Krátká rekapitulace roku: Na jaře proběhly dva závody ČP v Jungli v Praze. Zúčastnil jsem se druhého závodu, moc mi to nešlo a obsadil jsem 13. příčku. Druhým závodem byl pro mě ČP v Teplicích nad Metují, kde se mi dařilo o poznání lépe a byla z toho 5. příčka.
ČP Teplice n. Metují 5. místo foto: Petr Chodura
Na MČR ve Slaném se mi velice dařilo, hlavně semifinálové kolo a postup z druhé příčky. Ve finále to tak slavné už nebylo, došla mi šťáva.
MČR Slaný 6. místo foto: Petr Chodura
S 6. místem jsem spokojený, jelikož se sjela celá závodní špička, až na Adama. Věkový rozdíl mezi mnou a nejmladším finalistou Markem Jeligou je propastných 16 let :)
Na skalách mě nejvíce potěšily tyto bouldery:
Janja SD 8B+ Holštejn Muscle Power 8B/B+ Moravský kras Řád Bílého Lva 8B FA Rudice Ubik Assis 8B Fontainebleau Hyena 8A+ - druhý přelez po 8 letech.
a ještě pár dalších 8B.
Foto:
Řád Bílého Lva 8B FA Rudice
Ubik Assis 8B Fontainebleau
Videa:
Janja 8B+ Holštejn
Muscle Power 8B/B+ Moravský kras
Řád Bílého Lva 8B FA Rudice
Ubik Assis 8B Fontainebleau
Celkově jsem se sezónou spokojený. Na rok 2023 mám velké plány a sny, vše bude záviset hlavně na zdraví, tak uvidíme..
Here's a short summary of the climbing year: In spring two Czech Cup competitions took place at the Jungle gym in Prague. I took part in the second one, but I wasn't very successful - I took the 13th place. The second competititon I attended was the Czech Cup in Teplice nad Metují, I did much better there and scored the 5th place.
I was very successful at the Czech Championship in Slaný, especially the semifinal and advancing from the second place was great. The final was a bit worse, I was too tired, but I'm happy about the 6th place because all the top climbers (except Adam) attended this event, so the competition was strong. The age difference between me and Marek Jeliga, the youngest finalist, was 16 years :)
My greatest achievements outdoors include:
Janja SD 8B+ Holštejn Muscle Power 8B/B+ Moravský kras Řád Bílého Lva 8B FA Rudice Ubik Assis 8B Fontainebleau Hyena 8A+ - the second climb after 8 years.
...and several other 8Bs.
All in all, I'm quite satisfied with this climbing season. I have big plans and dreams for year 2023, but everything depends on health, so we'll see...
V neděli mám v plánu jet na Sklapsko na Charizarda, ale v Lipůvce vyměknu, je totiž -10 stupňů a to je na malinké lišty moc, volba padá na Auu-roboros 8A na Řikoníně. Zaparkuji tentokrát v Lubné a to je chyba. Sníh by až tak nevadil, ale kopec k trati dolů je brutální, pak si strop pamatuji hned pod tunýlkem. Chvilku se zahřívám a prakticky z rozlezu lezu tuhle novinku. Jednou spadnu na konci, nevím jak, dalším pokusem si to pohlídám. Celkem hezké lezení, jen to chce vědět, že se nesmí použít madla nahoře.
Nějaký rok zpátky vzniklo madlo na levou patu, která dost pomůže, a tak už kratší verze určitě není za 8A.
Koukám ještě po jiných liniích, jedna středem stropu je skvělá, ale škoda, tady asi chybí jeden chyt. Zaujme mě pravý výlez Pyrrohova Vítězství, konec v Dopingu. Je velká zima a rychle zamrzám, tak snad příště.
On Sunday I plan to go to Sklapsko to try climbing Charizard, but in Lipůvka I lose courage: it's 10 degrees below zero and it's too cold for the small ledges, so I choose to try Auu-roboros 8A in Řikonín instead. I park my car in Lubná and it's a mistake. I don't care about the snow, but the slope down to the railroad is brutal. I warm up and then I start climbing this new boulder. Once I fall in the finish but the very next attempt is successful. It's a nice climb, as long as you know that it's better to avoid the buckets on top.
Several years ago a bucket was created for the left heel, which helps a lot, so the shorter version is definitely not an 8A anymore.
I'm looking for some other lines, the one in the middle of the ceiling is great, too bad one hold is probably missing here. I'm also interested in Pyrrhovo vítězství from the right, which ends in Doping. It's very cold and I'm freezing, so let's call it a day.
Od pondělí do středy jsem pracovně v Ústí nad Orlicí, v pondělí tedy po práci nelením a jedu směr Mladkov, v Konci Světa doprava za 8B jsem se od minula výrazně posunul, tečuji hranu a jdu ještě omrknout traverz. Mám tady namyšlený protisměr z půlky kamene doprava, po vymyšlení dám na třetí pokus a vzniká Kapesníkový Román asi za 7C.
Z posledních omaglajzovaných chytů traverz doprava do nástupu.
V úterý jsem znova na Konci Světa, bohužel jsem už více unavený, ale aspoň dostávám kroky do těla.
From Monday to Wednesday I'm working in Ústí nad Orlicí, so when I'm done on Monday I go to Mladkov. Last time I made some progress in the Konec Světa 8B, this time I even touch the edge and then I check out the traverse. I have an idea to climb in opposite direction, and after I figure out the moves, I finish t at the third attempt and the Kapesníkový Román 7C boulder is born.
On Tuesday I visit Konec Světa again, but I'm too tired to finish. But at least it's a good exercise.
Po dlouhých 12 letech jsme zavítali tak trochu jinak do "Fontáče". Život poskočil o pořádný kus dále, a tak vyrážíme s dětmi. Moji rodinu tvoří dvě holčičky a bráchovu dva kluci, cesta je dlouhá, přespáváme v Metzu na začátku Francie a druhý den okolo oběda už projíždíme okolo Mekky boulderingu. Ubytování máme u Tomase v Boulder Base, hezký barák s veškerým zázemím. Další posádkou jsou Ondra Nevělík a kameramani Vojta Ličko a Pavel Klement, kteří o nás točí, jak tady lezeme.
První den rychle po obědě spěcháme do Reclosses, s bráchou vylezeme krásný převislý boulder Opium 8A, mně se daří těsně před tmou, brácha naladí kroky v Mechanikovi.
Druhý den chceme dětem ukázat poušť v Cul De Chien, děti si hrají u hlavy psa, je vidět, že je to velmi populární místo pro děti, proudí sem spousta rodin.
S bráchou a Ondrou lezeme na kameni Eclipse, boulder ze stoje se mi daří vylézt, Ondra s bráchou ještě dají 7C+ vedle. Jedeme ještě do Buthiers na Trojan War 8A, pěkná kompresní hrana, moc to nedrží, postupem času se zlepšuji a dvakrát padám z vrchní hrany, kluci to nekompromisně pošlou.
Třetí den jsou opět dopolední mlhy, takže my s dětmi volíme Paříž, cesta vláčkem z Fontainebleau je super, tedy až na místní parkování, které bereme trochu na pankáče. Paříž si s dětmi užívám trochu víc než v létě, jak přijdeme pod Eiffelovku, mlha se rozpustí a Eliška má velkou radost, že může vidět kde kouzelná beruška (francouzský animovaný seriál) většinou je.
Uděláme si krásnou procházku okolo Seiny k Louveru a zakončíme v Notre-Dame. Po cestě opět mrkneme na pár stanovišť, která se objevují v Kouzelné berušce.
Čtvrtý den je úterý, jedeme na snad nejsušší kámen v Bleau - Ubik v Nemours. Krásná kampus lajna, zajímavý nástup levou, pak do stisku, pravou naskočit bez nohou oblinu a ještě protáhnout pravou o jeden krok dále do další, pak je hotovo, mně a bráchovi se podaří vylézt ze stoje a naladím kroky ze sedu.
Taková omáčka asi za 7C přes spoďák do nástupu verze ze stoje. S klukama jedeme ještě do Reclosses, brácha proběhne Mechanika na druhý pokus ve velkém stylu, i když má vršek komplet pod vodou, Ondra dá také hezky Opium.
Ve středu jedeme opět sem, věřím si, že bych to mohl vylézt, bohužel jsem docela unavený a na přelez to zdaleka není, brácha hezky bouchne ze sedu a Ondra ze stoje. S holkami si uděláme krátkou, ale hezkou procházku u katedrály v Nemours.
Odpoledne jedu na rest z neděle, Trojan War, mrknu na pár videí a ejhle: pravá pata funguje betonově, po rozlezu dám na první a kluci ladí kroky v The Island 8C.
Ve čtvrtek je rest, jedeme s bráchou a dětmi do Fontainebleau k zámku, je krásně, moc pěkná procházka v okolí zahrad, děti mají radost ze zvířátek, která tady jsou, zastavujeme se v bageterii a v místní trafice kupujeme suvenýry.
Pátý den lezení mám v plánu zaútočit na Ubika Assis za 8B, hlava je nastavená dobře a podmínky jsou výborné. Jedu sám, na max táhnu čtyři matice, musím si dávat pauzy, naštěstí od auta je to asi 500m, z toho asi 100m do kopce. Na rozlezu se cítím velmi dobře, mám nastudováno spoustu přelezových videí, hlavně ze stoje, a nacházím mikro betu, pravou nohu u skoku ze stisku dát na malý stup, nedostávám takovou vrtuli nohama a na přelez si věřím, prvním pokusem už už ždímám oblinu, ale ještě ji neudržím, odpočinek, koncentrace, lezu bez chyby a najednou všechno drží, jak má. Radost velká: 2,5 dne zkoušení a první 8B ve Fontu, je to trochu jiná písnička, než ve fyzických převisech Švýcarska.
Poslední den v sobotu jedu s Vojtou natáčet do Buthiers, na rozlez si dávám známý Magic Bus, spíše za 7B, daří se mi flash, parádní jeskyňka po chytech. Jdu o kousek dále na vyšší kámen Controle A za 7C, velmi pěkná linie, kde je nejtěžší podržet oblou výlezovou hranu, po pár pokusech se mi to povede, ještě natočíme jednu hranu za 6C a jedeme na ubytko. Pobalíme věci a po obědě naše auto jede směr Heidelberg v Německu, kde máme ubytování. V neděli dáme rychlou procházku na krásném hradě a frčíme směr ČR.
Suma, sumárum, lezecky si nemůžu vůbec stěžovat, že se mi nedařilo, naopak – jak jsem se rozlezl tak to nebylo špatné. Důležitým faktorem je vybrat si správné bouldery. Počasí byto trochu jak na houpačce, pár ranních mlh, trocha deště, naštěstí pak už foukalo a ke konci výletu se i ochladilo, brácha s Ondrou ještě mocně finišovali na The Island, ale bohužel se jim přelez nepodařil. Jsem moc rád, že si moje holky výlet užily a že jsme se v pořádku vrátili domů. Po cestě nás trochu překvapil sníh na Rozvadově, kde jsme se stavovali na oběd.
After long 12 years we made a trip to Fontainebleau again. Life moved on, so this timewe take the kids: my two girls and my brother's two boys. The journey is long, so we sleep in Metz in France and at about lunch we arrive to the bouldering Mecca. We are accommodated at Boulder Base at Tomas's, it's a nice house with all that we need. Our companions are Ondra Nevělík and our cameramen: Vojta Ličko and Pavel Klement, who are making a video about our climbing here.
On the first day we hurry to Reclosses, where my brother Martin and me climb a nice overhanging Opium 8A boulder. I manage to finish before it gets dark and my brother tries the moves of Mechanik.
On the second day we want to show the kids the desert in Cul De Chien and they have a good time there, playing near the dog's head. It is really popular place for the families with kids.
I'm climbing on the Eclipse rock together with Ondra and my brother, I finish the standing version of the boulder, Martin and Ondra also climb the 7C+ next to it. We move to Buthiers to climb the Trojan War 8A boulder, I gradually improve and twice fall from the top edge, whereas the guys send it.
On the third day it's foggy in the morning, so we decide to go to Paris. The journey by train from Fontainebleau is great, except for parking. I enjoy Paris more than in summer, and as soon as we come under the Eiffel tower the fog is gone and Eliška is happy to see the place where Ladybug from her favourite French animated series spends so much time.
We walk around the Seine to Louvre and Notre-Dame. On our way we also check some other Ladybug-related places.
On Tuesday, our fourth day we go to the driest rock in the whole area - Ubik in Nemours. A beautiful campus line with an interesting start and a grip, a footless jump to a round hold and some other interesting moves. My brother and me climb the standing version and I start working on the sit start.
A bit of fluff for about 7C over the undercling to the standing start. We also go to Reclosses, Martin climbs Mechanik big style – it's all over at the second attempt, even though the top part is soaked. Ondra climbs Opium – well done, guys!
On Wednesday we come back here, I believe in myself, but unfortunately I'm too tired so I can't finish the boulder, but my brother sends the sit start version and Ondra climbs the standing version. I take the girls for a nice walk around the cathedral in Nemours.
In the afternoon I return to the unifinished Trojan War boulder from Sunday, I watch a few videos et voilá, the right heel works all right, so after the warm up I finish at the first attempt, while the guys work on the moves of The Island 8C.
Thursday is the rest day, so we take a walk around the chateau in Fontainebleau with my brother and the kids. The weather is great and so are the gardens, the kids love the animals and then we stop at a baguetteria and buy some souvenirs.
On the fifth climbing day I plan to attack Ubik Assis 8B, the conditions are great and I feel confident. I go alone and take four mats with me, so I need to take breaks. Good that it's just about 500m from the car and just about 100m uphill. During the warm up I feel great, I've been watching many videos and I find a micro beta with placing the right foot on a small foothold before jumping from the grip. I believe in myself and get pretty far at the first attempt. Then I take some rest and concentrate and after that I start climbing again and everything is perfectly smooth. I'm really happy for scoring the first 8B here, after 2.5 days of trying.
On the last day I go to Buthiers to make a video with Vojta. As a warm up I climb Magic Bus 7B flash, I love this cave full of holds. Then I move to a higher rock and climb Controle A 7C, a nice line with round edge on the top, then we record a climb of a 6C edge and go back. After packing and lunch we head for Heidelberg in Germany, where we have accomodation. On Sunday we visit the beautiful castle and hurry back to the Czech Republic.
All in all, I'm happy about my climbing performance, it was very good once I got into it. It was crucial to choose the right boulders. The weather was changing quickly, we had some morning fogs, rain and wind and it got cold at the end of the trip. Martin and Ondra were trying to finish The Island, but unfortunately they weren't successful. I'm happy that my girls had fun on this trip and that we arrrived home all right. We were surprised a bit by snow in Rozvadov where we were stopping for lunch.
Včera jsem byl na projektu v Krasu, už jsem ho 2 dny zkoušel, bohužel mi nejde vývlav nohou, už nátah z díry doleva je dost těžký. Časem zkouším ostré pokusy a kouzlo přelezového pokusu je tu. Vlastně je zajímavé, že boulder zkrokuji až při přelezu, vzniká Cheating Power s trochu nejistou klasou 8A+ až 8B, delší lezci budou mít výhodu.
Druhou zastávkou je Vír, kde už mám dva dny rozdělaný boulder The Swirgl King SD, velmi nepříjemné nosy a trefení dírky na tři prsty. Při pokusování se cítím velmi dobře, že to půjde a po pár pokusech trefuji díru a nepouštím, minule jsem v kroku do hrany ještě spadl dolů. Klasa je velmi poctivá a vůbec to není můj styl, klidně bych dal lomeno nahoru.
Poslední zastávkou boží převis ve Sklapsku, kde si čistím hlavu, bude ještě potřeba pořádně zamakat na tvorbě dopadu...
Yesterday I visited my project in Kras, I've been trying it for 2 days, too bad that I struggle with feet and a reach to the left. I start trying for real, though, and suddenly I experience the magic of a successful climb. The fun part actually is that I only do the individual moves after completing the whole boulder. I call it Cheating Power and I'm not quite sure about the grade, it ranges between 8A+ and 8B, it will be easier for the taller climbers.
My next stop is Vír, I've been working on the The Swirgl King SD for two days. The holds are not ideal and the fingerhole is hard to find. I feel good and after several attempts I get to the hole and make sure to finish. This is not my cup of tea, though, and in my view, as for the grade, the higher option could apply.
My last visit is to the amazing overhang in Sklapsko, I need to clear my head a bit, I definitely need to work on the fall area...
Mám jet na prodloužený víkend na Broumovsko s jedním kamarádem, ale bohužel má covid, tak jedu sám alespoň na den. První zastávkou je Szczytna a boulder Whiplash, boží medvědice a top linka. Nejdřív to vypadá, že si moc neškrtnu, je sice okolo 10 stupňů, ale nějak to jde. Naštěstí mám s sebou větrák a ten zachraňuje situaci, proběhnu kroky a na první pokus jsem nahoře – parádní start dne.
Rychle se přesouvám na nedaleký Batorowek a jasný cíl Ulan Bator, tady je to už složitější proces. 2 hodiny boje ale přináší přelez, bohužel pár pokusů předdokončením dochází ve foťáku baterie, ale Ježíšek na mě myslí a po novém roce už budu točit jen z mobilu. Spaleny Bryzdal je mokrý, tak jdu na Sliwki, už je docela teplo a jedu z toho jak namydlenej. Na závěr si dám traverz Leszcze, kde je těžký konec, a spěchám na Mladkov.
Ulan Bator 8B
U auta 19 stupňů, celkem čumím, přejíždím na Mladkov a tam je o 5 stupňů méně, jdu na Romanci Beze Slov, po krokování dám pár pokusů a daří se mi udělat po 13 letech druhý přelez. Klasa asi někde okolo 7C+, škoda, že je to tak nízko nad zemí, jinak zajímavá lištová linka, ještě zkusím protisměr, ale ten bude za vytrvalost okolo 8B, protože těžké místo je na konci...
Druhá polovina boulderu Romance Beze Slov 7C+?
I was supposed to spend a long weekend in Broumovsko with a friend, but unfortunately he got covid, so I'm going alone, at least for one day. My first stop is Szczytna and the Whiplash boulder. At first it looks like I won't do much with it, it's about 10 degrees out there, but somehow I'm coping. Fortunately, I have a fan with me and it saves the day, I try the moves and I'm up at the first attempt, a great start of the climbing day.
I move to the nearby Batorowek and the main goal: Ulan Bator, which is a bit more complicated. 2 hours of struggle, but I manage to finish it, unfortunately my camera runs out of battery after several attempts, but this will be fixed on Christmas and in the new year I will only shoot from my mobile phone. The Spaleny Bryzdal boulder is soaked, so I go to Sliwki instead, it's already quite warm and I go down. At the end, I do a traverse called Leszcze, where the final part is difficult and then I hurry to Mladkov.
It's 19 degrees near the car, wow. I drive to Mladkov and the temperature drops by 5 degrees. I start with Romance Beze Slov, I try the moves and then I give it a few attempts and I manage to climb it for the second time after 13 years. The grade is probably something about a 7C+, it's a shame that it's so low above the ground. I also try the opposite direction, but it requires lots of endurance (grade is about 8B, I guess), because the most difficult part is at the end...
Ve čtvrtek jsem byl s Konym ve Víru, mám tady rozlezený Swirgl King ze sedu. Po rozlezu to jde celkem dobře, ale trefit dírku je celkem oříšek, jednou se mi to povede, ale bohužel padám z hrany. Dělám si záděru na prstu a teče krev, pro dnešek stačí.
Swirgl King SD 8A+
Druhou zastávkou je nový sektor na Sklapsku, nejdřív jdeme na projekt. Kony vymýšlí špičky hned na startu za hranu a ejhle, jde to rychle, asi někde do 7C. S nohama pod sebou je to hrozná pumpa asi za 8B, ještě trochu upravujeme vedle boží 70stupňový převis, ale dopad bude trochu složitější, tak zase příště...
70 stupňový převis
On Thursday I went together with Kony to Vír, where I'm working on Swirgl King from sitting. It goes quite well after the warm up, but it's not easy to get to the fingerhole. I succeed just once but then I fall from the edge. I cut my finger and it starts bleeding, so I call it a day.
The second stop is the new sector at Sklapsko. First we go to the project. Kony comes up with the move on toes right at the start for the edge, so it goes really quickly, the boulder is probably something about a 7C. The more difficult version is something about 8B. We also work on a cool 70-degree overhang, but the fall would be a little more complicated, so see you again next time...
Dnes jsem navštívil po delší době Vír, je tady parádní lajna hned u vody: The Swirl King. Po rozlezu místy mrholí, pokouším klíčové místo - je to trochu morpho rozpažka do bočákové lišty.
The Swirl King SD 8A+ a 8A stand.
Z videa bohužel zjišťuji, že mám útočit po nižší bočákové liště. Nevadí, brzy se sem vrátím. Druhou návštěvou je nový sektůrek na Sklapsku, tady vytvářím jednu novinku, někde okolo 7C–7C+. Těžký nástup z malé lišty a pravé špičky za hranou, přískok do další lišty a hrábnout do obliny vpravo.
FA 7C+?
Koukám po mýtickém projektu kousek vedle, zjišťuji, že lišty skoro ve stropě tam jsou, vlevo dobrénohy a těžký nápal do oblé hrany, ale dopad tady bude oříšek. Hecnu se a udělám dopad pod parádním kýlem 4-5 kroků, přičemž první je určitě za 8A a kromě tohoto mám zkrokováno, pak je to cca 7C nahoru, celkově někde mezi 8A+ až 8B. Budou tady určitě ještě další i lehčí bouldery, tak snad brzy ve Víru i tady.
Projekt
Today I visited Vír after a long time – there is a great line near water called The Swirl King. After I warm up it starts to drizzle. I try the crux - a bit of a morpho move it is: there is a place where you need to spread out both arms and reach to the side-pull.
Unfortunately, I find out from the video that I should have used the lower ledge. Well, never mind, I'll be back here soon anyway.
The second trip is to the new sector in Sklapsko, where I am making a new boulder with grade around 7C to 7C+. A difficult start from a small ledge, then you need to get the right toe behind the edge and then there is a jump to the next ledge and grabbing of the round hold on the right.
I look at the nearby mythical project and I find out that there are some ledges there in the ceiling, the footholds are good on the left and there is a hard move to the round edge. As a joke I try to make up a way by doing of 4-5 moves under the big keel. The first part is definitely harder than 8A and apart from this I completed them all. The rest is about 7C, in total it makes something between 8A+ and 8B. There will be definitely more and easier boulders here, so hopefully see you soon in Vír and Sklapsko again.
Situace se nakonec vyvrbí tak, že jedu na závody sám. Zuzka ještě není stoprocentně fit a o víkendu bylo celkem chladno. Mistrovství je speciální tím, že je to tříkolový závod, a vydržet až do finále je během 24 hodin celkem oříšek, jak na kůži na prstech, tak na fyzičku. V pátek večer máme kvaldu a vybojuji celkem 5 topů a 6 zón, stačí to bohatě na postup ze 7. místa.
Kvalifikace ( foto Petr Chodura )
Kvalifikace ( foto Petr Chodura )
V sobotu je po obědě skvělé počasí, svítí sluníčko, lehce fouká a ve stínu je perfektně, toho se vším všudy využívám. V semifinále podám životní onsight výkon: 4 bouldery na 4 pokusy (lépe to už nejde). Je ale pravda, že bouldery jsou trochu lehčí a každá chyba se hodně trestá, leze se mi výborně a hlavně zbytečně nechybuji. Ve 35 letech trochu zázrak, snad i ty zkušenosti pomohly. Po hodně dlouhé době postupuji do finále ze druhého místa hned za bráchou, který taky smete vše bez oprav.
Záverečný boulder č. 4 v semifinále - radost ( foto Petr Chodura )
Trošku je mi líto stavěčů, ale když zjišťuji, za jakých podmínek semifinále stavěli, tak je plně chápu (kdo někdy stavěl za deště, ví, o čem mluvím), zastal bych se jich. Finále probíhá ve skvělé atmosféře a bouldery jsou malinko těžší. Jedničku dávám kousíček před limitem, průtlak mě pozlobil. Ve dvojce vím, že rychlé ruce nemám, tak se snažím chyt přeskočit, dvakrát se mi to povede, ale bohužel padám z topu, hodně mě to otáčí a málem se zraním. Trojka je nejsilovější, potáhnout ze špičky do zóny, rovnám se v tom a dochází mi šťáva na závěrečný "double skok". Ve čtyřce vím, že můžu jenom překvapit, se zónou kousek před koncem časového limitu jsem spokojen.
Celkově mi 1 top a 4 zóny stačí na poslední místo ve finále, lehké zklamání je, ale o to větší radost mám, že brácha získává desátý titul mistra ČR. Byl to napínavý boj až do konce závodu, kde o místech na stupních vítězů rozhodl záverečný kolmý profil. Zkusím zabojovat příští rok o reprezentační nominaci, mým snem je zakončit mezinárodní závody na světovém poháru v Praze.
Finále, boulder č. 3 a můj letecký den. ( foto Petr Chodura )
This time I had to go to this competition alone. Zuzka isn't one hundred percent ok yet and this weekend was quite cold. The Czech Champioship is a three-reound competition and it's quite hard to hold on for 24 hours because of the skin on your fingers as well as stamina. The qualification takes place on Friday, I earn 5 tops and 6 zones, which is enough to advance to the semifinal from the 7th place.
On Saturday the weather is great after lunch, the sun is shining, the wind is light and the shade is perfect, so I make the most of it. In the semifinal, I make my lifetime series of onsight climbs: 4 boulders in 4 attempts, (it can't get any better after this). It's true that the boulders are a bit easier and every mistake is punished, but I climb smoothly and, above all, I don't make unnecessary mistakes. A bit of a miracle at the age of 35, maybe my experience helped a bit, too. After a very long time, I advance to the final from second place, right behind my brother, who also sends everything at the first attempt.
I pity the builders a bit, but when I find out what conditions they had when they were building the routes, I'd like to stand for them (anyone who ever tried to build a route in rain knows what it's like). The atmosphere is great during the final and the boulders are a bit harder. I finish the first boulder right before the time is up, the mantel was tough. I know that my hands aren't quick enough for the second boulder, so I try to jump over the hold, I succeed twice, but unfortunately I fall from the top and rotate – I was close to getting injured. The third boulder is a power climb, I need to pull from the toe to the zone and I don't have enough energy left for the final "double jump". With the fourth boulder I can only surprise, so I'm happy about scoring the zone at all.
In total I had 1 top and 4 zones, so I took the last place in the final. I'm a bit disappointed, but I'm also happy for my brother who became the Czech Champion for the 10th time. It was quite a fight between the climbers and the final vertical decided. Next year I'll try to fight for the nomination to the representation team, my dream is to conclude the interantional competitions by participation in the World Cup in Prague.
Minulý prodloužený víkend jsem byl s rodinkou na skvělém výletě v okolí Liberce. Ubytování tentokrát máme v srdci Jizerské padesátky – v Bedřichově.
Po cestě se stavujeme v Praze na Kavčích horách, mají tady skvělou galerii v České televizi - Déčko pro děti. Počasí nám moc nepřeje, ale dětem to nevadí, navštívíme, Funpark v Babyloně a herničku v Jablonci. Stihli jsme i pěknou procházku po Bedřichově, i když nám docela dost pršelo.
Já jsem navštívil projekt ve Stráži Nad Nisou, je to pěkná deska přes malé chyty, bohužel brutálně ostré – viděl bych to někde okolo 8B. Přejíždím pod Ještěd, kde je pěkné lezení vedle Matterhornu, tak zase někdy, je tady opravdu moc hezky...
Projekt okolo 8B ve Stráži nad Nisou, nahoře ve větvích improvizovaná stříška proti začínajícímu dešti.
Stěnka vedle Matterhornu, radost z pohybu a nějaké 7A-7B, nevím zda jsou směry vylezené, stopy maglajzu tam trošku byly.
Moje holky
I spent the last prolonged weekend with my family and we made a great trip to Liberec. This time we had accommodation in Bedřichov, in the heart of the "Jizerska 50".
On our way we made a stop in Prague at the Kavčí hory, there is a grea "Déčko pro děti" gallery in the premises of the Czech TV. The weather wasn't so good, but the children didn't mind, we visited the Funpark in Babylon and the playhouse in Jablonec. We also had a nice walk around Bedřichov, though it was raining quite a bit.
I visited my project in Stráž Nad Nisou, a nice slab with tiny holds, too bad these are also brutally sharp. I guess it could be an 8B or so.I drive to teh area under Ještěd, there is a nice climbing next to the Matterhorn rock, so see you there sometime in the future, it's really very nice here...
Minulý víkend jsem navštívil Rasovnu, nejdřív jdu zkusit Margo, tam zlobí vysoká levá koza, kde nejsem dost flexibilní. Druhou zastávkou je Rustam Direct, poctivě ze stoje, a tuším, že to půjde. Ještě kouknu do Dmitrii Low a to bude brutální, asi okolo 8B, ale bylo by potřeba odvalit šutr. Poslední zastávkou je Nová Rasovna, kde se mi podaří udělat novinku asi okolo 7B. Nastupuje se se z levého bočáku níže, pravá libovolně, cuk do madla a ven z jeskyně, tak snad zase někdy...
Last weekend I visited Rasovna, first I'm going to try Margo, but there's a tricky part where I'm not flexible enough. My second stop is Rustam Direct from a standing position, and I have a feeling that it could work, I also check Dmitrii Low and it's gonna be brutal, about 8B, but I'd need to remove the large rock. The last stop is Nová Rasovna, where I manage to make a new 7B boulder. It starts from the left side-pull, then you hit the bucket and climb out of the cave. So see you next time...
Druhý letošní závod, který jsem absolvoval, byly závody v Teplicích nad Metují. Beru rodinku a zábava začíná. Teplice to jsou vždy skvělé závody v prostoru parku, spousta lezců a skvělých diváků, proto sem jezdím tak rád už 15 let.
V kvaldě se mi podaří vylézt všechno, nejvíce mě klasicky potrápí dva kolmáče, první vlevo průtlak, který jsem nakonec vylezl bez velké nohy a řezky vlevo. Druhý kolmáč je asi lehčí, tam jde o to trefit dírku a pak nesjet z oblých Flatholdů. V kvaldě mě zaráží, že není aspoň jeden převis těžší, nakonec to stačí na postup z pátého místa.
Po obědě máme autogramiádu v Singing Rocku, vždy příjemně strávený čas s nadšenými dětmi, jejich rodiči a našimi fanoušky. Naše děti Eliška a Zuzanka řádí v parku, nejdříve na mobilní stěně, pak na slacklajně a na místním dětském hřišti.
Finále holek se nese v těžším duchu, my jdeme na start po 20 h. Jedničku vyběhnu na druhý pokus. Dvojka je shybovací a moc mi nejde podržet levá oblina, tady nezapíšu nic. Trojka je těžký koordinační skok do ruky a nohy, taky ani zóna. Čtyřka kolmice, celkem lehká až pod top a pak se člověk musí dobře postavit na nohy a tady se padá, stačilo jenom přiložit ruce na topovou placičku, bohužel se nedokážu postavit na sklopené nohy. Celkově jeden top a dvě zóny stačí na 6. místo a musím uznat, že to není tak špatný výsledek, na víc jsem neměl. Finálové kolo nebyl můj šálek kávy, tak uvidíme ve Slaném...
Finále č. 1
Díky fanouškům po čtvrtém boulderu
The second competition of this year that I attended was the one in Teplice nad Metují, I took my family with me, so the fun can begin. The Teplice event is always a great competition in the park, full of climbers and awesome audience, that's why I've been taking part for 15 years and why I like it here.
I manage to climb all the qualification boulders, as usual the verticals are the worst. The first one is a mantel on the left, eventually I finished it without the big foothold and a small hold on the left. The second vertical is probably a bit easier, one just needs to grab a hole and not fall from the round Flatholds. I am surprised that there isn't a single hard overhanging boulder in the qualification. In the end I advance from fifth place.
After lunch we give autographs at the Singing Rock booth, the time spent with keen children, their parents and our fans is always great. Our children Eliška and Zuzanka have fun in the park, first on the mobile wall, then on the slackline and the local children's playground.
The girls' final is a bit more difficult, so we start after 8 p.m. and I run to the top of the first boulder at the second attempt. The second boulder needs a lot of pull-ups and I can't really hold the round hold on the left. The third boulder has a heavy coordination jump with a hand and a foot, no zone for me, either. Number four is a vertical, quite easy until the top comes, and then you need to stand up and that's the part from where people keep falling. I only needed to put my hands on the top hold, unfortunately I couldn't stand up. In total, my one top and two zones make a nice 6th place and I think that it's not such a bad result, I actually don't think I could have done better today. The final was not my cup of coffee, so we'll see how I'll do in Slaný...
Momentálně mě nejvíc baví trénovat na Stoktu na Kotelně ( Spraywall v aplikaci vymýšlení boulderů ), cítím se fyzicky dobře, tak mě to láká na skály. Kam jinam v létě než do krasu, bohužel jsou celkem deště, ve Sloupu teče potok, tam mám rozlezený Kouzla Panoramixe a H1N1, volba logicky padá na Holštejn. Spodky boulderů jsou docela mokrý, ale výše to celkem jde, líbí se mi Špička Ledovce a Drift. Oba bouldery jsou dost těžký, snažím se krokovat, ale bude to ještě dlouhá cesta...
At the moment I really enjoy training with Stokt at Kotelna (Spraywall in the boulder making app), I feel in shape, so I'm feeling like going outdoors. Kras is a perfect choice in summer, unfortunately it's been raining a lot and there is a stream in Sloup, where I've been working on Kouzla Panoramixe and H1N1, so my second choice is Holštejn. The bottom parts of the boulders are soaked, but the upper parts are ok, I like Špička Ledovce and Drift. Both these boulders are quite a challenge, I'm trying to figure out the moves but it'll be a long way to go...
Sny se stávají skutečností... včera se mi po letošních pěti dnech konečně podařilo spojit kroky v boulderu Janja SD 8B+. Jedná se o druhý přelez po bráchovi. Začátek je z dobrého bočáku, krok levou rukou nahoru, potom dva kroky pravačkou do zvláštního prstového bočáku, ten je důležitý pořádně nabrat – a teď to přijde: levá špička a levou rukou skvělý nátah do malé lišty – tady jsem hodně padal. Následují čtyři kroky nohama doprava, aby lezci zabrala malá lišta s podšpičkou, a velmi těžký krok do přídrže a kostky, padal jsem tady opravdu často. Nejtěžší bylo v kuse udržet nohy a vyměnit v blbé rozpažce, přesunout tělo doprava, přiskočit lištu a lehký dolez. S videem si dám práci, tak příště...
Obě fotky Janja SD 8B+
My dreams are coming true... yesterday I finally managed to link the moves of the Janja SD 8B+ boulder, which made me the only other climber so far who scored this climb apart from my brother. The beginning is easy: one move with the left hand and then two moves with the right hand to the side-pull. It's crucial to grab it properly because after that the real fun part comes: the left heel and a reach to a small ledge. I've been falling there a lot. Then there are four moves with the legs to the right and another super hard move – again, lots of falls there. The hardest part was to keep the feet in place and do the switch, move the body to the right and jump to the ledge. I need to edit the video a bit, so maybe next time...
Po pěkných menších oblastech na Vysočině opět hobluji Kras. Nejdříve se mi po pár dnech zkoušení podaří přelézt docela těžké prásky od bráchy a zároveň udělat druhé opakování v boulderech Muscule Power a Core. Poslední dvě návštěvy věnuji restu z minulého roku - Kapka Z Poháru Nesmrtelnosti, je to excelentní silová komprese ve stropě o celkem 10 vyvážených krocích.
Minulou neděli byla hrozná zima a byl jsem rád, že jsem Kapku alespoň zkrokoval, v týdnu jsem vsadil na kvalitní trénink a vyplatilo se mi to. Dnes po pár nálezech se štěstím držím top, i když po cestě málem třikrát padám. Uvidíme, co další propojky.
Kapka Z Poháru Nesmrtelnosti 8B
After visiting some nice small areas in Vysočina I went back to Kras again. First I managed to climb some super hardcore boulders by my brother and repeat the Muscule Power and Core boulders. And the last two sessions were devoted to the unfinished climb from the last year - Kapka Z Poháru Nesmrtelnosti, an excellent power climb in a ceiling with 10 well-balanced moves.
Last Sunday was awfully cold, I was glad to be able to do the moves separately. During the week I was training hard and it paid off. Today, after several attempts, I was lucky and got to the top – even though there were three moments when I was pretty close to falling. Let's see what the other links would be like.
Už dlouho mám v seznamu projektů vyčistit bouldery na Malinské skále, lezl jsem tady naposledy asi v roce 2011 – uf, to už je skoro 11 let. Z parkoviště v Samotíně je skála hezky vidět, přece jenom i zde se docela kácí les. Už si přesně nevzpomínám, kde to je, ale nacházím se hned pod hlavní skálou. Je hezky chladno, sluníčko a dost větrno. Během dvou hodin se mi podaří kámen doslova vyčistit s tím, že nejtěžší mi přijde Price of Love 8A, těžký nástup a pak ještě docela nepříjemný konec, tady určitě 8A obojí.
I've been planning to clean the boulders on Malinská skála for quite a long time. I haven't climbed there since 2011 – almost 11 years, wow! The rock is clearly visible from the parking in Samotín. I don't really remember where the boulders are, but I find myself under the main rock. The weather is cool, sunny and windy and within the following two hours I literally clean the rock up, the hardest boulder is Price of Love 8A, with a difficult start and finish.
You can watch the videos on my channel: https://www.youtube.com/user/s95227/videos?view=0&sort=dd&shelf_id=0
První závod jsem z důvodu divokých propozic vynechal, přece jen už mi nejde o boj do reprezentace, tak jsem jel raději na skály. Na druhý ČP, který se zde konal, jsem už ale jel, dostanu los do druhé skupiny. Jsem docela v klidu, alespoň se podívám na programy ostatních.
Kvaldu rozjíždím dobře, flash oblinové čtyřky, ale malá řezka v topu extrémně bolí, přidání druhé ruky tak tak. Jdu pak zkusit lištovou trojku, ta mi celkem jde, ale na vršku dochází maglajz a skok do pravé nohy a udržení topu se mi celkem vzdaluje. Jdu na průtlak, bohužel tam shořím jako papír, zkouším zleva, zprava, nic mi dostatečně nefunguje. Růžový silový boulder až do zóny jde, pak je to dost peklo, po skoku absolutně ztratím maglajz a nejsem schopný udržet bočáky. V jedné kolmici končím v zóně, kdy steču z řezek a dál necítím, že se držím. V druhé kolmici vybojuji alespoň zónu, pak ustát tupou strukturu a jít doprava je nad moje síly.
Celkem jeden boulder a šest zón mě vynáší na konečné 13. místo, finále není tak daleko, stačily by mi dva topy. Určitě nejsem spokojený, všeobecně mi dělají kolmice dost problémy a neumím lézt, když nejsou podmínky úplně ideální. Třeba příští závody dopadnou o něco lépe...
I skipped the first Czech Cup competition because the schedule seemed a bit mad to me. Also, I don't need to get to the representation team, so in the end I decided to go and climb outdoors instead. But I did take part in the second Czech Cup and I competed in the second group
The qualification starts good for me: I flash the fourth boulder, though the sharp hold in top hurts like mad. Then I go for the ledgy number three, it goes well but then I run out of chalk so I can't jump to the top. I try manteling but it's hopeless, no matter how hard I try, nothing works. The pink power boulder is ok until I get to the zone, then I lose the chalk after the jump and I can't hold on to the side-pulls. I end in the zone of one of the verticals and at the second one I get the zone, but the rest is too hard.
In total I have one top and six zones, which makes a 13th place for me, I was very close to the final, I just needed one more top to advance. I'm not satisfied, I know that verticals aren't my cup of tea and I'm not doing very well when the conditions aren't perfect. But hopefully the next competition will be better...
Posledních 14 dní jsem se snažil dokončit projekt v Rudicích. Jde o spojení Fajnšmekra a Sheriffa. Jde celkově o 9 kroků, následuje lehký výlez na kámen za 6B. V první části jde o tři velmi specifické kroky, nejtěžší je třetí – krok z lišty do bočáku, kde kompletně vyvlají nohy. Následují dva kroky do Sheriffa, klíč k úspěchu je udržení špiček na skále. Přelez mi zabral nejprve 4 dny Fajnšmekr SD a další 3 dny prodloužení. Vzniká pro mě jeden z nejcennějších FA přelezů - Řád Bílého Lva s obligátní klasifikací někde okolo 8B...
Řád Bílého Lva 8B FA
Last 14 days I've been working on finishing the project in Rudice – the link of Fajnšmekr and Sheriff. There are 9 moves followed by an easy 6B finish. The first three moves are quite specific, the hardest one is the move from the ledge to a side-pull. Then there are two moves to Sheriff, in which keeping the toes stuck to the rock is crucial. It took me four days to climb Fajnšmekr SD and other 3 days to prolong it. This is one of my most precious FA climbs - Řád Bílého Lva, the grade is about 8B...
O víkendu opět jedu směr Vír, ale opět je ve výlezu sníh. Nejdřív tedy volím Sklapsko a jednu novinku – Šlamastyka, bohužel dávám na první. Jsem zklamaný, že to není těžší, a jedu opět na Perštejn.
Je tady jedna stěnka, kde Kala udělal pěkné směry. Snad nejhorší je se ke kameni dostat. Kámen je komplet obklíčen trním, stěnka je celkem vysoká, tenkrát jsem tady taky byl, ale neměl jsem dostatečnou motivaci něco zde dělat. Materiál mi hodně připomíná Židárnu. Na rozlez dám nějaké sedmičky a už ladím Venu a Jezevenu, parádní linie, k vršku oba bouldery těžknou. V Jezeveně se malinko zmenší lišta nahoře a přijde mi to o trochu těžší než Vena. Přidám ještě jeden směr za cca 7C viz. video. Pěkná stěnka a hezké lezení, i když ne v úplně top materiálu, díky.
Barbakan, alespoň pro ilustraci, video nepatří k nejlepším, ale alespoň je vidět směr.
At weekend I go to Vír again, and again the rock is covered by snow. First I choose Sklapsko and a new climb – Šlamastyka, unfortunately it's disappointingly easy and I finish it at the first attempt, so I move to Perštejn.
The approximate GPS coordinates: https://mapy.cz/…6"N
There is a wall where Kala found some nice climbs. The worst part is actually getting to the rock, it's overgrown with thorns. I was here in the past, too, but I wasn't motivated enough to try something there. The rock reminds me of Židárna. I do some 7-grade boulders as a warm up and then I go for Vena and Jezevena, two cool lines that get more difficult at the end. Jezevena seems a bit harder than Vena. I add another climb for about 7C see the video. A nice wall and nice climbs, though the material isn't the best of all.
V neděli vyrážím směr Vír, je tam hned u auta pěkná převislá deska. Minulý rok tady tvořil Martin Švec, mrknu ze žebříku do boulderů, bohužel přichází sníh, tak to balím a jedu směr Perštejn.
Vír
Mám radost, že bouldery jsou až na jeden chyt suché. Nepamatoval jsem si, že tady skoro celý den svítí sluníčko. Zkusím kroky v boulderu Něžné Dotyky Long a jdu na pokusy, bohužel zrovna přelezový nemám, klasa bude někde okolo 8A.
Ještě mě zaujme jeden trochu defi směr, start levá v liště, pravá bočák, pravou dál do lepšího bočáku, levou bočospoďák a dvě tempa pravou rukou do dobrého a výlez Janou Lajnou. Tady se mi videjko podaří, vzniká Něha 7C+ s otazníkem.
Něha 7C+
Video
Převis
On Sunday I go to Vír. There is a nice overhanging slab right next to the parking spot, where Martin Švec was climbing last year. I check out the boulders from the ladder, but it starts snowing, so I pac my stuff and move to Perštejn.
And I'm happy – the boulders are dry, except for one hold. I forgot that this area is sunny almost all day. So I try the moves of Něžné Dotyky Long and then I start climbing for real. Unfortunately it doesn't work out. I guess the grade is probably an 8A.
I'm also interested in another direction, which starts with a ledge on the left and a side-pull on the right and then it continues to another side-pull and a side-pull/undercling on the left, followed by two moves with a right hand and finish through Jana Lajna. I managed to make a video of this climb – Něha 7C+?.
Z minulého roku jsem měl v hlavě projekt v Rudicích, jedná se o krátký intenzivní strůpek. Letos jsem v tom byl asi 4 dny, než se mi projekt konečně podařilo zřetězit. Startuje se z malé lišty na levou ruku a pravačka je ve stropě v liště, následuje krok z paty a poskok levou rukou určitě není zadarmo. Druhý krok je o zašlápnutí pravé oblé nohy, přiskočit bočáček a pravačkou napálit bočák, blbé je, že vypadnou nohy a je těžké jak tam doskočit, tak následně udržet. Druhá půlka je o čtyřech krocích, kde se dá v klidu spadnout. Klasa docela nejistá, ale přišlo mi to těžší než Plejr.
Na závěr jedna nepříjemnost: rozum mi zůstává stát nad jedním chytem, který vznikl nad madlem a následně byl osekán. Pánové, takhle ne!
Since last year I've had my eye on a project in Rudice, a short and cruel ceiling. This year I spent there 4 days before finally finishing. It starts with a small ledge on the left, then there is a move from the heel and a jump on a left hand. The second move is about stepping on a round foothold, jumping to the first side-pull and grabbing the second one, this part is pretty tough as one has to hold on their hands, both during and after the jump. The second half consists of four moves where falling is not a problem. I'm uncertain about the grade but I guess it's harder than Plejr.
Last but not least, I can't understand why people cut off the hold above the bucket. Seriously, guys?
Během posledního tréninku se cítím ve výborné formě, tak přemýšlím na starými resty, které mi byly často až vesmírně vzdálené. Tento boulder nedaleko Poličky mám v hlavně snad každý rok, některé roky jsem to zkoušel docela často. Brácha tento dvoukrokový boulder vylezl v roce 2014, dnes se mi podařilo teprve druhé opakování. Start z dobrých chytů, levá noha celkem jde, ale pravá je malá. Blbé je, že hned za zády je kámen, krok do malé bočákové přídrže na levačku a mocný skok levou rukou do lišty na článek a půl, ještě k tomu to chce šikovně se vyhnout a neškrtnout si nohama. Zjistil jsem, že se musím hodně přitáhnout za malou přídrž, brutálně zabrat v rozpažce a být precizní v provedení skoku, a štěstí se přiklonilo. Sníh byl ve výlezu, ale ten šel naštěstí smést smetáčkem.
Přelez mi zabral asi 7 let a okolo 10 dní, neskutečně si Hyeny vážím, protože vím, že tímto skokem to nebudou mít další přelezci vůbec jednoduché, ale třeba se pletu...
Hyena 8A+ Oldřiš
During my last training session I felt that I was in a great shape, so I'm thinking of retrying the old unfinished stuff, that was too hard for me in the past. I've been planning to finish this boulder near Polička every year and there were years when I spent loads of time there. My brother climbed it in 2014 and today I was the second person ever who finished it. The start is quite easy, with good solid holds and a good foothold on the left. The foothold on the right is super tiny, though, and there isn't much space. Then there is the move to the side-pull and a mighty jump. Moreover, one has to avoid touching the ground with their feet. I found out I needed to pull very hard and be precise with the jump. And I was a bit lucky, too. The finish was covered with snow but I brushed that off.
It took 7 years and about 10 days to finish this one, I really value scoring Hyena. I know the jump is pretty tricky and it won't be easy for the others to climb it this way, but maybe I'm wrong...
V pondělí se mi konečně podařilo zřetězit čtyřkrokový masakr na Sklapsku. Řezník Ze Sklepa, původně brácha nahazoval 8B, ale jeho beta je hodně přísná, ustát pravou neviditelnou nohu a nekutečně brutálně zatáhnout za spoďáček, nepřišlo mi to moc reálné. Martin Švec přišel s novou betou přes levou patu, málem jsem to před vylomením startu vylezl, asi to bylo něco okolo 8A. Namotivovaný jsem do toho šel naplno a bohužel se mi povedlo urvat dobrý startovní chyt, zbyly jen dvě oblé lišty, ze kterých je těžký krok do spoďáku a následně zvednutí paty. Do pořádných pokusů se mi podařilo dostat asi po hodině lezení, v kuse byl pro mě nejtěžší daleký krok vlevo do poličky na hraně. Přelez mi zabral asi 6 dní, klasu nevím, ale je to zdaleka nejtěžší, co jsem za poslední dobu byl schopný vylézt, proto nahazuji 8B.
On Monday I finally managed to link the four moves of a super cruel boulder at Sklapsko – Řezník Ze Sklepa. My brother said it was an 8B, but his beta is pretty hardcore: the right foot is almost invisible and one needs to be super strong to pull to the undercling – this doesn't seem much real to me. Martin Švec made up a new beta with the left heel. I almost did it but then I broke off the first hold. It could be an 8A, I guess. I was very keen and gave it my best, but unfortunately I broke off the first hold, so there are just two round ledges left. There is also a super hard move to the undercling and then one needs to lift heel. I started the serious attempts after an hour of climbing, the hardest move was the one to the left, to a shelf on the edge. I took me about 6 days to finish it, I§m not really sure about the grade but it's the hardest boulder I've climbed lately, so I say: 8B.
