Minulý víkend proběhl poslední světový pohár v boulderingu v německém Mnichově. Sjelo se opravdu hodně závodníků - 124 mužů a 86 žen. Podle mě vrchol sezóny, závody zasazené na olympijském stadiónu, jsou naprosto dokonalé, němci mají závod zmáknutý do nejmejších detailů. Vrátím se zpět ke kvalifikaci, hrozně se těším na 5 problémů. Jednička se mi dodaří dát na první pokus, celkem lehký skok, dobře se naladím, ale bohužel se ukáže, že ostatní bouldery jsou o dvě třídy těžší a už si neškrtnu.
Dvojka je přes těžký stisk, který mi v tom teple vůbec nebere.
Trojka je absolutní peklo, kolmáč, kterej vyleze jen Hojer.
Čtyřka, ta se mi líbí, malé lišty a takový hopskací campus nahoru, bohužel zjišťuju, že poslední krok do bočáku je příliš těžký.
Na pětce na nás čeká těžký průtlak, vím, že tento krok mi nejde a moc si neškrtnu.
Celkově je z toho slabé 72.-76. místo, cíl byl být do půlky, ten jsem rozhodně nesplnil, jinak jsem předvedl na to na co jsem měl. Kdo se chce dostat do semifinále, musí tvrdě trénovat každý den a nedělat fyzickou práci, taková je realita, kluci jsou fakt jinde. Do semifinále celkem s přehledem postupují Adam a brácha, škoda, že Peťě Růžičkový postup do semifinále těsně uniká. Po kvaldě si jedem zatrénovat na novou boulderovku, nedaleko Alianz Arény, když to vidím spadne mi čelist, nic lepšího jsem v životě neviděl, obří boulderovka s nejlepšími chyty a mega campusem, jsem v sedmým nebi.
Nic takovýho jsem v životě neviděl :)
V semifinále se s tím stavěči vůbec nemažou, protože do finále stačí jeden boulder do tří pokusů, brácha pěkně bojuje a nevzdává se, to se ukáže jako klíčový, čtyřku tam mrskne na první a vydina finále je dost blízko, ostatním se taky moc nedaří, škoda Adama, že mu štěstí nepřálo a o jeden pokus nepostoupil. Dost mi to připomíná semifinále v Insbruku, jako přes kopírák. Na finále se moc těším, stavěči se s tím opět nemažou a bouldery jsou hodně těžký, škoda, že v některých koncovkách nepoleví, brácha ukazuje světovou extratřídu, dokonce na jedničce se dostane nejdál, dvojku, jsem nepochopil, jak je to možný vylízt, Rubtsov, má pružiny v nohách a neuvěřitelně topuje. Trojka se zdá nejlehčí, favoriti Hojer a Rustam padají z topu, obzvlášť Rustamovi záda ze 4 metrů vypadají dost nebezpečně. Bráchovi v tomto medvědím boulderu hodně věřím a nemýlím se, posílá to na první pokus a diváci explodují šílenstvím, to se povede i Jongwonovi. Celý finále hodně prožívám a po trojce je bedna jistá, úžasný pocit, furt bráchu vydíme na první pozici, bohužel čtyřku vyběhne opět Rubtsov, Jongwon padá asi třikrát z topu, i přesto je z toho neuvěřitelné 2. místo, pro bráchu obrovská satisfakce, tušil jsem když to sedne, že může přijít takovýto velký výsledek.
Jsem na bráchu pyšný, co dokázal, snad to někdy zopakuje :)
Na posledním společném tréninku v BB jsem viděl, že je Martin o dost jinde. Chtěl bych taky pogratulovat Adamovi k celkovému třetímu místu, vím, že čekal víc, ale i přesto je to top výsledek. Z Mnichova si odvážíme neuvěřitelný zážitek a pro mě vykřičník, že musím změnit práci a trénovat každý den, jinak to nahoru nepude.
The last bouldering world cup in Munich took place at the weekend. There were a lot of contestants - 124 men and 86 women. In my view, it was the highlight of the season, the contest, located in the Olympic stadium, was perfect, the Germans have taken care about every little detail. The qualification includes 5 problems. I manage to climb No. 1 at my first attempt, it's quite an easy step, I get in a good mood but unfortunately it turns out the remaining boulders are two classes harder, so that's it for me.
Overall, it's poor 72nd-76th place, the goal was to be in the first half, so I definitely didn't make it. I did the best I could do. Who wants to get to the semi finals, must train every day and not do physical work, that's reality, the guys are really a different class.
After the qualification we go training to the new boulder wall near the Allianz Arena, I have never seen anything better.
My brother gets to the final and is 2nd, which is incredible, a great satisfaction for Martin. I saw at the last training camp that he was a different class. I would also like to congratulate Adam for the overall third place. I knew he hoped for better but it's still a great result.
The morale for me is that I have to find another job and train everyday, otherwise I won't get much higher.
