První Bor

S mojí Peťou jsme o víkendu vyrazili na první Bor, je parádně, skoro všechno suché a podmínka. Můj hlavní cíl je vylézt Včelí Kyt, který mám už nějaký rok v merku. Po cestě k němu mě už po kolikáté zaujme obílená hrana Vodní Duch, jde o lehce převislou hranu s těžkými lištami. Asi po 7 letech se mi podaří přelez. Radost je obrovská, i když to není žádné velké číslo. Duch má pro mě speciální hodnotu i proto, že přelezů je pár! Pokračujeme na Kyta, který mi jde velmi dobře, ale doskok do hrany mi o kousek uniká. Pokračujeme na staré projekty Raptor a Djembe SD, oba bouldery se mi celkem rychle daří přelézt. Djembe je king lajna na Boru, moc pěkná lehce převislá hrana.




                            Djembe SD

Posledním skalpem je Short Attack, novinka z minulého roku od bráchy. Jde o peklo po oblinách a přelez si musím pořádně vybojovat. Peťa zkouší svoje projekty, ale nic nepouští. Těším se na další víkend, opět sem...


At weekend Peťa and me went to Bor for the first time this year. The weather is great, almost everything is dry and the conditions are good. My main goal for today is Včelí Kyt, which has been on my list for few years already. On my way to it Vodní Duch, a slightly overhanging edge with pretty hard crimps, catches my attention. And I climb it – after 7 years! I'm very happy, even though the grade isn't anything special. Its main value is that only few climbers did it. We continue to Kyt, where I'm doing quite well but I can't jump into the edge. So we move to the older projects, Raptor and Djembe SD, and I finish both of them quite quickly. Djembe is a king line here at Bor.

My last achievement is Short Attack, a new boulder by my brother from the last year. I really have to earn the climb. Peťa tries some of her projects but without success. I'm looking forward to the next weekend – here again...

Maltatal - 8B, SP Meiringen 25. - 26. místo!

Minulou neděli jsme s bráchou a holkami vyrazili na svou první návštěvu Maltatalu. Počasí nám pár dní opravdu přálo, dopoledne kosa, pak teplo a k večeru se dalo lézt. Údolí je moc hezké a lajny také.



                 Nedaleko krásný volný vodopád

Já jsem měl vyhlídnutá dvě 8B (The Power of Goodbye a Wrestling with an Aligator) a plán, že když jedno z nich půjde, budu po něm útočit. Vybral jsem si Zápas s Aligátorem, který trval tři návštěvy, už jsem to chtěl vzdát a lézt něco lehčího, ale touha byla vyšší a zápas jsem vyhrál.

   Všechny tři fotky Wrestling with an Aligator 8B

Další dva dny se mi už nedařilo a trochu jsem se bál, jestli jsem to na SP v Meiringenu nepřepískl, ale opak se stal pravdou. Na závod jsem byl parádně rozlezený a navíc mi to excelentně sedlo, 2t6p a 4b12p stačilo na životní výkon 25. - 26. místo z 84 startujících závodníků, vážím si toho hrozně moc, všichni závodníci jsou hodně dobří a konkurence je obrovská.

                   Hrozně těžkej rajbák, nula.



Dvojka mi excelentně sedla, padal jsem už třikrát, ale furt jsem byl schopný se udržet.



Na trojce jsem naštěstí posledním pokusem zkusil jinou betou, z fotky pravou výše a do topu, a levou do topu asi 5 vteřin před koncem to vyšlo.



Růžová oblina mně dala semifinálovou stopku, nebyl jsem schopen jí udržet.



Pětka těžkej skok do zóny a pak ještě větší peklo, tady nula.



                                    Celkový výsledek :)

Dalším českým reprezentantům se nedařilo podle jejich představ, příště to vyjde určitě lépe :) Celý tým žil bráchovým postupem do dalších kol závodu, především to semifinálové bylo naprosto infarktní. Finále byla krásná show a úžasné 2. místo - velké gratulace!!! Vítězství bylo opravdu tak blízko... :( Krásný týden plný dobrodružství a životního výsledku dává velkou motivaci dále. Mnohem těžší bude tento výsledek zopakovat. Uvidíme...

                                 Natěšeni před finále...

Last Sunday me, my brother and the girls visited Maltatal for the first time. The weather was awesome for the couple of days – cold in the morning, warm in the afternoon and the evenings were great for climbing. The valley is very nice and so are the lines.

I was aiming for two 8Bs (The Power of Goodbye and Wrestling with an Aligator), the plan was that if one of those would be possible, I would go for it. I chose Wrestling and I needed three visits to climb it – I was really close to giving up and doing something easier but the urge to finish was greater and finally I won the struggle.

The following two days I wasn't so successful and I was a bit afraid that it would be too much for me before the World Cup in Meiringen but the opposite was true – I was perfectly warmed up for the competition and I really enjoyed it. 2t6 a 4b12 were enough for my life performance – 25th – 26th place - from 84 climbers who took part in the competition. I really appreciate it as all the participants were really good and the competition was huge.

Other Czech climbers did not quite fulfill their expectations but I believe the next time they will certainly be more successfull. The whole team kept their fingers crossed for my brother who kept getting further and further in the competition, the semifinal in particular was a nail biter. The final was an excellent show, ending with an awesome 2nd place for Martin – congratulations! He was really close to winning. The beautiful week full of adventure and great results is a huge motivation for me. It will be very hard to repeat this result – but let's see...

Soustředění reprezentace v Boulder Baru

Silový konec převislého boulder, foto: Tomáš Binter ml.

Náš šéf Honzík Zbranek, díky jemu a Štěpovi za zajímavé bouldery, foto: Tomáš Binter ml.

Soustředění, Liberec, Panťák

V pátek a sobotu je na plánu soustředění reprezentace v Regensburgu, boulderovka úžasná, chyty skvělé a bouldery taky. Dva dlouhé tréninky s celkovými sedmi hodinami, tomu říkám pěkná nálož.



                  Převisy, uprostřed oranžovej hrubá osma...



                                     Je libo kolmáč?

Po soustředku frčíme s mojí Peťou směrem na Liberec, v neděli máme v plánu Ještěd a Zoo, moc pěkná místa. Liberec na mě působí velmi sympatickým dojmem.

                 Ještěd, foukalo tam jak sviňa



                                     Krásnej Varánek



                               Bílý Tygr, místní skvost

V pondělí mám v plánu vyzkoušet místní Fixus, bohužel spárka je dost vlhká, dolezu k ní skoro pokaždé, ale pořád padám.

                                  Fixus 8A, boží kroky

Druhou zastávkou je Panťák, kde je fantastická převislá hrana Chopman a nižší verze ze sedu Miss Chopman, oba velmi pěkné bouldery, jedny z nejlepších u nás na písku, mně se společně s Poklopcem vše daří na druhý pokus.

Potkáváme Kubu Jedličku, který také mrskne vyšší verzi. O půl druhé jedeme směr Brno, krásné čtyři dny s ženuškou, plné lezení a výletování.

                          Vyhlídka na Panťáku

On Friday and Saturday I took part in the representation training in Regensburg. The wall was amazing, the holds were just awesome and the boulders as well. Two long training sessions, seven hours in all – pretty hardcore, I can tell you.

After the training Peťa and me went to Liberec – the plan was to go to Ještěd and the ZOO. Liberec is a very nice place.

On Monday I plan to try climbing the local boulder Fixus, unfortunately the crack is moist and even though I reach it almost every time, I keep falling from there.

The next stop is Pantheon, with its fantastic overhanging edge Chopman and its lower sit-start version Miss Chopman. Both these boulders are very cool, they sure are among the best sandstone boulders in this country. I finish them both at the second attempt, together with Poklopec.

At 1.30 p.m. we are heading back to Brno. These were nice four days full of climbing and travelling.

ČP Plzeň

V sobotu proběhlo první kolo ČP v boulderingu v Plzni. Mým hlavním cílem se bylo nominovat do reprezentace, tzn. být do 4. místa

Kvalifikace je pro mě rozpačitá, dávám tři bouldery, snažím se ještě o jeden, ale tam mi kousek k topu chybí, ostatní jsou úplně jiný level, cítím velkou marnost a jsem lehce zklamaný z toho, že jsem pořádně nezarval. Jediný brácha suverénně proběhne kvaldou a šestý boulder mu unikne jen o vlásek. Ostatní finalisté se musí spokojit se třemi kousky

Finále, to je úplně jiné kolo, soustředím se jen na sebe a svůj výkon. Bouldery mi perfektně sednou na hraně OS a konečně cítím, že můžu využít svůj potenciál na 100%. Konečné 2. místo je pro mě velkým úspěchem, škoda drobné chybičky na druhém boulderu, stála mě vítězství, ale musím s pokorou říct, že brácha si vítězství zasloužil a silově je úplně jinde. Třetí skončí zaslouženě o pokus navíc Roman Kučera. V holkách je překvapivou vítězkou Eliška Vlčková. Opět chci poděkovat Jirkovi a Romanovi za jejich práci!

On Saturday the first round of the Czech Cup in bouldering took place in Plzeň. My goal was to qualify to the representation – that is to end up fourth at worst.

I'm not doing so well in the qualification – I climb three boulders and try one more in which I almost get to the top, but can't finish. The other boulders are much harder, I feel hopeless and disappointed that I couldn't do better. My brother is the only one who gets through with ease and climbs everything except one boulder – and even there he is very close. Other finalists have to settle just for three boulders.

The final is something completely different – I concentrate only on myself and my performance. The boulders are perfect forme and finally I feel I can use 100% of my potential. The second place is a huge success for me, too bad I made a mistake at the second boulder – I may have won. But I have to say, my bro deserved to win and he is much, much stronger than me. Roman Kučera earns the third place, with one surplus attempt. And among the girls the surprising winner is Eliška Vlčková. Thanks again to Jirka and Roman for the great job they did!

Další návštěva v Rakousku

Lom v severním Rakousku jsem si hodně oblíbil a začíná být mou domovskou oblastí :), proto v sobotu neváhám a vyrážím zase sem. Po rozlezu v Nagualu 7B pádím hned na svůj rest z minula - Powerplay 8A, zkusím kroky a hned na druhý pokus s jistotou přelézám, cítím se skvěle.


Kousek nad tímto kamenem je krásná deska s hodně těžkými projekty, odhaduji 8B a víc!






Dalším mým restem je Old Dirty Bastard 8A+. Je to v podstatě jeden brutální krok do 7B+. Noha vysoko a velmi těžký krok do spoďáku, jakmile krok udělám, nechci to pokazit, dá se spadnout při závěrečném dynamu na hranu, která se obtížně trefuje, ale vše klapne, jak má, a stojím nahoře. V průběhu zkoušení přichází Chris se svými kamarády a ukazuje mi verzi ze sedu, klasa někde okolo 8B.

Líbí se mi ještě jasná linka po hraně Universal Mother 7B+, prvním pokusem uklouznu na nástupu, zeptám se na betu a druhým pokusem posílám. Jdu na poslední cíl dnešního dne: Durchsichtige Dinge, krásná lajna po lištách s těžkým přelezem do závěrečného výlezu. Vůbec mi nejde první krok, zkouším dát jinam nohy a ejhle - najednou to jde. Po pár pokusech je to tam! V porovnání s ostatními bouldery by to mohlo být 8A+. Nebojácně se pouštím do nižší verze, hned druhým pokusem se dostávám až do hrany pod výlezem, ale tady se mi to smeká a jsem dole. V dalších pokusech už je to horší, tentokrát chybělo kousek štěstí. Snad příště, ty kroky jsou fantastické…

 

I grew very fond of the quarry in northern Austria – it's slowly becoming my home area :) So on Saturday I don't hesitate and visit it again. After a warm up in Nagual 7B I hurry to the unfinished climb from the last session - Powerplay 8A. I try the moves and climb at the second attempt. I feel great. There is a nice slab with very difficult projects nearby – I guess 8B and more!

My next unfinished project is Old Dirty Bastard 8A+. It's basically a super hard move into 7B+. The leg must get high and then there's this hard move into the undercut hold. When I do this one, I really don't want to mess it up as you can fall from the edge in the finish – it's not easy to get in there. Fortunately, all goes well and I'm standing on top. While I was trying, Chris came with his friends and showed me the version from sitting position – the grade is about 8B.

I also like the clear line over the edge - Universal Mother 7B+. At the first attempt I slip at the very beginning, so I ask for a beta and the second time I send it. My last goal for today is Durchsichtige Dinge, an amazing line over the crimps with a difficult climb at the end. I can't get over the first move, so I try to place legs somewehere else and voilá – suddenly it's all right. After few tries I'm up! Compared to the other boulders it could be an 8A+. I start fearlessly climbing the lower version, at the second attempt I get into the edge under the last part of the climb but then I slip and I'm down. The following attempts are worse, I need more luck. Well, maybe the next time, the moves are fantastic...

Výlet na Sever

V pátek vyrážím se svou ženuškou na sever republiky. Plánujeme hlavně si odpočnout a já i trochu polézt. Na Bivaku si dolezu Bílý Sex a Těžkou Půlku. V ostatních, těžších směrech jsem marný, nejsem schopen zkrokovat ani Těžkého Deckera

Zajdeme ještě o kousek dále, trochu bloudíme a hledáme, kde ty bouldery jsou. Zkouším Digital, který mi o fous uniká, lezu ho šíleným skokem a kousíček chybí. Naopak mě potěší Stratosféra, která mi minule vůbec nešla. Dneska po pár pokusech držím topovou polici - hurá. Jsou to hrozné jebky a přijde mi to dost těžké, navíc jsem si už dlouho nepřipadal takhle ukřižovaný.

V sobotu zajdeme na krásný výlet na Pravčickou bránu. Připadá nám, že značky dost kecají, jak je to ještě daleko. Jako kdyby se nám Brána vzdalovala. Po obědě začíná pršet a my se vesele hřejeme v bazénu v Děčíně. Prší i v neděli, a tak volíme ústup směr trénink v BéBéčku. Musím říct, že Oliváč to tam má parádní.

 

On Friday I take my wife to the North. We plan to rest and I also want to climb a little. At Bivak I finish Bílý Sex and Těžká Půlka. However, otherwise I'm hopeless – I can't even perform the single moves of Těžký Decker
 
We walk a bit further, looking for the boulders – we get lost a little. I try Digital, in vain, but it was close – there is this crazy jump and I still need few more centimeters. On the other hand, Stratosféra is a nice surprise for me – last time I wasn't doing very well. Today I make a few attempts and suddenly I'm holding the top. It's pretty tricky and I haven't felt so crucified for a very long time.

On Saturday we go for a trip to Pravčická brána. It feels like that the tourist signs are lying to us – it's still so far! As if it was walking away from us. After lunch it starts raining so we go to the swimming pool in Děčín. Sunday is rainy as well so we flee to BéBéčko for some training. I have to say – it's really great in there.