Mejcup, aneb ať žije Fair Play

Jako každoročně, už po ixté se na přelomu listopadu a prosince koná MEJCUP. Letošní novinkou jsou kvalifikační bouldery na nové Kotelně, které jsou opravdu trefně odhadnuté. Bohužel když se tam nahrnulo ix závodníků byla to docela vražda. Péťa si jde poprve vyzkoušet Mejcup a na jednom boulderu se dostává zhruba do půlky, takže příští rok už jedna topinka bude :) S informovaností je trochu zmatek, protože kdo chce jít večer na Flédu zadara a závodil, musí odevzdat lísteček s výsledky do 3h na Flédě, takže já po kvalifikaci jedu za Péťou na oběd, pak jedem na Flédu a zase domů a opět už na finále... Do příště bych třeba navrhoval, že se můžou výsledky poslat po někom jiném a večer se prokázat podle startovky občankou... Zjišťuju, že nakonec postupuju z 6. místa a docela si oddechnu. Abych pravdu řekl, tak finále holek se mi moc nelíbí, bouldery mě moc neosloví a pak když se na dvakrát přestavuje superfinále holek jsem trochu rozpačitý. Vyhrává Péťa Růžičková, která vymýšlí na první pokus patu a Nelly už nemá žádný pokus opravy a tak je druhá. Co se týče pravidel, vůbec nikdo netuší, která bije... Diváci jsou trochu zmatení, kdo vypadává a jak to funguje, ovšem nejvíce jsem znechucen přesouváním lidí na další boulder a s tím spojené davové šílenství, to mě vůbec neoslovilo. No nic, je tu finále chlapů, my vyčkáváme v izolaci s tím, že bude předváděčka, pak budem moci jako holky na záchod a pak se poleze, ale to se k mému překvapení neděje... V izolaci trochu stres, rychlé převlečení a jde se hned na plac, obhlídka a lezem. Mně se podaří skončit až na 4. boulderu, kde mě vyřazuje Matěj Švub, boulder nakonec vybojuju, ale Maťo má celkově míň pokusů na předchozích boulderech a tím pro mě závod končí. Na posledním boulderu, kde se leze po "zeměkouli" nastává zvláštní pravidlo jednoho pokusu, nejvíce na to dojede Martin, který čestně a sám bez napomenutí rozhodčích jde dolů, protože si lehce lízne o matici, z mého pohledu mu to vůbec nepomáhá, prostě si trochu nepohlídá nohy a tím pro něho závod končí. Co na to říct, prostě smůla. Martin paradoxně končí třetí, i když má 4 bouldery, oproti Maťovi, který má 3. Takže Maťo končí 2, a Adam suveréně vítězí. Nechce slézt dolů po žebříku a tak boulder trošku slízá, já po něm volám ať sleze až na start, ale asi mě neslyší, tak jsem zklamaný.... Suma sumárum, Martinovi bych letos udělil cenu Fair Play, kéž by poctivý takle byli všichni...

Mejcup, or long live the Fair Play!

Just like every year, MEJCUP competition was held at the turn of November and December. This year's novelty were fittingly designed qualification boulders. Unfortunately, when there were dozens of climbers at once, it was quite brutal. It was Péťa's first time at Mejcup. She managed to climb up to one half at one boulder so we hope there will be a finished top next year :-)

There was some information confusion: Those who wanted to visit Fléda club in the evening had to turn in a piece of paper at the place. So I made a trip there between the qualifications and the finals. For the next time, I would suggest someone else might actually bring the results in there and the racers might just use their IDs to get in.

I found that I was advancing from the 6th place, which was quite a relief. To be honest, I didn't like women's finals very much, the boulders were not special at all and they had to rebuild the final boulder twice before the final round which was a little weird. Péťa Růžičková won. She used her heel at the first attempt. Nelly had no more attempts to get better score so she ended up the second.

As for the rules, no one ever knew what was going on... The viewers were confused but the worst thing was that the racers were assigned different boulders which provoked some mass disturbances. Anyway, there was men's finals as well, We were waiting in isolation for our turn which, to my surprise, was not coming. It was a little stressing, quick changing of clothes and here we went to the set. I was carrying on well before I hit the fourth boulder where I was eliminated by Matěj Švub. I did send it but Matěj had fewer previous bad attempts so I was out. 

There was a strange rule of a single attempt at the last boulder (featuring climbing up the sphere). Martin was hurt by that because he honestly decided to give up (without being asked by the judges) because he touched the nut. I believe it didn't help him at all but he simply didn't pay enough attention so he was out too. What can I say, just bad luck. Paradoxially, Martin ended up the third despite having done four boulders (compared to Matěj's three). Therefore, Matěj was the second and Adam was a confident winner. All in all, I would like to give Martin a Fair play award. If only everyone played that fair...