Sezóna 2019

Co říci k letošní sezóně? Největší změna se odehrála na poli pracovním: změna práce a zaměstnání v Hangáru. Pro závodní bouldering úplně super, skvělé profily a chyty. Bohužel sázka na závodní styl nebyl úplně nejlepší nápad. Největší chyba byla zanevřít na klasickou hrubou sílu na zaházené boulderovce typu VUT, či Kotelny, toť na úvod. Na závodech jsem se nominoval do reprezentačního družstva, ale na mezinárodní scéně jsem žádný solidní výsledek nepřivezl. Sen nominovat se do Tokia na MS se rychle rozplynul, člověk v životě nemůže mít vše...

Na jaře se mi povedly čtyři přelezy ve stupni 8B. Léto bylo spíše pracovní a odpočinkové, navštívili jsme s rodinkou chorvatský ostrov Rab. Od podzimu jsem zase začal pravidelně navštěvovat své milované VUT a lézt se starými známými, Davidem a Sukem. Výkonnost šla opět nahoru. V půli října se konalo MČR v Ostravě, v semifinále jsem měl štěstí a ve finále naopak lehkou smůlu, ale i tak jsem šťastný za druhé místo. Mezi mladými puškami je čím dál těžší se prosadit. Na Hangáru jsem stavěl pár závodních kol pro Adama a byla to velká zkušenost, ten chlapík je jinde. Začátkem listopadu se mi po delší době podařil pěkný a těžký přelez Janjy (po vylomení 2 chytů), parádní přelezy pokračovaly na severu a ještě koncem měsíce v Krasu.

Rok 2020 mi přinese velkou změnu, práce jako OSVČ bude určitě volnější a zábavnější. Spolupráce s Adamem kvůli olympiádě bude velmi zajímavá a pestrá a další velká změna bude v kruhu rodinném. Už se na všechno moc těším! 

                                       Muskulatik 8B



                   Janja 8B/B+ after broken holds



                   MČR Ostrava 2. místo



                                  Dovolená na Rabu



                        Naše štěstí :)

So how would I sum up this season? The biggest change was quitting my last job and getting a new one in Hangár. This is great for the bouldering competitions, the profiles and holds are amazing. Unfortunately it wasn't wise to focus predominantly on the competition climbing style. My greatest mistake was neglecting the power climbing on the gyms like the one at the VUT or Kotelna. I got nominated to the representation team but my results in the international competitions weren't so great. My dream to nominate to the World Championship in Tokio didn't come true, I guess I can't have everything...

In spring I climbed four 8B boulders. In summer I was mostly working and resting, I went to the Rab island in Croatia with my family. Since autumn I again returned to my beloved VUT gym and started to climb with the good old friends, David and Suk, again and my performance improved. In the middle of October the Czech Championship took place in Ostrava, I was lucky in the semifinal and less lucky in the final but I'm very happy for the second place – it's harder and harder to succeed among the young promising climbers. At Hangár I built several competition boulders for Adam and it was a great experience, the guy is unbelievable. In the beginning of November I completed a hard and beautiful Janja boulder (after two holds had been broken off) and the cool achievements continued in the North and in Kras.

2020 will be a year of major changes as I'm becoming self-employed and I believe it will be more free and interesting. I'm looking forward to copperating with Adam because of the Olympic games and another great change is going to be family-related. I'm excited about all of that! 

Sever to jistí

Poslední dobou je počasí nic moc, ale i přesto vyrážíme na předvánoční skály. Původně je v plánu Petráč, ale mlhy a vlhkost nás přinutí přehodnotit plány, tak jedeme do Hřenska. Nejprve zkouším Druhou Půlky Žárovky Soft, po pár nálezech držím madlo, ale varianta doleva je brutál těžká. Po pár nálezech šetřím kůži a jdu za bráchou ke Sklopenině, kde už leze i Fox a If. If mi jde ukázat malinko lepší program Žárovky, ale pořád je to dost těžké, dnes nepouští. I přesto mám radost, že je tu velký progres. Tenkrát jsem v tom nic nepředvedl a klasa 8A... no, nevím nevím, je to jinak těžké...

Přesouváme se do Německa k Assasin 8B, je to super silový boulder, ale přes hranu mě to nějak nepouští. Vymýšlíme nohy napřed, ale i tak je to pořád hrozně těžké. Jdeme dále ke Kriegovi, tady mě zaujala verze zleva doprava do 8A, snad mám naladěno na příště. Poslední zastávkou je Hause Gottes, super medvěd, krásná tečka za sezónou. Je čas na úplný odpočinek od tréninku a stavění, tělo potřebuje odpočinout, tak hurá na vánoční dobroty...

Weather has been lousy last few days, but we go to rocks for the pre-Christmas climbing session anyway. First we plan to go to Petráč, but because of mist and moisture we reconsider and go to Hřensko. I start with Druhá Půlka Žárovky Soft, I get to the bucket soon but the version to the left is brutal. I decide to spare my skin and follow Martin to Sklopenina, where Fox and If are already climbing, too. If shows me a little bit better programme of Žárovka, but it's still too hard for me. I'm happy about the progress, though. In the past I didn't advance at all and I doubt the grade really is 8A, it seems harder to me...

Then we drive to Germany to Assasin 8B, a cool power boulder. I can't get over the edge, so we try to go feet first but it doesn't help. We continue to Krieg where I'm interested in the left-to-right 8A version and hopefully I'll be able to finish it next time. Our last stop is Hause Gottes, a great ending to our climbing season. It's time to recover from training and building and let the body relax. Let's enjoy the Christmas goodies...

Týden na Severu

Dlouho dopředu máme naplánovanou dovolenou na Severu. Ubytování máme klasicky v penzionu Na Konci, které mám nabízí skvělé zázemí, bonus navíc je večerní krb :) Bohužel nás během našeho týdenního pobytu trápí počasí. Nejdříve je pod nulou a moc zima, pak dost fouká vítr. Já kličkuji mezi počasím, nejdříve se mi moc nedaří na Sněžníku.

Druhý den si spravím chuť na Autoportraitu, největší bitka je boulder najít, GPS mám, ale mobil v tom údolí nefunguje, navíc začíná pršet a když přijdu k Portrétu, jsem docela dost mokrý.

V restech navštívíme herničky, zámecký park Velké Březno, palačinkárnu na zámku v Děčíně, Zoo v Chomutově atd.... Zoo je hezká, ale zase dost fouká a je docela zima.

Z lezení ještě navštívím Bahratal, dlouho jsem tam nebyl, jsem lehce nervózní ze značky slepá silnice, naštěstí dělníci začínají s pracemi až za odbočkou k velkému domu, kde se dá parkovat. Zkouším Dunkelkammer a Z Ledu Roste Květina (po vylomení) oba bouldery někde okolo 8B, bohužel je trochu vlhko a nejsem schopen se tam dobře udržet. Ještě přemýšlím, co zkusit, a volba padá na novinku Traumzeit, nový boulder po lištách, naštěstí tady mi vlhkost moc nevadí a po půl hodině je hotovo. Poslední lezecký den jdu na Modřín zaútočit na Wendolové, ale bohužel jsou hodně mokrý. Lezu kde trochu víc fouká, podaří se mi pěkný skok Cloud Rider, Mandragora Up a moje noční můra Big Game, bylo to celkem vlhké, ale konečně pomohla síla a lepší program nohama.

Výjezd je u konce a další den jedeme domů, doufám, že příště v lepším počasí, abychom s Eliškou mohli více výletovat :)

                                                                       Autoportrait

Traumzeit, bohužel víc fotek a video žádný, byl jsem nějakej lenivej v tom vlhku, snad příště.



Long time ago we had planned a holiday in the North. As usual we stay in Penzion Na Konci, which is awesome, and the fireplace is a nice bonus :) Unfortunately, the weather wasn't very good during the week of our holiday. First the temperatures were below zero and then it got windy. But I tried to climb anyway, first I go to Sněžník but I wasn't very successful. On the next day I decided to recover my self-confidence with Autoportrait, where the biggest problem was to actually find the boulder. I have GPS but my mobile didn't work in the valley and also it started raining so I was all soaked.

Apart from that we enjoyed some children's corners in the restaurants, the Velké Březno chateau park, a pancake shop at the chateau in Děčín, the Zoo in Chomutov etc.... The Zoo is nice but again the weather was too windy and cold to fully enjoy it.

I also went to Bahratal, I haven't been there for quite a long time so the dead end sign made me a bit nervous, fortunately the workers were further away so I could park there. I tried Dunkelkammer and Z Ledu Roste Květina (some holds have been broken off) both boulders are about 8B, unfortunately they were also a bit moist and I couldn't hold on the rock. Then I decided to go for something new: the new Traumzeit boulder, fortunately I didn't mind that it was moist and after half an hour I finished it.

On my last climbing day I went to Modřín to attack Wendolové, but the boulder was wet. I did a nice Cloud Rider jump, Mandragora Up and also Big Game, my nightmare. It was a bit moist but finally I could rely on power and a better programme, it helped a lot. The trip was over and on the next day we went home, I hope next time the weather will be better and we'll be able to take Eliška on more trips :)

Janja

Po několika dnech se mi dnes konečně podařilo spojit velmi krátký a intenzivní problém na Rasovně v Holštejně. V létě udělal brácha boulder Janja, já jsem k němu měl za krátkou dobu velmi blízko, ale bohužel jsem vylomil jak spoďák, tak lištu. Něco ale zbylo a po dalších 4 dnech nacvičování, kdy byla lišta konečně suchá, jsem problém konečně přelezl.



















Velmi těžký start přes spoďáček na tři prsty, levačka je tam jen tak na okrasu, nohy taky velmi těžké a levou kříž do malé lišty, komplikovaný přesun nohou, krok do přídrže, pravou dál do bekendu a velký problém se udržet, levá lišta přestává fungovat, vyměnit nohy ve fixu a přiskočit levou hranu, pak už je to do topu lehké.

Konečně po dlouhé době pěkný přelez, byl to docela psycho boj, bez štěstí bych to nedal. Ke klase těžko říct, ale přišlo mi to těžší než 8B, navíc se po tréninkových dávkách na VUT cítím výborně, ale třeba je to jinak, však víme, jak to s klasou bývá... Mám velkou radost z kvalitních tréninků na čistou hrubou sílu, pořád mi to dává nejvíce...

After several days I finally succesfully finished a short intense climb at Rasovna at Holštejn. In summer my brother climbed the Janja boulder and I was soon very close, too, but unfortunately I broke off the undercling and the ledge. Luckily something was still left there so after a 4-day practice, when the ledge was finally dry, I finally finished the boulder.

The initial part is very hard: there is a three-finger undercling, one cannot use the left hand and the feet are pretty tricky, too. You need to do a cross move to a small ledge, move your feet and hold. It's pretty hard to hold on in there, the left ledge doesn't work, then there is the leg switch and a jump to the left edge and finally the top, which is quite easy. After long time I finally scored a nice climb, but it was struggle and I needed a bit of luck, too. Hard to say what the grade is, I guess it was more than 8B, also I feel strong after the trainings at the University of Technology, but who knows... we all know what the grades are like... I'm very happy about the quality power training, I think this is the most useful stuff for me...

MČR Ostrava 2. místo!

V pátek frčím s Kubou Skočdopolem z Brna na  MČR v boulderingu v Ostravě Trojhalí. Kvalda se mi leze dobře, zapisuji šest boulderů ze sedmi a stačí mi to na pohodlný postup z druhého místa.

Přespíme u Adama Fialy, ráno super snídaně v podobě vajíček se salátem. Po této skvělé snídani každý postavíme jeden boulder, já žlutý přes lišty a spoďáky. Kuba černý lištový nářez. V semifinále se mi vůbec neleze dobře, silovky nějak nesedí a navíc se v růžovém boulderu celkem zamotávám. No nic, říkám si, že musím zabojovat, a to se mi vyplácí – čtyřku dávám z druhého pokusu. Celkově 6. místo po semifinále a s velkým štěstím postup, padá mi kámen se srdce, finále bylo můj hlavní cíl.

Finále, to je úplně jiná písnička, čtyři brutálně těžké bouldery. V jedničce po zóně, oblá dlaň na zapření a postavit se na nohu, pak daleko do topu, ten nazdařbůh plácám.



                    Finále 1 foto: Pepe

Dvojka je těžký koordinační skok, ke konci časového limitu se mi podaří zabrzdit vývlav, pak do zóny to jde, dál je to mimo realitu.



                  Finále 2 foto: Pepe

Ve trojce si věřím nejvíce, těžké dřevěné stisky. V nejlepším pokusu padám z topu, ale skok  z napnuté pozice a stisku daleko do topu, navíc do obliny, mi přijde dost ufo.



                  Finále 3 foto: Pepe

V čtyřce jsem rád za zónu, pak se neumím postavit na malý stup.



                   Finále 4 foto: Pepe

Celkem tedy 4 zóny na x pokusů a velká spokojenost, nechal jsem tam všechno, i zkušenosti trochu pomohly. Skončím na krásném druhém místě, je to pro mě trochu zázrak mezi těmi mlaďáky, jsou moc dobří a pro mě je to čím dál složitější, dostat se do formy a do finále. Všem vypaluje rybník Eda Minks, který jako jediný dává na jedničce TOP, nikdo jiný už netopuje a padají jenom zóny. Pro třetí místo si dolézá Vojta Trojan. Je mi ale jasné, že při účasti bráchy, Kuby Konečného a silných juniorů bych se do finále vůbec nepodíval. Jsem šťastný, jak to dopadlo, všem gratuluji, pro mě krásné zakončení závodní sezóny.

Video: z finále mužů: https://www.youtube.com/watch?v=PlqH83HDYoQ


On Friday I go with Kuba Skočdopole from Brno to the Czech Championship in Ostrava, Trojhalí. All goes well during the qualification, I record six boulders out of seven and pass safely from the second place.

We stay at Adam Fiala's, in the morning we have salad and eggs for breakfast. After this cool breakfast all of us build one boulder, I do the yellow one with ledges and underclings, Kuba the black one.

During the semifinal I'm not doing very well, I don't like the power climbs and the pink boulder is very tricky, too. Well, well, I say to myself, I have to fight. And this attitude pays off, I need just two attempts to finish the fourth boulder. In total I'm 6th and with a bit of luck I pass to the final. What a relief, this was my main goal. The final is very demanding, the four boulders are brutal. I reach the zone of the first boulder, then I step on my foot and only slap the top.

Number two has a hard coordination jump and even though I manage to get to the zone the rest is out of my reach.

I'm quite confident about the third boulder, the pinches are hard but during my best attempt I fall from the top. But it's still too far and it seems impossible for me to get there.

With the fourth boulder I'm lucky to get to the zone, then the tiny foothold comes and stops me.

In total I've got 4 zones in x attempts and I'm quite satisfied, I gave it all I had and my experience helped a bit, too. I earn an amazing second place, this feels like a miracle as I'm surrounded by young climbers who are very good and for me it's getting harder to pass to the final and get in shape. The amazing Eda Minks is the only one who gets the TOP of the first boulder, the others have to settle for the zones. And Vojta Trojan is third. I know that if my brother or Kuba Konečný and the strong juniors were there I wouldn't get to the final, though. I'm happy, congratulations to everyone. This was an amazing ending to the competition season for me.

Druhé 8A Flash!

V sobotu mám s bráchou v plánu Labák. V jedné lokalitě jsem ještě nelezl. Po prudkém kopci jsme dobře rozehřátí, stín a teplota jsou příznivé. Po rozlezu ve Stroposkopu jdu dát Flash pokus v Muletě, brácha perfektně vyradí a se štěstím dávám! Moje druhé 8A Flash, popravdě, nevím, kdy jsem dal první, musel bych se podívat.



Bohužel je to z mé strany všechno, nalézám do dalších boulderů a jako by mi Muleta vzala všechnu energii. Brácha vše kosí v jednom nebo druhém pokusu, neskutečná síla a vytrvalost. Ještě zkouším Prastarou Magii super lajna – bohužel se nedaří.



                                       Prastará Magie

Náladu si trochu spravím na Campusu nad Labem. Brácha ještě zkouší ultimátní projekt přes stisk na Žížale a před 14:00 frčíme směr Choceň. Pěkný den ve skalách.


On Saturday I plan to visit Labák with my brother for I haven't tried one area yet. Going uphill is a solid warm up by itself and the conditions are good. After a proper warm up in Stroposkop I go for Muleta Flash, Martin gives me some great advice and with a bit of luck I send it! My second 8A Flash, I actually don't know when the first one happened, I'd have to check my records.

Unfortunately, this is all I get today. I try several other boulders but it seems like Muleta took all my energy for today. Martin only needs one or two attempts for each boulder, his strength and endurance are unbelievable. I try Prastará Magie, it's a great line but I don't finish it, either. Too bad.

My mood improves at Campus nad Labem. Martin tries an ultimate project with a pinch at Žížala and before 2 p.m. we drive back to Choceň. A good day outdoors. 

Pokračování v projektování

Minulý pátek jsem byl s Martinem Švecem na projektu kousek za Kunštátem. Jde o odnož Fénixových Slz. Parádní 40stupňový převis po lištách, ke konci morpho skok a už je to docela vzdušné. Po vylomení lišty v Slzách to lehce zhrublo, mně nejde moc dobře zatížit nohu v převisu, jelikož jsem tam napnutý jako špagát, ale lišty drží...

Pro změnu včera jsem se vydal na Leda Kost, dostal jsem od bráchy nákoleník. Založení kolena je pořád těžké, ale pomůže, bez prvních tří kroků jsem tečoval topovou lištu, stále těžký proces...


Last Friday I've been to a project near Kunštát together with Martin Švec. The project is a variation of Fénixovy Slzy. An amazing 40-degree overhang with ledges and a morpho jump at the end. After breaking off a ledge in Slzy it got quite rough. I'm too strained to load the foot in the overhang, but at least the ledges stay where they are...

Yesterday I've been to Leda Kost again. I got a knee protector from my brother. It helps a bit but placing the knee is still pretty tricky. But I managed to slap the top ledge (I skipped the first three moves, though). It's still pretty hard.

Mladkov a Drábovna

K víkendu se bohužel kazí počasí, původní plán Polsko padá, tak si říkám, kam by to šlo, a volba padá na Mladkov. Před 11 lety zde brácha přelezl super silovou střechu Konec Světa. Přicházím jen na to, jak do převisu nalézt a zvednout nohy z předskalí, do chytu pod hranou se bohužel nedostanu, ale baví mě to a je to super výzva.



              Super mrda, trochu jiné béčko...

Odpoledne jedeme na rodinný sraz nedaleko Turnova a v neděli mám v plánu zkusit Koblížka na Drábovně, bohužel jsou chyty vlhké. Skoro pokaždé dolezu do posledního těžkého kroku, ale z těch oblin stékám. Každopádně super krásná převislá hrana, příště za sucha!



 

The weather is getting worse as the weekend is coming, so I drop the original plan (climbing in Poland) and decide to visit Mladkov instead. Eleven years ago my brother climbed a cool power roof called Konec Světa there. I only figure out how to get to the overhang and lift the legs up but I can't get to the hold under the edge. But I have lots of fun anyway and it's a great challenge.

In the afternoon we go to a family reunion near Turnov and on Sunday I plan to try the Koblížek boulder at Drábovna, but unfortunately the holds are moist. Almost every time I get to the last tricky move and then fall. I must definitely try this beautiful overhanging edge next time, when it's dry!

Mistrovství Evropy v Zakopaném

Minulý víkend proběhlo ME v Zakopaném. Z Brna vyrážím s celou rodinkou. Krásné podhorské lyžařské město se spoustou dřevěných srubů a ubytováním. Profily stěny nevypadají zase tak bledě, trošku horší už je umístění vedle střední školy. Stage je na asfaltovém place, kde mají děcka venku tělocvik. Bohužel zde chybí největší hvězdy evropského boulderingu, včetně Adama, a je to na atmosféře znát, i když se Poláci určitě snaží.

Co říci k mému výkonu? V Teplicích na Fesťáku jsem si poranil záda a domněnka, že se přes bolest nějak přenesu a bude to lepší, byla velký omyl, ale nechtěl jsem to jen tak vzdát. Bohužel závod dost protrpím a dávám slabé dvě zóny, v mých silách bylo dát jeden-dva topy, ale to se nestává a končím zaslouženě na posledním místě. Moc mě mrzí, že jsem se nedokázal dobře připravit a být zdravý, tělo a věk dávají jasný signál, že se mám na mezinárodní scénu vykašlat, i když bych chtěl ještě na jeden nebo dva svěťáky zajet a rozloučit se jinak. 

                                                                                 
                                                                        Kvalda 1

                                                                         Kvalda 2

                                                                           Kvalda 3

                                                                             Kvalda 4

Last weekend the European Championship took place in Zakopane and I went there with the whole family. The town under the mountains and the wooden cabins are really lovely. The wall looks quite good, its location next to a high school – not so much. The stage is on an asphalt surface and the biggest European bouldering stars, including Adam, are missing, which has a negative impact on the atmosphere despite the efforts of the organizers.

About my performance... I hurt my back in Teplice and my idea of overcoming the pain and achieving a better result was false, but I didn't want to give up in advance. Unfortunately, the competition is a bit of torture for me and I only reach two zones. I guess normally I could get one or two tops but this didn't happen and I ended at the last place. I'm very sorry that I didn't manage to prepare and heal, my age and body are probably trying to tell me that I should drop the international events, even though I'd like to go to one or two World Cups and say my goodbyes properly...

Fesťák 2019

Po dlouhé době konečně další závody: jako každý rok je tu koncem prázdnin fesťák. Letos mě překvapuje, kolik je tady lidí a aut, parkuji až na vrchní louce. Parádní převislé profily, letos přibyla pětačtyřicítka. Kvalda se mi leze těžkopádně, ve dvou boulderech už padám, ale nějakým zázrakem se udržím, včetně kolmáče přes růžové struktury. V nejtěžší silovce měním program a dávám hned, předtím mě to bráchovým náskokem za osm nepustilo. S kvaldou jsem velice spokojený a doufám v lepší výkon ve finále, ten se ale bohužel nekoná.

V jedničce si fest natáhnu záda, přijde mi, že je mám slabší a slabší – no, věk také hraje roli :) Přemýšlím, jestli dokončit závod, nebo ne, řeknu si ale, že to zkusím, když u toho neomdlím a bolestí se nepustím, tak proč ne. Ve dvojce ubojuji skokanskou zónu, dále mě limituje krok přes patu, tady záda bolí fest. Ve trojce dávám náskok do kráteru na druhý, v prvním pokusu se snažím vymýšlet blbosti. Silová čtyřka bohužel moc nejde, patami si nemůžu pomoci, tak se snažím hloupě skákat po chytech a to je nad moje síly. Celkově jeden top a 4 zóny a umisťuji se na solidímím pátém místě, cíl byla bedna, ale ta byla daleko.

Za zmínku stojí čtvrté místo Chváliče, který závodí po dvou letech. Lezl jsem s ním v úterý a věděl jsem, že nebude do počtu. Viděl jsem ho jako kandidáta na bednu, talent, šikovnost se neztrácí a silově na tom také nebyl úplně špatně. Třetí je Roman, druhý Vojta a všechno vyžehlí na OS brácha, pěkný výkon. Chápu, že pro něho to bylo lehké, jelikož v Japonsku mají mnohem těžší bouldery a svět je úplně jinde... Pěkné bouldery a  závod, ale fesťák nikdy špatný nebude...

.

                                                                           Kvalda

                                  
                                                                          Finále

After long time there is finally another competition, the climbing festival which, as always, takes place at the end of summer. This year I'm surprised by how many people and cars came, the nearest parking spot is on the upper meadow.

I'm a bit clumsy during the qualification, I nearly fall from two boulders but somehow I manage to hold there, even the vertical doesn't stop me. I change the programme for the power boulder and finish it immediately after that, my brother's way didn't work for me. I'm quite satisfied about the qualification and hope to do better during the final. Which I don't, unfortunately.

I strained my back on the first boulder and gradually it's getting worse. I guess my age is taking its toll :) I'm considering quitting this competition but in the end I decide to continue. I get to the zone of the second boulder but then I'm stopped by the move with the heel, my back hurts a lot here. Then I jump to the hole of the third boulder at the second attempt. The fourth boulder, a power climb, is too hard, as I can't engage my heels and jumping on the holds doesn't work. In total I have one top and four zones and I'm fifth, which is very good. I was hoping to be the best three but this time I was very far from that.

It's worth mentioning that Chválič, who has take a two-year break from competitions, earned the fourth place. I saw him training on Tuesday and I knew he would be good today. I could imagine that he would be among the best three, his talent hasn't changed and he was pretty strong, too. Roman is third, Vojta second and my brother wins as he climbs all the boulders OS, well done! I understand this is a piece of cake for him as there are much harder boulders in Japan and the boulders out in the world are on a competely different level... Here the boulders were very good and so was the competition, I don't think the festival being bad is really an option...

Letní trénink v Krasu

Není nad to být na kousku skály. V létě se dá parádně bušit ve Starých skalách ve Sloupu. Přibylo zde pár novinek, např. prodloužení Palmaly a Tragikomixe. Další novinkou je Infarkt Myokardu a verze Low.  Leze se přes převísek pod Krátkou Křečí a nový výlez Palmaly - Obelix. Můj projekt Síla Je Kouzlo je stále v nedohlednu, ale baví mě to tady, protože je to skvělý letní trénink. Tak zas příště.

There is nothing like climbing outdoors, on a piece of rock. The Staré Skály area in Sloup is an ideal destination for an awesome climbing trip. Several new boulders have been established, like the prolonged version of Palmala and Tragikomix, or Infarkt Myokardu and its low version. There is an overhang under the Krátká Křeč boulder and the new finish of Palmala - Obelix. My project – Síla Je Kouzlo – is stil far, far away from being completed but I enjoy it anyway, it is a great summer training, so see you next time!

Nové bouldery na Holštejně

Dneska brzké ranní vstávání, mám opět namířeno na Leda Kost. Vše je dnes super, podmínka, síla, odpočatost, sucho. Po rozlezu dávám pokus, kdy stékám z topové lišty, další pokusy jsou už horší. Opět trochu zlepšení, ale tohle mě vážně trestá. Jdu na Janju, která je teď nový projekt, něco jsem ulámal já, něco někdo jiný. Tady taky trochu zlepšení, už si to celkem dokážu představit až na krok z přídrže do hrotu, myslím, že to kolem 8B+ bude. Koukám po místních kamenech, jeden je pěkně očištěný, už kdysi jsem na něj koukal. Překáží tady kámen za zády, ale po pár pokusech je to tam. Další je kámen vlevo, start ze spoďáku a výlez z jeskyně, tady dám o pár pokusů více. Parádní dopoledne, doufám, že příště už padne ta Kost. A teď zasloužená dovolená u moře...

                                                                        Bouchač 7C

                                                               
                                                                  Svěží Vítr 7C+

Today I woke up early in the morning, I plan to defeat Leda Kost. Everything is great, the conditions, I feel strong and relaxed and everything is dry. After the warm up I make the first attempt and slip from the top ledge, the other attempts are worse. Then it gets a bit better, but it's still pretty tough. I move to Janja, which is a new project now – I broke off some holds, someone else broke off others... I'm doing better here, I can imagine finishing it, except for the move with the sharp hold, I guess it could be an 8B+. I check out the other rocks, one of them is cleaned and actually I've been looking at this one before. The other rock behind my back gets in the way but after few attempts I'm up anyway. The next challenge is the rock on the left that starts with an undercling and continues out of the cave, I need few more attempts there. An amazing afternoon it was, I hope I'll climb Kost next time, and now I'll have the holiday by the sea – I deserve a break...

Leda Kost fail pokusy

Více než měsíc se věnuji lezení boulderu Leda Kost. Jde o jedno z prvních superpoctivých 8B od šéfa nejvyššího. První tři kroky jsou po malých a bolavých chytech, za mě tak za 8A. Následuje nepříjemný spoďák a správné založení kolena, tady to dost vysiluje a přesnost pohybů je klíčová. Poslední je lištový úsek za 7C, bohužel, nejtěžší je poslední pumpa do siklé topové lišty. Boulder mě baví, jak je nekompromisní a těžký, ale teď to vypadá, že počasí nebude přát, tak uvidíme...



        Nejlepší pokus - zbývající půl kroku do topu.


For more than a month I've been trying to climb the Leda Kost boulder. This is one of the tough 8Bs made by our Biggest Boss. The first three moves have tiny sharp holds, I guess the grade could be an 8A. Then there is this unpleasant undercling and the knee must be placed correctly, this part is quite exhausting and the precision of the movement is crucial for success. The boulder ends with a 7C ledge section, unfortunately the last move to the top ledge is the hardest. I enjoy the boulder and how difficult it is. However the weather won't be probably very favourable from now on, so we'll see...  

Panťák

V sobotu jsme s bráchou měli v plánu zajet na Panťák. Jelikož se blíží další SP Mnichov, volí trénink v Hangáru. Já tam nejedu, a tak v 5 h ráno frčím z Chocně směr Český ráj. Nejdříve je tu novinka od Magnuse, Mauzoleum stand, krásné silové lezení přes spoďák. Chvilku mi zabere vymýšlení programu, pak ale dávám celkem rychle.

Dojedou kluci z Jablonce, Mlejnis, Caldic a Dempsi a také zkouší tento krásný boulder. Přesunu se na nižší verzi. Je o něčem jiném, z lišty námrd daleko do spoďáku. Problém je morfo, špičky jsou daleko a jsem naplnutý jak struna, ubrzdit je hodně těžké. Asi po hodině se mi daří krokovat a jednou dolézt do startu Mauzoleum stand. Přichází hlavní problém, začátek sebere celkem dost maximálky, která v 8A chybí. Dávám dobré pokusy, ale musím celkem dost odpočívat. Blíží se můj čas odjezdu, lezu bez chyby a se štěstím přelézám. Velmi povedený den! Mlenjis přelézá vyšší verzi mou betou a Caldic není daleko. Příjemná společnost, díky kluci.




Foto sekvence:












On Sunday my brother and me were planning to go to Pantheon. But the World Cup in Munchen is coming soon, so Martin decides to go to a training session at Hangár instead. I'm not going so at 5 a.m. I drive from Choceň to Český ráj. First there is the new boulder by Magnus, Mauzoleum stand, a nice power climb over an undercling. It takes me a while to find a suitable programme but then it's quite quick. 

The guys from Jablonec, Mlejnis, Caldic and Dempsi, arrive and try this cool boulder, too. I move to the low version, it's quite different, a far reach to an undercling. The trouble is the morpho, the toes are far apart and I'm tight as a string, it's pretty tough. After about an hour I've got the moves, though, and once I get to the start of Mauzoleum stand. And here comes the trouble: the beginning costs me lots of power which I lack later in the 8A. I make a few good attempts but have to rest a lot. The time of departure is fast approaching, but I don't make any mistake and with a bit of luck I finish. What a day! Mlejnis climbs the higher version using my beta and Caldic is very close, too. Thanks, guys, you were a very good company. 

Muskulatik!

V neděli jsem s bráchou navštívil Holštejn a udělal jsem dobře. Skvělá podmínka a poprve jsem čistě zkrokoval Muskulatika. Jde o silový nářez, start nekompromisní dva spoďáky a zaber. Hned první krok je asi nejtěžší, odlepit zadek ze země a trefit lištu na hraně, poskočit pravou dále. Dále to lezu jinak než všichni ostatní, levou přískok na bližší spoďák a pumpa do díry. Následují dva lehké kroky a poté velmi nepříjemné 7C. Vymýšlím ulehčení, kde jdu poslední krok z patošpičky, sice je to jistější, ale pak horší, protože je tam člověk dost napnutý a musí překopat nohy. Přidání druhé ruky do topu není zadarmo



                                          Začátek



V neděli se dostávám až krok pod top, ale jasná stopka na vytvalost. Včera vyrážím s rodinkou, je hezky a lehce pod 20 stupňů. Bojím se, aby to nebylo zavlhlé, ale není, je to dokonce sušší než v neděli. Rozlezu se a pak přichází boj ve spoďákovém slalomu. Hodinu a půl se peru se startem. Když se ale držím díry, věřím si na přelez. Leze se mi výborně, i když jeden chyt je trochu vlhký a jak dělám kříž, už se vidím na zemi. Štěstí stojí při mně, držím, lámu si tělo se založením patošpičky, dvě lišty a záverečná pumpa do topu, přidání nepouštím. Mám velkou radost, satisfakce za tréninkové usílí, daří se mi 4. přelez, po Adamovi, bráchovi a Volfíkovi. Další projekt? Ke klase se přikláním k 8B, ten úvod je hroznej těžký, na hranici mých možností.

Druhá pasáž za 7C, kterou jsem pak trochu lezl jinak

  
















On Sunday I visited Holštejn with my brother and it was a good idea. The conditions were great and I did all the moves of Muskulatik for the first time. It's a hard power boulder with two cruel underclings. The very first move is probably the hardest – to lift the butt from the ground and get to the ledge from which you need to jump. Then I climb differently than the others, I jump to the left to the closer undercling and push to the hole. After that there are two easy moves and then a very unpleasant 7C. I find a cheat, it's probably safer but it also adds some trouble towards the end. Adding the second hand to the top is everything, but easy.

On Sunday I get one move away from top but I lack endurance. So yesterday I took my family with me, the weather was good, with temperature close to 20 degrees. I worry that the boulder is moist but it isn't – it's even drier than on Sunday. I warm up and start fighting the underclings. It takes an hour and a half to get over the initial part. But once I grab the hole I start being slightly optimistic. I'm climbing well, even though one hold is a bit moist and for a second I see myself on the ground, but I'm lucky and do my best to hold on. I'm very happy, it's a great reward after all the training. I'm the fourth finisher after Adam, Martin and Volfík. Sooo... another project? As for the grade I'm all for 8B, the beginning is super hard, I got very close to the limit of what I could actually do.                                                

Krásné Velikonoce

Poslední dobou jsem nějaký nacestovaný, tak rozmýšlíme, kam na výlet s rodinkou. Volba padá na okolí Chřibů, tady jsme ještě nevýletovali. V sobotu začneme v nádherném zámeckém parku v Buchlovicích, kde jsou úžasné stromy.



                                     zámek Buchlovice

Ještě stihneme návštěvu skanzenu v Modré a procházku do Velehradu. Elča nechodí, ale běhá, takže je o zábavu postaráno.



                  v dáli klášter ve Velehradu

V neděli ráno už v 6 h ladím kroky v Michelinu, je to dlouhý traverz, asi 26 kroků, po zkrokování na druhý pokus dávám, ale stojí při mně nevím kdo, závěr byl haluz. Okukuji místní linky a v levé části se mi podaří vylézt dvě zajímavé sedmičky.





Kouknu ještě na stupy vpravo v převisu, po chvíli zjišťuji, že to za téhlé podmínky jde držet. Za pár pokusů dávám, pěkná krátká linka v pevném materiálu a s dobrým dopadem, teď se nabízí spojení s Michelinem.



Odpoledne krásný park za Uherským Hradištěm a procházka okolo rybníka s restaurací, kde jsou zvířátka. Večer jedeme na grilovačku špekáčků do restaurace pod Břesteckou skálou, krásné zakončení dne. V pondělí návštěva Luhačovic a návrat do Brna. Krásné Velikonoce s rodinkou, počasí nemohlo být lepší.

                Elča si vozí v Luhačovicích kočárek


Lately I've been feeling like going somewhere new, so I decided to spend the Easter holiday in Chřiby with my family, we haven't been there before. On Saturday we have a walk in the beautiful park surrounding the Buchlovice chateau. The trees are amazing there.

We also visit the open-air museum in Modrá and a walk to Velehrad. Elča is running instead of walking, so it's a lot of fun for us.

On Sunday morning at 6 a.m. I'm already trying the moves of Michelin. It's a long traverse of about 26 moves. I finish at the second attempt but I have no idea how. I was really lucky, the finish was tough. I check the other lines there, too, and manage to climb two interesting boulders on the left side of the rock.

I also have a close look on the footholds in the overhnag on the right and see that I could climb it. So I do – I need just few attempts. It's a nice short line, the material is solid and I think it might be interesting to link it to Michelin.

In the afternoon we walk in a park near Uherské Hradiště and around a pond with a restaurant with animals and in the evening we roast some sausages. On Monday ve visit Luhačovice and then we head back to Brno. It was a great Easter holiday with my family, and the weather couldn't be better.

Svěťák v Moskvě

Druhý svěťák se konal v Moskvě, kam jsem se dost těšil. Stejný hotel, kousek obchoďák s potravinami a na závodiště co by kamenem dohodil. Parádní logistika pro závodníky.

Po příletu máme ještě jeden den na srovnání. Bohužel den před závodem strávím na záchodě a mám zimnici, naštěstí lezeme až odpoledne a po prášcích se z toho celkem dostávám. Teplota v hale je parádní, jen ty bouldery jsou nějaké těžké, zapíšu jen jednu zónu a jsem dost zklamaný, ze dvou dalších padám. Topy jsou na světelné roky vzdálené, bohužel všichni trénují víc a já cítím, že tomu moc dát víc nemůžu. Končím pár příček od konce, klukům se taky moc nedaří, zapisují nuly, ale končí o pár pozic lépe. Brácha má postup na dosah, bohužel mu ještě něco málo chybí. Myslím, že má dost smůlu na skupiny: jak v Meiringenu, tak v Moskvě by mu druhé skupiny seděly více. Naštěstí z desáté příčky postupuje Adam a vybírá si i dost štěstí, dalších 5 kluků ho mohlo v klidu vyšoupnout. Ale k takovému závodníkovi štěstí rozhodně patří :) Semifinále, to je jiná písnička, tady nechává Adam startovní pole daleko za sebou a ve finále je pro něj podle jeho slov největším soupeřem Jernej, který vyhrává. Adam bere skvělé druhé místo, veliká gratulace!


The second round of the World Cup took place in Moscow and I was really looking forward to it. We stayed in the same hotel as last year, close to the store and the gym which was very convenient.

After the arrival we have one spare day to rest, and it comes in handy for I'm pretty sick. Luckily we climb in the afternoon and the pills help a lot. The temperature in the hall is great, just the boulders are somewhat hard, I record just one zone and fall from the other two. Tops are light years away from me. The others train much harder than me but I feel I really can't give it more. My score is pretty poor and the other guys aren't much luckier, even though their performance is a bit better than mine. Martin is very close to passing but he still lacks a bit, I think he had a bad luck for the group - in both Meiringen and Moscow he would do better if he was assigned to the other group. Fortunately, Adam passes from the tenth place. Luck definitely plays its part here, too, but that's part of the game :) The semifinal is very different, Adam leaves the others far behind. And in the final his biggest rival is Jernej, who eventually wins. Adam earns an amazing second place, congratulations!

SP Meiringen

Na svěťák do Meiringenu se dost těším, jelikož jsem tady měl svůj nejlepší výsledek v životě. Jedu s Adamem z Brna. Když přijíždíme na místo, jsem dost překvapený: minimálně 30 cm sněhu. Ještě, že máme kamenné ubytko, v kempu by to moc reálné nebylo. V pátek ráno nás čeká kvalda, je parádně chladno. V kolmáči se dostávám až do posledního kroku do topu, bohužel je tam dírka, kterou netrefím.



Ve dvojce skok a těžká lišta, tady zóna. Trojka silová palba hned v prvním kroku, skok kolem zóny a těžký krok do spoďáku, bohužel z něho padám. 



Čtyřka je lehká a dávají ji skoro všichni: pravá levá, tady není moc co vymýšlet. Pětka těžká noha vlevo a vzepření přes dlaň do stisku a skok do zóny, v dalším těžkém kroku padám, top je další chyt. Celkově zapisuji jeden top a 5 zón a obsazuji 93. příčku, škoda, dnes byla půlka startovního pole reálná. Bouldery byly parádní, ale koncovka chyběla.



Výborně zaleze Kony a večer Eliška, bráchovi se moc nedaří, zato Adam si postup s přehledem pohlídá. V semifinále a finále dá jediný všechny bouldery a zaslouženě vyhrává. Díky za nádherný zážitek. Ještě jedna malá zajímavost: v první desítce skončí sedm Japonců. Uvidíme, co o víkendu přinese Moskva.


I'm looking forward to the World Cup in Meiringen a lot, I had the best result in my life there. I go from Brno with Adam and when we arrive I'm surprised by at least 30 cm of snow, fortunately we are accomodated in a building, it would be pretty rough in a camp. On Friday morning the qualification takes place, the weather is nice and cool. With the vertical I get to the last move before the top but don't find the little hole.

The second boulder has a jump and a hard ledge, I get a zone again. The third boulder is focused on power moves from the very beginning, with a jump over the zone and a hard move to an undercling, unfortunately I fall.

Fourth boulder is pretty easy, almost everyone finishes, there's nothing to think about. This fifth boulder has a hard leg to the left, pushing on the palm and a jump to the zone, I fall from the next move, one hold under the top. So in total I have one top and five zones and I end 93th. Too bad, today was promising. The boulders were great but towards the end I wasn't very lucky.

Kony and Eliška do a great job, Martin isn't doing that well but Adam passes to the semifinal and final and is the only one who climbs it all and earns the first place. Thanks a lot for an amazing experience! And a little fun fact: seven out the nine best climbers are Japanese, so let's see what the round in Moscow will be like.

Desetiboj Hangar Brno

Minulý pátek se konal druhý a zároveň poslední letošní desetiboj v Brně na Hangáru. Těším se speciálně, jelikož se mi podařilo domluvit silné "chalany" ze Slovenska. Třešinkou na dortu je účast Rustama Gelmanova a Rishata Khaibullina. Už kvalda napovídá, že výkony budou ultra dobré. Rishat vylepšuje svůj rekord na kouli, ale Robo Luby nečekaně ještě vylepšuje na neskutečných 84 sekund! Mně se podaří do finále probít ze 7. místa.

















Finále nemá moc cenu rozepisovat, jeden rekord střídá druhý, výkony jsou neskutečné. Nové rekordy jsou vylepšeny o dost, např. 6,26 v rychlosti od Rishata, Bachar 28 kousků od bráchy, nebo letitý rekord na malé liště od Rustama časem 51,21. Mně se úplně dobře nezávodí, ta lehkost tam hodně chybí. Chtěl jsem atakovat 8600-8700 bodů, ale to se nepovedlo. Zlepšil jsem se ale oproti Ostravě o pár bodů. Vyhrává brácha, ale ne už s tak velkým náskokem, asi o 50 bodů za ním je Adam a třetí je Rustam, já obsazuji 7. příčku. Díky, kluci!

Last Friday the second and the last decathlon of this year took place at Hangár in Brno. I'm looking forward VERY much as I managed to invite the superstrong Slovak guys and the icing on the cake is that Rustam Gelmanov and Rishat Khaibullin are coming, too. The qualification suggests that the performance will be awesome tomorrow. Rishat breaks his own record on the ball but Robo Luby gets even further: 84 seconds, unbelievable! I pass to the final from the 7th place.

The final is astonishing, one record after another. And the new records show a major improvement, such as 6,26 in speed by Rishat, 28 pieces of the Bachar ladder by my brother, or the record on the small ledge by Rustam (time: 51,21). I'm not doing that good, I lack that ease. I was planning to attack the limit of 8600-8700 points, but I didn't. But in comparison to Ostrava I got few points more. My brother won, followed by Adam who had 50 points less, and Rustam was third. I ended up 7th. Thanks, guys!