V neděli jsem měl v plánu vyrazit někam na skály, v merku jsem měl Hirschwände nebo mnohem bližší rest u Poličky. Abych pravdu řekl, moc se mi samotnýmu nechtělo jet 200km na dvě hoďky lezení, ale touha se podívat do nové oblasti a šance ve stropových boulderech se poslední dobou zvyšovaly. Od desetiboje mě bolel prst, ale do neděle už byl ok, a tělo odpočaté, jen to počasí mě dost zlobilo, v Brně totální mlha s mrholením, skončila jako v americkým filmu až asi 10km od Hirschwande, kde se přejíždí do jinýho údolí, najednou krásný modro, to jsem nepochopil. Poslední dobou se trápím s hledáním kamenů. Oblast jsem přešel a kameny se mi složitěji hledaly, přitom to bylo tak jednoduchý. Nicméně asi po půl hodině intenzivní turistiky v nepříjemném svahu nacházím můj cíl - úžasný strop. Bez respektu se rozlízám v této krásné liii a kroky celkem rychle jdou. Kroky jsou hrubě silové na celé tělo, slušné chyty a prakticky v čistém stropě. Nejtěžší mi příjde těžká výměna ve spoďáku se špatnýma nohama, levou poskok do oblé poličky a těžký udržení nohou, ( často nohy daleko ) pak z dírky následují dva výlezy, jeden o trochu těžší - Leiwand 8B a druhý House Of Pain 8A+. Při pokusu kdy celou stropovou linii přelézám, riskuji a zkusím to hned naprat do těžšího výlezu, nátah daleko, přískok a campusovou verzí ( takle to lezl i brácha ) skáču do topového madla, zhruba v polovině kroku se necítím dostatečně silný, že ten krok dotáhnu, ale dnes při mě stojí opravdové štěstí ( jak na počasí, tak proměnit svoji šanci ). Chci si ještě dolézt House a ejhle, najednou mi nejde tak lehce, jelikož jsem se totálně zatavil v Leiwandu, nicméně po pár pokusech se dostávám do dírky a přelez si nenechám ujít. Dneska to šlo nějak snadno, buď mi tento styl lezení sedí nebo je forma a nebo třetí možnost je klasa nižší, ale kdo ví... Už se těším na protější kopec a Merkenstein.
On Sunday I planned to go climbing somewhere, I was looking into Hirschwände or a much closer remainder near Polička. To be honest, I didn't feel like driving somewhere 200 km for two hours of climbing but my desire to see a new area and my chances in ceiling boulders have been increasing lately. My finger had been hurting since the decathlon but it is fine by Sunday, and my body is fresh. Only the weather was bad, fog and drizzling in Brno but it ended like in an American movie about 10 km before Hischwande when you cross to another valley--suddenly nice blue sky, I don't get this.
Lately I've been struggling with finding boulders. I missed the area and had troubles finding the boulders. However, about half an hour of intensive tourism on an unpleasant slope I find my goal--an amazing ceiling. Without respect I warm up in this beautiful line and the steps are quite easy. The steps require a lot of power from all body, the handholds are nice and practically on pure ceiling. There are two exits, one a bit harder (Leiwand 8B) and the other one House of Pain 8A+, I make them both. Today it was surprisingly easy, either this climbing style fits me or I am in shape, or, a third possibility, the class is lower... but who knows. Now I am looking forward to the opposite hill and Merkenstein.
Žádné komentáře:
Okomentovat