Ve čtvrtek je krásné počasí a hodně mě láká jet navštívit Kras. Nejdříve se mi podaří udělat jednu super novinku, ale o tom snad někdy jindy.
Pokračuji o pár kilometrů dále na Rustama. Je skvělé, že po hodně dlouhé době je suchý, očistím, promaglajzuji chyty a vyzkouším si druhou část boulderu, která už není tak hrozná. Sednu pod nástup a ten mi dává velmi tvrdou lekci, docela dlouho ladím první krok, než se zvednu - a stejně padám. Nikdy jsem vlastně první krok neudělal, ale cítím, že dnes mám šanci. Ostré bočáčky žerou hodně kůži, tak šetřím pokusy a těsně před tmou se zadaří přelez, po téměř 4 letech přerušovaného zkoušení! Je to bomba, mám ohromnou radost. Tohle mi dalo hodně zabrat!
On Thursday the weather is awesome and I'm tempted to visit Kras. First I succeed with a new boulder but, its another story - let's talk about that some other day.
I move few kilometres away to Rustam. It's great that it's dry after a very long time, I clean it and chalk the holds and then I check the second part of the boulder which isn't that bad. I sit under the start and it gives me a hard time, it takes a while to figure out the first move and then I rise... and fall. I've actually never got over the first move but today I feel I could have a chance. The sharp side pulls are hard on skin, so I save the attempts and soon before the dusk I finally climb it, after 4 years of trying, it's huge and I'm really happy, this was a hard one!
Žádné komentáře:
Okomentovat