Minulý víkend byl plán jasný, dolézt Instrumente Der Folter v Bahráči. Předpověď vypadá velice dobře a s mojí ženuškou vyrážíme. V Bahráči je všechno krásně vymrzlý a pokusy v Instrumente můžou začít. Úvod po lištách mi docela jde, pak přichází technická pata, do které si musím dobře lehnout, po pár pokusech mi tento krok taky nedělá problém. Největší problém je následný daleký krok z lišt do slušného chytu, pak přenést váhu do ruky, přídrž a topový chyt. Vše mám připravené na přelez, ale chyba lávky v boulderu tvrdnu dvě hodiny i když dávám velice slušné pokusy, skoro vždy neudržím skok doprava a začínám být dost nervózní, přelez ne a ne přijít, naštěstí bojovnost a zarputilost přináší svoje ovoce, jak držím topový chyt, cítím ohromnou radost a úlevu, že už to nemusím lézt. Suma sumárum, Mučící Nástroje mi celkově zabraly asi 4 návštěvy, vždy zhruba po 2h zkoušení, jsem moc rád, že jsem dokázal spojit tyto silové pohyby v jeden celek.
Odpoledne jedeme opět bobovat do Tisý a ubytujem se v nedalekém Penzionu na Konci, večerní krb nemá chybu.
V neděli chci zkusit ještě nějaký pořádný prásk postupně vyzkouším Hackfleisch, F11 až nejvíce mi jde Engpass, k přelezu jsem velmi blízko. Pro spravení nálady se mi na závěr daří přelézt Atiplasti a Petrohrad Memories, už musíme jet, ale chtěl bych se sem ještě jednou v zimě vrátit.
Atiplasti 7C+ - campus beta
The plan last weekend was clear, to finish off Instrument der Folter in Bahratal. The weather forecast looks very good, so I am off to Bahratal with my wife. Everything is nicely frozen there, so I can start with attempts. I do quite well in the crimp beginning, then a technical heel into which I have to lie well, and this step is no more problematic after a few attempts. The biggest problem was the following far step from the crimps to a good hold, then moving the weight to the arm, hold up, and the top hold. Everything is ready for a climb-over but it isn't happening. I have been on the boulder for two hours and although I have some very attempts I almost always fail to hold on after the jump to the right and I start being very nervous. Fortunately, perseverence and figting spirit pay off and as I hold the top hold, I feel great joy and relief that I don't have to climb this any more. All in all, the Instruments took me about visits, each of some hours of trying; I am happy I have managed to join these power movements into a whole.
In the afternoon we go sledging at Tisá again and stay in the neardy Penzion na Konci, the fire place in teh evening is a bliss.
On Sunday I am up for some serious stuff and go try Hackfleisch, F11 and Engpass, where I do best. I am very close to a climb-over. I lift my spirits by sending Atiplasti and Petrohrad Memories. We have to go but I would like to come back here in winter once more.
Žádné komentáře:
Okomentovat