Konečně na Severu

Už dlouho mám v hlavě myšlenku jet na nějaký ten den na sever. Práce už bylo nad hlavu, tak je potřeba vyčistit si hlavu, počasí vypadá sice nic moc, ale nakonec jedeme. Ubytko máme klasicky objednané v Tisé v Penzionu na Konci, máme tady s rodinkou super útočiště. Brzy ráno v pondělí pádím na Sněžník, v 6 h stojím u Californication. Po rozlezu v krokování rychle dávám. Nechápu, co jsem tady vždycky dělal, podmínka holt hraje velkou roli. Další cíl je Temná Hmota, tady dost zlobí pravá pata, ale přijdu na to, jak je to reálné, a rychle mám pěkný skalp v kapse. Radost mám velkou, protože ty paty a špičky mi tady nikdy moc nešly. Zkusím Ambru, lišty malé a nějak moc to kouše, snad příště.



                                             Ambra 8B

Ještě stihnu přelézt Fucknevim a z Metra mě vyhání na hodinu přesná předpověď, ráno slunko v 9h už padá sníh, to nevymyslíš... V úterý rest a parádní výlet s rodinkou do Zoo v Ústí, sice mega do kopce, ale určitě stojí za to. Zaujalo nás, že tady májí hodně druhů opičáků.



                                           Tučňáci

Ve středu brzy ráno mám v plánu útok na nějaké béčko. Sněžník a Modřín v mlze, tak vše vsázím na jedinou kart Heartbeat v Hřensku, super silový kýl, je to suché, tak hurá na krokování. Zkouším klasicky konec, kdy ze špiček campusem nalétávám dobrý chyt, ale v kuse jsem hodně nejistý. Přesunu se na spodek, kde je hodně těžká pravá pata a námrd pravou rukou do obliny, musím vzít ještě přídrž. Po hodině mám zkrokováno. Dávám pár pokusů, ale přelez se zdá být daleko, už mi zbývá jen asi 15 min do odjezdu, pak se musíme pakovat z ubytka, pata drží, přídrž a oblina taky, teď těžkýkrok: přehodit levou špičku za ruku, pohupy po lištách a závěrečný kampus move, tady si celkem věřím a dávám. Krásná tečka na závěr výjezdu.


Long time I've been thinking about spending few days in the North Bohemia. I'm busy as a bee at work so I really need to clear my head a bit. The weather isn't so good but in the end we go anyway. We're accomodated in Tisá, at the Penzion Na konci, as always, we have our family shelter here. Early on Monday I hurry to Sněžník and at 6 a.m. I stand under Californication. After a warm up I'm almost immediately up, I really have no idea what took me so long here before. I guess the good conditions really matter. My next goal is Temná Hmota, I struggle with the right heel but I find a way how to do it and it's another victory for me. I'm really happy as I've never been very good with all the heels and toes. I try Ambra but the tiny ledges cut a lot, maybe next time.

I finish Fucknevim and then I have to flee from Metro because of the weather. It was sunny in the morning and suddenly it starts snowing at 9 a.m.? Insane... On Tuesday I have a rest day and make a trip to the ZOO in Ústí with my family. It's situated in a steep hill, but it's really worth seeing. And they have many different kinds of apes there.

On Wednesday morning I plan to climb some B boulder. Sněžník and Modřín are drowned in the mist so I bet everything on one card: Heartbeat in Hřensko, an amazing power climb. I try the finish, reaching a good hold by a campus move from the toes but it's all still very uncertain. I move to the lower part of the boulder with a hard right heel and a difficult move of the right hand to the round hold. After about an hour I'm done with the moves so I start the serious attempts but climbing the whole boulder doesn't seem very likely, I have 15 min left before the departure. But the heel is ok and so is the round structure, then there is the hard switch of foot and hand, swinging on the ledges and the final campus move, which I'm quite confident about, and here we go - a nice ending to the whole trip.

Druhý nominační závod ŽIlina

Abych pravdu řekl, do Žiliny se těším. Všude slyším na stěnu samou chválu a ta se na místě potvrzuje. Skvělá stěna i pěkná boulderovka. Kvalda vypadá kolměji, mám z toho respekt. Po vylezení třech kolmáčů se soustředím na silové bouldery, jeden jde hned, druhý je docela těžký a dá ho jenom brácha, Kony a já. Bohužel si tím vůbec nepomáhám při postupu do finále.

Kamenem úrazu se stává kolmice/plotna, špatná pravá noha, kde moc nestojím, a kříž pravou rukou do lišty. V následujícím kroku je třeba dobře zvednout levou nohu k levé dlani, pár pokusů je nadějných, ale tento krok mi dnes extra nesedí. Jsem docela zklamaný, příprava byla dobrá, ale jak už je dlouho trendem, síla opravdu nestačí. V kolmicích stará škola ztrácí a učí se to horko těžko. Celkově mi to stačí na 13. místo, z Čechů jsem devátý, tady je jiný postupový klíč, takže končím první pod čarou. Naštěstí mi to stačí na postup do reprezentace z 5. místa, tak uvidíme, co přinesou svěťáky v Evropě. Jeden sen ještě mám...

I'm really looking forward to Žilina, I hear praise of the gym everywhere I come and it really is great. The qualification is pretty vertical. After finishing three verticals I focus on the power boulders, I finish one of these immediately but the second one is really tough, only my brother, Kony and me finish. Unfortunately, this doesn't help me to get to the final. 

I struggle with a vertical/slab, my right foot doesn't give me sufficient support, and then I have to reach the right hand to the ledge and lift the left foot to the left hand. Some attempts look promising but this move doesn't suit me. I'm a bit disappointed, I was working really hard but the trend is not to rely just on strength, the old school climbers drop behind when it comes to verticals. In total I end 13th (and 9th among the Czech climbers) and I'm the first below the line. Fortunately this is still enough for me to get to the representation team from the 5th place, let's see what the World Cups have for me. I still have a dream...

Závody v Jeseníku

V sobotu jedu s bráchou na první nominační závody do Jeseníku. Tuším, že jsme tady závodili na laně v roce 1996 a 2000 jako mládežníci. Je zázrak, že se sem po skoro 20 letech vracíme závodit. Teď je vše jinak, v nové hale je připravena závodní scéna pro bouldering. Dojedeme ještě před registrací, mrkneme na holky, pak se jdeme registrovat a opět drobný problém jako v Lanškrouně, docela nechápeme, ale nevadí.

Lezeme tedy ve druhé skupině. Kvalda se zdá těžká, zapisuji 5 boulderů. Stopku mi dává průtlak a lištovka v převisu, i tak mi to stačí na postupové 7. místo. Ve finále lehká nervózita, ale jak dojdu pod první boulder, padá to ze mě. V jedničce zapisuji zónu, průtlak neudělám a na vzpor nepřijdu. Ve dvojce super špičky a pak ještě celkem peklo, se štěstím nepadám.



Trojka přes banány je vlastně o jednom brutálním kroku kolem zóny, pár pokusů a jsem v topu. Ve čtyřce si vybírám slabší chvilku, po rozluštění startu pádím do topu, držím ho jednou rukou, ale místo abych se snížil pod chyt, stojím v tom a nesmyslně přidávám druhou ruku. Škoda, tady byl top blízko. Celkově mi to stačí na vynikající třetí pozici, i když Štěpa Volf mě měl hodně na lopatě. Vyhrává Kuba Konečný se všemi přelezy a druhý je brácha. Skvělá práce stavěčů v kvalifikaci, byla velmi pestrá, vyvážené a těžké finále... Díky, kluci. Musím organizátory pochválit za průběh závodu, dodržení časového plánu a za mě pecka online průběžné výsledky i v kvalifikaci. Jediný problém byl s tou registrací. Už se těším do Žiliny.






On Saturday I go to the first nomination competititon to Jeseník, together with my brother. I believe we took part in the rope climbing competitions here in 1996 and 2000. It's amazing that we are back 20 years later to compete again. Everything is different now, a new bouldering gym is ready for us. We arrive before the registration and watch the girls' competition for a while, then we want to register and like in Lanškroun there are some issues again. We don't get it. Well, never mind...

We climb in the second group. The qualification seems tough, I finish 5 boulders. The mantel and the overhang stop me but I pass to the final from the 7th place anyway. I'm a bit nervous about the final but once I get under the first boulder it's all gone. I reach the zone of the first boulder but can't get through the mantel or figure out how to push and get up. The second boulder has cool toes and then it's very tricky, I'm lucky not to fall.

The third boulder is actually mostly about one cruel move, and after few attempts I'm up. With the fourth boulder I have my moment of weakness, after figuring out the beginning I hurry to the top but instead of lowering a bit I try to stand and add the second hand to the top, which is a total nonsense. Too bad, this one was really close. Overall I earn a wonderful third place, even though Štěpa Volf was very good and gave me hard time. The winner is Kuba Konečný who finished it all, followed by my brother. The builders did a great job with the qualification boulders, they were varied, their difficulty was well-balanced and the final was a real challenge, thanks, guys. Also I must praise the organizers for the smooth course of the competition, keeping the time schedule and I also really appreciated the online interim results of the qualification. The only issue was with the registration. I'm looking forward to Žilina.