Úterý, středa v krase třeba. Víkend mokrý domácí trénink sílí.

V úterý jedu s Majkým na Holštejn na jasný můj letošní cíl Glutaman 10+, prvním pokusem si cestu připomínám.V druhým padám klasicky v boulderu dole. Ve třetím a čtvrtém padám z posledního těžkýho kroku asi metr pod řetězem, flustrace je strašná...

Ve středu jedem s Majkým, Uhřou a Čokem na boulderovnu, bohužel není úplně suchá, na rozlez si dáme  nějakou šestku. Na druhý pokus vylézám 25bez 7A. S Uhřou chceme zkusit ze sedu 8Áčko, které se do něho napojuje, bohužel klíčový chyty jsou trochu vlhký a na přelez to není. Volíme supr volbu Vaňousy, s Uhřou hned přelézáme Pepka Námořníka 6C-7A. Já si jdu zkusit jeden z velkých restů minulosti Dívčí Válku SD 7C+, je docela příjemně, protože skály jsou krásně schovány ve stínu. Uhřa mi radí supr nohu, přes kterou jsem to v roce 2007 určo nezkoušel, parkrát padám v lištách a když nakopávám nohu, říkám si že už to přeci nepustím, nám ohromnou radost, vždyť jsem v tom dal asi 50 pokusů v roce 2007 a z toho ve dvouch jsem spadl z topového madla.

O víkendu se rozhodujem, že pojedem s Péťou do krasu. Nejdříve volíme boulderovnu, ale ta je totál mokrá, tak dáváme procházku na Holštejně Lidomornou až Vaňousama k mému velkému zklamání jsou suchý jenom Vaňousy, kde dám pár pokusů do Black 8A, krásnej převislej boulder, na začátku to chce sílu v těle a nahoře v prstech, po pár pokusech zjišťuju, že si to zkusím z lana a čumím jako blázen, protože nejtěžší je vršek, nekompromisní krasovský malý chyty. Jdu si zkusit ještě Dračí Krev 10-, ale taky nula bodů, nejde mi prostě jeden krok. Péťa si vyléza pod Epitou traverz tam a zpět. Bohužel lehký cesty úplně vpravo jsou mokrý. Večer strávíme v místní parádní hospůdce, kde je hrozně lidí, venku hraje hudba, před námi starší paní slaví s rodinou narozeniny a my zaujeti atletikou v televizi popíjíme pivo, kofču, topinku, tláču... Přes noc prší tak usuzujem, že lezení dnes by stálo za nic a jedem domů, Péťu vezu domů do Brna a já pádím do Chocně. Po obědě jedem s Martinem, Katkou a malým Péťou na Škrovád, je moc teplo a vlhko, lízt se moc nedá. Jedeme ještě navštívit nedalekou kulturní památku Kočičí Hrádek.