Ohlédnutí za sezónou 2018

Letos se mi podařilo nominovat se do reprezentačního družstva, které čítá 5 mužů. Na prvních dvou závodech ČP v boulderingu jsem byl dvakrát třetí. Na světových pohárech jsem byl v Meiringenu a v Moskvě, kde se mi příliš nedařilo. Na začátku června jsem letěl s bráchou na SP do Vailu, kde jsem obsadil 69. příčku. Koncem prázdnin byl SP v Mnichově, kde jsem skončil 95. a na MS v Innsbrucku jsem byl lehce za polovinou startovního pole, byl to můj nejpodařenější výkon na mezinárodní scéně. V Teplicích nad Metují jsem obsadil 3. místo a ve Slaném 6. místo. Na MČR v Lanškrouně jsem obsadil třetí místo, vzhledem k průběhu finále jsem měl dost velkou smůlu. Doufám, že se štěstí na závodech jednou ke mně přikloní.

Z boulderů si nejvíce vážím Fuse 8B+ v Kremstalu. Na druhou příčku bych dal Phew York v Maloměřicích, který mi trval 8 dní, společně s Radiomanem. Do třetice se mi podařilo po 5 dnech přelézt v Krasu Nápoj Lásky SD. Moje nejtěžší FA Intensito stejný počet lezeckých dní.

Konaly se tři Desetiboje, v Brně jsem si udělal osobák 10696b.

Přeji krásné Vánoce a svátky.

 

This year I became a part of the representation team of 5 men. I was third at the first two Czech Cup competitions. Also I was at the World Cup at Meiringen and Moscow, where I wasn't much successful. At the beginning of June I flew to the World Cup in Vail with my brother and I earned the 69th place there. At the end of the summer holidays the World Cup in Munchen took place and I was 95th. At the World Championship in Innsbruck I ended closely in the second half of the competitors – this was my greatest international achievement. In Teplice nad Metují I was 3rd and in Slaný I ended 6th. At the Czech Championship in Lanškroun I earned the 3rd place, which was a bad luck for me, considering the course of the final. I hope I'll be luckier again when it comes to the competitions.

From the boulders I climbed my biggest achievement of this year is Fuse 8B+ in Kremstal, followed by Phew York in Maloměřice, which took 8 days to climb, and also the Radioman. Last but not least I managed to climb Nápoj Lásky SD in Kras, in 5 days. My hardest FA Intensito had the same number of climbing days.

There were also three decathlons, in Brno I made a new personal record of 10696 points.

I wish you all Merry Christmas and happy holiday.

MČR Lanškroun

V pátek frčím s bráchou na kvaldu, při vzdálené registraci zjišťujeme, že organizátoři změnili začátek registrace a už se nestíháme zaregistrovat do první skupiny. Tohle se nesmí stávat - co je psané v propozicích musí platit.

Ke svému překvapení vylezu v kvaldě všech 6 boulderů, včetně dvou koordinačních kolmáčů. V semifinále se mi leze dobře, jednička je povinná, ve dvojce smeká noha, trojka silovka a ve čtyřce neudělám průtlak pod topem. Naštěstí mi to stačí na čtvrtou příčku a postup mezi šest nejlepších. Velmi příjemným překvapením je vítěz semifinále Šimon Potůček. Po finále holek, kde o první místo bojovaly Vanda Michálková a domácí Eliška, jdeme do izolace.

Finálové bouldery se mi líbí, programy docela fungují. V jedniččce pomáhá palec v chytu control damage. Vršek lezu dobře, zkoušel jsem to jako Vojta Trojan, bohužel jsem byl v topu tak napnutý, že jsem nedokázal vyměnit nohy a přehoupnout doprava a přidat do topu. Ve dvojce ojebu skok a pádím do topu, prvním pokusem jdu málo důrazně do topu a padám. Pak dám pár špatných pokusů a opět udělám skok přepadem, udržím lištu a těžký kříž do topu, mám takovou radost, že si druhou rukou máchnu a vůbec nevnímám čas, bohužel přidávám pozdě, z hlediska obtížnosti  přidání ruky vůbec nic neřeší. V trojce si vybírám slabší chvilku, protože skok lezu z blbých noh a na správný pokus přicházím pozdě, pak už nezbývá čas lézt konec v klidu. Ve čtyřce se po chvíli zkoordinuji, podaří se mi vymyslet a zvednout nohu do proti a z obliny už je pak lehký krok do topu.

Sečteno podtrženo, to dnes stačilo na třetí místo, jsem samozřejmě rozčarovaný, v jedniččce kvůli přidání do topu, dvojka po časovém limitu, trojka skok... Až se čtyřkou jsem spokojený. V celkovém hodnocení končím na třetím místě, jelikož Vojta Trojan vyhrál, máme stejně bodů, ale MČR rozhoduje. Veliká gratulace jak Vojtovi, tak Šimonovi. Fandím nadšenému mládí. Druhý končí brácha, který svůj stroj dá do pohybu až od třetího boulderu a zapisuje 2 bouldery, každý den pro něho taky nemůže být posvícení. Nejsem zastáncem nejtěžšího kroku přidání ruky do topu, jak tomu bylo v jedničce a trojce, ale takový je trend. Jinak byly bouldery vynikající, musím pochválit stavěče, Mrzí mě, že se ČHS plácá po zádech, jak je všechno skvělé... Je dobré mít MČR v prosinci a v Lanškrouně, jinak celkem pěkný závod.

On Friday I hurry to the qualification of the Czech Championship in Lanškroun, we found out that the organizers have changed the time of the registration and we can't squeeze in the first group. This shouldn't happen, what is written in the instructions should be valid.

To my surprise I finish all the 6 qualification boulders, including the two coordination verticals. In the semifinal I feel good, the first boulder is a must, at the second boulder my foot slips, the third boulder is a power climb and in the fourth boulder I can't mantel to the top, fortunately it's still enough for the fourth place and passing to the final among the best six climbers. Šimon Potůček, the winner of the semifinal is a great surprise. After the girls' final with a cool struggle between Vanda Michálková and Eliška we go to the isolation.

I enjoy the final boulders and the programmes work well. At the first boulder I'm doing quite well in the upper part, I try to climb it the way Vojta Trojan did, unfortunately I can't switch legs and reach the top. At the second boulder I find a shortcut and hurry to the top but don't push enough to get there so after several fruitless attempts I skip the jump again, grab the ledge and climb to the top, I'm so happy I wave a hand but unfortunately I don't add it to the top on time. With the third boulder I take my share of bad luck - I struggle with the beginning and it takes me too much time to find the right way to climb and then I don't have enough time to finish. In the fourth boulder I manage to get coordinated, I lift the leg and the final move to the top is easy once I get to the round hold.

I earned the third place today. Of course I'm a bit disappointed. In the Czech Championship as a whole I end up third - I have the same number of points as Vojta Trojan, but he won today so he ends up above me. Congratulations to both Vojta and Šimon, I'm a big fan of young keen climbers. My brother is second today, it took him two boulders to get his usual drive and in the end he had two tops. I'm not a big fan of making adding the second had the most difficult move but it is the trend. Otherwise the boulders were great, big thanks go to the builders. I'm a bit sorry that the Czech Mountaineering Association keep patting on the back and saying everything is great. It's good to have a Czech Championship in December and in Lanškroun, but otherwise it was quite a good competition.

Nápoj Lásky SD 8B

Poslední dobou často obléhám jeskyni ve Starých skalách. Dá se tady letos lézt i v zimě, potok není, v jeskyni je sucho a super závetří. Ve čtvrtek byl plán jasný – dolézt Nápoj Lásky SD, který minule vylezl brácha.

Největší starost mi dělá štěnice z boku bříška. Kůži si deru při druhém kroku, kdy ze spoďáku skáču do pozitivní lišty. Po rozlezu to tam chci prvním pokusem poslat. Naštěstí lezu výborně – přesně a cítím se i docela silný. Minule jsem spadl v kroku do bočáku, dneska lezu trošku bráchovou betou a ta se vyplácí. Celkově mi přelez trval 5 dní.

Ještě se zastavím v jeskyni u Mentora, kde je krátká linka přes ultimátní spoďáček. Největší problém je, že spoďáček je na půl článku na obě ruce v čistém stropě. Nohama se musí nastoupat vysoko proti němu, pak následuje pumpa do lišty a těžké přehození nohou. Daří se mi vylézt na druhý pokus, celkově opět 5 dní práce. Ještě tady zbývá mega projekt: lézt opačně a napojit se do Mentora, odhaduji určitě 8C, ale ani zdaleka nekrokuji. Další skvělý den v Krasu :)



Lately I've been often hanging out in the cave at Staré skály. This year it's possible to climb in winter, too, the stream is gone and the cave is dry. So the plan for Thursday is clear - I want to finish Nápoj Lásky SD. I worry a bit about the skin on my finger, I tear it at the second move – a jump from the undercling to the ledge. I warm up and I'm determined to send it straight away. Fortunately I'm doing pretty well, I'm very precise today and I feel strong, too. Last time I fell from the move to the side-pull, but today I use more of my brother's beta and it pays off. In total I spent 5 days by trying to climb this boulder.

I make a stop at Mentor, too. There is a short line over an ultimate undercling. The biggest catch is that the undercling is awfully tiny and there are no other holds in its proximity. So one must get the feet really high, get to the ledge and then do a hard leg switch. I finish it at the second attempt, it took me five days, too. And there i yet one more mega project: climbing the boulder in the opposite direction and link it to Mentor, it could definitely be an 8C, but I don't manage to do the moves by the long shot. Another awesome day in Kras :)

Kras

Po delší době jsem měl v plánu zavítat do Krasu. Jedu na Leda Kost na Lidomorně, ale bohužel zjišťuji, že bez nákoleníku to nevylezu, tak prchám pryč do Sloupu.

Chci zkusit Attention, It's Chris SD, bohužel dělám chybu a dál mě to nepouští. Vymýšlím jinou betu než Martin Švec a z první dávám jak verzi ze stoje, tak ze sedu – parádní linky.



Jdu dál do jekyně, kde mám dlouho rozpracovaný projekt. V létě jsem v něm strávil asi 4 dny a myslel jsem, že to bude okolo 8B, jde o super nálet a těžkou špičku. Dnes po zopakování kroků jsem druhým pokusem v topu, vzniká tak Nápoj Lásky 8A+.



Vedle zkouším Síla Je Kouzlo, ale moc mi to nejde, bude to chtít hodně zdomácnět. Posledním boulderem, do kterého se zakousnu, je Dogma, hustá patošpička a malý chyt, se štěstím po půl hoďce dávám. Ještě mi zbývá chvilka času, tak pročistím mega projekt zleva pod Kurvafixem. Napojení do Síla Je Kouzlo odhaduji jako poctivé 8C+ nebo těžší, jeskyně je perfektně suchá, tak hurá na to....



My plan is to visit Kras, it's been a while. I go to Leda Kost at Lidomorna but I find out that it's impossible for me to climb it without a knee cover, so I flee to Sloup. I want to try Attention, It´s Chris SD, unfortunately I make a mistake and then I can't get any further. I make up a new beta, different from the one by Martin Švec, and climb it at the first attempt from both sitting and standing position – cool lines.

I continue to my unfinished project in the cave. I spent about 4 summer days trying to climb it, I thought it was an 8B, it has a cool start and a hard toe, but today I just repeated the moves and finished it in two attempts - Nápoj Lásky 8A+.

I also go for Síla Je Kouzlo, but I'm not that successful, I need to get more familiar with this one. The last boulder of this session is Dogma, a hard heel and toe and a tiny hold, I'm lucky to finish it in about half an hour. I have some time left so I clean a mega project on the left, under Kurvafix. The connection to Síla Je Kouzlo could be a solid 8C+, or harder, the cave is dry, so let's go for it!

Phew York foto

                              Foto by Petr Piechowicz

                            Foto by Petr Piechowicz

                      Foto by Petr Piechowicz

Boom den v Maloměřicích!

Dnes se mi po 8 dní nacvičování podařilo přelézt boulder Phew York 8B v Brně Maloměřicích, jde o čtvrtý přelez. Jedná se o parádní silový strop s velmi nepříjemným font výlezem za 7B+. Hodně mi pomohly poslední dny, konkrétně v neděli silově vytrvalostní bouldery v Sasku. 

V úterý s Pepem fotíme boulder na plakát a neskutečně si v tom potrénuji, furt dokola krok přes spoďák. Místo tréninku na VUT si raději odpočinu a dělám dobře, dnes ráno Phew York po rozlezu pouští na první. 

Podaří se mi ještě vylézt propojku doleva Radioman 8A+/8B FA, krásný den...








  

Today, after eight days of training, I finally climbed the Phew York 8B boulder in Brno Maloměřice. I'm the fourth finisher. The boulder is a great power ceiling with a cruel font 7B+ finish. Last days have helped a lot - like the Sunday spent in Saxony, climbing boulders focused on power and endurance. On Tuesday Pepe and me shoot some photos of the boulder for a poster and I have one hell of a training there climbing the move over an undercling, round and round. Instead of a training session at the University of Technology I take some rest and it's a good decision, this morning I finish Phew York right after the warm up.

I also climb the connection to the left – Radioman 8A+/8B FA, a great day...

Nový bouldery na Severu

Po delší době máme s bráchou v plánu navštívit novou oblast na Žitavě. Průvodce nám dělá Magnus, bohužel je všude mokro, ale převisy a stropy boží.

Přejíždíme do Hřenska, kde strávíme asi dvě hodiny na Válečné stěně a v okolí Žížaly. Daří se nám přelézt Armádu Spásy a Válečnou Sekeru. Jedeme dál na Shivu 8A+, ještě jsem tady nebyl, tak se těším. Potkáváme Foxe a Kadeje, tátové pokecají o ratolestech a v průchodu se buší. Já se snažím o flash, složitý a dlouhý program mě zastaví kousek před koncem. Vymýšlím silovější, ale kratší start, a místo tahací paty campus krok do topu. Vždy dolezu na konec, kde teču, ale naštěstí na čtvrtý pokus dávám.



Brácha famózně dává napřímení Shivy - Assasin's, nádherné silové nástřely, po chvíli přidá i SD verzi, to je trošku jiná síla. Všichni přecházíme k Immanenz 8A+, čumím jako puk, krásný strop. Mně to jde tak střídavě oblačno, krokuji, pak nějaký ten dobrý pokus, ale na přelez to moc nevypadá. Dáváme deadline čas a přichází má chvíle, všechno se sejde a jsem v madle. Brácha dává třikrát boulder bez nohou a padá z madla, padá nám huba. Díkec za skvělou společnost. Počasí v Hřensku stálo při nás, tak díky i tam nahoře...












My brother and me have beem planning to visit the new area at Žitava for a while. Magnus was our guide, unfortunately everything was soaked. But the ceilings and overhangs are really cool there.

So we drove to Hřensko, where we spent about two hours at Válečná stěna and near Žížala. We climb Armáda Spásy and Válečná Sekera. Then we move to Shiva 8A+, I haven't been there yet and I'm looking forward to it very much. We meet Fox and Kadej, the fathers have a smalltalk about the kids and in the meantime we do some climbing, too. I'm trying a flash but the programme is too long and complicated, I stop right before the end. I find a harder but shorter start and a campus move to the top, instead of the heel. I get to the finish several times but I'm too swollen to get to the top. Fortunately, the fourth attempt is successful.

Martin climbs an amazing direct version of Shiva, Assassin's, with cool power moves. After a while he also adds the SD version. We all continue to Immanenz 8A+, I'm astonished – what a beautiful ceiling it is! I'm doing quite ok, I do the moves, then I shoot some solid attempts but it doesn't look like I'm going to finish today. So we agree on a deadline time and out of the blue my moment of victory comes, everything works out well and I'm in the bucket. Martin climbs the boulder three times without legs and falls from the bucket, we're amazed. Thanks a lot to all for being such a great company. The weather in Hřensko helped a lot, too, many thanks to those up there...

Chironico ve znamení 8Áček a pěkných výletů v okolí...

Už dlouho mám s rodinkou zamluvené ubytování asi 30 km od Chironica. Počasí nám vychází, celý týden je hezky, někdy až moc teplo. Podaří se mi vylézt klasiky klasik jako Willenberg Dach, Serre Moi Fort, Tricky, Alpha Moon atd...

Hlavním cílem bych Shadowfax, který ale i po třech dnech obléhání odolal. Nejtěžší krok je z vysoké nohy přískok do dobré, ale malé řezky, bohužel to bylo nad moje síly. Kousek od ubytování máme pro Elču dětské hřiště, kam chodíme každý den, a také chodíme na procházky ke zvířátkům. Byli jsme i na parádních výletech: na přehradě Lago di Luzzone, pěkné zřícenině Semione, ale asi nejlepší byly vodopády v Biasce. V den odjezdu začíná pršet a vypadá to, že bude pršet dlouho, tak zase někdy v budoucnu :)

         
















                       Nevylezený Shadowfax 8B

                     Zřicenina Semione

                                Přehrada Luzzone

 

                  Dětské hřiště kousek od ubytování



                                Vodopády v Biasce


Some time ago I booked an accommodation about 30 km from Chironico for our family and the time has come to go. The weather si good, the whole week is sunny, sometimes maybe a bit too hot. I climb some of the most popular boulders, like Willenberg Dach, Serre Moi Fort, Tricky, Alpha Moon etc...

My main goal was Shadowfax, but  after three days of trying it still stayed undefeated. The hardest move is the jump to a good but tiny hold, unfortunately it was too much for me. There is a playground for Elča near the place we stay, we were there every day. Also we made several great trips: the Lago di Luzzone dam and the ruins of the Semione castle but the best of all were the Biasca waterfalls. It started raining on the day of our departure and it seems it will rain for a while, so see you next time, Chironico :)

Sváteční Ostaš a Zemská Brána

Poslední týden moc netrénuji, spíše odpočívám a v plánu je sváteční páteční Ostaš. Nebyl jsem tu dlouhou dobu, a tak se moc těším. V 7 h přijíždím na parkoviště, v lese je krásně sucho a chladno a upaluji na Radiátor, kde mám co lézt. Po rozlezu v Hopsinkové Šťávě, jdu na Zakázané Uvolnění Low, po zkrokování rychle přelézám a přesunuji se pod Omertu Low, to je jiná písnička. Za mě TOP boulder v ČR: 13 vyrovnaných kroků ve velkém převisu. Nejdříve mi moc nejde přískok z lišty do dírky, pak bojuji s natečením, ale štěstí je dnes na mé straně. Posledním boulderem v převisu je Don Corleone Low, zle mě trápí přehození noh doprava, ale opět můžu slavit – tři osmy za dopoledne rozhodně potěší. Za chvilku Kuba Jedla také přelézá Omertu, i když výlez je dramatický. Smekne se mu noha, ale drží, gratulace! Jdu zkusit OM, tady nula bodů, odlepím se skočím, tečuji, ale bez náznaku zachycení v liště. Jdeme dále na Světelný Rok SD, krásný lištový boulder, podmínka a síla už odchází, a tak aspoň krokuji – krásná lajna! Vedle na Vesmíru přelézám Klidný Bicák, přísný kousek. Poslední zastávkou je The Game, já zkouším SD a Kuba ze stoje, už jsem ale unavený a na přelez to zdaleka není. Krásný den ve skalách.

Po cestě nazpátek se ještě stavím na Zemskou bránu, mám tady dávný rest, Blondýnu z Londýna. Koukám, že přibyl chyt – taková sklopená polička, ta tu určitě nebyla. Pamatuji si, že se útočilo z takových lišt nebo z bočáku vlevo, tenkrát jsem to ani nezkrokl a obtíže byly v osmém stupni. Dnes celkem rychle kroknu, přichází tma, tak už s čelovkou. Daří se mi spadnout, ještě úplně na konci: blbě založím špičku, ta mi vyjede a dostávám vrata, přeskočím dopad a sjíždím po nohou metr a půl koutem až na zem, naštěstí se nic zásadního neděje. Za další asi tři pokusy přelézám, je to krátký a intenzivní boulder, paráda. Konečně je sucho, to se to leze...


Last week I haven't been training much and tried to relax, the plan is to go to Ostaš on Friday. I haven't been there for a long time and I'm looking forward a lot. At 7 a.m. I arrive to the parking lot, it's cool and dry in the woods, so I hurry to Radiátor, where I have a lot of stuff to climb. After a warm up at Hopsinková Šťáva I move to Zakázané Uvolnění Low, which I climb quickly, and then under Omerta Low, which is a totally different story. For me this is a TOP Czech boulder – 13 well-balanced moves in a big overhang. First I struggle with the jump from the ledge to the hole and later with swelling but I'm lucky today. The last boulder in the overhang is Don Corleone Low, I have trouble with getting my legs to the right but in the end I can celebrate again. Well, three 8s in one afternoon... that's pretty good! A little bit later Kuba Jedlička climbs Omerta, too, the finish is a bit dramatic because his foot slips, but he finishes anyway, congratulations! I try OM, but all in vain, I jump and touch but can't grab the ledge. So we move to Světelný Rok SD, a nice boulder with ledges. We are nearly out of the conditions and power, so I just try the individual moves – what a beautiful line! At Vesmír I climb Klidný Bicák – that was a good one. Our last stop is The Game, I try the SD and Kuba goes for the standing version. I'm far too tired to finish, but the day in the rocks was amazing...

On our way back home I stop at Zemská Brána, I have an unfinished business with the Blondýna z Londýna boulder. It looks like there is a new hold which hasn't been there before. I remember climbing from the ledges or a side-pull on the left, I couldn't do even the single moves back then. This time I do all the moves quite quickly, the evening falls in the meantime so I have to use a headlamp. I fall down at the end of the boulder – I place the toe badly and slide a meter and a half from the dihedral down to the ground, fortunately I'm ok. After three more attempts I finish, it's a short but intense boulder, great, finally it's dry and one can climb...

Poslední kolo závodů ve Slaném

O víkendu proběhl poslední díl série boulderzávodů, tradičně ve Slaném. Podmínky jsou na závody luxusní, chladno a sucho. Chybí rozlez před kvalifikaci, na věži kde jsou samá madla, je to fakt málo. Kvaldou se prokoušu ve všech deseti boulderech na x pokusů. Pěkně zalezl Kony, který vyhrál kvalifikaci. Čekáme s Romanem na finále žen, kde si to o první místo rozdají Eliška Adamovská a Daniela Kotrbová, první jmenovaná o kousek vítězí.

My jdeme na řadu někdy okolo půl osmé večer. V jedničce nejsem schopen se pod topem postavit na dobrém, ale oblém nose a boulder mi těsně uniká. Dvojka je koordinační skok, pak boulder blbě čtu a vždy padám na zem, posledním pokusem změním program nohy – místo špičky pata a ejhle: vynese mě to doprava, pár vteřin před koncem jsem v topu. Trojka je pěkný převis, bohužel také nejlehčí boulder a nic tady nevydělám. S rezervou dávám. Čtyřka je peklo: srovnat se a postavit na krátery je fakt těžké, bohužel nezapíšu ani zónu. Můj výkon stačí na 5. místo. Brácha zaslouženě vítězí, sekunduje mu Kony, který  také všechno vyleze, ale na hodně pokusů. Třetí skončí Roman Kůča se třemi topy a čtvrtý je Kuba Skočdopole, který má lepší pokusy na topy. Ve finále jsem se cítil zataveně z kvaldy, ta lehkost chyběla. Před MS jsem tvrdě trénoval, ale bohužel regenerace asi není odpovídající, chci si teď od tréninku odpočinout a dobře zregenerovat. Jak praví klasik, bude líp. A teď hurá na skály...



                     Finále boulder č. 1



                     Finále boulder č. 2



                                  Finále boulder č. 3



                    Finále boulder č. 4

At weekend the last competition of the "boulderzávody" series took place in Slaný. The conditions are perfect, the weather is cool and dry. What I miss is a proper warm up before the qualification the tower with buckets is not enough. I struggle with qualification, I need many attempts to get through all the 10 boulders. Kony, on the other hand, did a great job and won the qualification. We wait for the women's final, Eliška Adamovská and Daniela Kotrbová fight for the first place and the former closely wins. 

At about 8 p.m. it's our turn. At the first boulder I can't stand on the round foothold and even though it's pretty close, I don't finish. The second boulder is a coordination jump and I can't read the rest of the boulder well and keep falling down, until I slightly change the programme of the foot and use the heel instead of the toe. This gets me to the right and few seconds before the end of the time limit I reach the top. Number three is a nice overhang, unfortunately it's also the easiest boulder, so I don't get any advantage over the others by finishing it. The fourth boulder is quite the opposite - it's pretty tough and I don't even reach the zone. In the end my score is enough for the 5th place. My brother wins, Kony is second (he climbed all the boulders, too, but needed more attempts). Roman Kůča is third with three tops, followed by Kuba Skočdopole, who had less top attempts. In the final I felt tired from the qualification, I lacked the ease. I was training hard before the World Championship but unfortunately I didn't rest accordingly. I'm planning to take a break from the training for a while and just regenerate. I'm sure better times will come, let's focus on outdoor climbing now...

MS Innsbruck

V úterý vyrážím s rodinkou do Innsbrucku. Ubytujeme se na krásném místě asi 10km od Innsbrucku, v Natterer See – krásné klidné místo a je to tady skvělé pro děti.



Ve středu začínají závody v boulderingu a účast je velkolepá: 150 závodníků. Bohužel lezu až předposlední. Daří se mi přelézt dvě zóny, na víc moc nebylo. Zaprvé to bylo těžké a za druhý podmínka moc nepomohla – v skoro 30 stupních... Brácha obsadil solidní 29. místo a Adam se popasoval s těžkými podmínkami skvěle a postoupil do semifinále. Ostatmí kluci skončili podobně jako já, okolo 80. místa.



                     Závodní aréna

Ve čtvrtek máme s bráchou sraz v Zillertalu, nejdříve si odškrtnu starý rest Shimpansenbaby, krásná silová věc.



                                      Simpansenbaby

Pak jdeme zkoušet Zwerg Bums Di, které za dva dny vylezu. Mám velké štěstí, protože kůže na palci se mi začíná protrhávat a snad posledním pokusem mě to pouští. Druhé štěstí je, že mi to taktak stihlo vyschnout.






                        Zwerg Bums di

Otázka je, kde je přesný start, jestli oběma rukama v oblině, nebo levá ruka spoďák, pravá na oblině, vylezl jsem to i druhou verzí. MS pokračuje skvělými výkony a je tady neuvěřitelně krásně.


On Tuesday I go to Innsbruck with the whole family. We accomodate at Natterer See, a lovely place about 10 km away from Innsbruck. It is very nice and peaceful here, and great for kids, too.

On Wednesday the bouldering competition begins and there is an amazing number of participants - 150 people in total. Unfortunately I climb penultimate. I reach two zones and can't get any further. It was quite hard, and the conditions didn't help either, as there were about 30 degrees when I was climbing. My brother was 29th, which is pretty good, and Adam did even better, passing on to the semifinal. The other guys had the results very similar to mine - all about the 80th place.

On Thursday we meet my brother at Zillertal, first of all I check off the old Shimpansenbaby boulder, a nice power climb.

Then we try Zwerg Bums Di, which I finish in two days. I'm lucky, as the skin on my thumb starts tearing and I finish it at the very last possible attempt. And also I'm lucky that the boulder dried off in time.

The question is where exactly is the beginning - whether it is with both hands placed on the round hold, or with the left hand in an undercling and the right hand in the round hold. I climbed both these versions. The World Championship continues with great climbing show and it is astonishingly beautiful here.

3. závod Teplice nad Metují - 3. místo.

Třetí kolo závodů v Teplicích nad Metují už bohužel není třetím podnikem ČP. Tato nálepka ale není vůbec znát a sjíždí se rekordních 94 mužů a 33 žen (včetně juniorů), to tady za těch 12 let nepamatuji.

V kvalifikaci nás čeká 10 boulderů stylem flash, snad nejvíc mě potrápí spára. Daří se mi vylézt všechny bouldery na 15 pokusů a s napětím čekám, na jaké místo to bude stačit. Do finále nás jde jenom 8, nakonec jsem druhý za bráchou.

Ve 14 h máme v Singing Rock stánku autogramiádu společně s Luckou Hrozovou, rozdávat podpisy menším dětem je příjemné.

V 18 h začíná finále holek, které se nese v "lehčím" duchu. Jediná závodnice, která dá všechny čtyři bouldery, je Edita Vopatová, která po zásluze vítězí.

My jdeme na řadu okolo 20 h, lezu předposlední, ale nervy se mi daří držet pod pokličkou. V jedničce sice skáču přeskok doprava, ale postavit se na nohy do oblých chytů mi dává stopku.



                    foto: boulderzávody

Dvojka je silovka, se štěstím na první.



                    foto: boulderzávody

Ve trojce trochu bádám jak na startu, poté se dvakrát dostanu do klíčového kroku doleva, ale tam nepřicházím na patu a silově přes stisk nula.



                  foto: boulderzávody

Čtyřka je povinná, podaří se mi na první a stačí to těsně na třetí místo, jsem o dva pokusy lepší na zóny než Štěpa Volf.



                  foto: boulderzávody

Druhý skončí s krásným výkonem a přelezením všech boulderů Roman Kučera. Dostává sice bráchu pod tlak, ale ten zapne další level a 4 bouldery na flash jasně hovoří, kdo je tady pán...

Celý závod se nese ve skvělé atmosféře. Jasně, přispívá tomu i MHFF a spousta diváků. Radost mi dělají nové chyty, kterých je v kvalifikaci a ve finále spousta. Ceny jsou úplně ideální: matice, diplom, medaile a price money úplně stačí, díky organizátorům ČSL za velmi dobrou kvalitu závodu.



               Stupně vítězů foto: boulderzávody


The third round of the competition in Teplice nad Metují isn't a part of the Czech Cup, but the record number of participants (94 men, 33 women, including the junior category) shows that it doesn't really matter. I don't remember so many people in last 12 years.

The qualification consists of 10 boulders in a flash style, for me the most difficult is the crack, but I climb all the boulders in 15 attempts and am waiting impatiently for my results. Only 8 of us pass on to the final, I'm among them - I end up second, after my brother. 

At 2 p.m. I'm giving autographs at the Singing rock stall together with Lucka Hrozová. It's nice to give autographs to little kids.

The girls' final starts at 6 p.m. in an "easy" style. The only one who climbs all the four boulders is Edita Vopatová, who truly deserves the first place.

At about 8 p.m. it's our turn, I start climbing penultimate and I somehow manage to keep my nerves calm. At the first boulder I manage to do the jump but can't place my feet on the round boulders. Number two is a power boulder and I'm lucky to finish it at the first attempt. At the third boulder I need to figure out the beginning, then I reach the crux twice but then I can't get any further. The fourth boulder is a must-have, I finish it at the first attempt and I earn the third place. It's close, I'm only two zone-attempts away from Štěpa Volf. 

Roman Kučera is second, he did really well. He put Martin under pressure but Martin's four flash climbs showed who is the king... 

The whole competition has a great vibe, which is partially also thanks to MHFF and the great audience. I enjoy the new holds, there are plenty of them in the qualification as well as in the final. The prizes are great, too - a mat, a diploma, a medal and price money, this is more than enough. Thanks a lot to the organizers for the good quality competition.

SP Mnichov

Mnichov každoročně patří mezi top svěťáky a těším se, co stavěči vymyslí.

Lezu jako 43. a je už celkem teplo. V jedničce škoda, padám prvním pokusem z topu, pak už tam ani nedolezu. Dvojka má těžký skok, tady chybí lepší koordinace. Ve trojce víceméně nenastoupím. U čtyřky i přes těžké obliny a oblé nohy tečuji chyt pod zónou. No a v poslední pětce nastoupím a neudělám přepad odprava.

Co říct k výkonu... spokojený určitě nejsem, jedničku jsem měl udolat, ale pak? Přijde mi, že nůžky mezi amatéry a profíky se rozevírají čím dál více, chuť trénovat je, ale na závody je to pořád málo. Výkonnost, kterou všichni mají, je ohromná, a to se nebavím o nejlepších, ti jsou úplně jinde. No, uvidíme, co přinese Insbruck, a na podzim hurá do skal...

                     
                      
                            kvali 1




                             kvali 2

                      
                       
                          kvali 3




                              

                             kvali 4

                                  kvali 5


Every year the World Cup in Munchen is one of the best World Cup competitions and I wonder what surprises the builders have for us. 

I climb 43th and it's quite hot already. At the first boulder I fall from the top at the first attempt and later I can't get that far, too bad. For the second boulder I'm not coordinated enough - the jump is just too hard for me. With the third boulder I can't even start and the fifth boulder is only a bit better. But despite all the difficulties with round holds I touch the hold under the zone of the fourth boulder. 

Well, what should I say about my performance? I'm definitely not satisfied with it, I should have finished the first boulder... but the rest of them? It seems to me that the differences between the amateurs and professional climbers keep growing and even though I am motivated to train, it still isn't enough for the competitions. The others are very good and strong and I don't even mention the best of them, who are on a totally different level. Well, let's see what Innsbruck brings and let's go outdoors in autumn...

Sloup a Zlomené Srdce

V neděli razím opět do Starých skal, je parádní podmínka na malé chyty a skvěle to drží, proto se rozhoduji dát opět šanci Zlomenému Srdci. Po rozlezu se dnes cítím skvěle. V prvních dvou pokusech zaváhám, ale třetím dolézám Lamače a konečně nepadám v Prstech Zla. Prsty se mi už otvíraly a doskok do lišty byl tak tak, boulder mi zabral 4 dny. Přesunu se pod Síla Je Kouzlo, kde si dělám highpoint levou rukou do spoďáku, který chvilinku udržím, spoďáky ale ždímou a síla odchází, tohle bude jiný příběh...

Jinak gratulace klukům k Tekutému Štěstí, je to parádní lajna!






On Sunday I come back to Staré skály, conditions are great for the small holds so I decide to try Zlomené Srdce again. I feel awesome after the today's warm up. First I hesitate a bit but at the third attempt I finish Lamač and finally I don't fall from Prsty zla. I already felt my fingers opening and the jump to the ledge was very close to failure, it took me four days to finish this one. I move under Síla Je Kouzlo, where I do a highpoint to the undercling with my left hand and hold it for a little while but it's really exhausting and all the power is gone, this will be a totally different story. Anyway, congratulations to the guys for finishing Tekuté Štěstí, it's an amazing line!

Svěťák ve Vailu

Letos konečně klapl SP ve Vailu. Vyrážím s bráchou, který mi dělá skvělého průvodce a bez jehož angličtiny bych byl... víte kde. Letíme na otočku ve středu a vracíme se v pondělí. Ubytko máme zařízené u jedné skvělé české rodiny nedaleko Vailu, krásný byt, výhled do přírody, starají se o nás jako o vlastní - co víc si přát. Během čtvrtka se protáhneme na skalách, potom klasika registrace a meeting.



                                     aktivace na skalách

Trochu se peru s časovým posunem, ale do pátku se s tím srovnávám. Vail je super pěkné místo, přirovnal bych ho ke Švajcu: údolí a hezké městečko.



                     ty výhledy...

SP je tu něco jako u nás fesťák, ale tady mají Mountian Games - více sportů: kajak, kola, běh atd. V pátek lezu asi ve 12.30, místy svítí sluníčko, ale naštěstí jsou profily až na jeden ve stínu. Na rozlezu se cítím velmi dobře, v jedničce zóna, pak čisté peklo. Ve dvojce koordinační skok, ten se mi podaří udělat, i vybojovat zónu, ale dále je to jiná písnička. Ve trojce je pěkný silový boulder, nohy napřed, ale pak se blbě srovnám a padám z chytu pod zónou. Ve čtyřce je celkem jasný program, ale ze zóny to teprve začíná, tečuji předposlední chyt.



                                 kvalda č. 4

V pětce škoda, asi třikrát padám z kroku do zóny, to mě mrzí, stálo mě to celkem dost míst, ale na slunku to není nic pro mě.



           kvalda č. 5, těsný neúspěch na zóně

Celkově jsem docela spokojený s výkonem, s umístěním už úplně tolik ne. 69. místo, je sice oproti Moskvě posun, ale půlka startovního pole to není. Přesto bylo o co bojovat a můj poznatek z těchto závodů je takový, že když jsem dolezl do zóny, do topu to bylo ještě dvakrát těžší. Druhou zajímavostí je, že si dost závodníků přidýchávalo kyslík, podávat maximální výkon ve 2.500 m.n.m. není nic jednoduchého. Bráchovi se bohužel nedaří postup, i tak solidní 29. místo. Trochu škoda, že jsme neměli druhou skupinu, ta by pro nás byla asi přívětivější. V sobotu se mrkneme na semifinále a finále, kde svoje vítězství korunuje Alex, super hydraulika oproti ostatním, krásný zážitek. Kluci byli taky hodně zajímaví, šestý závod, šestý jiný vítěz, tentokrát Rei Sugimoto, druhý skončí senzačně domácí Sean Bailey. Po závodech mi brácha cestou do Denveru ukazuje legendární Echale, jedno z prvních 8B+ v Americe, čistý pure bouldering.



                                      byl jsem tady...

Přespíme pár hodin v autě a brzy ráno v neděli letíme směr domov, bylo to tady úžasné, ale bohužel strašně krátké...


This year I finally took part in the World Cup in Vail. I travel with my brother, who is a great guide, it would be very tough without his English. We only make a quick trip, arriving on Wednesday and taking off on Monday. We are accomodated by an amazing Czech family near Vail, the appartment is beautiful, with a great view and they care about us as if we were their own family members. On Thursday we warm up a bit outdoors and then comes the registration and the meeting.

I'm a bit struggling with a jet lag but on Friday I'm mostly ok. Vail is a super nice place, similar to Switzerland - a beautiful town in a valley.

The World Cup is something like a festival here. It's called Mountain Games, there are several other disciplines, such as kayak, cycling, running etc. On Friday I climb at 12.30, the sun is shining hard but fortunately all the profiles except for one are in shadow and I feel good during the warm up. I reach the zone of the first boulder but after that it's a pure hell. Then there is the second boulder with a coordination jump and another zone for me, but the rest of the boulder is too hard. The third boulder is a feet-first power climb, I fall one hold before the zone. Number four seems quite clear to me, I get to the zone and then I touch the penultimate hold.

At the fifth boulder I fall three times from the zone move, I'm sorry about this one, it cost me a better result but I'm hopeless in the sun.

In all, I'm quite satisfied with my performance and not so much with my results. The 69th place is an improvement, at least compared to Moscow, but still... Anyway, it was a good experience and I found out that once I reached the zone, the remaining part of the boulders was twice as hard. Another interesting fact was that many competitors used oxygen bombs, it wasn't easy to do your best at 2500 meters above the sea level. Nevertheless, Martin ended 29th, which is very good, too bad it wasn't enough to pass to the semifinal. I think if we were in the second group the chances would be better. On Saturday we watch the semifinal and final with Alex as the winner - an amazing show. The men's category was very interesting, too, the sixth part of the World Cup series had yet another winner, this time it was Rei Sugimoto, followed by Sean Bailey. After the competition and on our way to Denver my bro showed me the legendary Echale boulder, one of the first American 8B+s, pure bouldering.

We sleep in the car and early on the Sunday morning we fly home. It was amazing, but too short...

Další dvě návštěvy ve Sloupu

Opět jsem v krátké době zavítal na "boulderovku" do Starých. První návštěva nic moc, beru to více jako trénink. Na druhou návštěvu mám připraveno něco na přelezení. Povede se mi spojení Jepičího Života a Hypochondrie (jasné 8A). Jde o delší lezení okolo 10 kroků, padá se na konci, kde je potřeba závěrečná pumpa ze spoďáku. Boulder jsem zkoušel tři dny, nutno podotknout, že vždy ke konci, takže síla už nebyla, dnes dávám rychle - na druhý pokus.



Další jasný cíl z minula je H5N2 Low start (start obě ruce ve spoďáku dole) nejtěžší je hrozný nástřel ze spoďáku (5 dní pokusů a nic), zkusím bráchy betu - taky hodně silovou přes výměnu v bočáku - je to mnohem jistější, ale než se z toho člověk vymotá, síly ubývají, ještě spadnu o dva kroky dále. Dnes ale po 1,5 hodině držím dobrou topovou polici a je hotovo, klasa těžší 8A+ nebo za sebe jsem nahodil 8A+/8B, uvidíme.

Poslední dobou se snažím více trénovat - silová cvičení, ráno Staré skály, odpoledne druhá fáze na boulderovce... Snad to moje tělo vydrží, Amerika se totiž blíží... 




Within a short time period I made two other visits to the "gym" at Staré again. The first session wasn't very successful, I take it more as a training. But at least I am well prepared for the next visit. I successfully link Jepičí Život and Hypochondrie (a clear 8A). It's a long climb, about 10 moves and it is easy to fall at the end. I've been trying to climb this boulder for three days but each time it was towards the end of the session and I was too tired to finish. Today I'm done with it quickly, I need just two attempts.

My next goal is H5N2, low start (starting with both hands holding the undercling at the bottom). The part with an undercling is hardest of all (it cost me 5 days of fruitless attempts), I tried my brother's beta which requires lots of strength, there is a switch in the side pull and it's more stable, but before I got over this part all the power was gone and I fell two moves back. But today I hold the top ledge after about an hour and a half - and that's it. Its grade is a harder 8A+ or maybe 8A+/8B.

Lately I'm trying to train harder - I have some strength training, I go to Starý skály in the morning and in the afternoon I train at the gym... I hope my body will keep up with me, America is coming soon...

Týden návštěv ve Sloupu

Během posledního týdne jsem byl pětkrát ve Sloupu. Dvě soboty jsem jel s rodinkou a pak jsme pokračovali na Holštějn na oběd, z Brna je to vděčný výlet. V týdnu už peláším hodně brzy sám, vstanu ve 4 h a v 5 h už jsem ve Starých skalách. Podařilo se mi vylézt pět nových boulderů, plus nějaké lehčí. Bohužel na béčko si ještě musím počkat, nějaká jsem zkoušel, ale je to úlet.

Lamač Dívčích Srdcí 8A+ FA, těžký krok ze stisku do lišty a přehození nohou, zajímavý boulder, který půjde prodloužit buď o Prsty Zla, nebo až do Kníkavce Zvědavce.



Výbuch v Halifaxu, asi lehčí 8A+ FA, pure bouldering, hodně těžký krok přes spoďák.

H5N2 8A FA, stejně jako H5N1, ale z hrany doleva, těžký nástup ze spoďáku do lišty, pěkný silový boulder. SD verze projekt, mám zde 5 dní a už jsem byl blízko přelezu.



Vyschlý Potok 7C FA



Moment Překvapení 7B+ FA

Baví mě to tady dost, po dvou hodinách jsem pokaždé zničen, příjde mi, že si tím neskutečně zatrénuji, takže budu v návštěvách pokračovat, snad to zacinká i těžšími přelezy.



Last week I made five visits to Sloup. On Saturdays I went with my family and after climbing we continued to Holštejn to grab some lunch. From Brno it's a nice family trip. When the working week starts I go all on my own, waking up at 4 a.m. and coming to Staré skály at 5 a.m. I climbed five new boulders, plus several easier ones. Unfortunately I'm still waiting for climbing some Bs. I tried but it was too much for me at the moment.

Lamač Dívčích Srdcí 8A+ FA, a hard move from a grip to the ledge and leg switch - an interesting boulder which could be made longer by adding Prsty Zla or Kníkavec Zvědavec.

Výbuch v Halifaxu, probably an easier 8A+ FA, pure bouldering, a super hard move over an undercling.

H5N2 8A FA, same as H5N1, but from the edge you must go to the left, a hard start from the undercling to the ledge. A nice power boulder, SD version project. I have been trying this one for five days and was very close to finishing.

Vyschlý Potok 7C FA

Moment Překvapení 7B+ FA

I enjoy climbing here a lot, after every two hours I'm totally exhausted and I think it's great training, too. I plan to continue visiting this area and I hope more successful climbs with higher grades will follow soon.

Spolupráce s Rafiki

Dostal jsem nabídku spolupráce od Rafiki, díky moc za vychytané oblečení, těším se na další produkty.

Mrkněte na http://www.rafiki.cz/


I got an offer of cooperation from Rafiki. Thanks a lot for the neat clothes, I'm looking forward to the other products.

Check out their website http://www.rafiki.cz/

Sveťák v Moskvě

Minulý týden proběhl druhý světový pohár v Moskvě a nechyběla kompletní světová špička. Oproti Meiringenu jedou i holky.

Profily a bouldery jsou parádně převislé a silové. Stavěči se předvedli, vyrovnané skupiny a zajímavé kroky slibují dobré rozřazení závodníků. Mně se bohužel daří dát pouze zónu na dvojce. Před závodem se cítím dobře, trénink byl kvalitní, ale lépe jak na předposlední místo to nestačilo, snad příště bude líp. Brácha dává všech 5 topů a s přehledem postupuje, Kuba zaleze taky hezky, se třemi zónami.

V kvaldě žen se zraní Karin a Kuba ji doprovází do nemocnice, pozdější vyšetření v ČR odhaluje dva natržené svaly. Dana vybojuje jednu zónu a tím uzavíráme kvalifikační boje českých boulderistů.

Odpoledne vybojuje Honza Kříž v rychlosti krásné 5. místo. Druhý den je semifinále a finále, nádherná podívaná s vynikajícími výkony závodníků. Brácha bojuje, seč může, trochu víc mu věříme ve trojce, která je přes poloviční golfy a zajistila by mu postup, na správný program ale přijde pozdě, škoda, finále bylo blízko. V pondělí ještě stihneme rychlou návštevu Rudého náměstí a sbohem Moskvo. Ze svého výkonu jsem zklamaný, ale z boulderů nadšený, motivace je veliká...

                                        
















        Boulder č. 2, double skok a pak ještě těžký ze zóny



Boulder č. 3, vymyšlení levý paty a ještě těžký nahoře

Boulder č. 5 lehce do plotny, peklo

                                
                          
                                Czech boulder team

Last week the second round of the World Cup took place in Moscow and the top world climbers were present. This time the girls went as well. 

The profiles and boulders are great - power boulders and overhangs. The builders really did a great job, the groups are well balanced and the moves are really interesting. Unfortunately, I only reach the zone of the second boulder. Before the competition I feel good, I trained well, but it just wasn't enough. I am penultimate and I really hope I'll do better next time. My brother climbs to all the five tops and passes to the semifinal, Kuba has three zones, which is good, too. 

During the women's qualification Karin gets hurt and Kuba takes her to the hospital, according to the later examination in the Czech Republic she has two muscle strains. Dana has one zone. And that's all regarding the Czech bouldering climbers' qualification. 

In the afternoon Honza Kříž earns an amazing 5th place in the climbing for speed competition. On the following day we watch the semifinal and final, which is a great show with impressive performance of the competitors. Martin does his best and almost gets to the final, too bad he couldn't find the way how to climb the third boulder sooner. On Monday we make a quick visit to the Red Square and then farewell, Moscow... I'm very disapointed about my result but otherwise it was amazing - the boulders were great and I feel really motivated.

SP Meiringen

Do Meiringenu se neskutečně těším, mám na něj dobré vzpomínky. Nové závodní profily a nové chyty pouze pro tento závod naznačují, že se Švýcaři chtějí ukázat.

Kvalifikace je masakr, v plotně se nezvednu, pak se mi daří druhý boulder, ostatní tři jsou jiný level.

Světová špička neskutečně pokročila, myslím, že přibylo lidí, co se tomu můžou věnovat naplno. U nás je to trošku začarovaný kruh, chodit do práce a trénink - těžká kombinace. Trénovat sílu se určitě dá, ale ta zdaleka nestačí. Momentálně je největší důraz kladen na koordinaci skoků a flexibilitu a čtení složitosti boulderů. V ČR je těchto boulderů velmi málo, (ne-li žádný), proto je těžké tyto věci trénovat. Např. tréninkové centrum ČHS na Smíchově zdaleka nenabízí rozmanitost a kvalitu boulderů, jak je tomu například v Mandale nebo jaký je současný trend ve světě.

Celkově obsazuji slabé 96. místo a do spokojenosti mám dost daleko. Ale dost bylo nářku, doufám, že v Moskvě se to otočí, jelikož příprava na letošní sezónu byla větší než na tu minulou...

                                                    Dvojka, jediná, kterou jsem topnul

                                                    Trojka, těžká špička a blbý chyty

Čtyřka, hezkej nález z bočáku do jinýho profilu zároveň do špatnýho chytu a do nohy, pak ještě kotel.

                                      Pětka, jediná zóna a top na tomto boulderu, dobrej úlet.


I've been looking forward to Meiringen very much - so many good memories. And the new profiles and holds suggest that our Swiss colleagues want to show off a bit. 

The qualification is pretty hardcore, I can't pull in the slab, then I succeed with the second boulder but the next three boulders are totally out of my league. 

The world climbing elite made a huge progress recently, I think there are more people who can allow to fully concentrate just on climbing. In my home country this is a bit more complicated than that - it's hard to have a job and enough training at the same time. One can definitely work on strength but this just isn't enough. Currently the focus is on flexibility, coordination and estimating the boulder. In the Czech Republic there are few boulders focusing at that (if any at all) so it's hard to train these. For instance, the training center of the CMA at Smíchov doesn't have such a variety and quality boulders as Mandala or the other gyms in the world. 

In total I am 96th which is pretty poor and I'm far from satisfied. Well, no more crying, I hope to turn it over at Moscow as I prepared for this season much better than for the previous one.

Dvě návštěvy Maloměřicích.

Poslední dobou jsem dvakrát navštívil Maloměřice, poprve marnost, podruhé už to bylo o dost lepší. V Maloměřicích v levé části jsou bouldery převážně ve stropě, s dvěma výlezy - jeden je delší a trochu lehčí a druhý položený typu font a za mě těžší.

Díky patří Martinu Švecovi, který konečně vymýšlí schůdný program ve výlezové plotně, je to sice těžké, ale konečně se dá lézt. Na rozlez si dávám Muže z Popelnice, pěkný fix do plotny, následuje Willie Voňka, dnes na druhý pokus, a jdu zkusit hlavní cíl - Willie Yorka. V začátku jde o čistou silovku ve stropě, ze stisku do spoďáku a nápal do hrany, pak ale přijde úplně jiné lezení á la font výlez. Šestkrát ve výlezu spadnu, ale těsně před slunečním svitem následným pokusem vylezu - hezký boulder od bráchy. Ještě tu čeká nižší varianta a dva super projekty napravo od Indiána.



I visited Maloměřice twice recently. First time I was totally hopeless, later it was much better. The boulders in the left part of the area are mostly in the ceiling, with two versions of the climb - the longer and easier one and the horizontal, more difficult one - at least in my view. 

Many thanks go to Martin Švec, who finally found a feasible programme for the slab - it's still hard but at least it's possible now. As a warm up I send Muž z Popelnice, a nice fix to the slab, and then Willie Voňka, today I need two attempts. After that I move to my main goal for today - Willie York. The beginning is a pure power climbing in the ceiling, from grip to an undercling and then a move to the edge, but then the climbing style completely changes. I fall six times and then, before the sun starts shining on me, I finally finish - a nice boulder by my bro. I also plan to try the lower version and the two great projects on the right side of Indián.

Velikonoce na Karlovarsku

Na Velikonoce máme s rodinkou jasný plán: zavítat na Petráč a výletovat po okolí. Na doporučení Magnuse máme objednaný apartmán ve Žluticích, 25 km od Karlových Varů. S ubytkem jsme velmi spokojeni a určitě sem nejedeme naposledy.

Vyrážíme v pátek a stihneme si opéct špěkáčky, máme z této činnosti radost.



                                       opékání špekáčů

V sobotu ráno letím na Petráč, nejprve na vyhlídku, je ale docela vlhko a moc to nedrží. Shořím skoro ve všem, nic mi nejde, začíná trochu poprchávát, a tak volím Vlčí kopec. Ani tam to není ono, ale hezky si zalítám v Klukovském Snu, dokážu si to za formy a sucha představit. Odpoledne máme v plánu zajet do Mariánek, krásný výlet, pak dvě procházky po NS Kladská a Smraďoch, doporučuji.



                                 Mariánky

V neděli zajedeme na krásnou procházku kolem NS Svatého Linharta, tři obory s prasaty, jeleny a daňky stojí rozhodně za to! Po výborném obědě na okraji Karlových Varů zajdeme ještě do lázeňské části. Tady už jsme byli, je to hezké, ale na mě moc turistů





                       Karlovy Vary, teplá pára z pramene

V pondělí ráno chvátám směr Petráč, už je lépe, ale bouldery jsou stejně vlhké. Zkouším kde co, ale pouští pouze Rudá Armáda, Umakart flash a Záchytka, pak shořím v Trátkách a Zimním Slunovratu pěkná, ale trochu jiná céčka. Výlet je u konce, s rodinkou jsem si nesmírně užil výlety po okolí. Lezecky to tak dobré nebylo, tak snad to příště s lepší podmínkou a větší silou bude lepší - i když byl trénink dobrý, cítil jsem se slabě.


Our family plan for Easter is to make a trip to Petráč and its surroundings. Magnus gave us a tip for an apartment to rent at Žlutice, 25km from Karlovy Vary, and we were really satisfied with it. I'm sure this wasn't our last time here.

We start our trip at Friday and as we have some time to spare we have some fun roasting sausages.

On Saturday I hurry to Petráč. I start at Vyhlídka, which is quite moist today and it's hard not to slip. I screw up almost everything, I can't get a hang of it and then it starts raining, so I decide to move to Vlčí kopec. It's not much better but at least I enjoy trying Klukovský Sen. I can imagine finishing it when the conditions are better. In the afternoon we plan to go to Mariánské Lázně and it's a very nice trip. We also take a walk along the Kladská and Smraďoch educational trails, I can really recommend these.

On Sunday we take another walk, this time we follow the NS Svatého Linharta trail, the three game reserves with boars, deer and fallow deer are really worth seeing! After a great lunch at the edge of Karlovy Vary we also visit the spa part of the town. We already had been there before. It's nice, but in my view also a little too crowded with tourists.

On Monday morning I return to Petráč. This time I'm doing littel bit better but the boulders are still moist. I try this and that but I only finish Rudá Armáda, Umakart flash and Záchytka. I fail at Trátky and Zimní Slunovrat - these are both nice but somehow weird Cs. Our trip ends, I really enjoyed hiking and walks with my family. From the climber's point of view it wasn't that good, I hope to improve my performance next time, with better conditions and more strength - even though I was trainig hard, I felt weak here.