z 6. místa a docela si oddechnu. Abych pravdu řekl, tak finále holek se mi moc nelíbí, bouldery mě moc neosloví a pak když se na dvakrát přestavuje superfinále holek jsem trochu rozpačitý. Vyhrává Péťa Růžičková, která vymýšlí na první pokus patu a Nelly už nemá žádný pokus opravy a tak je druhá. Co se týče pravidel, vůbec nikdo netuší, která bije... Diváci jsou trochu zmatení, kdo vypadává a jak to funguje, ovšem nejvíce jsem znechucen přesouváním lidí na další boulder a s tím spojené davové šílenství, to mě vůbec neoslovilo. No nic, je tu finále chlapů, my vyčkáváme v izolaci s tím, že bude předváděčka, pak budem moci jako holky na záchod a pak se poleze, ale to se k mému překvapení neděje... V izolaci trochu stres, rychlé převlečení a jde se hned na plac, obhlídka a lezem. Mně se podaří skončit až na 4. boulderu, kde mě vyřazuje Matěj Švub, boulder nakonec vybojuju, ale Maťo má celkově míň pokusů na předchozích boulderech a tím pro mě závod končí. Na posledním boulderu, kde se leze po "zeměkouli" nastává zvláštní pravidlo jednoho pokusu, nejvíce na to dojede Martin, který čestně a sám bez napomenutí rozhodčích jde dolů, protože si lehce lízne o matici, z mého pohledu mu to vůbec nepomáhá, prostě si trochu nepohlídá nohy a tím pro něho závod končí. Co na to říct, prostě smůla. Martin paradoxně končí třetí, i když má 4 bouldery, oproti Maťovi, který má 3. Takže Maťo končí 2, a Adam suveréně vítězí. Nechce slézt dolů po žebříku a tak boulder trošku slízá, já po něm volám ať sleze až na start, ale asi mě neslyší, tak jsem zklamaný.... Suma sumárum, Martinovi bych letos udělil cenu Fair Play, kéž by poctivý takle byli všichni...

Mejcup, or long live the Fair Play!

Just like every year, MEJCUP competition was held at the turn of November and December. This year's novelty were fittingly designed qualification boulders. Unfortunately, when there were dozens of climbers at once, it was quite brutal. It was Péťa's first time at Mejcup. She managed to climb up to one half at one boulder so we hope there will be a finished top next year :-)

There was some information confusion: Those who wanted to visit Fléda club in the evening had to turn in a piece of paper at the place. So I made a trip there between the qualifications and the finals. For the next time, I would suggest someone else might actually bring the results in there and the racers might just use their IDs to get in.

I found that I was advancing from the 6th place, which was quite a relief. To be honest, I didn't like women's finals very much, the boulders were not special at all and they had to rebuild the final boulder twice before the final round which was a little weird. Péťa Růžičková won. She used her heel at the first attempt. Nelly had no more attempts to get better score so she ended up the second.

As for the rules, no one ever knew what was going on... The viewers were confused but the worst thing was that the racers were assigned different boulders which provoked some mass disturbances. Anyway, there was men's finals as well, We were waiting in isolation for our turn which, to my surprise, was not coming. It was a little stressing, quick changing of clothes and here we went to the set. I was carrying on well before I hit the fourth boulder where I was eliminated by Matěj Švub. I did send it but Matěj had fewer previous bad attempts so I was out. 

There was a strange rule of a single attempt at the last boulder (featuring climbing up the sphere). Martin was hurt by that because he honestly decided to give up (without being asked by the judges) because he touched the nut. I believe it didn't help him at all but he simply didn't pay enough attention so he was out too. What can I say, just bad luck. Paradoxially, Martin ended up the third despite having done four boulders (compared to Matěj's three). Therefore, Matěj was the second and Adam was a confident winner. All in all, I would like to give Martin a Fair play award. If only everyone played that fair...

Dream Day in Bahratal

V Bahře se mi povedlo během jediného dne vylézt dvě 8A+, Hackrobatik a Ticket Nach Leichenkammer



Musím říct, že poslední dobou moc netrénuju a tak si myslím, že je to odměna za ty poctivý roky dřiny.

Ještě jsem přidal Riese 7C a Jardin spíš 7B+/7C, je to lehčí než Riese. Přidávám video ve špatný kvalitě, skoro z nočního přelezu.

Hackrobatik 8A+


Hackrobatik 8A+


Jinak více slov na martinstranik.blogspot.com

A Dream Day in Bahratal

I managed to send two 8A+ during a single day in Bahratal: Hackrobatik and Ticket nach Leichenkammer. I must admit I haven't trained that much recently. Therefore, I believe my current success is a reward for the years of hard work.

I've also added Riese 7C and Jardin (rather 7B +/7C, being easier than Riese). There is a bad-quality video taken during the (almost) night-time climb.


Anyway, more on the topic at martinstranik.blogspot.com.

Rusava a Hřeben v Chřibech

V rámci Saltic srazu jsme s Martinem zavítali na Rusavu, především jsme se těšili na pár projektů... Prvním projektem je boulder na paneláku, ale krok z hrany do díry je fakt moc daleko, tak Martin po chvíli z toho utíká.



Nemáme moc času, ale štěstí se na nás usměje v podání pěkného převislého kýlu. Trochu to solí, ale po pár nástupech je to ok. Společně s Lůbou a Martinem vymýšlíme kroky a nejtěžším se ukazuje hned ten první, kde je těžké si dát přesně nohy a udělat dlouhý fix, pak už to jde dolézt, mně se boulder podaří přelézt jako prvnímu, s názvem se moc nepářu a tak vzniká Ostravský Cip cca 7C.





Martinův přelez: http://www.youtube.com/watch?v=BbvjEoVZjm0&feature=related

V neděli je na plánu Kozel, ale ten je bohužel mokrý, tak se rozloučíme s Majzlíkama a s Martinem se jdem kouknout na Pečínku, ta je vlhká, tak ještě zkusíme Hřeben. Bohužel ten je taky vlhký, ale touha po lezení je větší a tak zkoušíme krásný oblinový traverz od Sviště za 7C. Martin to nakonec se svojí buldočí silou přelouská, já se nedokážu tím vlhkem prokousat, ale přelez není daleko. 





Martinův přelez: http://www.youtube.com/watch?v=xcfzVpcpWdQ&feature=relmfu




Rusava and a Chřiby Moutains Ridge
As a part of the Saltic gathering, Martin and I visited Rusava region where we wanted to do a few projects. The first project we tried was a block boulder where one step from an edge to a hole was too wide so Martin decided to give up after a while.

We did not have that much time but the fortune smiled upon us when we were trying to do a nice, overhanging keel. It was a little hard but it went OK after a few attempts. Luba, Martin, and myself together were trying to make up the steps. The first one already turned out to be the worst: It was difficult to position the legs into a long fix but then you just finished it easily. I managed to send the boulder as the first one. I did not want to rack my brains with a name so Ostravský Cip (cca 7C) was born.

Martin's ascent can be watched here: http://www.youtube.com/watch?v=BbvjEoVZjm0&feature=related

On Sunday we planned on trying Kozel but it was sadly wet so we said goodby to Mázl family and checked out Pečínka. It was wet too so we went on to the ridge. Unfortunately, this was moist as well but our desire to climb was stronger so we tried a great bulge-traverse at Svišť (7C). Martin and his bulldog strength did it in the end. I couldn't get through with all that water but I was not far from there.

Martin's ascent can be seen here: http://www.youtube.com/watch?v=xcfzVpcpWdQ&feature=relmfu

Sněžníkování

Poslední dobou mě uchvátily bouldery, projekty a krásné linie na Sněžníku, poprve jsem se sem vydal po stavění na Smíchově s Džanglíkem a podařilo se mi přelézt Koalu - nádhernou panelákovou hranu. K večeru jsem přidal druhý přelez Ajo En Vagina - je to silovej strop alá american style, nakonec nejtěžší je překopat nohy, krása! Dovolím si klasu upravit směrem nahoru, oproti ostatním 7C na Sněžníku je tohle někde jinde... takže bych dal 7C+. V pátek jsem ubojoval druhý přelez ještě hezčí linii vlevo od Koaly Fixuj Jako Graham - Jestli chcete ameriku v čechách zkuste tohle, nebudete litovat, dvě těžký paty a dva těžký fixy, nádhera, jedna z nejlepších linií v ČR!

Druhý výjezd jsem jel s Peťou. Sněžník vydíme beznadějně v inverzi, ale asi 50m pod vrcholem kopce inverze ustoupí a je sluníčko, bohužel počasí se během dne dost přelívá.





Mně se dařilo o trochu víc než Péťe. Dal jsem Ocelového Kolouška - Lezl jsem celou krásnou linii. Člověk leze po dobrých a příjemných chytech, omlouvám se za snížení klasy na 7C/C+, nemůžu jinak, Ajo, Stropník jsou o dost těžší věci...



Pak se mi podařilo vylézt úplně nový strop cca 30-50m vlevo od Kolouška, nejdříve jsem ladil dopad, aby se sem člověk vlezl, ( delší budou muset ještě kus zeminy ukopat ), pak asi 2h zkoušení a odpočinek na rozhledně. Na oběd jsme měli kuře v krabičce a díky hodné paní na rozhledně jsme ho měli i teplé. Jdem zpátky ke 3 metrovému stropu a linie pouští, myslím si, že je klasa někde okolo 8A - Numero Uno, je to nádhera!





Pak jde lézt Péťa, zkouší pár věcí a po dobrém vyhecování přelízá Pohádku 6A na Čtyřlístku.





Večer si dáme dobrou večeři v Refugo v Tisý a jdem brzo spát. Druhý den se bohužel probudíme do zataženého počasí a na kopci je to znát, ruce na skále hned vlhnou a mě se za celý den daří dát Tsim Fuckis. Péťa bojuje v pětkách a šestkách jak může, ale bohužel jí dnes nic nepouští... Unaveni s hromadou zážitků neradi opouštíme tuto krásnou lokalitu...



Fun at Sněžník
I've been recently intrigued by boulders, projects, and nice lines in the Sněžník area. I visited the place just after building stuff with Džanglí at Smíchov. Then, I managed to climb up Koala -- a gorgeous block-like edge. In the evening I added a second climb-up -- Ajo En Vagina -- with a power-based top in the American style. The worst on this one was managing the feet. Beautiful! If I may dare, I would adjust the class upward -- as opposed to other 7Cs, this one is something completely different. I would say 7C+, then. On Friday, I mastered a second climb-up with an even better line Fixuj jako Graham -- on the left from Koala. If you're looking for an American-style experience in Czech lands, look no further, you won't be disappointed. It is one of the best lines here.

Second time I visited the place, I went with Peťa. Sněžník was hopelessly covered with fog but about 50 meters under the top, the fog was replaced by sunshine. The weather was quite unstable during the day, though.

I got a little more lucky than Peťa. I sent Ocelový koloušek -- the whole of that marvelous line. You have good grips on the way. Sorry for lowering the class to 7C/7C+. I can't do otherwise -- Ajo and Stropík just is much more difficult stuff than this.

Then I managed to climb up a completely new wall located about 30 to 50 m from Koloušek. I started with adjusting the falling place to be actually able to get in there (the next guys might need to dig out some more dirt). Then I was checking the boulder for about 2 hours and finally I had some rest at the lookout tower. We had chicken in a box for lunch. Thanks to a nice lady from the tower, we could even warm it up. After that, there was the 3-meter wall again. I would guess it is about 8A. Perfect!

Then it was Peťa's turn; she was trying some new stuff and in the end, she did Pohádka 6A (at Čtyřlístek).

In the evening, we had a good dinner at Refugo in Tisá and went to bed early. The next day was unfortunately overcast and one could easily notice it at the hill. Our hands got easily wet so the only thing I managed to do was Tsim Fuckis. Peťa was fighting 5s and 6s as hard as she could but couldn't finish anything. Tired with tons of experience, we reluctantantly left this beautiful area.

Na Boru

Fotky jak Peťa válčí na Boru...

 Nejkrásnější Hádanka 5A

Boltova Tretra 5B

Zklamání v Čenkovicích a dívčí den na Ostaši

V sobotu jsem se jel s Peťou a Endym podívat do Čenkovic, mám echo, že je tam jeden parádní převis. Převis je fakt dobrej, ale materiál hrůza, byl jsem z toho zklamanej. To nám ovšem nevadí, protože je tady krásná procházka a Edík měl radost, že si může zablbnout. Největší radost dne nám udělala rodinná pizza v Jablonným na Orlicí, byla fakt veliká a měli jsme co dělat, abychom jí snědli.

V neděli se počasí umoudří a vyrážíme na Ostaš, já jenom jako divák, protože mám zánět šlach a docela to bolí. Opět s námi jede Eďouš a po dlouhé době Verča, která v sobotu šla do Roxetu a přichází až nad ránem :) Holkám se během dne podaří vylézt pár Exitů na kameni Bazén. Já jsem si dal za cíl, že pořádně prozkoumám nový sektor E a musím říct, že některé bouldery vypadají opravdu parádně.










Disappointment in Čenkovice and a girls' day in Ostaš
Peťa, Andy, and myself made a trip to Čenkovice on Saturday. Somebody brought to my notice that there is a neat overhang there. The overhang is really good but the material is terrible -- I was quite disappointed. We did not mind, though, because the walk was nice and Edík was happy he could be outside with us. The greatest delight of that day was a family pizza in the town Jablonné nad Orlicí. It was really big and we were quite hard-pressed to finish it.

The weather got more reasonable on Sunday so we went to Ostaš. I was just a spectator since I am currently suffering from tendonitis and it kind of hurts. Endy went with us again and Verča joined us too after a longer time. The girls managed to do a few exits on Bazén boulder in the course of the day. My goal was exploring a new sector - sector E. I must say that some boulders look really great there.

Lokal Blok 4. místo, Celkové 1. místo za ČP za rok 2012!

                                                                  Stupně vítězů

                                                 Celkové 1. místo za ČP za rok 2012!

Údolí říčky Halda

Včera jsem navštívil jeden skvělý převis nedaleko Brna. Dá se tam dojet i vlakem a rychlejší chůze trvá cca 45min. Mně se podařilo vylézt dva bouldery, jedno krásné 7A a jedno max. 7B+, zkoušel jsem ještě jednu linku, ale tam jsem se pro nedostatek matic bál.





1. Pyrrohovo Vítězství cca 7B+ - Z madla z dřepu do lišty a na hranu do madel, konec ve velkém madle, bez patestu vlevo.

2. Doping 7A - Z madla ze stoje, celým stropem až na hranu a konec v madle.

Nákres přístupu: ( Pro zvětšení rozklikni )





Halda river valley

I visited a great overhang near Brno yesterday. It is reachable by train or by 45 minutes of fast walking. I managed to climb two boulders, one beautiful 7A and another one of up to 7B+. I was trying another line as well but I got too afraid due to the lack of nuts.

1. Pyrrhovo vítězství (about 7B+) - sitting position - handle - edge, finishing with a big hand grip

2. Doping 7A - standing position - handle - celiling, finishing with a hand grip.

Vítězství pro tebe tam nahoru tati!

V sobotu se vydávám s našima a s Peťou na MČR. Závody probíhají celkem v poklidu, nejvíce se obávám počasí, jestli nepříjdou nějaký bouřky, ale tentokrát se štěstí obrací směrem k pořadatelům a žádná komplikace nehrozí. Kvalifikace se mi leze bídně, z celkový tuhosti a né moc dobrého pocitu dávám pouze jeden top, který ale stačí na postup. Od 8h večer se jdem podívat do kina na Pískaře, předchází tomu dva snímky, jeden o nádherných Highlajnách a jeden krátkej o Basejumpingu, pak na řadu přichází Pískaři, mně se na filmu nejvíce líbilo, jak to bylo pojatý, od historie lezení na písku, přes válku, po rozmach v 80. a 90. letech až po nejnovější odnož v 21. století bouldering, v kterým jsme s Martinem účinkovali. Večer klasicky popijem vedle boulderovky a v neděli mě čeká finále. Podaří se mi dát pouze jediný top na první pokus, v ostatních boulderech se mi daří vždy vylézt chyt pod top a to mě celkem mrzí, když top je tak blízko, s očekáváním sleduju jak se vede ostaním borcům. V kroužku finalistů, kteří už dolezli se dozvídám, že topy nebyly a jediný kdo mě už může porazit je Ondra Nevělík, v posledním boulderu všechno vsází na jednu kartu, tím že si zkouší boulder zkrátit brutálním fixem do topu, k mému štěstí se mu to nedaří a já se tak stávám mistrem republiky, nutno podotknout, že tady chyběly další dva vynikající soupeři brácha Martin a Honza Chvála a další, nechtěl bych na nikoho zapomenout. K soupeřům mám úctu a pokoru a myslím si, že je to moje silná stránka, nebrat to tak, že musím být na bedně, pro mě je nejdůležitější vydat ze sebe maximum a pak se uvidí na kolik to výjde, teď to vyšlo, ale příště to může být úplně jinak! Druhý tedy skončil Ondra a třetí se třemi zónami Roman Kučera - myslím, že je to pro něho opravdu vynikajícjí výsledek. Jestli pro diváky finále chlapů byla nuda, tak finále žen bylo o dost zajímavější a padlo i více topů, až na dvojku se vylezlo všechno. Vyhrála Nelly, pak skončila Zuzka Ulrichová a třetí Péťa Růžičková. Po rozhovoru do televize následovalo vyhlášení a pro mě ještě pracovní povinnosti v podání sundání profilů...

Kvalifikace 4. boulder







Obě fotky finále 1. boulder





Obě fotky finále dvojka -top



...Trojka





A poslední boulder ze čtyřky



Vyhlášení




Victory for you up there, dad!
Our bunch together with Peťa went to the Czech Championship on Saturday. The race was quite calm, my biggest worries were about the weather (storms) but the organisers got lucky this time and there were no complications. I found the qualifications miserable -- I felt overall stiff and poor so I sent just one top -- which was nonetheless good enough for the finals. At eight o'clock there was film screening of a documentary "Pískaři" together with two other movies. What I liked about the film was the general conception: Everything was covered -- from the history of climbing on sandstone to the war to the boom in the 1980s and 1990s to the newest thing of the 21st century -- bouldering -- where Martin and I played our parts. We spent the evening in a classical way drinking in front of the bouldering wall and awaiting the finals on Sunday. I made it to the top just once at the first attempt, the other cases were just below the final catch. I was feeling quite bad about that while I was watching how other competitors were doing. I found out that there were no tops whatsoever and the only one who could possibly beat me was Ondra Nevělík. On the last boulder, he bet everything on one card -- a "brutal" fixing move to the top. To my luck, he couldn't make it so I became the National Champion. It should be noted that at least two excellent opponents were missing that day -- my brother Martin, Honza Chvála, and others. I respect the opponents seriously and I believe this is my strength. I don't feel like I must stand on the podium every time; much more important is to give my best and see if it works. I worked this time but it could be completely different next time! So, Ondra ended up the second and Roman Kučera finished the third. I think this was an excellent result for him. The audience may have been bored at the men's finals, but the women's competition was more interesting and there were more completed boulders as well. Nelly won, Zuzka Ulrichová was the second and Péťa Růžičková the third. After a TV interview, the results were announced and I had to stay a little longer helping to remove the profiles.

Letní výlety na Bor

Tak po delší době sem napíšu pár vět. Důvod proč sem moc nepíšu je jednoduchej, nemám moc času a motivaci po každým výjezdu do Boru sem psát. Pokaždé se na Bor hrozně těším a vážím si těch pár hodin co tam s Peťou jsme, navíc když přijedou lidi s kterými se známe. Nejvíc mě baví to motivování, když zkoušíme s klukama nějaký boulder a většinou se k tomu přidá i sranda, to je jedna z krásných stránek boulderingu. Zpět k výjezdům, největší radost mi udělala Peťa, která vybojovala na Mucholapce za tři dny Dionaea Muscipul 6A, ještě dala dvě 5A Kendo a jedno nové Konfident. Jsem moc rád, že se chce zlepšovat a letos se jí to daří. Nevím co bych psal o svých přelezech, snad jen to, že poslední dobou docela cítím formu a největším úlovkem se stalo jméno, příjmení ( latinsky Nomen Omen 8A+ ) Výčet boulderů, které jsem v létě vylezl v Boru a na Ostaši najdete na lezci: http://www.lezec.cz/denik.php?parn=2&uid=8a20537472e16eed6bh&ckat=3&crok=9992

 
                  Dionaea Muscipul 6A


                                     Západ v Boru


                         Konfident 5A




Summer trips to Bor
Well, I am going to write up a few sentences after a long while. The reason why I don't report so often is simple: I don't have so much time and I am not that motivated to write something after every trip. I am always so excited about going to Bor and I always appreciate those few hours we spend there with Peťa. Even more when we meet somebody we know. I most enjoy the motivating -- when the guys and I try a new boulder and something funny turns up. That's one of the beautiful aspects of bouldering. Back to the trips: I was most pleased by Peťa's conquering of Dionaea Muscipul (6A), plus two other 5As -- Kendo and also Konfident -- during three days at Mucholapka. I am very glad that she wants to improve and that's she succeeds at it this season. I do not know what exactly to write about my climbs, perhaps just that I have been feeling in shape lately. The greatest take for me was Nomen Omen (8A+). The list of boulders I climbed up at Bor and Ostaš during summer can be found at Lezec:

http://www.lezec.cz/denik.php?parn=2&uid=8a20537472e16eed6bh&ckat=3&crok=9992

Další Bor...

V týdnu dost pršelo, ale nás to neodrazuje a frčíme směrem na Bor. Berem s sebou Endyho, kterej už to tady musí dobře znát. Jdeme ke Kontejneru, kde Péťa má svůj projekt, ale ten je dost mokrej. Mě zaujme odbočka z Ádru Fitnesu, dneska to docela jede a přelez mi docela dá zabrat.





Chci jít někam, kde by si Pěťa zalezla a volba padá na Pohádku, kde jsou krásne bouldery, podaří se jí vylézt Sněhurku a 7 Trpajzlíků, tak radost máme oba.









Z minulého roku mám v Poemexu krásnej projekt, bohužel je mokrej, tak zevlíme, něco čistím a pod Mistrem Šach-Pata potkáváme grupu z Ovy, slušnej oddíl říkám si, jet takovou dálku s nejistými suchými bouldery? Taky se mohlo stát, že všechno bude mokrý, ale mokro nemokro a Adam už drží výlezovou hranu. S klukama jdem zpátky pod Mozarta, kde Michal skoro využívá svých 205, přelez se mu nepovede, ale to nic nemění na tom, že s klukama je sranda škoda, že se už musíme loučit...






Another time at Bor
It was raining a lot but that couldn't discourage us from taking another trip to Bor. We took Endy with us who is already familiar with the place as well. We started at Kontejner where Péťa had his own project which was unfortunately quite wet. I got myself busy with a variant of Ádr Fitnes - it went pretty well but the climb was quite demanding. 

I wanted to go somewhere nice for Peťa as well so we decided for Pohádka where nice boulders are to be found. She managed to do Sněhurka a 7 trpajzlíků so we both could be happy. 

There was a nice project at Poemex left for me from the last time but it was wet so we were just hanging around and cleaning some stuff. Then we met a group from Ostrava near to Mistr Šach-Pata. What a decent club, I told to myself: Such a long way for the sake of a few boulders even if you don't know whether they're dry...? But at any case, Adam was suddenly grabbing the top edge. The guys and I went back to Mozart where Michal was almost successful. Anyhow, hanging around with the guys was fun -- it was a pity we had to say goodbye...

2 videa z Boru

Nečekaný přelez Panthenolu 8A+

"Skoro" úspěšný  pokus v Moai 7C/C+

Peperek a Obřany

V sobotu jsem jel s Peťou vlakem na Peperek. Ve Žďáru lehký stresy, na přestup na osobák máme jen 4 minuty a z důvodů rekonstrukce nádraží trochu hledáme nástupiště 3A, maj to tam debilně označení a kdo neví má co dělat, průvodčí mi povída ať přes ty koleje neběžím, zlomím si nohu a kdo mi to zaplatí :) No vystoupíme hned na další zastávce Hamry nad Sázavou a štrádujem si to tak cca 4km. Zkouším Střepy doleva, jsou to dva nový super kroky, ze začátku mi to moc nejde, ale zlepšuju se a dávám. Je to zhruba stejně těžký jako Střepy. Zkouším ještě projekt vlevo, trošku nejasný kroky, blbý chyty, vůbec mi to nejde, můj odhad min 8B. V neděli jedu do Obřan, chci zkusit projekt vlevo ve stropě, ale k mému překvapení je pod převisem bezďák, tak nic zase jedu dom.
PS: Na matici jsem slyšel jednu vtipnou hlášku. Jeden pán říkal svému synovi: ten pán má batoh, kam se dávaj zlobivý děti :)



Peperek and Obřany

I and Peťa took a train to Peperek on Saturday. A little freaking out at Žďár -- only 4 minutes for changing trains and the station was under construction. The signs are stupid and nobody knows what to do. The conductor told me not to cross the railway -- I could break my leg :-) Well, we got off at the next station, Hamry nad Sázavou, and walked about 4 km. I was trying Střepy to the left, there are two cool new moves, but it didn't work so well. After some time, it got better and I sent it. It's probably as difficult as Střepy. I also tried a left project -- I was a little lost at my moves, the holds were stupid. It didn't work at all, I guess it could be at least 8B. I went to Obřany the next day. I wanted to try the left project but to my surprise, I found a hobo under the overhang. Never mind.

PS: I overheard a funny quote. A guy told his son: Look, the man has a backpack where people stuff naughty kids. :-)

Závody Boulder X - 3 místo!

Tento víkend se konaly velice vydařené závody Bouder X v Praze. Sjela se skoro kompletní česká špička - celkem 60 závodníků! Musím říct, že BB udělal krok správným směrem. Nejvíce bych pochválil stavěče Olina a Vildu, kluci vymysleli opravdu zajímavé a originální bouldery, už se těším na další takové závody! Víkend jsme zakončili boulderingem na Modříně, kde bylo spoustu lidí a byla sranda, díky!

Více informací a fotek na http://www.rockstars.cz/novinka.php?id=152









Boulder X Race: 3rd place!
A very successful race, Boulder X, took place in Prague this weekend. Nearly complete Czech elite met there -- almost 60 competitors! I have to say that BB took a step in the right direction. I'd like to praise the guys who constructed the boulders, Olin and Vilda. They came with really interesting and original boulders. I am looking forward to another race of this sort. We finished the weekend bouldering at Modřín, there were a lot of people and a lot of fun, thanks for that!

Škrovád

Po hodně dlouhý době jsme byli na Škrovádě, chtěl jsem zkusit těžký bouldery, ale shořel jsem jak papír. V Mucholapce, sice výrazné zlepšení, ale ještě jsem nedoskočil do tý lišty, která mně oproti minule příjde menší, než původně. Ježek mě dostal a nula. Pro zlepšení nálady jsem vylezl Ride, pěknej kolmáč, ale lízt to neumím, tak mi to chvilku zabralo a na Sarajevu, se mi podařil jeden novej boulder viz. video. Co se týče Škrovádu, tak po dešti bylo skoro vše suchý a na Sarajevu bylo vidět, že se tam leze, tak máme radost, že se nezapomnělo na bouldery, které jsme udělali. Péťa si na Sarajevu taky našla svoje, sice těžký zved, ale na vut to natrénujem. Endyho jsme nechali pobíhat a trochu zlobil, to když hrabal pod pařezem a byl z toho pěkně špinavej. Když jsme jeli domů viděli jsme jak po něm leze hromada klíšťat a celkově jich mohlo být tak 30.






Škrovád

We were at Škrovád again after a very long time. I wanted to try some difficult boulders but I totally failed. There was considerable improvement at Mucholapka but I still couldn't leap to that edge which seemed to be even smaller than the last time. I couldn't do Ježek either. To make myself feel better, I did Ride. A good vertical thing but I don't know that well how climb it so I spent some time with it. I also managed to do a new nice boulder at Sarajevo (see the movie). As for Škrovád, almost everything was dry (despite the rain). We could see people climbing at Sarajevo so we were quite happy that someone uses what we had done. Péťa too found her favourite spots here. The lift was difficult but we still have time to train. We let Endy run around. He was a little naughty and got quite dirty from some digging under a stump. On the way home, we found like 30 ticks on him.

Kras

Fotky z jednoho nádherného boulderu Trubice Lásky 7C+







Nedaleko Balcarky je boží stropový projekt, ale hodně těžký, já jsem si neškrtl, start z díry a doprava přes spoďáky, který jsou daleko a jeden krok nevím jak vůbec půjde, myslím, že by to mohlo být někde okolo 8B+. Určitě by to měli zkusit Marťas a Aďouchem!






The Carst

Here are some pictures of a beautiful boulder Trubice Lásky 7C+.

There is a great roof-style project not far from Balcarka. It is quite difficult, though, I had no chance to do it. You have to start in a hole and go to the right over some underclings which are quite far from each other. I don't know yet how to do one particular move. I guess it could be somewhere around 8B+. Marťas and Aďouch should totally try it!