Rok 2017

V krátkosti bych chtěl napsat, jaký byl uplynulý rok 2017:

Závody:

Počátkem roku se konaly desetiboje, udělal jsem nový osobní rekord 9431bodů. V prvních dvou nominačních závodech jsem v Pardubicích skončil na 3. místě a v Ostravě na 6. místě, což mi stačilo, abych se nominoval do reprezentace. Na SP v Meiringenu to už tak slavné nebylo, obsadil jsem 90. místo. Velký propad oproti minulému roku, kdy jsem skončil na výborném 26. místě. V létě jsem poprve navštivil Boulder Open Air a bylo z toho pěkné 2. místo. Na MČR v Praze jsem byl opět velice spokojený z 2. umístění. V létě jsme uspořádali pár kvalitních tréninků a setkání kvůli vrcholu závodní sezóny. Koncem prázdin se konalo ME a zároveň SP v Mnichově, tady se mi moc nedařilo 57. místo v ME a v SP 80. místo ze 161 závodníků! Poslední závod byl na fesťáku v Teplicích, kde jsem obsadil 8. místo. Asi se projevila příprava a zaměření spíše na kolmáče na úkor síly, to byl špatný krok.



                          ME a SP Mnichov



                                       MČR Praha



                               Tréninky Praha Smíchov



                                     Desetiboj Ostrava
Boudery:Nejvíce si vážím Kouzelného Sauce v Krasu, na který jsem jezdil 6 dní. Dalším těžkým kouskem je Gusseisener Dackel v Hirschwande, těžké lezení po malých chytech s těžkýma nohama. Do třetice si vážím Idefixe SD, což je další těžký kousek v Krasu, a Pumy na Židárně, teprve druhý přelez! Z FA Je můj nejtěžší No Pain, No Game v Držkový, pak pěkné 8A+ Bodyguard, Otevřená náruč Low, Fénixovy Slzy a v Makitě 8A Medveď.

Celkem:

8x 8B
12x 8A+
22x 8A



                               Fénixovy Slzy 8A+ FA



                      No Pain, No Game SD 8A+/8B FA



                                 Gusseisener Dackel 8B



                      Medveď 8A FA

Na závěr bych chtěl říci, že mým  největším zážitkem a štěstím bylo narození dcery Elišky.



                      Stráníkovi Vánoce

I would like to make a short overview of what the year 2017 was like for me:

Competitions:

At the beginning of the year I took part in several decathlons, setting my new personal record of 9431 points. As for the qualification competitions for the Czech representation, I was 3rd in Pardubice and 6th in Ostrava which was enough to make it to the team. At the World Cup in Meiringen I wasn't doing very well - I ended 90th, which was a huge setback compared to the 26th place of the last year. In summer I took part in the Boulder Open Air for the first time and earned a great 2nd place there. At the Czech Championship in Prague I was also 2nd and I am very happy about it. In summer we also organized several quality trainings and sessions. At the end of the summer holidays there was an European Championship/World Cup in Munchen. I wasn't very lucky there - I ended 57th in the European Championship and 80th in the World Cup (total number of participants was 161!). My last competition was in Teplice and I ended at the 8th place - probably because I had training for verticals and neglecting power. It seems this wasn't such a good move.

Boulders:

The most I appreciate climbing Kouzelný Sauce in Moravský kras - it took 6 visits. Another difficult boulder was Gusseisener Dackel in Hirschwande, hard climbing over tiny holds and with tricky feet. Also I'm very happy about finishing Idefix SD, another tough boulder in Kras, and Puma at Židárna - there have been just two finishers so far, and I'm one of them! :) Also I must mention No Pain, No Game at Držková - the hardest 8A I did this year, a nice 8A+ called Bodyguard, Otevřená náruč Low, Fénixovy Slzy and Medveď 8A at Makita.

Total score:
8x 8B
12x 8A+
22x 8A

Last but not least, I want to say that the most intense and beautiful experience of this year was the birth of my daughter Eliška.

Maloměřice - Vašek Taška

Včera jsem zavítal do Maloměřic a konečně se mi podařilo udělat druhý přelez Vaška Tašky, tvrdšího 8A. Jde o silovou vytrvalost a klíčem je nálet do obliny a následně nepříjemný 7A dolez.

Ještě jsem zkusil začátek Wille York, ale stisk byl bohužel silně vlhký a levé koleno ještě není stoprocentně ok. Nechtěl jsem do toho jít úplně naplno, na přelez to stejně nebylo...






Yesterday I visited Maloměřice and finally managed to do the second climb of Vašek Taška, a tough 8A boulder. It is mostly about power and endurance and the key is the jump to the round hold and a tough 7A finish that follows.

I also tried the beginning of Wille York, but it was moist, my left knee still wasn't 100% ok and I didn't want to give it all I had as I didn't think the conditions were good enough to finish it anyway...

Holštejn a Smíchov

O víkendu jsem navštívil Lidomornu, jasný cíl je Leda Kost, ale dnes mi to moc nejde. Utíkám doprava na Zkracovače, po ladění, kam dát pravou nohu, dávám hned. To už bohužel neplatí o Atletu Skokanovi z dobrého a bohužel vlhkého spoďáku, plácám začátek hrany madla. Chtělo by to posunout si levou ruku blíže na menší část chytu. Ještě jdu zkusit Pipistrelo, ale tam nejsem schopný zatlačit za levou patu a jít křížem do dalšího chytu.

Celkem mě zaujme Euro 2000 ze sedu. Staruje se levá na hraně v liště a pravá v malé liště v převisu a takovým cukem pravou do poličky, pak nepokazit. Po pár pokusech dávám.



Druhý den jedu na trénink reprezentace na Smíchov. Sejdeme se já, brácha, Kuba Jedlička a Rishat. Trénink je výživnej a podaří se mi udělat si dvě díry do prstu, tak zase příště :) Na závěr foto série stisků Cheeta asi V9?

                                                     Všechny Fotky: Kuba Jedlička

At weekend I visited Lidomorna. I was aiming for Leda Kost but wasn't doing very well this time. So I ran to the right to Zkracovač and after finding out where to put my right foot I climbed it immediately. Unfortunately this didn't happen with Atlet Skokan - there is a good but moist undercling and I could only touch the beginning of the bucket's edge. If only I could move my left hand closer to the smaller part of the hold... I tried Pipistrelo, too, but wasn't able to do a cross move to the next hold.

Also I was interested in Euro 2000 from the sitting. It begins with the edge of the ledge on the left and a small overhanging ledge on the right, one must move the right hand very quickly to move on. After several attempts I'm up.

The next day I go to Smíchov for a representation training. Apart from me there is also my brother, Kuba Jedlička and Rishat. The training is cruel, when it's over I've got two new holes in my finger. So see you next time :)

Dvě osmičky v okolí Bechyně

V neděli si potřebuji vyčistit hlavu a volba padá na Jiskru a Židárnu. V hlavě už mám delší dobu Pumu 8B od bráchy, dosud nezopakovatelný kousek. Vždycky jsem k němu měl úctu, protože vím jak to tehdy brácha drtil, ale uzrál čas to zkusit.

Po lehkém začátku následuje těžký stisk, přískok do malého bočáku, pak je třeba dát dobře nohy a pravou nátahnout na hranu, tady ještě není vyhráno - nohy musí držet ve stropě, protože vývlav je ultimátní. Po půl hoďce se mi daří zkrokovat. Na řadu přichází pokusy, pokaždé je ale něco špatně: jednou uklouzne noha, jindy slabost ve stisku nebo kroku do hrany. Po hodině mi najednou lupne v levém koleni. A sakra, říkám si. Naštěstí to nebolí a můžu zkoušet dál, ale patu musím změnit na vklíněnou špičku. Touha boulder vylézt je ale velká a po asi dvou hodinách mi sice vypadnou nohy, ale nějak se ve stropě přibrzdím a vývlav udržím - sám tomu nevěřím - pak ještě shyb do lišty a konec v díře. Radost jak blázen, po sedmi letech druhé opakování této ultimátní střechy.

Spěchám ještě na Jiskru, tady mám v plánu Mr. Frosty 8A/A+.  Za chvíli mám zkrokováno a asi po třech pokusech se mi boulder podaří přelézt. Hned se dám do prodloužení, to tomu přidává pravou šťávu. Pokaždé se dostávám do skokového madla z Waldemara, ale chyt je trochu vlhký a ztrácím maglajz a pumpu na následný skok. Hezký boulder, ale už jsem hodně vyházenej po Pumě, tak příště...

On Sunday I need to clear my head a bit so I decide to go to Jiskra and Židárna. I plan to try Puma 8B by my brother, a boulder unrepeated so far. I haven't dared to do this one yet because I was well aware of how Martin was struggling to finish it then, but now the time has come to give it a shot.

After quite an easy start there is a hard grip, a jump to a small side-pull, then one needs to put the feet right and spread the right leg to the edge, but that's not all: you must keep the feet in the ceiling which is very tricky. After half an hour I'm done with the moves and start to climb the whole boulder at once. But with every attempt something goes wrong - my foot slips, I can't grip a hold properly or do the move to the edge. After an hour I feel a crack in my left knee. Fortunately, it doesn't hurt much and I can still climb, but I have to use a toe instead of a heel. However, my desire to finish this boulder is huge. After two hours of trying I drop my legs but somehow I manage to slow down and hold on to the ceiling anyway - I can't believe it - and then I pull up to the top hole. I'm drunk with happiness, after 7 years there is the second finish of this ultimate roof.

I hurry to Jiskra where I want to do Mr. Frosty 8A/A+. In a minute I figure out the moves and finish after three attempts. So I go for the prolonged version which makes it a real challenge. I always reach the bucket from Waldemar but the hold is a bit moist and I loose the chalk and energy for the subsequent jump. A good one, but I'm pretty mashed after climbing Puma, so maybe the next time...

Jižní Čechy

S rodinkou vyrážím na pátek a sobotu k Nové Bystřici. V plánu máme procházky a já se chci podívat do nedaleké oblasti Hradiště u Nové Bystřice. Je mokro, vlhko, ale pod skalami si zablbnu. Cestou do Brna se stavujeme v Telči, je tady moc pěkné historické centrum.

                                         
                                           Železná opona u sejsevernějšího bodu Rakouska

                                                                 Kámen republiky

                                                                     Telčské náměstí

                                                                 
                                                                   Zámecká zahrada


On Friday I take the whole family near Nová Bystřice and we stay there till Saturday. We plan to do some hiking and also I want to check out the Hradiště u Nové Bystřice area. It's wet and moist here but at least I have some fun under the rocks. On our way back to Brno we stop at Telč, the town centre is beautiful.

Rakousko

V sobotu vyrážíme s Magnusem směr Hirschwande. Z minula tu mám rozlezený Gusseisener Dackel, docela krátké, ale o to intenzivnější lezení za malé chyty. Nejdříve nakrokuji. Vršek musím lézt více staticky jako brácha, pumpou to nepůjde. Velké štěstí bylo, že jsem si vzal novou Instink, bez této špičky bych to nedal, protože starší boty na šněrování nemají tak dobré pogumování. Po pádu skoro z topu dám chvilku rest a dalším pokusem po dvou hodinách přelézám. Radost je veliká.

Magnus za chvíli pošle Finales Funkeln - úderná to půl hodinka. Po nálezu do Maxe Payna, kde trochu shoříme, jdeme zkusit Das Ding, krásnou lajnu přes stisky, paty a pár fint. Mě pouští obě verze, Magnuse jen ta vyšší. Zaujme mě ještě linka doleva, Obszön-er-guss, krásné lezení za lišty, ale dost těžké. Po chvíli slavím přelez verze ze stoje, SD mi bohužel o fous uniká. 

Přejedeme se podívat ještě na Merkenstein, kde potkáváme Chrise. Nejdříve zkoušíme krátké úderné 7C+, ale nic. Jdu zkusit klasiku Totem, ale bolavá dírka mi dává stopku, přece jenom jsme se na Hischwande dost vyházeli a tady už nula. Určitě se sem ale vrátím na bouldery ve velkém převisu...

 
















On Saturday Magnus and me went to Hirschwande. Last time I started Gusseisener Dackel here - it's quite short but intense boulder with tiny holds. First I practice the moves. I have to climb the final part more in my brother's way - more statically. Lucky me for taking my new Instink shoes, I couldn't do this without the solid rubber toe. After a fall almost from the top I take a rest for a while and finish in the next attempt after 2 hours. I'm super happy about this.

Soon after that Magnus sends Finales Funkeln. After few unsuccessful attempts to climb Max Payne we go for Das Ding. I climb both its versions, Magnus just the higher one. Then I notice the line to the left - Obszön-er-guss, a beautiful climb with ledges, but also pretty tough. After a while I finish the version from standing, unfortunately I don't manage the SD - but I was close.

We drive to Merkenstein, where we meet Chris. First we try the short and cruel 7C+, but all in vain. So I go for Totem but I don't have enough skin left - it seems we left all our energy in Hirschwande. But I'm sure I'll come back to try the boulders in the great overhang...

Maloměřice

Minulý týden jsem zavítal na rychlou návštěvu do Maloměřic. Bouldery ve stropě jsou mi celkem jasné, ale ten výlez je hrozně, hrozně těžký, samostatně za 7C? Samostatně se mi výlez podařil, ale v kuse už ne. Přemístím se na kámen asi 20 m nad tímto. Tady se mi podaří vylézt dva směry, jeden jsem natočil.



Last week I made a quick visit to Maloměřice. Even though I know exactly how to climb the boulders in the ceiling, their finish is awfully hard - just this part alone could be a 7C? I managed to climb it only separately. So I move to another rock, about 20 m above this one. Here I climb two different versions of the boulder - one of these is in the video.

Lidomorna

Po delší době jsem zavítal na Lidomornu, teď na podzim je tady parádně sucho. Mým hlavním cílem je Leda Kost, poctivé a dlouhé 8B, krásné silové pohyby, navíc po chytech. Po půlhodině mám zkrokováno a dám jeden nadějný pokus, nadvakrát to vylézt jde, ale kusovka bude o něčem jiném. Zkouším ještě Muskulatik, kruté 8A+ od Adama, ale nástup ze spoďáku je moc těžký, snad jindy.

Přemístím se pod Nivovou Topinku, kde jsou teď nové starty, zkouším jak rovně, tak zprava, ale vůbec mě to nepouští. Radost mi dělá Senza Jméno 7C, je to boulder těsně nad zemí a je dost těžké neťuknout o zem.

¨

After a long break I visited Lidomorna again. In autumn it is nice and dry here. My main goal is Leda Kost, a solid long 8B with great power moves and holds. After half an hour I've got the moves and I make a serious attempt - climbing the boulder split in two halves was ok, but finishing the whole thing in one piece is going to be pretty tough. Later I try Muskulatik, a cruel 8A+ by Adam, but the start from an undercling is too difficult. Maybe next time...

So I move under Nivová Topinka, where there are new starts now. I try both the direct and the right one, but both in vain. On the other hand, I'm happy about Senza Jméno 7C - it's very hard not to touch the ground as the boulder is very close to it.

Týden na severu

Už delší dobu máme naplánovanou týdenní dovolenou na severu. Jede celá rodinka, ubytko máme rezervované v Tisé. Počasí nám přeje, je krásně, bohužel na mé lezení až moc teplo.

V pondělí jdu lézt na starý Modřín. Prostředí ve mně vyvolává krásné vzpomínky na druhý Hudy cup 2007 - to už je deset let? Sakra. Po pádu v Humpi styl Direkt na to kašlu, bojím se a jdu lézt lehčí věci.

Středu a čtvrtek trávím na Sněžníku, moc se mi nedaří. Sice potěší Umění Prokrastinace, ale v Temné Hmotě jsem temnej, špičky a paty nějak nedrží.

V sobotu opět brzy vstávám a se svítáním už ladím kroky pod Fox Racing. Během dne dávám sedm boulderů od 7C do 8A+, odolala jen Big Game a Frndinka, ze skal jdu úplně bez energie a o kůži ani nemluvím, tohle byl extrémní den.

Během týdne jsme navštívili Děčínskou Zoo, Pastýřskou vyhlídku, zámecky párk, Tisské stěny, Děčínský Sněžník, Bieletal atd. Velká výhoda je, že je tady nespočet krásných procházek v lese. Lesní cesty jsou většinou dobře upravené a dá se po nich jet s kočárkem. Bylo tady krásně, tak snad zase někdy...

               procházka Bieletal

                  řetězová lávka

We have been planning to spend a week of holiday in Northern Bohemia for a long time, so we finally did - the whole family. We are accomodated in Tisá, the weather is great, unfortunately a little bit hot for climbing.

On Monday I go to Modřín. The place is full of beautiful memories of Hudy cup 2007 - is that even possible that it has been 10 years already? No way... After a fall in Humpi styl Direkt I chicken out a little and focus on some easier stuff.

On Wednesday and Thursday I head for Sněžník. I'm not doing very well - I quite enjoy Umění Prokrastinace but I'm hopeless with Temná Hmota where I can't place toes and heels properly.

On Saturday I get up soon again and with the sunrise I'm already trying the moves under Fox Racing. During the day I finish seven boulders with grades between 7C and 8A+, only Big Game and Frndinka stay undefeated. I'm totally exhausted. And don't get me started about how many skin I've got left. This was an extreme day.

During the holiday week we visited the ZOO in Děčín, Pastýřská vyhlídka, the chateau park, Tisské stěny, Děčínský Sněžník, Bieletal atd. There are many nice routes in the woods, mostly they are flat and one can take the pram without any trouble. It was great, so see you next time...

Výlet k bratrům na Slovensko: Končitá a Makita

Už dlouho mám s Magnusem naplánovaný víkend na Slovensko, chceme navštívit Končitou a novou oblast Makita. Počasí nám až zázrakem po vydatných deštích vyjde, takže jedeme. Na Končité mi Magnus vyradí Ozembuch a Jelínkovu Sílu a Fly Like An Eagle, pěkná 7Céčka.







Naším hlavním cílem je Iluzia, kde potkáváme Oliho a jeho bandu. Iluzia, to je jiná káva, silová spodní pasáž jde skoro pokaždé, ale v kuse přidat těžké lištové 7B, kde se otvírám jak konzerva, je bohužel nad naše síly. Magnus padá úplně z hrany, já ji tečuji, tak snad příště. Honza dává nekutečným způsobem Špičkogram 7C+ na flešoonsight, na video už to jaksi nejde.

Jdeme zkusit mega projekt ve stropě, velmi těžký nástup ze špiček a boční lišty, vůbec nedáváme první dva kroky, pak už 7C dolez, celkově asi 8B.

Pro dnešek stačilo a přejíždíme za Kmochem do Dubnice nad Váhom. Kmocho a jeho zápal pro čištění a popisování boulderů, které zítra zkusíme, je neskutečný. Doma nám poskytne full servis v podobě teplé večeře, postele, byla to dobrá regenerace.

V neděli v 9 h už lezeme na Makitě, po rozlezu se s Magnusem zakousneme do projektu Medveď, krásný pure bouldering, čtyři silové kroky s velmi těžkým přehozením nohou, po hoďce slavím úspěch, Honzovi přelez o fous uniká.





                      Medveď 8A FA

Jdeme zkusit Vázu, 7C od Kmocha. Jde o velmi zvláštní boulder - těžký morpho krok do obliny. Honza  naštěstí vymýšlí betu přes patu a po pár pokusech dáváme i verzi ze sedu.




Váza, morpho krok do obliny.

Ještě stihneme druhý kopec, kde se nám podaří přelézt Kikimoru a delší verzi Babadook. Díky Kmochovi a Olimu za průvodcování :)


Magnus and me have been planning a to spend a weekend at Slovakia and visit Končitá and the new Makita area for a while. After some heavy raining the weather improves a lot - it's like a miracle - so we can go. At Končitá Magnus gives me some advice about how to do Ozembuch, Jelínkova Síla and Fly Like An Eagle, all of these are nice 7Cs.

Our main goal for today is Iluzia, where we meet Oli and his gang - this one is really hard. The lower power part is ok, but adding a 7B with ledges to it is too much of a challenge for us. Magnus falls from the edge and I barely touch it - well... maybe next time.

Honza then does an icredible job climbing Špičkogram 7C+, flash-on sight. Then we move to a mega project in the ceiling, a difficult start from toes with a side ledge (we are hopeless with the first two moves), and then there is the 7C finish, as a whole it could be an 8B. We're done for today so we drive to Dubnice nad Váhom to see Kmocho. Kmocho himself, and his passion for cleaning and describing the boulders we're going to try tomorrow is incredible. He gives us full service - dinner, bed... very refreshing.

On Sunday at 9 a.m. we are already climbing at Makita and after the warm up Magnus and me start trying the Medveď project: nice pure bouldering, four power moves with a very hard leg switch. After an hour I'm up, Honza is less lucky but he was really close.

Then we move to Váza, a 7C by Kmocho. A strange boulder with a hard morpho move. Luckily, Honza finds a beta with heel and few attempts later we even climb the sit start version.

We have time for one more visit of another hill where we climb Kikimora and the longer version of Babadook. Many thanks to Kmocho and Oli for guiding us :) 

Drátník

Je tu svátek a konečně je hezky, tak přemýšlím, kam zajet. Volba padá na Drátník a novinky od Ríši. Je krásně a s rodinkou se těším na krásný den. Po cestě nabereme Ríšu na jeho chatě. Ukazuje mi všechny místní bouldery. V převisu se mi daří vylézt skoro všechno - až na projekt Gladiátor. Těžká špička a únava z převisu mi dávají stopku. Po obědě jdeme s malou na moc pěknou procházku a tím náš výlet končí.

So here comes the state holiday and good weather and I wonder where to go. I choose Drátník and the news by Ríša. The weather is great and I'm looking forward to a beautiful day with my family. On our way we pick up Ríša at his cottage and he shows me all the local boulders. In the overhang I finish everything except for the Gladiátor project. The toe is pretty hard and I'm already tired from climbing in the overhang. After lunch we have a walk and that's the end to our trip.

Poslední ČP Teplice nad Metují.

Tradiční ČP v rámci MHFF se konal v srdci pískovcových skal v Teplicích nad Metují. 58 chlapů a 33 žen, to si tady snad ani nepamatuju. Na kvaldu je celkem příjemně, ale po dešti trochu vlhko. Daří se mi přelézt 4 bouldery na 8 pokusů a na bezpečný postup to stačí.

Finále se nám malinko posouvá a začíná po 20 h. Je celkem chládek a podmínka se zdá dobrá, ale opak je pravdou. Po dalším podvečerním dešti, je opět vlhko a nic moc.

Jednička má těžký nástup po klouzavých stupech, hezký double skok, ale pak těžký průtlak, který mi dává stopku, pokolikáté už letos? Ach jo. Dvojka vede přes koule a spáru, nevymyslím poslední krok do topu a třikrát z něho spadnu, necítím se tady silově komfortně. Trojka je čistá síla přes trojúhelníky a malé lišty, zastavuje mě krok do topu, opět chybí trochu síly. Čtyřka je pekelný kolmáč, tady jsem rád za zónu. Celkem si zapisuji 4 zóny a obsazuji slabé 8. místo. Vyhrává tradičně brácha, který opět všem uniká minimálně o třídu až dvě! Milým překvapením je druhé místo Kuby Jedličky a třetí končí Kuba Lyčka, krásná práce chlapi, gratuluji velmi moc. Útěchou je pro mě celkové druhé místo za celý rok. Poslední dobou jsme měli tři super soustředění, ale ta bohužel přišla nazmar, chtělo to ještě se pořádně zaměřit na silovou složku, která mi tady evidentně chyběla. Teď mě čeká silový trénink na skály a doufám, že soustředění budou pokračovat i nadále - je třeba připravovat se dlouhodoběji...


The traditional Czech Cup and the International Climbing Film Festival took place in the heart of the sandstone rock formations in Teplice nad Metují. 58 men and 33 women participated - I don't think I remember such a great number of climbers here. The conditions for the qualification are quite pleasant, maybe just a bit moist after rain. I finish 4 boulders in 8 attempts - enough to pass to the final safely. ¨

The final is a bit postponed and starts shortly after 8 p.m. It's quite cold and the conditions seem ok but actually it's quite the opposite - the rock is moist after another rain.

The first boulder has a difficult start on the slippery footholds, a nice double jump and a hard mantel which stops me - for how many times this year already? Sigh... Number two has the round structures and a crack, I can't figure out the final move to the top and fall from it three times. I don't feel comfortable here. The third boulder is a pure power climb and again I lack a bit of strength to reach the top. With the fourth boulder, a dreadful vertical, I'm happy to reach the zone. Overall, I have 4 zones and I end up 8th, which is quite a poor result. My brother wins and as usual he is one or two levels better than the rest of us. Kuba Jedlička is second, which is a very nice surprise, and Kuba Lyčka is third - congratulations, great job, guys! It's a bit of consolation for me that overall I was second in the Czech Cup this year. Lately we had three great training sessions but unfortunately these didn't help me that much - I would have needed to focus more on power which I was obviously lacking here. Now there is some power training for the rocks ahead of me and I hope some more training sessions will come, we surely do need some long-term training.

ME a SP Mnichov 2017

Každý rok se koncem prázdnin koná Světový pohár v Mnichově, tentokrát je to zároveň i Mistrovství Evropy, jelikož se letos nenašel žádný pořadatel. Závody opět trhají rekordy a ve SP je přihlášeno 166 závodníků a do ME 101. Izolace se nám uzavírá v 6.30 a pořadatelé závodníkům zajišťují pořádnou snídani formou švédských stolů. Jdu lézt padesátý druhý, takže času je dost. Bohužel co je horší, dost se otepluje a v přechodné izolaci je jak ve skleníku. V jedničce se třikrát dostávám do posledního kroku do topu, ale ten je fakt dost těžký a necítím tady šanci na úspěch.



Dvojka je pěkné lezení v převisu, ale za stisk vůbec nezaberu a nedávám ani zónu. Trojka kolmice, jsem rád, že vůbec nastoupím. Čtyřka silová přes lišty a oblé bočáky, těžké tlačení nohou na tření, na čtvrtý pokus slavím úspěch.



Pětka je čisté peklo v kolmém, nastoupím, ale neudělám ani první krok, na víc nebylo. S výkonem jsem spokojený, s výsledkem už tolik ne. Zápis 1T4 a 2Z5 mi vynáší 80. místo v SP a 57. místo  v ME.

Radost nám dělá brácha, který sice nepostupuje do semifinále SP, ale do semifinále ME těsně ano. V sobotu mu fandíme, je skvělé, že si ještě trochu polepší a skončí na pěkném 15. místě, nechybělo moc a mohlo být ještě líp :) Žasnu na tím, jak jsou závodníci dobří (výborní) a bouldery těžké - je to docela krutý střet s realitou. Poslední dobou jsme se snažili zorganizovat pár soustředění, bohužel je to málo, jdeme správnou cestou, ale musíme makat víc.

 


Every year at the end of the summer holidays the World Cup takes place in München. This time it is also the European Championship as there was no volunteer to organize it separately this year. The competition breaks the record in the number of participants again - 166 climbers take part in the World Cup and 101 in the European Championship. The isolation is closed at 6.30 a.m. and the competitors have a great breakfast. I have plenty of time as I am the 52th climber in the qualification. Unfortunately, the weather is very hot and the isolation feels like a glasshouse.

At the first boulder I am one move away from the top three times, but this final move is very hard and I don't feel I have any chance here. Number two is a nice climb in an overhang but I can't reach the zone, nor the top. The third boulder is a vertical and I am lucky to be able to start climbing at all... And the fourth one is a power climb over ledges and round side-pulls and hard pushing of the legs for friction. It takes four attempts until I succeed. The last qualification boulder is a pure vertical hell, I start... and that's pretty much it, I can't get any further. I am quite satisfied with my performance and not so much with my results. With score 1T4 a 2Z5 I end up 80th at the World Cup and 57th at the European Championship.
We are all very happy about my brother who didn't pass to the World Cup semifinal but closely made it to the semifinal of the European Championship. We cheer him on Saturday and it's amazing that he yet improves his score and ends up 15th (and was very close to even a better result :) I am impressed with how good the competitors are and how hard are the boulders - a harsh encounter with reality for me. Lately we've been trying to organize few training sessions, unfortunately it is still not enough and we need to work much harder.

Slab Hell Polička a VUT Brno

Poslední dobou se snažíme "podomácku" organizovat soustředění reprezentantů. Tentokrát jsme se zaměřili na ladění problémů v kolmáčích. První soustředění se konalo v Poličce. Bouldery byly perfektní, zázemí u Chváličů ještě lepší. Večer lezecká videa, v neděli dopoledne běh, rozbor boulderů ze soboty a závěrečná kampus session. Moc fajn akce a trénink, díky Honzo a tvým rodičům za vše, jste úžasná rodina!



Druhá akce proběhla týden před ME na brněnském VUT, kde jsem skoro doma. Ve středu a čtvrtek ladím s Dejvem Kozlem závodní bouldery. Na obou soustředěních proběhly dva závody, takový je trend v zahraničí. Jdeme správnou cestou, ale soustředění musíme pořádat častěji a vždy je zaměřit na určitý druh lezení, protože konkurence a závodníci jsou čím dál lepší. Díky Davidovi a Terce na VUT za jejich čas.





Lately, we've been trying to organize some "homemade" sessions for the bouldering representation team. This time we focused on climbing verticals and the problems associated with it. The first session took place in Polička. The boulders were great and the shelter provided by Chválič's family was even better. In the evening we were watching some climbing videos, on Sunday morning we were running and analyzing the boulders from Saturday and we had a final campus session. It was a great training and a very nice event. Thanks to you, Honza, and to your parents for everything - you are an amazing family! 

The second event took place at the University of Technology in Brno, which is like a second home to me, in a week before the European Championship. On Wednesday and Thursday I work on the competition boulders together with Dejv Kozel. At both sessions we had two mock competitions - which is the trend abroad, too. I think we are headed in the right direction with this but we do have to make these session more frequently and each time we need to focus on a specific type of climbing because the other climbers are raising the bar. Many thanks to David and Terka for their time. 

ČP Jablonec nad Nisou

Zapátral jsem ve svém notýsku, kdy jsem byl naposledy v Jablonci nad Nisou na závodech. Psal se tehdy rok 1997 a bylo mi 10 let. Závodil jsem na obtížnost a obsadil zde třetí místo. Tentokrát se další kolo ČP odehrává na přehradě Mšeno a musím říct, že to tady mají opravdu moc pěkné, nádherná koupačka v létě, to čumím.

V kvaldě je dost dobrá podmínka a celkem 10 kluků dává všech 8 boulderů, mně se daří postoupit ze třetí příčky. Izolace se netradičně uzavírá v 16.00, a tak se nemůžeme dívat na holky. Za mě je to krok do prázdna, proč nemůže zůstat osvědčený systém - uzavření po skončení poslední závodnice?

Startujeme v 18 h a sluníčko se začíná nebezpečně opírat do finálových boulderů. Jednička je těžký kolmáč, kde celkem slavím zónu, nechám se zbytečně vyhodit, pak už sem nedolezu. Ve dvojce je těžká lišta, ale na sluníčku je výměna snad nemožná, skokem mi chybí lepší koordinace. Ve trojce nejsem schopný podržet strukturu, tady udělám jedinou chybu, měl jsem to vyzkoušet jinak. Čtyřka je poměrně lehká, prvním pokusem sice padám z topu, ale druhým bezpečně dávám. Celkově jeden boulder na dva pokusy a čtvrté místo, nic moc říkám si. Vyhrává těsně brácha před Chváličem, mají stejný zápis, ale rozhoduje zóna navíc, třetí končí se dvěma topy Rishat.

Celkově to byly pěkné závody a bouldery ve finále byly těžší než na Letné. Přesně tento styl boulderů mi nesedí a jen pomalinku se v něm zlepšuji. Ještě jedna drobnost k cenám: od kluků vím, že kromě peněz prakticky skoro nic nedostali. Závody se za posledních pár let v mnohém zlepšily, tak proč by ceny a prize money nemohly být větší? Toť otázka...


I checked in my notebook when was the last time I was in Jablonec nad Nisou. It was 1997 and I was 10 years old, competing in lead climbing and ending up third. This time the Czech Cup took place at the Mšeno dam, and I must say it was really nice there, as you could have a swim in the hot summer and all. 

We have good conditions for qualification and there are 10 guys who successfully climb all the 8 boulders. I pass from the third place. The isolation gets closed, contrary to the usual, at 4 p.m., so we cannot watch the girls climbing. In my view this is a step back, I don't understand why we couldn't keep the well functioning system of closing the isolation after the last female competitor was done?

We start at 6 p.m., sun is shining hard and heats the final boulders. The first one is a hard vertical, I'm happy to reach the zone - then I fall and in the next attempts I don't even get this far. The second boulder has a tricky ledge, the switch seems impossible in the hot weather and for a jump I would need better coordination. With number three it is my fault - I can't hold on to the structure, I should have tried a different strategy. The fourth boulder is quite easy, at the first attempt I fall from the top but next time I'm up. In all, I have one boulder in two attempts and I'm fourth, which is not very good. My bro wins over Chválič but it is very close, they have the same record but Martin has one more zone, which decides. Rishat is third, reaching two tops. 

The competition itself was good, with more difficult boulders than the one at Letná. Exactly the kind of boulders that don't suit me much and I improve very slowly. One last remark about prizes - the guys told me they didn't get much apart from the money. The competitions have improved great deal during the last few years so I wonder, why the prizes and the money for winning couldn't be better, too? Well, that's a question.

Idefix

V pondělí mě Dejv vytáhne do Krasu a podaří se mi po třech dnech nacvičování vylézt nižší verzi Idefixe. Specialitou boulderu je, že se pravá ruka dává do spáry, pak následuje těžká lišta, ale nejtěžší je stejně krok do topu. Ještě si zkrokuju Autofix, ale to bude jiná písnička.

On Monday Dejv takes me to Kras and after three days of practicing I climb the lower version of Idefix. The boulder's peculiarity is that one must put the right hand in crack, which is then followed by a hard ledge, but the hardest of all is the final move to the top. Also, I try the moves of the Autofix but this is gonna be something completely different, I guess.

Jeskyně ve starých

Včera jsem byl s bráchou v Krasu. Ráno je po dešti celkem dobře, všechno suché. Od minula mám rozlezeného Simulanta SD, dnes ho docela rychle dávám. Mám radost, síla je. 

Proto se přesunu doleva pod Idefixe SD, ladím kroky a nejlepším pokusem už pokukuji po topovém madle, ale pumpa z lišty je ještě dost daleko, radost je ale veliká. 

Začíná se dost oteplovat a jeskyně vlhne, ale brácha se nevzdává a přelézá brutálně silový kousek Silák Panoramix, teď už jen připojit dvě varianty SD a klasa bude min. 8C. 

Yesterday I went to Kras with my bro. The morning conditions are quite good, the rock is dry. Last time I was here I started climbing Simulant SD and today I finish it pretty quickly. I'm really happy about it, I feel strong today. 

So I move to the left under Idefix SD, I work on the moves and with my best attempt I get really close to the top bucket but I can't reach it yet - but I'm really happy anyway. 

It's getting hotter and hotter and the cave gets moist but Martin doesn't give up and climbs a super hard power boulder called Silák Panoramix. Also he plans to connect it to two SD varieties, I guess the grade will be at least 8C.

Kouzelný Sloup

V úterý se mi po 3esti dnech nacvičování podařilo přelézt Kouzelný Sauce ve Sloupu. Jedná se o hodně silové lezení ve stropě s těžkými nátahy a záverečným brutálním skokem do madla, poté následuje odpočinek a ještě dolez Matovým Saucem. Boulderu si nesmírně vážím, jelikož má pouze tři přelezy a velmi prověří vaší fyzickou připravenost. Pocitově je to můj nejtěžší boulder v Krasu, který bude další?

On Tuesday, after 6 days of practicing, I managed to finish the Kouzelný Sauce boulder in Sloup. It is a power climb in a ceiling with hard reaches and the brutal final jump to the bucket. Then, after a short rest, the final part of the climb goes via Matový Sauce. I really appreciate this achievement as there are only three finishers and it is a real test to one's physical abilities. In my view it is the hardest boulder in Kras and I wonder which one will be the next to come?

MČR Praha - 2. místo!

O víkendu proběhlo MČR v Praze, tentokrát na pěkném místě v Letenských sadech. Kvalda se nesla v duchu tropických teplot, musel jsem bojovat až do konce limitu, těžké průtlaky a ne moc silové bouldery tomu dávají nový náboj. Nakonec jsem vylezl 7 boulderů, což v pohodě stačilo na postup do večerního finále.

Před námi měly finále holky, zaslouženě vyhrála Peťa Růžičková. Mládí jde rychle vpřed v podobě Elišky Adamovské, která si krásně dolezla pro 2. místo, třetí skončila stálice, i když spíš " lanařka", Edita Vopatová.

Naše finále začíná technickou jedničkou, leze se mi celkem dobře až do závěrečného přešlapávání, kde se nedokážu úplně srovnat, chyběl kousek, i když druhým pokusem padám z topu. Dvojka nástup z lišt a jdu přímo rovně do struktur, dále to "ojebávám" přímo rovně skokem do topu. Trojka je čistě silová, po prvním pokusu, kde se blbě srovnávám, druhým posílám. Čytřku nejdu silovým skokem, ale zleva přes golf a pohodlně dolézám do zóny, další kroky až do topu celkem jdou až na přidání druhé ruky do topu! Něco mě osvítí a vymýšlím levé beton koleno a celkem pohodlně přidávám.

Celkově tedy mám 3 bouldery na 4 pokusy a 4 zóny na 5 pokusů a stačí mi to na velmi krásné 2. místo! Pro mě TOP výsledek. Zaslouženě vyhrává brácha se 4 bouldery na 4 pokusy, třetí končí Kuba Hlaváček, gratulace. Teď k závodům samotným: za mě zklamání sice pěkné umístění, ale tím moje pozitivní hodnocení končí. Závod neproběhne bez pár komplikací, za sebe bych jmenoval: zdlouhavá registrace holek, málo záchodů, na třikrát předělávané výsledky kvaldy mužů, volný přístup v izolaci při kvaldě a postavené finále mužů, které jsme si mohli hodinu prohlížet. Ve Slaném má MČR jinou úroveň. K boulderům: kvalda za mě dost technická, bez výrazně silového boulderu, ale ve finále se to otáčí a je pravda, že to nahrálo silovým lezcům. Těším se na další závod.

                                                    Finále třetí boulder by Lukáš Bíba

                                                       Stupně vítězů by Lukáš Bíba

At weekend the Czech Championship took place in Prague, at the Letná park. The qualification was running in the tropical heat and I was struggling to the very end of the time limit. In the end I climbed 7 boulders, which was enough to let me pass to the evening final.

The girls had their final before ours and the winner, Peťa Růžičková, really deserved it. As a representative of the young generation of talented climbers, Eliška Adamovská did great and ended up second, and the third was Edita Vopatová, who is more of a "rope climber".

Our final started with a technical boulder and I'm doing good until the final leg move comes, where I just cannot get it right. It was really close, though I fell from the top at the second attempt. The second boulder starts with ledges and then goes straight the structures, after these I "cheat" and jump straight to the top. Number three is a pure power boulder and I send it at the second attempt. With the fourth boulder I don't do the power jump but approach the zone comfortably over the golf hold at the left. The following moves are ok, except for grabbing the top with both hands. However, I have a moment of enlightement and find a trick with the knee and after that it's a piece of cake.

In total I have 3 boulders in 4 attempts and 4 zones in 5 attempts which means a great 2nd place - an amazing result. The winner is Martin, who really deserved it with his 4 boulders and 4 attempts, and Kuba Hlaváček is third - congratulations. About the competition as a whole - well, I was quite disappointed. I had a good score but that's all regarding the positive things to say. There were several drawbacks such as the tedious registration process for the girls, too few toilets, the results of the men's qualification which had to be corrected three times, the free access in the isolation during the qualification and the fact that we could see the final men's boulders for an hour before actual climbing. The Czech Championship in Slaný has entirely different quality. As for the boulders - the qualification was quite technical, without a power boulder and the final was quite the opposite - it's true that it was an advantage for the power climbers, though. Anyway, I'm looking forward to another competition.

Další návštěvy ve starejch...

Opět proběhly další navštěvy ve Sloupu. Poslední dobou se mým hlavním cílem stal Kouzelný Lektvar, fakt těžký to kousek. Zatím projektuji 5 dní a skok do madla ne a ne udělat. 

Jelikož vybagrovali kus zeminy, vznikla tady jedna novinka - nižší start do Hypochondra. Jde o pěknou silovku přes spoďáky, nejprve vyléza FA brácha a po chvíli i já, těším se opět příště :)

I made few more visits to Sloup. Lately my biggest quest is to climb Kouzelný Lektvar, a truly tricky boulder. So far, I have been trying for 5 days and haven't got any closer to the bucket jump.

Some ground has been removed and due to this there is new stuff to do - the lower start of Hypochondr. A nice power boulder over the underclings, Martin climbs it FA and I soon follow his example. I am looking forward to the next visit :)

Boulder Open Air 2. místo!

Poprve se účastním BOA v Brně. Je krásně, sluníčko pěkně smaží. V kvaldě na nás čeká 13 boulderů od Davida Kozla a Suka. Ve třech boulderech se trochu zaseknu, jeden technický a dva s Ádr výlezy přes laminát jsou docela peklo. Přelezením všech boulderů si zajišťuji vstupenku do večerního finále. Holky začínají v 17 h a docela je lituju, mají ještě dost teplo. Suverénně vyhrává Peťa Růžičková.

Naše finále je n aprogramu od 19h a začíná být už trochu lépe, slunko sice pořád svítí, ale začíná příjemně pofukovat. Leze se stylem tří pokusů na každý boulder. V jedničce je pěkný skok, který dám napodruhé, a pak ještě těžké přetlačení bočáků, se štěstím držím výlezovou hranu. Dvojka je zajímavý traverz s těžkou závěrečnou oblinou a skokem do madla, podaří se mi také na druhý pokus. Trojka je nejlehčí a všichni finalisté přelézají. Naopak technickou čtyřku nepřeleze nikdo. Až po závodě nám Dejv prozradí fintu a s ní už to jde. Celkem mám 3 bouldery na 5 pokusů a stačí mi to na super 2. místo, o pokus vyhrává brácha, třetí končí Rishat. Díky klukům za bouldery a třeba za rok příště.

 

 

I took part in the Boulder Open Air contest in Brno for the first time. The weather is sunny and very hot. The qualification consists of 13 boulders made by David Kozel and Suk. Three of the boulders give me hard time, one of them is technical, the other two with laminate holds - and all are pretty tough. In the end I climb all the boulders which means a ticket to the final for me. The girls start climbing at 5 p.m. and I feel sorry for them, it's still very hot. The winner is Peťa Růžičková.

Our final starts at 7 p.m. and even though the sun is still shining it is much better and there is this nice cool breeze starting to blow. We have three attempts for each final boulder. The first boulder has a cool jump, which costs me one attempt, and then the hard side-pulls, I am lucky to reach the final edge. Number two is an interesting travers with a hard round hold and a jump to the bucket, I also need two attempts here. The third boulder is the easiest and all the finalists finish. On the other hand the technical boulder number four stays unconquered until Dejv gives us a hint after the contest. In all I have 3 boulders in 5 attempts and it's enough for an amazing 2nd place. My bro is one attempt better than me and Rishat ends up 3rd. Thanks a lot to the guys for building the boulders and hope to see you all next year.

3 návštěvy ve Sloupu.

Poslední měsíc se mou domovskou oblastí stávají staré skály ve Sloupu. V teple je tady příjemně a je tu spousta těžkých linek. První návštěvu jedu klasicky s Magnusem, zkouším kde co, nakonec se zakousneme do Automatixe, kde je klíčovým prvkem správné založení pato-špičky, fix do lišt a napnutý jako struna dosahuji do spárky, pak překopat nohy blíže a udržet vývlav, asi po dvou hodinách dávám, Magnus to tam pošle asi o hodinu dříve.



Na další výjezd se mnou jede David Kozel, tentokrát chci vážněji vyzkoušet Jaxitaxe, boulder zkouším asi dvě hodiny, ale nedaří se mi ani kroknout. 8B jsou tady v jiné dimenzi, přeběhnu na Kouzelný Letkvar, který mi tenkrát moc nešel. Dneska jde o dost lépe, ale dvakrát spadnu ve skoku do madla.   

V sobotu jedu brzo ráno, jsem natěšený, že Kouzelný Letkvar dneska sfouknu, ale ejhle, skok je prostě moc těžký. Mezitím přichází brácha, který zkouší nález do Panoramixe, brutální spoďáky a těžká vlna - no, jen koukám. Ptám se na betu Mátového Sauce a super programem to zlehkne, proto můžu zkoušet Panoramixův Sauce. Daří se mi asi na třetí pokus, už jsme na kaši, takže před obědem balíme a jedeme.










During the last month the old rocks in Sloup have become my home area. It is very pleasant here in the hot weather and there are lots of hard lines. On my first visit I go with Magnus as usual and try lots of stuff until we start attempting Automatix. The crucial move here is to place toes and heel, get to the ledges and then there is this loooooong reach to the crack, then you have to pull your legs closer and hold on. It takes me about 2 hours, Magnus sends it about an hour earlier.

On my next trip there David Kozel makes me company, this time I want to attack Jaxitax, which I do, for two hours or so, but I can't get over training the single moves. The local 8Bs are very different from those anywhere else. So I run to Kouzelný Lektvar, where I didn't do very well last time. This time it is much better but I fall twice from the jump to the bucket.

On Saturday I go early in the morning and I'm determined to defeat Kouzelný Lektvar today. But damn it, the jump is simply too hard. In the meantime my bro arrives and starts trying the climb from Lektvar to Panoramix with those cruel underclings - I just drop my jaw. I ask him about the beta of Mátový Sauce and thanks to the great programme it gets much easier so I can start trying Panoramixův Sauce. I've got it at the third attempt and as we are both pretty mashed, we pack our stuff and go home.

Rychlý výpad do krasu

V pondělí jedu po práci s Magnusem do Krasu. Nejdřív jedeme na Jáchymku, kde Magnuse chytám v Baselardu, po oživení kroků hezky přelézá. Ještě přidává vedlejší Powerbanku na flash.

Přesuneme se na Holštějn, kde chceme zkusit pěkné lištovačky v převisu. Bohužel bouldery jsou trochu vlhké a po zjištění, že se s námi hýbe nástup, volíme raději ústup. Přesuneme se pod Patičku Ledovce, tehle boulder jsem zkoušel už asi šestkrát během různých návštěv a ta poslední byla asi před dvěma roky. Musel jsem si dát pauzu a přijít v lepší formě, která se zdála být správná právě teď, a tak chvilku krokuji a po chvíli přelézám. Pro mě jde o hustou rozpažku do stisku, pak musím pravou nohu zvednout výše a levou ruku otočit úplně na spoďák. V této fázi je to extrémně silový krok přes bicák a rameno. Ještě vyměnit nohy a pravačkou silový přískok do dírky, dále už nekazím. Je pravda, že co si pamatuji, originál přelez se jde ještě malinko jinak, ale i tak klasa sedí.



Přesunujeme se ještě na Kostěje ze stoje. Tady přesně nevíme, kde se může startovat pravou rukou, tak volíme hned lištu vedle očka. Moc pěkný intenzivní boulder přes stisk a zobáček, mně se po pár pokusech podaří přelez. Jsme už dost na hadry, tak se jedeme podívat ještě do Sloupu, jestli teče potok.... a teče :(



On Monday after work I join Magnus on his trip to Kras. First we go to Jáchymka where I am catching Magnus under Baselard and after practicing the moves a bit he climbs it and then adds the flash climb of Powerbanka.

We move to Holštějn where we want to try the ledgy stuff in the overhang, unfortunately we find out that the rock is moist and the first part of the boulder is unstable, so we run away. Then we move under Patička Ledovce. I have tried this boulder six times already and my last attempt to climb it was two years ago. I had to take a break and come back in better shape - well, now it seems to be the right time so I try the moves and soon I climb the whole thing. I have to stretch both arms and grab the rock, then I have to lift the right leg and rotate the left hand so I can grab the undercling. In this stage it is an extreme power move with the biceps and the arm. Then I have to switch legs and do a power jump to the hole and there it goes. Well, as far as I remember, the original climb was a bit different but the grade stays the same.

We move to Kostěj and try it from standing. We aren't entirely sure where to put the right hand so we choose to place it on the ledge. A beautiful intense boulder it is. And after few attempts I finish it. We are pretty mashed already, so we go to Sloup to check if the stream is still there... and it is :(

ČP Ostrava

Dějištěm dalšího Českého poháru v boulderingu je Ostrava, závod si zde buduje pěknou tradici. V kvalifikaci je osm boulderů, to je paráda, lepší než šest. Bouldery se docela prokousávám, jeden si pěkně vybojuji přes černé flatholdy. Celkem přelézám 7 boulderů, jediný kolmáč mi dává stopku, kluci vymýšlí ojeb metodu, ale o kousíček nedokážu podržet chyt a čas už není, do finále mi to stačí z páté příčky. Kvaldu vyhrává Chválič s osmi topy a je jen o jeden pokus lepší než Adam.

Finále začíná od 18 h, ale skrz okna začíná svítit sluníčko. A sakra, říkám si. Nervózita ze mě jako obvykle spadne, jakmile vyběhnu pod první boulder. Jednička peklo start, neustojím řezku na trojúhelníku, pak se to snažím ojebat, ale nedávám. Ve dvojce padám dvakrát z topu, chtělo to přilézt s více magnéziem nebo víc zabrat - škoda. Ve trojce nějak nepochopím nástup, nastupuji až ke konci limitu, za mě jediná chyba, kterou jsem na závodech udělal. Čtyřka je jeden silový krok do golfů a pak přes malé lišty do oblého topu, ze kterého ještě jednou spadnu.

Celkově obsazuji šesté místo, zklamání veliké, ale beru to sportovně. Kluci to staví šikovně, čistá síla zdaleka nestačí, chce to dost techniky a trochu technickou sílu (to je teda výraz :). S přehledem a velkým náskokem vyhrává Adam, ten je úplně jinde, druhý skončí Rishat, jeho nejlepší umístění na ČP, a třetí Kuba Konečný, pro něho taky nejlepší výsledek - gratuluji klukům. V holkách vyhrává Eliška Adamovská před Peťou Růžičkovou a třetí místo je pro Verču Šimkovou. Jsem rád, že jsem se nominoval do reprezentace, škoda, že pro nás je už jen jeden závod v Evropě, a to ME Mnichov koncem srpna. 

Finále 1

Finále 2

Finále 3

Finále 4

The next Czech Cup in bouldering took place in Ostrava, the competition starts having a solid tradition here. There are 8 boulders in the qualification, which is amazing, much better than just the six of them. I struggle a bit the boulder with the black Flatholds gives me a hard time. In total I finish 7 boulders, and only the vertical stops me. The guys find a shortcut method but I can't keep the hold long enough and then I run out of the time. However, it is still enough to get to the final from the 5th place. Chválič wins the qualification, having eight tops, and is followed by Adam, who needed one more attempt than him.

The final starts at 6 p.m. but the sun starts shining through the windows. Damn it. As usual I stop being nervous once I start climbing the first boulder. Number one has an awful start, I can't hold on the triangle, so I try to find some trick but all in vain. With the second boulder I fall from the top twice. Either I should have climbed with more chalk or make more effort, it's pity. With the third boulder I somehow don't get when to start and start climbing almost at the end of the limit, which I think is the only mistake I made at this competition. Number four has a power move to the golf holds and then goes over the small ledges to the round top from which I fall once.

In all, I am 6th and quite disappointed by my results but I take it as a man. The guys really can build pretty toigh boulders, pure muscle isn't enough, it also requires plenty of technique and a bit of "technical muscle". Adam wins with a great lead, he is somewhere else completely than the rest of us. Rishat is second, it's his best performance at the Czech Cup so far, and Kuba Konečný is third, for him, this is the best score as well. Congratulations to the guys. In the girls' category the winner is Eliška Adamovská, followed by Peťa Růžičková and Verča Šimková. I'm glad I made it to the representation, unfortunately there will be but one more competition for us, the European Championship in Munchen at the end of August.

Výrova skála nedaleko Perštejna

O svátcích mám s Peťou v plánu zajet na nějaké výlety. Nejdříve navštívíme zámek Lysice s moc pěknou rozkvetlou zahradou a pak hrad Perštejn, je tady moc pěkná procházka.



                               Výletníci

V plánu mám také navštívit Výrovu skálu, kterou jsem si našel na mapy.cz. Pěkná převislá skála, pevný matroš a v levé časti se na mě směje krásná a těžká linka, s malými chyty ve velkém převisu, paráda. Jedinou vadou na kráse je, že člověk leze kousek nad zemí s ubíhajícím svahem. Projekt jsem zatím zkoušel dva dny, zkrokováno je, tak uvidíme. Podařilo se mi udělat aspoň jednu linku - Primetime 7C+.





1. Projekt
2. Primetime 7C+

During the holidays I plan to have a trip with Peťa. First we go to the Lysice chateau with its beautiful blooming garden and then to the Perštejn castle, walking there is very nice, too. 

I also plan to visit Výrova skála, the rock that I found at the mapy.cz website. A nice overhanging rock, a solid stone with a beautiful and difficult line on its left, with tiny holds in an overhang - great! The only flaw is that one climbs just a bit above the ground, with the slope underneath. I have been trying this project for two days, I have done all the single moves, so we'll see. At least I finished another line called Primetime 7C+.