MČR bouldery Teplice nad Metují

V Teplicích nad Metují se letos konalo MČR v boulderingu, účast byla velmi hojná, startovalo zhruba 50 mužů a 17 žen. V sobotu se start kvalifikace mužů posunul kvůli nepříznivému počasí až na 1h, bouldery byly postavené na jedničku ve všech kolech a jen 2 topy zaručovaly účast v nedělním finále.







Kvalifikace holek začla někdy po 6h a z prvního místa postupovaly hned 2 závodnice Lenka Černá a Silvie Rajfová. Nebrali jsme si žádné věci na spaní a museli jsme jet navečer domů, jelikož finále se přesunulo na neděli. Holky začaly finále někdy po 10h a my jsme sledovali jak si Nelly Kudrová kráčí pro titul, který těsně sebrala Lucce Hrozový, třetí skončila Lenka Černá.




Naše finále začalo někdy okolo 1h, já jsem postoupil z 8 místa a šel jsem tedy na řadu pátý, lehká nervózita v izolaci, ale jakmile jsem začal lézt, hned to ze mě spadlo. První boulder jsem dal se štěstím na druhý pokus, v prvním pokusu druhého boulderu jsem dolezl nejvýše do posledního kroku chvilka rozmýšlení mě stála síly a skok do topu nemohl být úspěšný. Trojka byla na mě moc těžká, takže zóna a ve čtyřce daleký skok do zobáčku na zóně taky neslavil úspěch. Přesvědčivě vyhrál Martin Stráník, kerý dal 4 bouldery na 5 pokusů a obhájil tak titul mistra ČR, druhý skončil zaslouženě polák Romanowski Alexandr se 2 topy na 2 pokusy a třetí Honza Chvála se 2 topy na 6 pokusů. K mému velkému překvapení s 1 topem na druhý pokus a 3 zónami na 4 pokusy jsem skončil na krásném 4 místě, ( brambory asi sbírám na Mejcupu a Lokále jsem byl taky čtvrtý ) jelikož se polák nepočítal do MČR skončil jsem jako druhý vicemistr republiky a měl jsem ohromnou radost.

Sešn na Boru

O tomto víkendu proběhla skvělá akce v Boru za přítomnosti příjemných lidí. Já vyrážím s Péťou už ve čtvrtek, protože chci ještě očistit a udělat nějaký pěkný bouldery, jedním z nich je Genesis 7A, hned vpravo nad Básníkem, taková lištová parádní hrana.

Na levý části Gymnasty mě chytne jedna bomba linie, problém je, že to chce dodělat dopad. Péťa je dopovaná antibiotky, protože jí v úterý řezaly zub a usíná, je docela chládek, ale vlhko. Po hodině mám dopad a radost je veliká... Nastupuju do boulderu a zjišťuju hned dvě věci, za prve: je to jiná váhová kategorie a já sem nezapadám, za druhý: kroky jsou fakt boží, na pravou ruku malý sračky, zatímco levá ždímá dva krutě oblý spoďáky, no nic po asi půl hodině to vzdávám a ani nezkrokuju. V pátek jdu čistit další nepochopitelnou věc v českých kotlinách, asi 6 metrou úžasnou hranu, která je jasný kanditát na TdTB. Martinovi se mezitím podaří přelézt boulder na Gymnastovi a vzniká super silovo-lištový boulder Nomen Omen 8A/A+. 


V sobotu na sešn doráží spousta lidí, my jdem s Honzou a Martinem na jasný cíl TdTB: Djembe 7C, krásná převislá hrana, s Honzou se nám jí podaří vylézt ze stoje. Martin přidává SD variantu za 7C+ a Honza je hodně blízko. Jdu zkusit dnešní novinku Čičparádu 7A+(B), pěkná hrana, kousek nad Včelkou v Poemexu.

Holky jdou lízt lehčí bouldery do 5tého stupně. Péťa vybuší nějaký 4 ky a zkouší už od minule rozlezený projekt Pán Much 5A na Mucholapce. Krok do hrany vymyslí parádně, ale dvakrát se nedobrovolně poroučí k zemi, naštěstí jsem hned za ní a chytám jí skoro do náruče. No nic, příště určitě nahoře nespadne.

S Honzou, Martinem a Jirkou Šváchou jdeme na zmiňovanou super novinku nad Gymnastou, malinko ještě ladíme dopad, ale naštěstí máme asi 7 matic, takže se to dá lízt. Skoro všichni dáváme a máme ohromnou radost z této překrásné linie, která opravdu bere dech, název Fata Orgána 7A+.

Už jsme docela rozkašeni a jedem do Ádru, kde po večeři ve Skalním Městě, se přemísťujem k Peňákovi a zanedlouho do Podzámčí. S Vildou a Smržákem jdeme dříve, otrlejší Monrou a Huligen zůstávají... V neděli se úplně rozkýdám děláním dopadu na Barandově, někdy postupuju jako mravenec, protože některý 60kg klády neunesu na ramenech, tak je obracím před sebou a dává mi to ohromě zabrat, po celkových asi 4h mám hotovo a propocen jako prase spokojeně svačím. Péťa mezitím zkouší kousíšek ode mě jedno 5Béčko, byla v tom dost dobře, ale ještě potrénujem... Okolo 12h se loučíme s lidma a míříme domů. Škoda, že během sešn se stal jeden hodně nepříjemný úraz, odnesla to Jana, která si zlomila nohu :(

Úterý, středa v krase třeba. Víkend mokrý domácí trénink sílí.

V úterý jedu s Majkým na Holštejn na jasný můj letošní cíl Glutaman 10+, prvním pokusem si cestu připomínám.V druhým padám klasicky v boulderu dole. Ve třetím a čtvrtém padám z posledního těžkýho kroku asi metr pod řetězem, flustrace je strašná...

Ve středu jedem s Majkým, Uhřou a Čokem na boulderovnu, bohužel není úplně suchá, na rozlez si dáme  nějakou šestku. Na druhý pokus vylézám 25bez 7A. S Uhřou chceme zkusit ze sedu 8Áčko, které se do něho napojuje, bohužel klíčový chyty jsou trochu vlhký a na přelez to není. Volíme supr volbu Vaňousy, s Uhřou hned přelézáme Pepka Námořníka 6C-7A. Já si jdu zkusit jeden z velkých restů minulosti Dívčí Válku SD 7C+, je docela příjemně, protože skály jsou krásně schovány ve stínu. Uhřa mi radí supr nohu, přes kterou jsem to v roce 2007 určo nezkoušel, parkrát padám v lištách a když nakopávám nohu, říkám si že už to přeci nepustím, nám ohromnou radost, vždyť jsem v tom dal asi 50 pokusů v roce 2007 a z toho ve dvouch jsem spadl z topového madla.

O víkendu se rozhodujem, že pojedem s Péťou do krasu. Nejdříve volíme boulderovnu, ale ta je totál mokrá, tak dáváme procházku na Holštejně Lidomornou až Vaňousama k mému velkému zklamání jsou suchý jenom Vaňousy, kde dám pár pokusů do Black 8A, krásnej převislej boulder, na začátku to chce sílu v těle a nahoře v prstech, po pár pokusech zjišťuju, že si to zkusím z lana a čumím jako blázen, protože nejtěžší je vršek, nekompromisní krasovský malý chyty. Jdu si zkusit ještě Dračí Krev 10-, ale taky nula bodů, nejde mi prostě jeden krok. Péťa si vyléza pod Epitou traverz tam a zpět. Bohužel lehký cesty úplně vpravo jsou mokrý. Večer strávíme v místní parádní hospůdce, kde je hrozně lidí, venku hraje hudba, před námi starší paní slaví s rodinou narozeniny a my zaujeti atletikou v televizi popíjíme pivo, kofču, topinku, tláču... Přes noc prší tak usuzujem, že lezení dnes by stálo za nic a jedem domů, Péťu vezu domů do Brna a já pádím do Chocně. Po obědě jedem s Martinem, Katkou a malým Péťou na Škrovád, je moc teplo a vlhko, lízt se moc nedá. Jedeme ještě navštívit nedalekou kulturní památku Kočičí Hrádek.     

Pěkné dny v Boru

Ve čtvrtek večer vyrážíme s Vildou a Péťou směr Bor, je hnusně, a tak přespíme v Ádru.

V pátek se počasí moc nelepší a chvílemi vytrvale prší. Z Ádru se stavujeme v Janovicích a docela v pohodě najdeme bouldery, které jsou pod skalami , určitě tady bude pár hezkých boulderů, ale volíme radši Bor. Cestou zjišťujeme, že se dá lézt jenom pod okrajovkami, kde zkoušíme nový boulder Silou Nebou Nohou. Nakonec kroky dáváme dohromady, ale počasí je proti, protože předposlední lišta je úplně mokrá. Jdeme dál na Portál 7C, podmínky jsou docela parádní, ale skok nahoru je dost těžký, dáme pár pokusů a jdeme celkem brzo ze skal.

V sobotu už kameny i v lese osychají a s Vildou máme cíl dolézt Silou Nebo Nohou, který přelézáme každý svou verzí, jedna je silová přes lištu do hrany, druhá s vysokou nohou vpravo a následným technickým poskládáním.
Klasifikace asi do 7C. Na Vězení z lana čístíme vršky a ostatní  věci. Vzniká krásný silovo-vytrvalostní boulder Bitva u Maratonu 7B?
a Adrenalin Cup 7B, kde je první těžkej krok a když neuděláte poslední krok, tak nohami skáčete 5 metrů do velkého množství matic a chytačů, Martin nám následující den ukazuje, že to jde i bez toho :)

Chceme spát v Machově, ale hospoda na návsi je proti, mají jenom do 8h, proto přejíždíme na Ostaš. V neděli Vilda opět čístí Vězení a Barandov, já mezitím bojuji na Čínský Zdi s madlem, který chci odjebat a po tvrdém boji se mi to podaří. S Vildou jdeme na Barandov a vzniká nádherný 7m boulder Ateliéry Barandov, klasa do 6C+, kandidát na TdTB.

Ze zajímavosti jdu zkusit 5 Minut Před Smrtí 8A a hned z první to tam posílám, mám obrovskou radost, ke klase těžko říct, nikdy mi nešel vůbec poslední krok a boulder si už vyžádal předchozí 3 návštěvy. Poslední boulder, který vylézám je Únik Před Smrtí 7A+, trošku úlet poslení skok na hranu. Péťe se podaří vylézt na Autech jednu 3 a 4ku, ještě zkoušela dvě 5A, ale snad příště...

Další Bor

Vsobotu ráno jsem vyrazil s Petrou do Boru. Nejdříve se zastavujeme na bouldru Panorama-super 7A. Jdu zkusit Pět Minut Před Smrtí 7C+/8A, bohužel opět padám z poslední dírky. Pokračujeme na Shark Tale 7B, ale na to je moc teplo. Slyšíme přicházet kluky z Prahy a jdeme za nima na Jeviště, kde dávám na flash Divadelní Představení 7B. Po neúspěšném vylomení chytu na Čínský Zdi jdeme boulderovat na Vězení. Vilda nám poradí, jak lízt Hlavu XXII 7B, tak to hned dáváme. Moc se mi líbí Prison Break 7C. Zpočátku neumím zabrat za malé chyty, ale po dobrém založení paty chyty udržím a naštěstí už nespadnu. Kluci čistí nové dva bouldry a více se nám líbí start z police doprava. Nejdříve vymýšlíme jak na to a za chvíli přelézáme parádní boulder Odi et amo 7B+. Začíná pršet, a tak chvilku zde setrváme. Já zkouším na zpáteční cestě Wrestlera 7C. Levou patu a vysoký levý chyt mám mokrý, tak musím myslet jiný pohyby než jak to lezl Martin. Kámenem úspěchu se zdá nakopnutí vysoko pravou nohu a podšpičkování spoďáku. Mně se jednou tento krok podaří udržet a naštěstí se už nenechám vyhodit. Lehce propršeni přijdeme na parkoviště, kde v altánku v klidu posedíme a přečkáme deštivou noc. Ráno se rozhodnem, že nedělní lezení by za moc nestálo, a proto jedeme domů.

Švýcarské Magično

Relativně dlouho už plánujem výjezd do Magic Woodu, protože ohlasy na oblast jsou víc než úžasný. Asi měsíc před odjezdem vidím na PB novej průvodce Swiss Bloc 1 a hned je mi jasný, že ho musíme koupit... Díky Kaťě nám přichází asi týden před odjezdem, kouknem na pár videí a necháváme si poradit tipy na dobré bouldery. Jedem ve složení já, Martin a naše holky Péťa a Káťa. V pátek 25.6. večer jedem přes noc a v 9h jsme na místě. Koukáme na kemp a říkáme si co s tou velkou krávou (stanem) tady budem dělat, protože ostatní lidi mají klasický stany pro 2-3 lidi.


Během výjezdu nám za 12 dní sprchne asi tak 30min, takže počasí bylo dokonalý. Na slunku se moc lízt nedá, ale jak zapadne tj. okolo 4h tak se dá perfektně lízt, samozřejmě, že podmínky jako v dubnu zdaleka nejsou, ale chladnej vítr od řeky je příjemnej a dost často z pod skály táhne studený vítr, takže pohoda. Měli jsme tři restdeje, ( 2 dny lezli pak rest) během nichž jsme jezdili do Thusis (20km) na parádní koupaliště za 5 franků, ve městě se dá v pohodě nakoupit v supermarketu COOP.



Na dalším sjezdě je u benzinky bezplatnej internet, kterej jsme časem taky ocenili. Co jsem teda vylezl:
( Bouldery jsou seřazeny podle mně od nejtěžších po nejlehčí, uvádím od 8A do 7C. )

Foxy Lady 8A - Lišty jsme věděl že mi moc sedět nebudou, tak sem to dal asi po 70-ti pokusech po "Morónsku" - skokem. Dolítnout není takovej problém, jako udržet lištu zhruba na článek ruky, pak ještě dost nepříjemný schybování třech kroků, kde se dá taky spadnout.

Astronautefieber 8A - Úžasná hrana! těžkej start přes patu, pak chvilku lehký, dobře založit patu a malinký lišty na závěr. Dal jsem asi 10 pokusů a nic, po restdeji, asi na 4 pokus mně lišty parádně sedly a bylo to tam!






Du Cote Du Seshuan 7C+ - Krásnej bouldr, kde jde spíš trošku o silovou vytrvalost. Obliny se daly udržet i za tepla. Ke konci no hand rest a závěrečnej skok, kterej z daleka není zadarmo, boulder jsem si naběhal a po celkově asi 20p jsem byl nahoře.


Schneebrett 7C/C+ - Začátek jako One Summer in Pradise a pak se odpojit a nalízt do Scheasturmu. A právě nález je docela těžkej, hlavně udržet nohy na stupech. Pořád to láká udělat na rukách, ale na to by byla potřeba jiná síla. V průvodci píšou 7C, ale myslím si, že by mohlo bejt klidně i 7C+, dal jsem 15-20p a dost mě to potrápilo.

Piranja 7C/C+ - Hezký lezení po lištách gradující závěrečným nátahem z ne moc dobrýho bočáku do článkovej lišty, já jsem vždy padal z bočáku do lišty...  


Supernova 7C - Super převislej kýl, kde je zapotřebí dost síla, za těhlech podmínkách to trochu jelo, ale naštěstí se to dalo přetavit silou.

Kalorienmonster 7C - Takový loučovický obliny, kde ke konci teče, takže jasná silová vytrvalost.

Intermezzo 7C - Klasický lišty, který nám dost připomínali Zlé Zámky na Rohaňáku.

The Gift 7C - Parádní převislá hrana, kde člověk musí mít dobrou patu a sílu v bicákách, mně se podařil čistej fleš.

Hohenzone 7C - Takový lehčí 7C, nástup madla, pak nepříjemná výměna na liště a poslední krok jsme skákali dynamen až do hrany, dal jsem na první pokus.

Jack The Chipper 7C - Jasnej TdTB super lajna po sklopených chytech, ke klase těžko říct, mně to přišlo suveréně nejlehčí z těch 7Cček.

Holkám se taky dost dařilo Péťa vylezla svoje první 5A a myslím, že to nebylo vůbec lehký, někdy je tady klasa dost zvláštní, protože 2B holky skoro nedaly a pak vylezly na první 4C, takže to chce dát na svou vlastní iniciativu...

Velá ve víru ohromného větru...

Dnes nás před 8h nabírá Marťa před kolejemi v Brně a společně s Péťou jedeme vstříc pro nás neznámou oblast Velá. Mapu nemáme, to je teda chyba... Ale naštěstí benzínka to jistí, takže když jsme si mysleli, že jedem blbě tak jsme tam zajeli a koukli do pro nás mobilní mapy, o půl 11h jsme pod kopcem. Cestou do kopce mírně prší a já se modlím, ať se nerozprší víc, bouldery najdem docela hned. Omrknem kameny a jsme mile překvapeni, že to nejsou žádné kvaky. Marťa zkusí na Os Lišty Jak Prase 7A (+), ale špatně pobraný obliny to neumožňují, já chybuju ve fleši, takže na 2p. Jdem hned vedle, kde je Eso Rimmer 7B (+), libovej boulder, kde musej obliny lepit + těžký výlez, docela se trápíme a tak si říkáme, že je to 7B těžký jako prase. Ještě je dost síly tak jdem na největší kámen, kde je parádní převislá linka. Boulder je po dírkách s nejtěžším krokem z lišty - skok do madla. Odysea v průvodci píší 7C, ale shodujem se s bráchou na 7B+, Marťa dává celkem suše na první pokus, já nemám tak ukrutnou sílu, tak musím chvilku bojovat, ale za chvíli
je to v kapse.

Líbí se nám moc Žába 7A+, takovej českej Aerodynamit ve Fontainebleau, náskok do oblin, který jsou těžký udržet a hned to naprat shybem výše do lepšího chytu, pak hodit patu a už za odměnu do madla. Po Žabákovi chcem zkusit Žlutýho Rákosníka 7B+/7C, Marťa OS nula bodov, já fleš docela slušně, ale ještě to bylo daleko.

Rákosník je takový surový shybování po oblinách bez noh a po chvíli můžem jít dále na Ovečku 7B (+), kde nás nemile překvapí oblina ve výlezu a opravdu dost silný vítr, kdy nám dvakrát skoro odfoukne matici. Pořád padáme stejně, ale bojovnost se v nás probouzí a dáváme. A-steroid 7B se nám zdá jako největší úlet, ze začátku si ani neškrtneme. Po chvíli vymyslím program, že tu levou patu musím nechat dost vysoko u levý ruku a následuje páka jako prase pravou rukou do takovejch očiček, vypustím nohy, kde pravou nohu dám na lištičku a z očiček si přiskočím zase hrubou pákou na pravou ruku níže lepší bočák, pak stačí vyměnit nohy zašroubovat pravej bicák a staticky si vychutnat krok do madla, Marťa to dává po mně, schodujem se na regulérním 7C.

O po dál je boulder IQ 7B+, super oblinky od Karla (Black) Černýho.
Já parádně dám nejtěžší krok, kde je hrozně důležitý zaklínit pravou nohu, ale poseru fleš, hned následně, kde mi vypadávají nohy, poté se chvilku trápím, začíná lehce pršet, ale posledním pokusem před lehkým deštěm dávám, naštěstí déšt ustává, jdem zkusit Prd 7B+, to je ten správný kvak, jeden krok z mikro lišty, kde jsme se octily hned jako na Petráči, utíkáme radši pryč. Naší poslední zastávkou jsou bouldery The Nose 7A+, super morfo boulder, kde se musí člověk nakulit hrozně vysoko do kolmáče  na levou špičku a šáhnout daleko do mini lišt, oba nakonec nedáváme. Hned vedle je bouder Lišák 7A+ od Blacka, ale zase nám to příjde hrozně krutý, na začátek malá lišta a pak tři silový kroky s divno nohama, když to vylezu štrejchnu o klacek na zemi, takže pro dobrý pocit si to dávám znovu, asi 5krát padám z posledního kroku, kde mi prostě krutě dojde. Dalším pokusem jdu rychle, přesně a vylézám na video, Marťa to dává mnohem rychleji, než já. Po 4 h lezení jdem zničeni dolů, protože jsme dnes lezli jako o život.

Oblast mě pohladila po duši, bylo to asi taky tím počasím, že lepilo a těmi pěknými bouldery, takže se nebojte při 15 stupňích sem jet...Video ke stažení zde : http://ulozto.cz/5168829/vela-2.wmv
omlova za kvalitu