pondělí 23. května 2016

Svěťák v Innsbrucku

Minulý víkend se konalo další kolo Světového poháru boulderingu v rakouském Innsbrucku. Závody tu mají vždy velmi vysokou kvalitu. Tentokrát jsou přemístěny do haly, kde se dvakrát konaly zimní olympijské hry. Líbí se mi spousta vychytávek okolo závodu. Na kvalifikaci se cítím dobře, pořádně se s Oldou rozlezeme a jako 23. startující jdu na to. Z pěti boulderů se mi daří vylézt pouze jednu zónu, nejblíže topu jsem v posledním boulderu, ale nedávám. Je z toho velmi slabé 95. místo.

Bohužel oproti Meiringenu je to asi největší propadák ze všech závodníků, ale takový je sport - jede se dál. Vůbec jsem nedokázal zabrat, chtělo by to lézt hodně různé bouldery a ne bušit jenom sílu. Brácha s přehledem postupuje a Růže semifinále uniká o kousíček, je z toho pěkné 29.-30. místo. Na semifinále se moc těšíme a přejeme bráchovi postup do večerního finále. Naštěstí kolmáč nekazí a dává na první pokus, stejný zápis si připíše na třetím boulderu a můžeme slavit postup. Finále se odehrává v krásné atmosféře, je velmi těžké, zajímavé bouldery, tady se už bráchovi moc nedaří. Končí na krásném 6. místě a dokazuje, že do světové špičky rozhodně patří!


                                                                       Kvalda č. 1

                                                                   
                                                                        Kvalda č. 3


                                                                        Kvalda č. 5

Last weekend the next run of the World Cup in Bouldering took place in Innsbruck, Austria. The competitions here have always very high standard. This time it takes place in the hall where the Winter Olympic Games were held twice. I like a lot of cool details about this event. I feel good during the qualification, warming up with Olda. Out of the five qualification boulders, I managed to reach only one zone. In the last boulder I'm closest to the top but can't get there. I end up at the 95th place, which is a very poor result.

Unfortunately, compared to Meiringen it is probably my biggest fail ever, but that's what sport is like – one must go on. I couldn't push hard, I would prefer climbing very different boulders, not just the power stuff. My brother gets to the semifinal smoothly and Růža is very close to it - a nice 29-30th place. We are all looking forward to the semifinal and wish my brother to get to the evening final as well. Fortunately he does the vertical at the first attempt as well as the third boulder, so we can celebrate. The atmosphere of the final is amazing and the boulders are interesting and pretty difficult. Martin is not doing so great here bud he ends at beautiful 6th place and proves that he definitely belongs among the best climbers in the world!

Žádné komentáře:

Okomentovat